|
|
Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948
Doležalová, Ivana ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948 ukazuje na základě studia dobového tisku, jakým způsobem bylo partyzánské odbojové hnutí v československém veřejném prostoru prezentováno. Práce přibližuje, jak se vyvíjel mediální obraz partyzána v tisku v průběhu prvních poválečných let. Sleduje, kdy se typ partyzánského bojovníka jako reprezentanta protifašistické rezistence objevuje, kdo tuto prezentaci československého odboje prosazoval nejvíce, a zda se tak dělo na úkor jiných forem odbojové činnosti. Těžištěm práce je analýza stěžejního pramene k problematice formování poválečného mediálního obrazu partyzánského hnutí - tiskového orgánu Sdružení českých partyzánů - týdeníku Partyzán, a to v letech 1946, 1947 a na začátku roku 1948. Kvalitativní analýza časopisu Partyzán umožnila zachytit mediální obraz partyzána na stranách tohoto týdeníku, jeho proměnu v průběhu času, a zároveň konfrontaci s některými dalšími poválečnými československými periodiky. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tematikou partyzánského odboje o pohled poválečného dobového tisku.
|
|
|
Druhý odboj v kultuře paměti v letech 1945-1948 v regionálním kontextu. Příklad Kolínska.
Blümel, Tomáš ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá utvářením vzpomínkové kultury na druhý odboj v letech 1945-1948, a to v regionálním kontextu Kolínska. Vybraný region představoval dějiště české protinacistické rezistence celonárodního významu. Stejně tak tu došlo k důležitým pokusům o organizaci odbojového hnutí v místním měřítku. Na základě studia dobového tisku a archivních pramenů jsou sledovány formy pěstování paměti (zakládání pamětních desek, památníků, připomínání výročí ve veřejném prostoru, činnost spolků) v prvních poválečných letech. Součástí práce je analýza obsahu, symboliky a jazykových prostředků u dobového tisku a archivních pramenů. Práce se zaměřuje na otázku, zda po únorovém převratu v roce 1948 docházelo k významovým posunům u vnímání protinacistického odboje.
|
|
|
Svaz osvobozených politických vězňů v letech 1945-1948
Částová, Barbora ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce "Svaz osvobozených politických vězňů v letech 1945-1948" si klade za cíl představit a zmapovat tuto poválečnou organizaci, od jejího vzniku na jaře 1945 až do sloučení s ostatními odbojovými organizacemi na našem území. Do SOPVP se ihned po válce začali sdružovat všichni vězni, kteří byli nacisty žalářováni či uvrženi do koncentračních táborů pro svou politickou odbojovou činnost během druhé světové války, i jejich pozůstalí. Počet těchto členů se v největším rozmachu Svazu pohyboval kolem 80 000. Práce popisuje vznik a vývoj této organizace a její strukturu. Dále se zaměřuje na její činnost a spolupráci s ostatními českými i zahraničními odbojovými organizacemi.
|
|
|
Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948
Doležalová, Ivana ; Vojtěchovský, Ondřej (vedoucí práce) ; Šustrová, Radka (oponent)
Bakalářská práce Obraz partyzána v československé společnosti v letech 1945-1948 ukazuje na základě studia dobového tisku, jakým způsobem bylo partyzánské odbojové hnutí v československém veřejném prostoru prezentováno. Práce přibližuje, jak se vyvíjel mediální obraz partyzána v tisku v průběhu prvních poválečných let. Sleduje, kdy se typ partyzánského bojovníka jako reprezentanta protifašistické rezistence objevuje, kdo tuto prezentaci československého odboje prosazoval nejvíce, a zda se tak dělo na úkor jiných forem odbojové činnosti. Těžištěm práce je analýza stěžejního pramene k problematice formování poválečného mediálního obrazu partyzánského hnutí - tiskového orgánu Sdružení českých partyzánů - týdeníku Partyzán, a to v letech 1946, 1947 a na začátku roku 1948. Kvalitativní analýza časopisu Partyzán umožnila zachytit mediální obraz partyzána na stranách tohoto týdeníku, jeho proměnu v průběhu času, a zároveň konfrontaci s některými dalšími poválečnými československými periodiky. Přínos práce spočívá v tom, že doplňuje předchozí práce s tematikou partyzánského odboje o pohled poválečného dobového tisku.
|
|
|
The Rappresentation of War in Italo Calvino's works
ŠIMKOVÁ, Marie
Cílem této bakalářské práce je analýza vybraných děl italského spisovatele Itala Calvina, ve kterých se prolínají příběhy samotného autora s historickými událostmi období 2. světové války a antifašistického odboje. Knihy byly vybrány na základě tematické příbuznosti a řazeny jsou dle jednotlivých událostí vztahujících se k autorově životě, nikoli dle data publikace. V úvodní části je představen spisovatel s důrazem na svou školní formaci a vzdělání, ve které ho podporovala zejména rodina, jejíž vliv se zároveň notně odráží v jeho dílech. S ohledem na tento fakt je zmíněna kniha La strada di San Giovanni, kterou Calvino věnuje svým blízkým a vysvětluje v ní, do jaké míry jej působení rodiny ovlivnilo. Součástí je analýza povídky Ricordo di una battaglia, ve které autor líčí své pocity z jediného boje, kterého se sám osobně zúčastnil. První část práce je zaměřena na knihu L'entrata in guerra, ve které autor popisuje vstup Itálie do války a průběh prvních dnů, ačkoliv příběhy jsou líčeny s uctivou vzdáleností třinácti let. Protagonistou je autor sám, nicméně k vyprávění používá své alter ego. Druhou knihou je Ultimo viene il corvo jedná se o soubor povídek kratšího rozsahu a různých témat, a proto jsou analyzovány pouze ty, které se tematicky týkají války. Společným rysem je časté použití alegorie, která zjemňuje atmosféru doby a zároveň umožňuje čtenáři hlubší porozumění v závislosti na znalosti historického kontextu. Poslední analyzovaná kiha, Il sentiero dei nidi di ragno, je pozoruhodná vypravěčem, jehož autor volí pro popis života osob, které se rozhodly jít proti fašistickému režimu: je jím chlapec Pin popisující své zážitky a dění kolem sebe dětským a čistě naivním pohledem na svět, který odlehčuje jinak poměrně tíživé válečné situace. Velkým kontrastem, který protkává celou knihu, je Pinova neustálá snaha najít sebe sama, jelikož vyrůstá bez rodiny a nachází se na rozhraní dvou světů: nerozumí svým vrstevníkům a není ještě schopen plně porozumět světu dospělých. Východiskem z této situace se stane cestička, na které si pavouci staví svá hnízda a která ho dovede ke spřízněné duši, kterou se snaží celou dobu nalézt. V knize je znatelně zřetelná autorova inklinace k pohádkovému stylu, který se naplno rozvine v jeho pozdější tvorbě. K vysvětlení významu děl, alegorických souvislostí a důvodů, které přiměly Calvina k napsání knih, je naznačeno historické pozadí tehdejší doby a účast na partyzánském odboji samotného autora.
|
host ::
RSS.