|
|
Mezinárodní rozměr imigrační politiky
Novotná, Markéta ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Vlček, Dalibor (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent)
Vztah imigrační politiky a státní suverenity v Evropské unii (EU) je téma velmi aktuální a zároveň značně kontroverzní. Tato práce je pojata jako disciplinovaná interpretativní studie založená na konceptu čtyř typů suverenity S. Krasnera, s jehož pomocí lze interpretovat rozpor mezi výsadním postavením států jako jediných aktérů imigrační politiky a její komunitarizací v rámci EU. Na základě diskurzivní analýzy dokumentů i praktického chování států dospívá dizertace k tezi, že k posunu suverenity na evropskou úroveň dochází, avšak zdůrazňuje, že tento posun je doprovázen posílením moci či kontroly států v jiných oblastech. V určitém (bezpečnostním) ohledu tedy lze tvrdit, že evropská harmonizace imigrační politiky může státní suverenitu posílit. Jak v oblasti vnějšího, tak vnitřního rozměru evropské imigrační politiky platí, že část imigrační politiky zůstává regulovaná na národní úrovni, přičemž i v oblastech, které jsou upravovány společnými normami, si státy ponechávají značný prostor k volnému uvážení. Stále tak panuje napětí mezi myšlenkou solidarity mezi jednotlivými členskými státy a jejich národními zájmy, a o společné evropské imigrační politice tak zatím hovořit nelze.
|
|
|
Azylová politika SRN po znovusjednocení
Cardová, Hana ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Matějka, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá azylovou politikou SRN po znovusjednocení. Jejím cílem je vytvoření přehledu vývoje azylové politiky, vytyčení základních problémů a predikce možného budoucího vývoje. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá vymezením základních pojmů a zakotvením politiky v mezinárodním a evropském právu, druhá nastiňuje vývoj po druhé světové válce, který je nezbytné zohlednit k analýze provedené ve třetí kapitole, která se zabývá vývojem azylové politiky od roku 1990 do současnosti. Poslední kapitola pak zachycuje současnou podobu politiky, její výzvy a možný budoucí vývoj.
|
|
|
Inkluzivní vzdělávání v současné Spolkové republice Německo
PÍCHOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje problematice inkluzivního vzdělávání v sousední zemi Spolkové republice Německo, tedy integraci dětí cizinců do německých škol. První třetina práce je věnována migraci cizinců do Německa a faktům s ní souvisejícím. Je zde představena aktuální situace německého přistěhovalectví a azylové politiky. Dále se dostáváme k problematice integrace cizinců, kde jsou nastíněny snahy o integraci obecně. Druhá třetina práce se již věnuje problematice vzdělávání. Jsou zde zpracovány informace od nejobecnějších souvislostí, jako je vzdělávací systém Spolkové republiky Německo a stavy na jednotlivých typech škol, až po samotné inkluzivní vzdělávání, kterému se věnujeme jak teoreticky, tak z pohledu veřejnosti, dětí i samotných vyučujících. Na tento blok navazuje poslední část práce, a to kapitoly dvou vybraných spolkových zemí Sasko a Hesensko, kde je blíže popsán individuální přístup každé země. Kapitola o Hesensku je doplněna o rozbor třídy určené výhradně pro děti cizinců sestavený na základě pozorování a rozhovorů s pracovníky školy a samotnými dětmi.
|
|
|
Azylová politika ČR v rámci EU
Šedivá, Lucie ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce se zabývá azylovou politikou z etického pohledu. Práce odpovídá na otázku, zda je nutné, aby se azylová politika EU, potažmo ČR vyvíjela natolik restriktivním směrem, jak je možné v současnosti sledovat. Práce se věnuje teoretickým přístupům z etického pohledu, z nichž je vyvozen princip humanitarismu, který je následně aplikován na azylovou politiku EU a ČR. Hypotézou práce je, že je možné, aby ČR a v jejím rámci i EU zaujaly otevřenější přístup k azylové politice, a to i za předpokladu nízkých nákladů. Stěžejní část práce se věnuje kritickému zhodnocení azylové politiky EU a ČR. Cílem práce je vyvodit konkrétní praktická doporučení pro budoucí vývoj azylové politiky EU a ČR.
|
|
|
Vznik a vývoj azylové politiky v České Republice
VAŇKOVÁ, Jana
Bakalářská práce pojednává o vzniku české azylové politiky po listopadu 1989. V úvodní části vymezím základní pojmy, jako jsou migrace, azyl, uprchlík atd. Další část se věnuje vývojovým fázím azylové politiky v České republice. Bakalářská práce se zabývá legislativou azylové politiky v České republice, tak i v Evropské unii. Poslední část věnuje pozornost organizacím pro pomoc uprchlíkům, kteří se snaží začlenit a přizpůsobit se poměrům České republiky.
|
|
|
Europeanisation of German asylum policy
Vdovičenko, Michal ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Práce diskutuje otázku německé azylové politiky a její europeizace. Poskytuje přehled v oblasti zkoumání europeizace - od vývoje přes terminologii až po rozdílné přístupy v této problematice. Přičemž se pokouší odpovědět na otázku, zda německá azylová politika a její výrazné změny v 90. letech byly ovlivněny EÚ, či zda Německo naopak aktivně usilovalo o ovlivnění evropské azylové politiky.
|
|
|
Azylová politika Francie ve vztahu k Evropské unii
Trůblová, Pavla ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou vzájemného vlivu francouzské azylové politiky a azylové politiky EU. Hlavním cílem práce je prokázat, zda Francie byla a je úspěšná ve svých snahách o prosazení domácí legislativy na evropské úrovni, nebo zda spíše převládá opačný jev: nezbytnost implementace azylových předpisů přijatých na půdě EU do francouzských stanov. Celá práce se opírá o koncept evropeizace; ten stanovuje teoretický rámec, na jehož základě je zpracována empirická část, sestávající ve svém počátku z analýzy vývoje azylové legislativy Francie a společné evropské azylové legislativy. Stěžejní částí diplomové práce je čtvrtá kapitola, kde dochází k propojení teoretické a empirické části, nalezení souvislostí mezi francouzskou a evropskou azylovou legislativou a vyvození důsledků, které zodpovídají počáteční teze.
|
|
|
Azylová politika SRN od znovusjednocení
Rynešová, Lenka ; Šauer, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dubský, Zbyněk (oponent)
Německo bylo, je a bude přistěhovaleckou zemí, ale o azylové politice hovoříme až od jeho znovusjednocení v roce 1990. Země, která přistěhovalce potřebovala, s nimi naopak celé 21. století bojovala s obavou z jejich negativních vlivů na ekonomiku a společnost. Sto třicet let uplynulo od najímání sezónních pracovníků z ciziny v německém císařství a 50 let od počátku náboru tureckých hostujících dělníků značí bezpochyby vhodný čas k vytvoření ještě efektivnější přistěhovalecké politiky. Během na dlouhou trať je integrace cizinců, hlavně Turků. Jelikož se sociální klima německé společnosti nikdy nevyznačovalo rozmanitostí, zůstává otevření společnosti směrem k přistěhovalectví a integraci cizinců hlavním úkolem současné německé politiky.
|
|
|
Imigrační a azylová politika Itálie
Cihlářová, Renata ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
Italská imigrační a azylová politika je citlivým tématem nejen na italské, ale i evropské politické scéně. Kvůli své geografické poloze je Itálie vystavena velkému přílivu imigrantů přicházejících zejména ze severní Afriky. Jako země, která je s přílivem imigrantů konfrontována až v posledních pár desítkách let a mající poměrně mladou legislativní úpravou oblasti je mnohdy kritizována za svá "nešikovná" protiimigrační opatření. Italská společnost zaujímá všeobecně spíše negativní postoj ohledně imigrantské problematiky, který je podporován názory italských politiků i poměrně tvrdou zákonnou úpravou oblasti. Tato práce se zabývá vývojem a současnou podobou italské imigrační a azylové politiky a nejzávažnějšími problémy, s kterými se potýká. Práce stručně analyzuje postavení imigrantských menšin v Itálii, legislativní vývoj v oblasti i kontroverzní body posledního imigračního zákona. Dále je řešen přístup a zacházení s imigranty, a to jak při jejich přijetí v záchytných centrech tak i při podpoře jejich integrace do společnosti. Poslední kapitola zasazuje celé téma do širšího kontextu souvisejícího s imigrační politikou Evropské unie, zkoumá vzájemné vztahy a možnosti zlepšení spolupráce.
|
|
|
Česká republika a problematika uprchlictví vzhledem k ostatním typům imigrace po vstupu země do Evropské unie.
POHLOVÁ, Petra
Předmětem diplomové práce je popis azylové politiky České republiky (ČR) po roce 1989 a dále také fakt, jaký vliv měl vstup ČR do Evropské unie (EU) na azylovou politiku země a počty imigrantů. V práci je provedena deskripce imigrace v polistopadových souvislostech, které měly značný vliv na situaci v zemi. Jsou zde popsány počty a typy přistěhovalců a je vytvořen celkový náhled na danou problematiku. Je proveden popis problematiky uprchlictví k ostatním typům imigrace. V práci je také shrnuta společná azylová a migrační politika EU. Imigrace do České republiky je porovnávána se situací v podobně lidnaté Belgii. Co se týče přílivu přistěhovalců do Belgie, tento jev se zde objevil mnohem dříve a to se podepisuje i na její aktuální situaci. Cílem práce je tedy provést deskripci v oblasti přistěhovalectví v obou zemích a následnou komparaci v oblasti azylové politiky, počtu imigrantů a jejich národnostního původu. Vzhledem k tomu, že do Belgie začalo přistěhovalectví mnohem dříve a že se Belgii říká "země azylu", tato země je a vždycky byla pro cizince poutavou destinací, nabízející nové příležitosti a lepší životní podmínky. Přistěhovalci měli také významný vliv na belgickou kulturu. V tom je značný rozdíl mezi Belgií a Českou republikou, protože Česká republika neměla a stále ještě nemá příliš otevřený postoj k cizím národnostem ve své zemi. Imigrace do země začala mnohem později než v Belgii, takže nedošlo ani k výrazným vlivům přistěhovalců na českou kulturu. Rozdílné jsou také národnosti cizinců v obou zemích přicházející do Belgie či České republiky.
|
host ::
RSS.