|
|
Srovnání současného terorismu s terorismem 70. a 80. let minulého století
Knytlová, Petra ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Resumé Diplomová práce je věnována problematice terorismu a vývoji tohoto fenoménu od 70. let po současnost. Terorismus se pod vlivem měnící se mezinárodní situace a dostupnosti nových technologií v posledních desetiletích radikalizoval a globalizoval. Národní terorismus byl vystřídán terorismem globálním a revoluční ideologie, kterými byly inspirovány skupiny 70. a 80. let, nahradily radikální podoby náboženství, zejména tedy islamismus, který má kořeny ve stále vzrůstající nespokojenosti panující v muslimském světě. Ačkoli mezi tzv. "starým" a "novým" terorismem neexistuje jasná hranice, liší se od sebe tyto jevy v několika ohledech. Druhé polovině 20. století dominovaly levicově orientované teroristické skupiny, jejichž cílem se stala změna režimu a boj proti kapitalismu a imperialismu. Jejich struktura byla hierarchicky uspořádaná a skupina operovala s nízkým počtem členů. Naopak na přelomu 20. a 21. století přichází na scénu islamistické skupiny, kterým vévodí celosvětová teroristická síť al-Káida. Organizace funguje bez přímého vedení a je schopna udeřit kdekoli na světě, což dokazují útoky na Světové obchodní centrum v New Yorku z 11. září 2001. Specifickou metodou boje se pro islamistické skupiny po celém světě staly sebevražedné atentáty, jejichž využívání je výrazně odlišuje od revolučních skupin...
|
|
|
Využití moderních komunikačních technologií militantními islamisty
Hána, Lukáš ; Peterková, Jana (vedoucí práce) ; Havlová, Radka (oponent)
Práce přistupuje k terorismu jako k formě komunikace. Útok nebo jiná teroristická činnost jsou způsoby šifrování sdělení, které má většinou za cíl šířit strach v řadách cílové veřejnosti. Pro efektivní šíření strachu teroristé využívají média nepřímo, pokud je sdělení šířeno jako obsah zpravodajství, nebo přímo prostřednictvím nových médií zejména internet a jeho možnosti, které umožňují nenákladnou tvorbu široce dostupného obsahu. Mezi médii a terorismem existuje symbióza. Teroristé vytvářejí poutavé události, které média přejímají a vytváří z nich zajímavé zprávy. Kvůli specifickým aspektům zpravodajství vzniká zkreslené vnímání reality, které nikdy nemůže odpovídat plně skutečnosti. S procesem mediální komunikace je spojeno mnoho sociálních a psychologických fenoménů, které většinou prospívají teroristickým záměrům, ale existují i takové, které naopak jdou proti nim. Práce analyzuje komunikační strategii militantních islámistů a soustředí se zejména na globální terorismus a Al-Káidu s jejími odnožemi.
|
|
|
Role vůdcovství v mezinárodních vztazích: Usáma bin Ládin
Kurzweil, Matěj ; Rolenc, Jan Martin (vedoucí práce) ; Kočišíková, Viera (oponent)
Cílem práce bylo zjistit, jakou úlohu hrají vůdci a vůdcovství v mezinárodních vztazích, a aplikovat to na Usámu bin Ládina. V první polovině práce jsou popsány styly vůdcovství a role vůdce jako aktéra mezinárodních vztahů v průběhu dějin. Druhá polovina je částečně zaměřena na George W. Bushe a zejména na Usámu bin Ládina. V práci je popsána bin Ládinova životní cesta k vůdcovství a okolnosti jeho smrti.
|
|
| |
|
|
Terorismus, válka-etické meze v prosazování zájmů
ŠŤASTNÝ, Michal
Tato práce se zabývá současným terorismem a jeho významem v globalizovaném světě a možností etického ospravedlnění násilí. Teoretická část vymezuje současný terorismus, jeho terminologii, politické a sociální prostředí. Dále popisuje druhy a metody terorismu, jeho historii a některé teroristické organizace a jejich cíle. Porovnává také terorismus a válku jako takovou v oblastech, ve kterých se protínají. V dalších kapitolách představuje výchozí etické teorie, o které se bude opírat morální posuzování násilného prosazování zájmů. V teoretické části je také vysvětlen pojem spravedlivé války, její základní principy a závazné atributy. Praktická část obsahuje charakteristiku tří zvolených aktuálních konfliktů: útoky Al-Kaidy na USA z 11. září 2001, čečenskou válku za autonomii a současnou faktickou okupaci Iráku spojeneckými vojsky. Na základě získaných poznatků provedené komparace těchto konfliktů a aplikace principů spravedlivé války se potvrdila stanovená hypotéza, že lze některé akty násilí eticky ospravedlnit na základě uplatnění zásad spravedlivé války. Toto ospravedlnění se však vztahuje jen k pojmu ius ad bellum, právu bránit se s použitím násilí. V oblasti ius in bello, práva ve válce, se hypotéza nepotvrdila a konkrétní praktické násilné jednání nesplňovalo některý ze základních principů spravedlivé války.
|
host ::
RSS.