|
|
Schopnost laické veřejnosti poskytnout první pomoc v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů
SKALICKÝ, Tomáš
Bakalářská práce zkoumá problematiku poskytování laické první pomoci v akutních stavech z pohledu zdravotnických záchranářů. Tato práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část jako první popisuje zdravotnickou záchrannou službu, její složky a druhy výjezdových posádek za účelem objasnění vztahu mezi první pomocí a přednemocniční neodkladnou péčí. Následně je v této části rozebrána první pomoc nejen z hlediska teoretického a praktického, ale i z hlediska sociálně psychologického. V neposlední řadě je zde pozornost také věnována anatomií, fyziologií, patofyziologií a první pomocí šesti vybraných akutních stavů. Druhá část této bakalářské práce se soustředí na analýzu dat získaných během výzkumného šetření. Toto šetření bylo provedeno kvalitativním výzkumem pomocí polostrukturovaného rozhovoru o 33 otázkách s celkem osmi zdravotnickými záchranáři, kteří vykonávají službu v Jihočeském kraji a pomocí přímého vlastního pozorování během praxí. Cílem práce je zjistit, jaký je rozsah schopností laické veřejnosti při poskytování první pomoci, jaká je efektivita jejich provedení a zda-li oplývá laická veřejnost ochotou pomáhat. Získané informace vedly k zodpovězení výzkumných otázek a ke splnění všech cílů této práce. Výsledky zkoumání této práce vyhodnocují laickou veřejnost jako dostatečně ochotnou a s rozsahem schopností, které jsou postačující k provedení základních úkonů první pomoci, avšak efektivita těchto provedených úkonů je značně nízká. Hlavním přínosem této bakalářské práce je zvýšení povědomí o problematice laické první pomoci, což by mohlo přispět ke zlepšení výuky první pomoci a následně ke zlepšení v oblasti poskytování první pomoci laickou veřejností v akutních stavech.
|
|
|
Astma bronchiale v praxi zdravotnického záchranáře
ŠEBEST, Jakub
Astma bronchiale je celoživotní chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které postihuje všechny věkové kategorie populace. Cílem bakalářské práce Astma bronchiale v praxi zdravotnického záchranáře je získání poznatků a analýza postupů zdravotnických záchranářů při diagnostice a poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům s tímto onemocněním. Bakalářská práce je členěna na teoretickou část a výzkumnou část. Teoretická část se věnuje anatomii dýchacího ústrojí, fyziologii dýchání, patofyziologii onemocnění, diagnostice a léčbě v přednemocniční neodkladné péči. Výzkum bakalářské práce byl proveden pomocí nahrávaného polostrukturovaného rozhovoru se zdravotnickými záchranáři. Účelem výzkumu je ukázat čtenáři více pohledů na danou problematiku a poukázat na zkušenosti zdravotnických záchranářů s řešením daného onemocnění. Provedeným výzkumem je zjištěno, že zdravotničtí záchranáři se s onemocněním astma bronchiale v praxi setkávají několikrát za měsíc, orientují se v problematice daného onemocnění, znají možnosti léčby. Výsledek práce dále ukazuje obtížnou diagnostiku onemocnění. Diferenciální diagnostika ukazuje na široké spektrum nemocí. V neposlední řadě se také ukazuje špatná zpětná vazba mezi zdravotnickou záchrannou službou a zdravotnickým zařízením. Výsledky této práce umožňují čtenáři získat v teoretické části informace o dané problematice, diagnostice a léčbě onemocnění v přednemocniční neodkladné péči. Hlavním přínosem bakalářské práce by měl být také pohled na postupy a zkušenosti zdravotnických záchranářů při léčbě astma bronchiale v přednemocniční neodkladné péči. Výstupem bakalářské práce je stručný manuál pro zdravotnické záchranáře, jak postupovat při diagnostice a léčbě exacerbace astma bronchiale.
|
|
|
Nejčastější akutní a kritické stavy u dětí v přednemocniční neodkladné péči
HNOJNOVÁ, Jana
Tématem této bakalářské práce jsou stavy, které bezprostředně ohrožují dětský život a jsou řešeny již v přednemocniční neodkledné péči. Nejvíce ohroženou a specifickou skupinou jsou děti od jednoho roku do osmi let, proto jsem se tedy zaměřila na nejčastější stavy u této skupiny. Přednemocniční neodkladná péče zahrnuje nejen odbornou první pomoc, kterou poskytují výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby, ale i laickou první pomoc, kterou poskytují ve většině případů rodiče. Obě tyto části přednemocniční neodkladné péče zvyšují šanci na uzdravení nebo i přežití dítěte. Je tedy důležité, aby první pomoc zvládali zdravotníci i laická veřejnost. Teoretická část začíná definicemi pojmů, které obsahuje název práce. Definuje a dělí přednemocniční neodkladnou péči. Dále se zabývá dětským pacientem v přednemocniční neodkladné péči, dělením dětského věku a jeho specifickými vlastnostmi, které jsou důležité při vyšetření, následné diagnóze i léčbě dětského pacienta. V kapitole neodkladná resuscitace dítěte popisuje základní a rozšířenou neodkladnou resuscitaci. Hlavní kapitola s názvem ? Nejčastější akutní a kritické stavy u dětí v PNP obsahuje jedenáct stavů. U každého stavu popisuje příznaky a zabývá se postupy při laické první pomoci a odborné první pomoci. Praktická část byla zaměřena na zmapování znalostí postupů jak při laické první pomoci tak odborné první pomoci u akutních stavů u dětí mezi jedním rokem a osmi lety. Oba průzkumy byly realizovány metodou kvantitativního výzkumu, prostřednictvím dotazníkového šetření. Dotazníky byly rozdány v tištěné podobě i rozeslány pomocí elektronické pošty s odkazem na elektronický dotazník a to v období od května do července roku 2013. Byly dva základní soubory pro sběr dat a to rodiče dětí z vybraných pediatrických ordinací v Táboře a zdravotničtí pracovníci pracující na Zdravotnické záchranné službě Jihočeského kraje na pozici zdravotnický záchranář. Následoval dotazník pro rodiče s otázkami, kdy jen jedna odpověď je správná. Otázky 1 ? 4 slouží pro bližší zmapování respondentů. Následující otázky 5 ? 12 byly zvoleny tak, aby prověřili znalosti rodičů při první pomoci u nejčastějších akutních a kritických stavů u dětí od 1 roku do 8 let, abychom díky nim mohli potvrdit nebo vyvrátit danou hypotézu. Poslední dvě otázky 13 a 14 se zajímají o vlastní zhodnocení respondentů. V dotazníku pro zdravotnické záchranáře otázky 1 ? 5 přibližují dotazované respondenty. V otázkách 6 ? 14 jsou prověřovány jejich znalosti z první pomoci a odborné první pomoci u nejčastějších akutních a kritických stavů u dětí od 1 roku do 8 let v PNP. V poslední otázce č. 15 zdravotnický záchranář sám hodnotí své znalosti. Pomocí Chí kvadrát testu byly statisticky vyhodnoceny obě stanovené hypotézy. Získaná hladina významnosti zamítla nulovou hypotézu v obou případech a tak potvrdila H1, která říká, že rodiče mají znalosti v poskytování první pomoci při nejčastějších akutních a kritických stavech u dětí od jednoho roku do osmi let i H2, která říká, že zdravotničtí záchranáři mají znalosti v poskytování první pomoci při nejčastějších akutních a kritických stavech u dětí od jednoho roku do osmi let.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty s krvácením do GIT
HOLZÄPFELOVÁ, Soňa
Gastrointestinální krvácení je příznakem řady onemocnění, která mohou být závažná. Akutní krvácení do GIT je nejčastější náhlou příhodou břišní a v poslední době se vyskytuje čím dál častěji. Může se jednat o krvácení z horní i dolní části trávicího ústrojí. Akutní krvácení do horní části GIT je velni urgentním stavem, který ovlivňuje oběhovou stabilitu. Krvácení může mít neblahé následky. Z tohoto důvodu je zde důležitý rychlý zásah a okamžité zastavení krvácení. Cílem práce bylo zjistit zásady ošetřovatelské péče o pacienty s krvácením do GIT a co vše jde poskytnou pacientovi s krvácením do GIT v akutním stavu v rámci ošetřovatelské péče. Byly stanoveny dvě výzkumné otázky: 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče o pacienty s k krvácením do GIT? 2. Co vše lze poskytnout pacientovi s krvácením do GIT v akutním stavu v rámci ošetřovatelské péče? Práce byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byly rozhovory. U pacientů se jednalo o nestandardizovaný rozhovor. Na základě získaných informací byly vytvořeny jednotlivé kasuistiky pacientů. U sester byl zvolen polostandardizovaný rozhovor, z něhož a byly vytvořeny individuální kasuistiky. V nemocnici České Budějovice a.s na gastroenterologickém oddělení bylo umožněno využit analýzu ošetřovatelské dokumentace. Z výzkumu bylo zjištěno, že sestry mají většinou dostatečné informace o zásadách ošetřovatelské péče o pacienty s krvácením do horní části trávicího ústrojí. Z odpovědí pacientů došlo ke zjištění, že je nezbytné znát jejich potřeby. Výstupem mé diplomové práce je proto informační brožura pro pacienty, kterou jsem vytvořila na základě jejich přání. Druhým výstupem je prezentace pro sestry, která popisuje zavedení jícnové sondy.
|
|
|
Specifická ošetřovatelská péče u pacientů s náhlou příhodou břišní.
POUCHOVÁ, Marie
Termínem náhlé příhody břišní se označují onemocnění postihující orgány dutiny břišní, které ve většině případů vyžadují chirurgické řešení. Nástup onemocnění bývá rychlý, většinou postihuje pacienta ve fázi plného zdraví a často ohrožuje pacienta na životě. Přesto příznaky onemocnění bývají pacienty podceňovány a ti odbornou pomoc vyhledávají často až v těžkém stavu. Do rukou zdravotníků a lékařů se tak dostává pacient, který potřebuje akutně řešit své onemocnění. Cílem této práce bylo specifikovat odlišnosti v ošetřovatelské péči o pacienty s náhlou příhodou břišní. Dalším kladeným cílem bylo poukázat, jaké rozdíly jsou v komunikaci s pacienty s náhlou příhodou břišní, která jsou zástupcem akutních onemocnění, a u pacientů s plánovaným chirurgickým výkonem. Pro zjištění bylo osloveno třináct respondentů. Jednalo se o sestry, které pracují s pacienty s onemocněním chirurgické povahy. V souvislosti s cíli byly vysloveny výzkumné otázky zabývající se problematikou ošetřování pacientů s náhlou příhodou břišní. První výzkumnou otázkou zabývající se specifiky ošetřovatelské péče byly zjištěny činnosti, které dohromady vytvářejí komplexní obraz péče o pacienty s náhlou příhodou břišní. Druhá výzkumná otázka se zabývala rozdíly v předoperační přípravě u pacientů s náhlou příhodou břišní a u pacientů s plánovaným výkonem. Na základě výpovědi a pozorování respondentů je nejvíce vnímán rozdíl v čase, který je na přípravu umožněn. Třetí výzkumná otázka se zabývala rozdílem v komunikaci u pacientů s náhlými příhodami břišními a u pacientů s plánovaným chirurgickým výkonem. Dle zjištěného, komunikaci s pacienty ovlivňuje řada faktorů, zejména však nespolupráce pacienta, čas a také nedůvěra pacienta. Čtvrtá výzkumná otázka se zabývala kvalitou poskytované ošetřovatelské péče z pohledu sester v souvislosti s akutním stavem pacienta. Dle shledaných údajů, akutní stav pacienta, rychlost při provádění ošetřovatelských intervencí v rámci příjmu pacienta a předoperační přípravy, částečně ovlivňují kvalitu poskytované péče, která je pak prováděna více automaticky, rutinně. Na základě zjištěných informací by tato práce měla osvětlit sestrám, jako ošetřujícímu personálu, problematiku léčby a specifik péče o pacienty s náhlou příhodou břišní. Dále by měla pomoci pochopit problematiku komunikace s pacienty s náhlou příhodou břišní.
|
host ::
RSS.