|
|
Nástin dějin lidských práv do jejich všeobecné deklarace
Pilátová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami lidských práv a jejich vývojem od dob antického Řecka a Říma až do Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948. Cílem práce je přiblížit nejvýznamnější události, které ovlivnily vývoj práv člověka. Jsou zde popsána lidská práva z hlediska filosofických myslitelů a význačných dějinných událostí, které doprovázely a měnily průběh vývoje práv. Vyobrazena je situace v Řecku a Římě, v období rozvoje křesťanské víry a středověku a nakonec významné novověké mezníky, mezi které patří Velká francouzská revoluce a vznik Deklarace lidských práv, panování Marie Terezie a jejího syna Josefa II., který učinil řadu reforem, či revoluce roku 1848 a konečně zrod Všeobecné deklarace lidských práv roku 1948.
|
|
|
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace
Haberle, Ondřej ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace Cílem této práce je analyzovat první dodatek ústavy Spojených států. Hlavním důvodem pro výběr tohoto tématu je můj dlouhodobý osobní zájem o oblasti práva, které jsou obsaženy v problematice prvního dodatku. Práce se skládá z úvodu, šesti kapitol a závěru. Diplomová práce začíná úvodem, kde je diskutována metodologie, moje motivy pro volbu tématu, význam tématu a potenciální přínos této práce pro českou právní vědu. První kapitola se zabývá historickými kořeny práv a svobod prvního dodatku. Zaměřuje se na jejich historický vývoj, a to jak v raně novověké Anglii, tak v jejich tehdejších amerických koloniích. Snaží se zachytit hlavní tendence, které přispěly k zakotvení pozitivních práv a svobod prvního dodatku do americké ústavy. Druhá kapitola se nejprve soustřeďuje na hlavní politické a právní události týkající se přijetí prvního dodatku. Dále se snaží najít interpretační východiska prvního dodatku, a to užitím historické a teleologické výkladové metody. Druhá kapitola také pojednává o působnosti prvního dodatku. Kapitola končí přehledem, jak vnější faktory (např. právní filosofie či politika) ovlivnily rozhodovací procesy Nejvyššího soudu USA jakožto orgánu oprávněného podat právně závazný výklad prvního dodatku. Vývoj interpretace...
|
|
|
Nástin dějin lidských práv do jejich všeobecné deklarace
Pilátová, Lucie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá dějinami lidských práv a jejich vývojem od dob antického Řecka a Říma až do Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948. Cílem práce je přiblížit nejvýznamnější události, které ovlivnily vývoj práv člověka. Jsou zde popsána lidská práva z hlediska filosofických myslitelů a význačných dějinných událostí, které doprovázely a měnily průběh vývoje práv. Vyobrazena je situace v Řecku a Římě, v období rozvoje křesťanské víry a středověku a nakonec významné novověké mezníky, mezi které patří Velká francouzská revoluce a vznik Deklarace lidských práv, panování Marie Terezie a jejího syna Josefa II., který učinil řadu reforem, či revoluce roku 1848 a konečně zrod Všeobecné deklarace lidských práv roku 1948.
|
|
|
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace
Haberle, Ondřej ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Prvý dodatek americké ústavy a vývoj jeho interpretace Cílem této práce je analyzovat první dodatek ústavy Spojených států. Hlavním důvodem pro výběr tohoto tématu je můj dlouhodobý osobní zájem o oblasti práva, které jsou obsaženy v problematice prvního dodatku. Práce se skládá z úvodu, šesti kapitol a závěru. Diplomová práce začíná úvodem, kde je diskutována metodologie, moje motivy pro volbu tématu, význam tématu a potenciální přínos této práce pro českou právní vědu. První kapitola se zabývá historickými kořeny práv a svobod prvního dodatku. Zaměřuje se na jejich historický vývoj, a to jak v raně novověké Anglii, tak v jejich tehdejších amerických koloniích. Snaží se zachytit hlavní tendence, které přispěly k zakotvení pozitivních práv a svobod prvního dodatku do americké ústavy. Druhá kapitola se nejprve soustřeďuje na hlavní politické a právní události týkající se přijetí prvního dodatku. Dále se snaží najít interpretační východiska prvního dodatku, a to užitím historické a teleologické výkladové metody. Druhá kapitola také pojednává o působnosti prvního dodatku. Kapitola končí přehledem, jak vnější faktory (např. právní filosofie či politika) ovlivnily rozhodovací procesy Nejvyššího soudu USA jakožto orgánu oprávněného podat právně závazný výklad prvního dodatku. Vývoj interpretace...
|
|
|
Diskuze o zavedení Bill of Rights ve Velké Británii
Kimelová, Anna ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce "Diskuze o zavedení Bill of Rights ve Velké Británii" pojednává o diskuzi, která od roku 2007 probíhá ve Velké Británii a jejíž hlavním tématem je zavedení původního britského Bill of Rights. Práce představuje nejdůležitější momenty diskuze a názory jejích nejvýznamnějších účastníků. Mezi ty patří vedle politiků také odborníci na ústavní právo a na lidská práva, nevládní organizace, think-tanky a nátlakové skupiny. Práce analyzuje jejich argumenty a názory a zkoumá, které jsou v diskuzi nejčastěji zmiňovány a mají největší vliv. Obecně se diskuze týká především otázek, jestli by měl být Bill of Rights zaveden, jaký by měl být jeho obsah a jak by měl být zakotven. Charakter a obsah diskuze o Bill of Rights je významně ovlivněn debatou o stávající ochraně lidských práv v zemi. Tu od roku 1998 představuje Human Rights Act, kterým byla do ústavního systému začleněna Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Kritika tohoto zákona byla na počátku diskuze o Bill of Rights a práce ukazuje, že patří i k nejdůležitějším argumentům pro zavedení nového Bill of Rights. Druhá skupina argumentů vyzdvihuje především skutečnost, že by Bill of Rights mohl zlepšit ochranu lidských práv a začlenit i práva, která nejsou součástí Human Rights Act. Účastníci diskuze, kteří přijetí Bill of...
|
|
|
Univerzalita a relativita lidských práv z pohledu islámu - případová studie Saúdská Arábie
Tošovská, Lucie ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Diplomová práce se zabývá univerzálním a kulturně relativním pohledem na lidská práva v islámu. Cílem práce je zjistit, zda je možné obhajovat porušování lidských práv v rámci koncepce kulturního relativismu v islámské civilizaci. Na základě provedené analýzy nejdůležitějších mezinárodních a regionálních instrumentů na ochranu lidských práv by práce měla zodpovědět otázku, jestli lze aplikovat teze kulturního relativismu v případě porušování lidských práv v Saúdské Arábii. Práce je systematicky rozdělena do tří kapitol, které se komplexně věnují dané problematice.
|
host ::
RSS.