|
|
Sexual system of the ascomycetes from order Pezizales
Janošík, Lukáš ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Čmoková, Adéla (oponent)
Pohlavní rozmnožování je nezbytnou součástí života mnoha vřeckovýtrusých hub (Ascomycota). Na základě toho, jestli tvorba plodnic s askosporami vyžaduje dva opačně laděné partnery, se jednotlivé druhy obvykle dělí na homothalické a heterothalické. Z recentních studií je však zřejmé, že toto rozdělení pohlavních systémů je výrazně zjednodušené a pod homothalizmem se skrývá větší množství rozmanitých mechanismů. První část bakalářské práce se věnuje rozmnožování, pohlavním systémům a jejich evoluci u vřeckovýtrusých hub. Jádrem práce je následně souhrn dosavadních poznatků o pohlavních systémech hub z řádu Pezizales. Postupně jsou diskutovány známé údaje o zástupcích jednotlivých čeledí, které jsou pak i shrnuty a zhodnoceny ve světle jejich fylogeneze a ekologie.
|
|
|
Diverzita a taxonomie rodu Trichoderma v České republice
Valinová, Šárka ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Rod Trichoderma - anamorfa rodu Hypocrea (Hypocreaceae, Hypocreales, Sordariomycetes, Ascomycota) patří mezi saprotrofní vláknité mikromycety. Zástupci tohoto rodu jsou významní především jako kosmopolitní obyvatelé půdních ekosystémů, včetně opadu a dřevního materiálu. Tato práce shrnuje výsledky studia izolátů patřících k rodu Trichoderma pocházejících z území České republiky, a to především z půdy a opadu. V rámci diplomové práce bylo zpracováno celkem 267 izolátů. U všech těchto izolátů byla zjištěna druhová příslušnost pomocí fenotypových znaků, UP-PRC fingerprintingu a genové sekvence oblasti tef 1α, ITS a u kmenu AK 115/00 též úseku rpb2. Výsledkem studie byla identifikace 21 druhů rodu Trichoderma patřících do 4 sekcí a nalezení jednoho izolátu druhu dosud pro vědu neznámého. Druhy T. crassum, T. gamsii, T. ghanense, T. rossicum a T. longipile byly v České republice nalezeny poprvé. Z literárních údajů a z vlastní studie vyplývá, že v současné době je v ČR známo 34 druhů rodu Trichoderma. V práci je diskutována nepříliš velká spolehlivost identifikace některých druhů založená jen na fenotypových znacích. Klíčová slova: diversita, Trichoderma, Hypocrea, Česká republika, Trichoderma sp. nov.
|
|
|
Evolution of ascospore morphology and their dispersal in bryophilous Pezizales
Janošík, Lukáš ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Trávníček, Pavel (oponent)
Bryofilní zástupci řádu Pezizales představují druhově bohatou skupinu hub úzce vázanou na mechorosty. Vyznačují se velmi rozmanitou morfologií askospor, širokým rozsahem velikosti genomu a různorodou ekologií. Jsou proto zajímavým modelovým systémem pro výzkum evoluce morfologie askospor a jejich šíření. Cílem mojí práce bylo zjistit, zda morfologie askospor závisí na velikosti genomu, počtu jader v askosporách, ekologii hostitelských mechorostů a experimentálně též otestovat, jak morfologie askospor ovlivňuje jejich aktivní vystřelování. Sledoval jsem 52 druhů bryofilních Pezizales. Na základě sekvencí tří úseků DNA jsem zrekonstruoval fylogenezi sledovaných druhů, kterou jsem využil při testování vztahů mezi jednotlivými proměnnými pomocí metody fylogenetických generalizovaných nejmenších čtverců. Většinu druhů jsem úspěšně podrobil morfometrické analýze a měření velikosti genomu průtokovou cytometrií, fluorescenční mikroskopií jsem u nich stanovil počet jader. Určil jsem místo připojení infekčního aparátu a do analýz jsem zahrnul i ekologické charakteristiky hostitelských mechorostů. Pomocí experimentů s horizontálním vystřelováním askospor jsem sledoval, do jaké vzdálenosti jsou askospory aktivně vystřelené a zda jsou vystřelené samostatně, nebo tvoří klastry několika askospor. Velikost genomu...
|
|
|
Výskyt patogenů v porostu řepy
Toman, Jiří
Bakalářská práce podává přehled o chorobách cukrové řepy, vyskytující se v okolí Kostelce na Hané v Olomouckém kraji. Pozoroval jsem virové, bakteriální i houbové choroby. Nejvíce se vyskytovali patogeny houbových chorob, zvláště listové skvrnitosti jako např. Cercospora beticola, Phoma betae a Alternaria tenuis. Virová a bakteriální onemocnění sem pozoroval jen v malém měřítku a některé patogeny jsem nepozoroval vůbec např. Peronospora farinosa f.sp. betae, a Streptomyces sp..
|
|
|
Houby revitalizovaného rašeliniště Soumarský Most
MATYSKOVÁ, Pavlína
Tato práce se zabývá monitoringem plodnic hub na 11 trvalých plochách a faktory ovlivňující jejich výskyt (vegetace, pH, konduktivita, hladina vody a výška rašeliny), ve třech hlavních vegetačních typech (blatkový brusnicový bor, sukcesní stádium s vysokou hladinou spodní vody, sukcesní stádium s nízkou hladinou spodní vody) na revitalizovaném rašeliništi Soumarský Most. Celkem se zde našlo 104 druhů hub, z toho 35 vřeckovýtrusných druhů na ploše 3x3 m a 79 stopkovýtrusných druhů na 9x9 m. Druhově nejbohatší z hlediska vřeckovýtrusných hub bylo sukcesní stádium s vysokou hladinou spodní vody, z hlediska stopkovýtrusných hub sukcesní stádium s nízkou hladinou spodní vody. Výskyt plodnic vřeckovýtrusných hub ovlivňuje výška hladiny vody, výskyt plodnic stopkovýtrusných druhů hub je ovlivňován zejména hloubkou rašeliny a přítomností Pinus rotundata.
|
|
|
Sexual system of the ascomycetes from order Pezizales
Janošík, Lukáš ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Čmoková, Adéla (oponent)
Pohlavní rozmnožování je nezbytnou součástí života mnoha vřeckovýtrusých hub (Ascomycota). Na základě toho, jestli tvorba plodnic s askosporami vyžaduje dva opačně laděné partnery, se jednotlivé druhy obvykle dělí na homothalické a heterothalické. Z recentních studií je však zřejmé, že toto rozdělení pohlavních systémů je výrazně zjednodušené a pod homothalizmem se skrývá větší množství rozmanitých mechanismů. První část bakalářské práce se věnuje rozmnožování, pohlavním systémům a jejich evoluci u vřeckovýtrusých hub. Jádrem práce je následně souhrn dosavadních poznatků o pohlavních systémech hub z řádu Pezizales. Postupně jsou diskutovány známé údaje o zástupcích jednotlivých čeledí, které jsou pak i shrnuty a zhodnoceny ve světle jejich fylogeneze a ekologie.
|
|
|
Hyaloscyphaceae - současný pohled na fylogenezi a diverzitu
Bundová, Kateřina ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Šandová, Markéta (oponent)
Čeleď Hyaloscyphaceae (Helotiales) zahrnuje mikroskopické druhy hub, které jsou charakterizovány sesilními apothecii s excipulárními chlupy; tyto chlupy jsou velmi dobrým taxonomickým znakem. Naprostá většina druhů této čeledi jsou saprotrofní organismy vyrůstající na mrtvém bylinném nebo dřevěném substrátu v opadu, nejběžněji vyrůstají na opadaných jehlicích, šiškách a větévkách jehličnatých dřevin. Rozšíření čeledi je kosmopolitní s těžištěm výskytu v temperátních a boreálních lesích, nicméně se vyskytují i v lesích tropických a subtropických pásem. Čeleď Hyaloscyphaceae je pravděpodobně polyfyletickým konglomerátem, který zahrnuje několik vývojových větví, proto je potřeba tuto skupinu blíže prostudovat. Cílem této bakalářské práce je utřídit a porovnat názory na fylogenezi čeledi Hyaloscyphaceae od počátečních morfologických studií až po současné studie založené na molekulárních datech a na základě těchto informací vytvořit přehled rodů hub řazených v současné době do Hyaloscyphaceae. A v neposlední řadě je mým cílem popsat ekologickou a druhovou diverzitu čeledi.
|
|
|
Diverzita a taxonomie rodu Trichoderma v České republice
Valinová, Šárka ; Kubátová, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Alena (oponent)
Rod Trichoderma - anamorfa rodu Hypocrea (Hypocreaceae, Hypocreales, Sordariomycetes, Ascomycota) patří mezi saprotrofní vláknité mikromycety. Zástupci tohoto rodu jsou významní především jako kosmopolitní obyvatelé půdních ekosystémů, včetně opadu a dřevního materiálu. Tato práce shrnuje výsledky studia izolátů patřících k rodu Trichoderma pocházejících z území České republiky, a to především z půdy a opadu. V rámci diplomové práce bylo zpracováno celkem 267 izolátů. U všech těchto izolátů byla zjištěna druhová příslušnost pomocí fenotypových znaků, UP-PRC fingerprintingu a genové sekvence oblasti tef 1α, ITS a u kmenu AK 115/00 též úseku rpb2. Výsledkem studie byla identifikace 21 druhů rodu Trichoderma patřících do 4 sekcí a nalezení jednoho izolátu druhu dosud pro vědu neznámého. Druhy T. crassum, T. gamsii, T. ghanense, T. rossicum a T. longipile byly v České republice nalezeny poprvé. Z literárních údajů a z vlastní studie vyplývá, že v současné době je v ČR známo 34 druhů rodu Trichoderma. V práci je diskutována nepříliš velká spolehlivost identifikace některých druhů založená jen na fenotypových znacích. Klíčová slova: diversita, Trichoderma, Hypocrea, Česká republika, Trichoderma sp. nov.
|
|
|
Potvrzení výskytu \kur{Beauveria caledonica} v NP Šumava pomocí metod molekulárních markerů
BINDER, Richard
Biologická ochrana rostlin proti hmyzím škůdcům představuje významnou alternativu vůči ochraně chemické. Jedna z velmi významných skupin, použitelných v biologické ochraně rostlin proti hmyzím škůdcům jsou entomopatogenní houby. Entomopatogenní houby jsou mikroskopické houby, které jsou schopny vyvolávat primární onemocnění hmyzích škůdců. Je to druhově velmi heterogenní skupina a celosvětově bylo izolováno a popsáno více než 750 druhů entomopatogenních hub. Mezi nejvýznamnější rody entomopatogenních hub patří rod Beauveria. V České republice byl zaznamenán výskyt rodů B. bassiana, B. brongniartii a nově, na základě této práce, B. caledonica. Tato studie je zaměřena na potvrzení výskytu B. caledonica v NP Šumava. K potvrzení výskytu byly využity analýzy založené na metodách molekulárních markerů. Molekulární markery jsou nepostradatelnou součástí vědy v oblasti mykologie zahrnující například popis kmenů, populační genetiku, detekci a identifikaci hub, fylogenetické studie a evoluční biologii. Pro tuto studii byly použity sekvenační analýzy regionů ITS, EF1- a LSU. Výstupní data těchto analýz byla použita na vytvoření fylogenetických stromů. Výsledkem je druhové zařazení zkoumaných izolátů.
|
host ::
RSS.