|
|
Teplotně-vlhkostní režim a ukazatele energetické bilance různě obhospodařovaných ploch
ŠACHL, Jiří
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl poznat a zhodnotit vliv vegetačního krytu na klima, především na úrovni mikroklimatu několika různých vegetačních porostů až na úrovni krajiny jako celku. Práce popisuje problematiku vlivu vegetačního krytu krajiny na energetické toky, především na přeměnu solární energie a vlivu na koloběh vody v krajině. Byly sledovány teplotně-vlhkostní charakteristiky, energetické toky a jejich ukazatele (Bowenův poměr, evaporativní frakce) několika vybraných typů porostů často se vyskytujících v zemědělské krajině (jetel luční - Trifolium pratense L., pšenice setá - Triticum aestivum L., brambor - Solanum tuberosum L., trvalý travní porost (TTP) a mokřadní porost převážně s lučním porostem vysokých ostřic (např. Carex acuta L. a Glyceria maxima (Hartman.) Holmberg.) v průběhu vegetační sezóny. Z výsledků vyplývá přímá závislost mezi hodnotami dopadajícího slunečního záření a množstvím energie přeměněné do latentního tepla výparu nebo na zjevné (pocitové) teplo, vyjádřené prostřednictvím evapotranspirace. Vyhodnocením dat se potvrdily teoretické úvahy o vlivu vegetačního krytu na mikroklima ovlivňováním teploty a vlhkosti vzduchu ve svém okolí. Průběhy teplotně-vlhkostních charakteristik se lišily mezi sledovanými stanovišti, z čehož je patrné, že různé typy porostů ovlivňují mikroklima rozdílně. Dále lze z výsledků odvodit, že vyvinutá vegetace dobře zásobená vodou se významným způsobem podílí na koloběhu vody v krajině.
|
|
|
Evapotranspirace vybraných druhů zemědělských a lesních porostů
Kučera, J. ; Urban, J. ; Trnka, Miroslav ; Fischer, Milan ; Krofta, K. ; Duffková, R.
Cílem článku je porovnat evapotranspiraci (ET) z porostů různých plodin (trávník, jetel luční (Trifolium pratense), ozimá pšenice (Triticum aestivum), chmel (Humulus lupulus) a plantáž topolu (J-105, Populus nigra x Populus Maximowiczii) s potenciální evapotranspirací (PET) a rámcově popsat vývoj ET těchto porostů v průběhu vegetační sezóny. Druhým cílem je stanovit podíl transpirace na celkové ET u dvou kontrastních porostů – chmele a plantáže topolu. Denní suma ET trávníku, stejně jako většiny dalších porostů, dosahovala maximálně 5 – 6 mm, což odpovídá 85 – 93 % PET. Výrazně vyšší ET byla naměřena v porostu jetele, naopak nejnižší v porostu topolu v prvním roce po jeho smýcení. Podíl transpirace na ET činil u chmelu 40 - 70 %, kdežto u topolu 80 - 90 %.
|
host ::
RSS.