|
|
ŠLECHTIC MEZI BAROKEM A OSVÍCENSTVÍM
HÁLOVÁ, Michaela
Cílem předkládané diplomové práce je představit dva francouzsky psané spisy, které jsou do určité míry spjaty s českými zeměmi a jež představují šlechtický ideál 18.století očima učeneckého světa. První z nich nazvaný Le prince selon Dieu et les hommes prouvé par le propres paroles de l?écriture sainte et appuyé du témoignage des docteurs de l?église et de meilleurs auteurs profant (Kníže podle Boha a lidí, doložený vlastními slovy Písma svatého a podepřený svědectvím církevních Otců a nejlepších světských autorů) byl sepsán roku 1725 učitelem francouzštiny Philibertem Josephem le Roux a přináší barokní pohled na ctnosti a vlastnosti, kterými by měl disponovat ideální křesťanský kníže. Druhý nese název Connoissances que doit avoir un jeune seigneur ou l?idée d?un homme d?honneur (Vědomosti, které musí mít mladý pán čili ideál čestného muže), vznikl na konci 18. století a cílem jeho rozboru je zjistit, zda šlechtický ideál prošel během 18. století proměnou, nebo zda je i on dokladem přežívání barokních konzervativních forem šlechtického ideálu. Po úvodním vymezení tématu a přehledu stavu bádání je přiblíženo myšlení barokní i osvícenské epochy spolu s proměnou postavení šlechty během těchto dvou období. Hlavní část práce pak přestavuje pohledy autorů obou spisů na šlechtické ctnosti a jejich představy ideálního šlechtice.
|
|
|
Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století
IVANEGA, Jan
Diplomová práce Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století je zaměřena na zkoumání využívání panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu. Těžištěm rozpravy je výklad o třech vrchností využívaných objektech ? zámku v Hluboké nad Vltavou, loveckém zámku Ohrada a lázeňském komplexu v Libníči. Studie vychází z analýzy korespondence, plánového a účetního pramenného materiálu. V práci dokládám, že panství Hluboká nad Vltavou bylo v období před nabytím eggenberského dědictví (1719) hlavním českým majetkem rodu. Jeho význam, daný mimo jiné vhodnou zeměpisnou polohou, byl zdůrazněn budováním loveckého zámku Ohrada. Sloužil například k uskladnění loveckých potřeb, jež byly využívány i na ostatních jihočeských panstvích. Za další doklady předního postavení Hluboké nad Vltavou pokládám rozsáhlé úpravy tamního zámeckého areálu a výstavbu votivní kaple v postupně rozšiřovaných libníčských lázních sloužících obyvatelům všech dotčených panství. Po získání eggenberských statků se těžiště pobytů vrchnosti v jižních Čechách přesunulo do Českého Krumlova, přičemž po smrti Adama Františka ze Schwarzenbergu hlubocké panství ztratilo své dosavadní postavení.
|
|
|
LE PRINCE SELON DIEU ET LES HOMMES Ctnosti křesťanského knížete pro Adama Františka ze Schwarzenbergu
HÁLOVÁ, Michaela
Cílem předkládané bakalářské práce je představit dosud neznámý francouzský rukopis s titulem ,,Le prince selon Dieu et les hommes prouvé par les propres paroles de l?écriture sainte et appuyé du témoignage des docteurs de l?église et des meilleurs auteurs profanes ?? (Kníže podle Boha a lidí, doložený vlastními slovy Písma svatého a podepřený svědectvím církevních otců a nejlepších světských autorů). Rukopis byl sepsán v roce 1725 bádenským učencem Philibertem Josephem de Roux, který jej věnoval knížeti Adamu Františkovi ze Schwarzenbergu. Jak je již explicitně uvedeno v názvu spisu, autor v něm předkládá přehled vlastností a ctností, jež jsou podle něj nezbytné pro charakter křesťanského knížete. Po úvodním vymezení tématu a přehledu stavu bádání byly přiblíženy jednotlivé ctnosti a neřesti a k nim uvedené příklady, které autor vybral převážně z bible, dále z antických dějin a také z evropských dějin dovedených do jeho současnosti.
|
|
|
Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice
IVANEGA, Jan
Bakalářská práce Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice je zaměřena na zkoumání loveckého zámku Ohrada v širších kulturně historických souvislostech. Zájem Jana Ivanegy směřuje ke zkoumání myšlenkového světa stavebníka Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho odrazu v konkrétní stavební úloze budování Ohrady. Analýza pramenné základny (korespondence, účty, plány ze SOA Třeboň) ukázala, že budování zámku Ohrada nebylo tvůrčím aktem jedince, ale průnikem působení celé řady činitelů, od vůle stavebníka přes hospodářské možnosti panství až ke schopnostem stavitele a provádějících řemeslníků. Dosud neznámých inventářů autor využil k rekonstrukci původní podoby a fungování jednotlivých částí komplexu a jeho zasazení do širšího krajinného rámce. Práci uzavírá zamyšlení nad možným využíváním Ohrady po dokončení výstavby a jejím místem v rámci schwarzenberské rezidenční sítě.
|
host ::
RSS.