Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Genová exprese vysokoafinitního přenašeče cholinu u myšího modelu Alzheimerovy nemoci
Kurfürst, Helena ; Doležal, Vladimír (vedoucí práce) ; Krištofíková, Zdena (oponent)
: Cholin slouží ve všech savčích buňkách jako prekurzor pro syntézu hlavního membránového fosfolipidu fosfatidylcholinu a jako donor acetylových skupin. V cholinergních neuronech je navíc nezbytným prekurzorem neuromediátoru acetylcholinu. Schopnost buněk syntetizovat vlastní cholin nestačí pro jejich potřeby a tak musí být významná část cholinu vychytávána z extracelulárního prostředí. Omezení dostupnosti cholinu v mozku vede specificky k oslabování funkce cholinergních neuronů a obecně k poruchám obnovování membrán u všech buněk. Poruchy funkce cholinergní signalizace a související nervové činnosti jsou charakteristické pro Alzheimerovu nemoc. Cílem této práce bylo zjistit zda u myšího modelu Alzheimerovy nemoci APPswe /PS1dE9 dochází ke změnám genové exprese vysokoafinitních cholinergních přenašečů. Byla stanovena exprese specifického cholinergního vysokoafinitního přenašeče cholinu CHT1, který dopravuje cholin pro syntézu acetylcholinu a předpokládaného vysokoafinitního přenašeče cholinu CTL1, který se vyskytuje obecně ve všech buňkách a souvisí s dodávkou cholinu pro syntézu fosfolipidů. V mozkové kůře 5-6 měsíců starých myší nebyly v expresi obou genů při srovnání s kontrolami ze stejného vrhu zjištěny žádné změny ani na úrovni mRNA (kvantitativní PCR) ani úrovni proteinu (Western blot...
Genová exprese vysokoafinitního přenašeče cholinu u myšího modelu Alzheimerovy nemoci
Kurfürst, Helena ; Krištofíková, Zdena (oponent) ; Doležal, Vladimír (vedoucí práce)
: Cholin slouží ve všech savčích buňkách jako prekurzor pro syntézu hlavního membránového fosfolipidu fosfatidylcholinu a jako donor acetylových skupin. V cholinergních neuronech je navíc nezbytným prekurzorem neuromediátoru acetylcholinu. Schopnost buněk syntetizovat vlastní cholin nestačí pro jejich potřeby a tak musí být významná část cholinu vychytávána z extracelulárního prostředí. Omezení dostupnosti cholinu v mozku vede specificky k oslabování funkce cholinergních neuronů a obecně k poruchám obnovování membrán u všech buněk. Poruchy funkce cholinergní signalizace a související nervové činnosti jsou charakteristické pro Alzheimerovu nemoc. Cílem této práce bylo zjistit zda u myšího modelu Alzheimerovy nemoci APPswe /PS1dE9 dochází ke změnám genové exprese vysokoafinitních cholinergních přenašečů. Byla stanovena exprese specifického cholinergního vysokoafinitního přenašeče cholinu CHT1, který dopravuje cholin pro syntézu acetylcholinu a předpokládaného vysokoafinitního přenašeče cholinu CTL1, který se vyskytuje obecně ve všech buňkách a souvisí s dodávkou cholinu pro syntézu fosfolipidů. V mozkové kůře 5-6 měsíců starých myší nebyly v expresi obou genů při srovnání s kontrolami ze stejného vrhu zjištěny žádné změny ani na úrovni mRNA (kvantitativní PCR) ani úrovni proteinu (Western blot...
Aktivizační činnosti u osob s Alzheimerovou chorobou
HÁLOVÁ, Jana
Bakalářská práce na téma Aktivizační činnosti u osob s Alzheimerovou chorobou. Demence se stává celospolečenským problémem hlavně u lidí starších 65 let. Demence jako onemocnění začíná pomalu a nenápadně. Proto jí pacienti a jejich okolí často zaměňují za normální projevy stárnutí. Toto onemocnění se rozděluje do několika forem podle příčin vzniku. Nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Alzheimerova choroba patří mezi progredientní onemocnění mozku, kdy dochází u člověka k narušení mnoha vyšších korových funkcí, včetně paměti, orientace, myšlení, uvažování, chápání, schopností komunikace a úsudku. Včasná diagnóza a také zahájení terapie co nejdříve jsou základním předpokladem ovlivnění průběhu onemocnění. K léčbě Alzheimerovy choroby je potřeba přistupovat komplexně. Důležitá není pouze farmakologická léčba, ale i terapie zaměřené na kognitivní rehabilitaci a aktivizaci klienta. Aktivizační činností se rozumí nácvik a upevňování motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností člověka. Mezi aktivizační činnosti můžeme zařadit ergoterapii, aromaterapii, muzikoterapii, zooterapii, arteterapii a další. Rodinní pečovatelé, kteří nezvládají sami péči o osobu s Alzheimerovou chorobou, se mohou rozhodnout umístit člena rodiny do domova se zvláštním režimem. Dalším důvodem k umístění může být i lepší poskytnutí péče v zařízení, než mohou doma lidé s demencí dostávat. V domově se zvláštním režimem se o člověka s Alzheimerovou chorobou stará ošetřovatelský a zdravotnický personál, pracovnice na aktivizační činnosti, sociální pracovnice a další terapeuti, proto je tato profesionální péče pro člověka s demencí lepší. Pro empirickou (praktickou) část byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody polostandardizovaného rozhovoru, neřízeného pozorování a obsahové analýzy dat. Výzkum probíhal v Domově se zvláštním režimem ve Strakonicích a v Domově se zvláštním režimem Na Zlaté stoce v Českých Budějovicích. Výzkumu se zúčastnilo celkem 13 respondentů. Pracovní zařazení dotazovaných bylo: instruktorka sociální práce domova se zvláštním režimem, instruktorka sociální práce domova pro seniory, fyzioterapeutka, pracovnice přímé péče, pracovnice na aktivizační činnosti, zdravotní sestry a staniční sestra. Respondentky byly vybírány pomocí metody výběru sněhové koule (Snowball sampling). V prvním zařízení proběhl výzkum u 7 respondentek, které pracují s klienty trpící Alzheimerovou chorobou. V druhém zařízení se zúčastnilo výzkumu 6 respondentek. Jejich věk se pohyboval od 27 do 53 let. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jak se mění aktivity a aktivizační činnosti s postupem Alzheimerovy choroby v zařízeních pro osoby se syndromy demence. Dílčím cílem práce byl zjistit názor pracovníků v sociálních službách na nejvhodnější aktivizační činnosti pro osoby s Alzheimerovou chorobou. Dalším dílčím cílem bylo zmapování nabízených aktivizačních činností ve dvou vybraných zařízeních se zvláštním režimem v Jihočeském kraji. Výzkumná otázka byla: Jsou ve vybraných zařízeních aktivizační činnosti u osob s Alzheimerovou chorobou prováděny s ohledem na postup onemocnění?
Péče o osoby s demencí (Alzheimerova choroba) - komparace domácí a ústavní péče u klienta (JČ kraj)
ŠOLTÉSOVÁ, Jana
Bakalářská práce se zaobírá komparací domácí a ústavní péče u klienta s Alzheimerovou demencí v Jihočeském kraji. Cílem práce je zjistit možnosti ústavní a domácí péče a jejich následné srovnání. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části shrnuji poznatky o stáří, demenci, Alzheimerově chorobě, domácí péči a ústavní péči. V praktické části sleduji pomocí dotazníkového šetření a rozhovorů 5 vybraných klientů v domácí péči z Jihočeského kraje a klienty z ústavního zařízení se zvláštním režimem Loucký mlýn a následně získané informace vyhodnocuji.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.