|
|
Funkční potraviny ve výživě člověka
ZEVLOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá funkčními potravinami a jejich rolí ve výživě člověka. Je zde popsána historie funkčních potravin, jejich charakteristika, složky, vyhodnocení jednotlivých druhů a vliv na zdraví konzumenta. Na téma funkčních potravin se vede plno výzkumů, ale zatím nemají žádnou legislativně ustálenou definici. Ani v ČR ani v EU. Používají se pouze některá označení, které mají v různých zemích malé odchylky. Funkční potraviny mohou vznikat odlišnými způsoby. Jedná se o odstranění některé škodlivé látky, o modifikaci, ale nejčastěji používanou metodou je přidávání některé látky do potravin. Tyto látky mohou být různého původu. Mezi nejčastěji používané patří probiotika a prebiotika, antioxidanty, antikarcinogeny, vláknina a mnoho dalších. Jako druhy funkčních potravin jsou zde zmíněny obiloviny a výrobky z nich, dále maso a masné výrobky, ovoce a zelenina, rostlinné tuky, potraviny ze stévie a velmi důležité probiotické potraviny. Dále se práce zaměřuje na chování těchto potravin v prevenci civilizačních onemocnění, konkrétně diabetem, obezitou, hypertenzí, nealkoholickým mastným onemocněním jater a Alzheimerovou chorobu. Následně se tato část zabývá významem funkčních potravin pro jednotlivé skupiny obyvatelstva. Pozornost je věnována dětem, seniorům, těhotným ženám a sportovcům.
|
|
|
Zdroje a způsoby saturace organismu antioxidanty
NOVOTNÁ, Nikola
Práce se zabývá charakteristikou zdrojů antioxidantů a zjišťuje hloubku znalostí o antioxidantech u studentů středních škol. Teoretická část charakterizuje a dělí antioxidanty významné pro lidské zdraví. Dále jsou zde rozděleny, popsány a srovnány hlavní zdroje antioxidantů v lidské stravě. Praktická část obsahuje dotazníkovou akci vztahující se k otázkám ohledně teoretického zájmu o antioxidanty a jejich příjmu v potravě u studentů středních škol ve věku 17-19 let. Výsledky jsou analyzovány a graficky znázorněny. Z výzkumu vyplývá, že více než polovina respondentů pojem antioxidanty zná a přijímá tyto látky ze stravy. Přesto je důležité zvýšit znalosti o antioxidantech již u mladých lidí a dbát na příjem těchto esenciálních látek z pestré stravy.
|
|
|
Antioxidační látky v potravinách a jejich funkce při obraně organismu před účinky volných radikálů
MOUDRÁ, Táňa
Diplomová práce se zabývá antioxidačníma látkami v potravinách a jejich funkcí při obraně organismu před účinky volných radikálů. V teoretické části nejprve charakterizuji antioxidanty a jejich dělení. Následně se v teoretické části věnuji antioxidantům v potravinách, vlivu antioxidantů na lidské zdraví a jejich doporučené denní dávky. Dále ve své práci zmiňuji pozitivní a negativní účinky volných radikálů na lidské zdraví a jejich vztah k antioxidačním látkám. V praktické části se zaměřuji na dotazníkové šetření, které zkoumá informovanost populace o antioxidačních látkách a jejich vlivu na lidské zdraví. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 160 respondentů. Ti následně byli rozděleni do dvou skupin, a sice do skupiny pracujících a důchodců. Dotazník obsahoval 12 otázek, které zkoumaly, jak jsou respondenti informováni o dané problematice. Sběr dat proběhl v lednu 2013 a následné vyhodnocení v únoru 2013. Získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod. Zjištěné odpovědi byly přetransformovány do jednotných tabulek a porovnávány. Byla zkoumaná celková informovanost a následně byl zkoumán vliv dosaženého vzdělání na informovanost problematiky.
|
|
|
Ovoce a produkty z jeho zpracování a jejich význam pro výživu
JIRCOVÁ, Petra
Bakalářská práce je zaměřena na téma ovoce a výrobky z jeho zpracování a jejich význam pro výživu. Teoretická část se zabývá chemickým složením ovoce obecně a jsou zde popsány výrobky z ovoce a jejich význam pro lidské zdraví. Věnuje se především vitaminům, vláknině a antioxidantům. Praktickou část tvoří dotazníky na dané téma a jejich vyhodnocení. Cílem práce bylo zjistit, jaké znalosti mají studenti a žáci o ovoci, jak často ho konzumují a z jakých zdrojů ho získávají.
|
|
|
Antioxidanty v potravinách a možnosti aplikace antioxidantů ve výživě
DUBNOVÁ, Martina
Práce se zabývá výskytem antioxidantů v potravinách, možnostmi jejich aplikace ve výživě a povědomostí populace o tématu antioxidanty. Teoretická část charakterizuje antioxidanty, jejich dělení, vlastnosti, vliv na lidské zdraví, výskyt v potravinách a jejich doporučené denní dávkování. Dále charakterizuje volné radikály a jejich negativní působení na organismus. Praktická část obsahuje výzkum znalostí populace o antioxidantech formou dotazníku. Výsledky jsou analyzovány a graficky znázorněny. Pojem antioxidanty zná 82% respondentů. K čemu antioxidanty slouží, správně uvádí 54% dotázaných. Ve kterých potravinách se antioxidanty nachází, ví 58% respondentů. Největší povědomost o antioxidantech má skupina pracujících, dále pak studujících a skupina respondentů v důchodu má o antioxidantech povědomost nejmenší. Z výzkumu vyplývá, že povědomost o antioxidantech, které hrají dnes velkou roli v prevenci a léčbě civilizačních onemocnění, je u více jak poloviny dotázaných nedostatečná.
|
|
|
Bioflavonidy ve výživě člověka a jejich význam v prevenci civilizačních chorob
SKOČNÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá bioflavonoidy a jejich přínosem pro lidský organismus. Je zde popsaná historie, charakteristika bioflavonoidů, chemické složení a jejich zdroje v potravinách. V další části se práce zaměřuje na působení bioflavonoidů v prevenci některých civilizačních chorob, jako jsou kardiovaskulární onemocnění nebo rakovina, a zdůrazňuje jejich důležitost ve stravování lidí. Objev bioflavonoidů se datuje do prvé poloviny 19. století, kdy byly izolovány třísloviny. Bioflavonoidy se řadí do skupiny látek nazývajících se polyfenoly a je jich známo již více než 20 000. Jsou to látky všudypřítomné v rostlinné říši a dodávají ovoci a zelenině charakteristické zbarvení či chuť. Flavonoidy se však nenachází pouze v ovoci a zelenině, ale např. i v luštěninách, chmelu, cereáliích, pohance, čaji, révě, čokoládě a v různém koření. Obsah polyfenolů v rostlinné stravě může být ovlivněn odrůdou, podmínkami pěstování, zralostí v době sklizně, zpracováním, skladováním či kulinární úpravou. Nejvhodnější je tedy tepelná úprava v páře, kdy se ztrácí nejméně polyfenolů. Hlavním místem resorpce polyfenolů v trávicím traktu člověka je tenké a tlusté střevo. Bioflavonoidy jsou považovány také za ochránce vitaminu C a vzájemně se ve svém účinku podporují. Bioflavonoidy jako tzv. fytochemické látky rostlinám umožňují bránit se proti infekcím a dalším škodám napáchaným mikroorganismy, hmyzem či jinými nepřáteli. K nejvýznamnějším flavonoidům, kterým byla věnována část této bakalářské práce, patří kvercetin nacházející se často v jablkách či cibuli, rutin v pohance, resveratrol v červeném víně a katechin v čaji. Cílem této práce bylo shrnout problematiku bioflavonoidů a zjistit, jakou roli hrají tyto látky ve výživě člověka. Pozitivní účinky na lidské zdraví vychází hlavně z jejich antioxidačního působení. Epidemiologické studie z různých částí světa prokazují, že některé složky ovoce a zeleniny mají značný vliv na určité typy rakoviny. U ovoce se uvádějí příznivé účinky zejména vůči rakovině ústní dutiny, jícnu a hrtanu, u zeleniny pro ochranu vůči onemocnění žaludku, tlustého střeva, konečníku a močového měchýře. Mnoho studií uvádí vliv bioflavonoidů v prevenci kardiovaskulárních chorob a v současné době rovněž při prevenci stárnutí. V závěru bakalářské práce jsou uvedeny další pozitivní účinky těchto látek v prevenci nejrůznějších nemocí. Tyto účinky jsou dány hlavně jejich schopností inaktivovat volné radikály a redukovat vznikající hydroperoxidy. Bioflavonoidy se uplatňují například při léčbě křečových žil, hemoroidů, paradentózy, různých otoků a zánětů. Hodně lidí dnes paradoxně konzumuje raději vitamíny v podobě doplňků stravy místo čerstvého ovoce a zeleniny. Je proto nutné si uvědomit, že bioflavonoidy v ovoci, zelenině a jiných zdrojích jsou pro naše zdraví nenahraditelné a mnohokrát prospěšnější než syntetické preparáty.
|
|
|
Vliv genotypu na obsah rutinu v rostlinách rodu \kur{(Fagopyrum)}
KRÁLOVÁ, Martina
Práce byla zaměřena na zhodnocení vlivu odrůdy pohanky na obsah rutinu v jednotlivých částech rostliny i na celkovou produkci rutinu z hektaru a porovnání odrůdové variability pohanky seté a tatarské. Rutin je flavonol (kvercetin-3-O-rutinosid), označovaný též jako vitamin P, nebo také jako faktor permeability nebo propustnosti cév. Rutin zprostředkovává a stimuluje účinek vitaminu C, díky antioxidačním schopnostem příznivě působí při hypertenzi, hypercholesterolemii a dalších kardiovaskulárních onemocněních. Pohanka je nejvýznamnějším zdrojem rutinu. Jedná se o jednoletou rostlinu, která patří do čeledi rdesnovité. Běžně pěstovaným druhem je pohanka setá \kur{(Fagopyrum)}esculentum)} Moench), méně využívaným druhem pak pohanka tatarská \kur{(Fagopyrum tataricum)}. Tento druh obsahuje několikanásobně vyšší množství rutinu než pohanka setá. Největší obsah rutinu u pohanky je v listech a květech a nejmenší v plodech. Pohanka tatarská má mnohem vyšší obsah v plodech než pohanka setá. Odrůdová variabilita je značná.
|
|
|
Stanovení přírodních polyfenolických antioxidantů na uhlíkové pastové elektrodě modifikované silikagelem
Šulc, M. ; Šestáková, Ivana
Kompositní uhlíkové elektrody s obsahem silikagelu se začaly používat již v 90. letech minulého století, a to ve variantě pevné (s obsahem ceresinu) nebo pastové (s parafinovým olejem). Důvodem této modifikace je podstatné zlepšení amperometrické detekce látek, které na povrchu modifikovaném silikagelem dobře adsorbují, jako např. pentachlorfenol, todralazin, metalothioneiny a fytochelatiny. Reprodukovatelnost povrchu a tím i vlastního stanovení je nejlépe zabezpečena použitím pastové elektrody se speciálně vyvinutým teflonovým držákem s pohyblivým pístem.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.