|
|
Vznik samostatného Chorvatska z pohledu mezinárodního práva
Řepová, Daniela ; Faix, Martin (vedoucí práce) ; Bílková, Veronika (oponent)
Vznik samostatného Chorvatska z pohledu mezinárodního práva Abstrakt Práce je zaměřena na otázku vzniku Chorvatska. Na základě historicko-právních událostí je posuzováno vyhlášení samostatného Chorvatska a reakce mezinárodního společenství na tuto skutečnost. V prvé řadě posuzuji znaky státnosti ustanovené v Montevidejské úmluvě z roku 1933, tedy existenci obyvatelstva, státního území, efektivního výkonu vlády nad územím a schopnosti státu vstupovat do mezinárodněprávních vztahů, a zda byly v době vyhlášení samostatnosti splněny. V návaznosti na toto vyhlášení jsou pak rozebrány účinky uznání existence státu, státy jinými. Opět je reflektován i skutečný proces uznávání Chorvatska a jeho následné přijetí i do Organizace spojených národů. Jelikož vznik Chorvatska probíhal za podmínek zvlášť ztížených probíhajícím ozbrojeným konfliktem, bylo v zájmu celého mezinárodního společenství otázku vzniku "odtržených" republik z právního hlediska rozhodnout pokud možno jasně. A v návaznosti na to nejlépe ihned ukončit vzniklý konflikt. Za tímto účelem se uskutečnila i Konference o míru v Jugoslávii, v jejímž rámci byla ustanovena tzv. Badinterova komise, která se ve svých nálezech zaměřila právě na státoprávní otázku, týkající se bývalých federativních republik. Komise se kromě státoprávních otázek jako takových...
|
|
|
Národ versus stát: Případová studie Kosovo
Kešelj, Nina ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Cibulková, Petra (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá právní a politické aspekty kosovské secese od Republiky Srbsko ve snaze zjistit, zda je kosovské odtržení opravdu příkladem sui generis, jak tvrdí zastánci kosovské nezávislosti. Teoretická část se věnuje státoprávním a mezinárodně právním požadavkům, jež stát musí splnit, aby dosáhl mezinárodního uznání. Dále popisuje různé formy uplatnění práva národa na sebeurčení a zabývá se podmínkami, za kterých může dojít k tzv. nápravnému odtržení od domovského státu. Empirická část zkoumá specifické okolnosti, za nichž se rozpadávala bývalá Jugoslávie, a postavení Kosova, jakožto autonomní provincie Srbska, v letech 1974-1999, s cílem zjistit, zda kosovští Albánci byli dle práva k secesi od Srbska vůbec kdy oprávněni. Dále, za účelem nalezení odpovědi na otázku, zda kosovské odštěpení lze považovat za nápravnou secesi, poskytuje práce historický přehled albánsko-srbského soužití v Kosovu, se zvláštním důrazem na období od druhé světové války a na problematiku válečných zločinů a údajného obchodu orgány, jehož otázka byla nedávno v Radě Evropy znovu projednávána.
|
host ::
RSS.