|
|
Obchodované druhy živočichů: srovnání IUCN a CITES
KORCH, Martin
Legální a nelegální obchod s volně žijícími druhy a planě rostoucími rostlinami stále roste a vytváří tak neustálý tlak na celé ekosystémy. Existuje však mnoho organizací, které se snaží tomuto problému zabránit a mezinárodní obchod regulovat. Mezi takové organizace se řadí IUCN a mezinárodní úmluva CITES. Bohužel kvůli nedostatečné koordinaci se počet obchodních záznamů neustále zvyšuje a může to vést k rychlému vymírání druhů. Cílem práce bylo zjistit překryv mezi kriticky ohroženými, ohroženými, zranitelnými a zároveň mezinárodně obchodovanými druhy pavouků (Araneae), stonožek (Chilopoda), paryb (Chondrichthyes), ryb (třídy: Actinopterygii, Dipneusti a Coelacanthii) a šelem (Carnivora) uvedených v Červeného seznamu druhů s druhy uvedenými v přílohách I, II či III mezinárodní úmluvy CITES. Z analýzy bylo zjištěno, že z 1 585 mezinárodně obchodovaných druhů dle IUCN není úmluvou CITES chráněno 42%. To je téměř polovina druhů, které jsou přehlíženy a potencionálně potřebují regulaci mezinárodního obchodu. Mezi nejvíce ohrožené druhy patří vodní organismy (41%) a pouze jedno procento tvoři organismy terestrické.
|
|
|
Comparison of the genetic variability of geographically distant populations of selected species of European marine gobies
Chalupecká, Katarína ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Rovatsos, Michail (oponent)
Hlaváči (Gobiidae, Actinopterygii) jsou malé, převážně kryptické, mořské, brakické i sladkovodní ryby. Vyskytují se hojně v příbřežních vodách, i když jejich výskyt zdaleka není zmapován díky jejich nenápadnosti, často skrytému způsobu života a komerční nevyužitelnosti. Informace o rozšíření mnoha druhů jsou proto stále značně neúplné. Řada druhů je známá pouze z několika málo lokalit, roztroušených po celém Středozemním moři a Atlantiku. To naznačuje, že většina druhů by mohla mít ve skutečnosti poměrně souvislý areál výskytu. Srovnání genetické variability geograficky vzdálených populací stejného druhu může pomoci odhalit, zda dochází k diferenciaci populací a zda jsou populace od sebe geneticky izolované. Cílem práce bylo porovnat genetickou variabilitu populací osmi druhů hlaváčů: Corcyrogobius liechtensteini, Gobius cruentatus, Gobius geniporus, Gobius incognitus, Chromogobius quadrivittatus, Chromogobius zebratus, Millerigobius macrocephalus a Zebrus zebrus v rámci Středozemního moře a severo-východního Atlantického oceánu. Použité vzorky v této práci byly nasbírané na dvou lokalitách v Atlantickém oceánu (Španělsko a Portugalsko) a sedmi lokalitách ve Středozemním moři (Francie, Sicílie, Chorvatsko, Černá hora, Řecko, a Kypr - severní a jižní část). Tato studie byla založena na...
|
|
|
ADVANCES IN FISH SPERM CRYOPRESERVATION: TAXONOMICAL CONSIDERATION
STECHKINA, Taisiya
Tato práce je věnována zkoumání současného stavu kryokonzervace spermatu ryb ve vztahu k akvakultuře a ochranným opatřením se zvláštním zaměřením na taxonomii spermií ryb. Na základě intenzivní analýzy dostupné literatury na toto téma bylo zjištěno, že kryokonzervace je v současné době považována za jednu z důležitých složek efektivní strategie pro záchranu ohrožených druhů a také jako jedinečný nástroj, který lze využít v průmyslu akvakultury k usnadnění řízení chovů. Bylo shrnuto, že v současné době, byly s různým úspěchem kryokonzervované spermie z 233 paprskoploutvých ryb náležejících do 22 řádů, pomocí různých kryokonzervačních protokolů. Tyto údaje jsou prezentovány ve formě tabulky v příloze. Pro vytvoření této databáze byla jako základní zdroj informací použita vědecká citační služba Web of Science (Clarivate Analytics), následně doplněná knihovními zdroji. Ze získaných dat se předpokládá, že hlavní část studií byla zaměřena na ekonomicky významné druhy ryb a menší část studií byla zaměřena na ohrožené druhy ryb. Zvláště zajímavé je pozorování, že podobná metoda kryokonzervace může být aplikována s větším úspěchem u druhů ryb patřících do taxonomicky příbuzných skupin. Taxonomická diverzita ryb je spojena se specifickými morfologickými a fyziologickými vlastnostmi jejich gamet. To následně znamená, že je nutné vyvinout druhově specifické protokoly kryokonzervace spermatu pro druhy, které dosud nebyly studovány a jsou vystaveny riziku zániku. Taxonomická analýza ukazuje, že nejvyšší počet druhů ryb, jejichž spermie byly kryokonzervované, patří do řádu ostnoploutví (Perciformes), následuje máloostní (Cypriniformes), dále sumci (Siluriformes), trnobřiší (Characiformes), lososotvární (Salmoniformes) a halančíkovci (Cyprinodontiformes). Je třeba poznamenat, že tyto řády představují přibližně 33% existujících řádů ryb a nyní je zřejmé, že by měla být věnována větší pozornost vývoji protokolů pro zástupce řádů, které nejsou zapojeny do kryobiologických studií. Tato bakalářská práce poskytuje nejmodernější přehled druhů ryb, jejichž spermie byly kryokonzervovány, a tyto údaje mohou sloužit jako základ a bibliografický zdroj pro další výzkum kryobiologie rybích spermií.
|
|
|
Comparison of the genetic variability of geographically distant populations of selected species of European marine gobies
Chalupecká, Katarína ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Rovatsos, Michail (oponent)
Hlaváči (Gobiidae, Actinopterygii) jsou malé, převážně kryptické, mořské, brakické i sladkovodní ryby. Vyskytují se hojně v příbřežních vodách, i když jejich výskyt zdaleka není zmapován díky jejich nenápadnosti, často skrytému způsobu života a komerční nevyužitelnosti. Informace o rozšíření mnoha druhů jsou proto stále značně neúplné. Řada druhů je známá pouze z několika málo lokalit, roztroušených po celém Středozemním moři a Atlantiku. To naznačuje, že většina druhů by mohla mít ve skutečnosti poměrně souvislý areál výskytu. Srovnání genetické variability geograficky vzdálených populací stejného druhu může pomoci odhalit, zda dochází k diferenciaci populací a zda jsou populace od sebe geneticky izolované. Cílem práce bylo porovnat genetickou variabilitu populací osmi druhů hlaváčů: Corcyrogobius liechtensteini, Gobius cruentatus, Gobius geniporus, Gobius incognitus, Chromogobius quadrivittatus, Chromogobius zebratus, Millerigobius macrocephalus a Zebrus zebrus v rámci Středozemního moře a severo-východního Atlantického oceánu. Použité vzorky v této práci byly nasbírané na dvou lokalitách v Atlantickém oceánu (Španělsko a Portugalsko) a sedmi lokalitách ve Středozemním moři (Francie, Sicílie, Chorvatsko, Černá hora, Řecko, a Kypr - severní a jižní část). Tato studie byla založena na...
|
|
|
Phylogeny and phylogeography of the cyprinid fish genus Pelasgus (Teleostei: Cyprinidae)
Viñuela Rodríguez, Nuria ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Rovatsos, Michail (oponent)
Rod Pelasgus je endemický pro jižní část Balkánu a je známo sedm druhů tohoto rodu. V této práci byl použit multilokusový přístup pro studium fylogenetických vztahů jednotlivých druhů a populací v rámci rodu Pelasgus. Dále bylo revidováno rozšíření jednotlivých druhů. Bylo analyzováno celkem 180 jedinců, pocházejících ze 47 lokalit náležejících k 30 povodím. Použitý materiál zcela pokrývá celou oblast rozšíření rodu. Navíc byl použit materiál z typové lokality každého druhu. Použity byly mitochondriální gen cytochrom b a nukleární markery první intron genu S7 (ribosomal protein gene), RAG1 (recombination activating gene) a rhodopsin. Analýzy cytochromu b, který byl z použitých markerů nejvariabilnější, odhalily existenci sedmi statisticky silně podpořených linií, které odpovídají těmto druhům: P. laconicus, P. marathonicus, P. minutus, P. stymphalicus, P. thesproticus, P. prespensis a Pelasgus sp. Nejvariabilnějším jaderným markerem byl první intron S7, jehož analýzy odhalily šest dobře podpořených linií, tedy téměř tolik, jako cytochrom b. Oproti tomu RAG1 a rhodopsin se ukázaly méně informativní, protože jejich analýzy odhalily existenci jen čtyř dobře podpořených linií. Tyto dva nukleární geny od sebe nedokázaly oddělit P. marathonicus, P. stymphalicus, P. thesproticus a Pelasgus sp. Tyto druhy...
|
host ::
RSS.