Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 19 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ekonomické zhodnocení intenzivního výkrmu býků masných plemen skotu
Kosová, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou výkrmu jatečných býků plemen aberdeen angus, charolais a limousine od kategorie zástavu do jatečné hmotnosti. Hlavním cílem této práce bylo ekonomicky zhodnotit efektivitu intenzivního výkrmu masných býků. Sledováno bylo celkem 366 zvířat na dvou výkrmnách. V praktické části byla zvířata vážena v různých fázích výkrmu, ve věku 8 a 14 měsíců, a na základě těchto údajů byla provedena analýza vlivu plemene a následně zhodnocena ekonomika výkrmu. Růst byl hodnocen průměrnými přírůstky pro jednotlivá plemena a farmy. Z výsledků je patrné, že plemeno má průkazný vliv na intenzitu růstu. Výsledky byly statisticky průkazně nejvyšší u plemene aberdeen angus v předodstavovém období (1,12 kg/den), avšak po přesunu do stáje s intenzivním výkrmem bylo dosahováno statisticky průkazně nejvyšší intenzity růstu u plemene charolais (1,61 kg/den). Hmotnost se u všech býčků lineárně zvyšovala s věkem, nejvyšší rozdíly byly pozorovány u plemene aberdeen angus a limousine. Po 1. i 2. vážení dosahovali nejvyšších hmotností zástupci plemenné příslušnosti aberdeen angus (330,02 kg, resp. 579,57 kg), naopak nejnižších zástupci limousine (302,24 kg, resp. 555,27 kg). Absolutně nejvyšších průměrných denních přírůstků dosahovali býčci plemene charolais, za 160 dní intenzivního výkrmu byl absolutní přírůstek 255,3 kg. I přes nejnižší věk měli býčci na konci výkrmu nejvyšší hmotnosti, a to díky vysoké intenzitě růstu. Nejvyššího kalkulovaného zisku bylo na Farmě A dosaženo u plemene charolais (8 712,5 Kč) a na Farmě B u plemene limousine (2 624,0 Kč). Náklady na krmný den se pohybovaly v rozmezí 89 až 91 Kč.
Vyhodnocení úrovně reprodukce skotu a růstové intenzity telat v zemědělském podniku zaměřeném na chov masného skotu
Schild, Marek
Diplomová práce je zaměřena na úroveň reprodukce a růstovou intenzitu telat plemene Aberdeen angus. V rámci výzkumu bylo sledováno potomstvo v ekologickém chovu nacházejícího se ve Zlínském kraji během období 2007 až 2016. Data byla získána z kontroly užitkovosti masného skotu a z evidence farmy. V reprodukci bylo dosaženo těchto hodnot: zabřeznutí po 1. inseminaci 62,5 % u jalovic a 60 % u krav, servis perioda 80,7 dne, mezidobí 365,5 dne, hrubá natalita 107 %, čistá natalita 102 %, živě odchovaná telata 93 %. Z uvedených výsledků je patrné, že úroveň reprodukce v tomto chovu je velmi dobrá. U růstové intenzity telat byl sledován vliv plemeníka, roku a pohlaví na hmotnost, přírůstky a výšku v kříži potomků. Vliv plemeníka na hmotnost při narození, ve 120, 210 a 365 dnech věku, přírůstky a výšku potomstva dosáhl často vysoce významných (p < 0,01) rozdílů. Statisticky významné (p < 0,05) rozdíly v hmotnostech telat vlivem roku byly zaznamenány při narození a ve 120 dnech věku telat, zatímco ve 365 dnech věku telat byly zjištěny výrazné (p < 0,01) diference v hmotnostech a přírůstcích mezi roky. V případě vlivu pohlaví byly mezi býky a jalovicemi prokázány vysoce signifikantní (p < 0,01) rozdíly, které potvrzují obecně známé pravidlo, že samci dosahují vyšší porodní hmotnosti a mají celkově vyšší růstovou schopnost než samice.
Vyhodnocení růstové schopnosti potomstva býků specializovaných masných plemen skotu
Večeře, Martin
Diplomová práce je zaměřena na růstovou intenzitu telat plemene Aberdeen Angus, Charolais a Limousine. V rámci pokusu A bylo sledováno 152 kusů zvířat samčího pohlaví. Tyto býci pocházeli s ekologického a konvenčního chovu. U býků byl sledován datum narození, porodní hmotnost, linie otce, datum prodeje a živá hmotnost býků při prodeji. Pokus B do experimentu bylo zahrnuto 88 jalovic samičího pohlaví. V rámci každého plemene jalovice pocházeli z konvenčního a ekologického chovu. U jalovic byl sledován datum narození, porodní hmotnost, linie otce, hmotnost ve 120 a 210 dnech. Při vyhodnocení hmotností jednotlivých sledovaných parametrů mezi býky a jalovicemi byly prokázány signifikantní (p < 0,01) rozdíly, který potvrzují pravidlo, že samice mají nižší porodní hmotnost (37 kg) než samci (40 kg). Při vážení ve 120 dnech stáří zvířat však byla zjištěna vyšší hmotnost u jalovic (177 kg) v porovnání s býky (148 kg). Při vyhodnocování vlivu plemenné příslušnosti byly nejvyšší (p < 0,01) hmotnosti zjištěny u jedinců plemene Charolaise (býci 163 kg, jalovice 187 kg).
Vybrané vlivy na růst telat masného skotu
TOMKOVÁ, Michaela
Cílem práce bylo analyzovat vybrané vlivy na růst telat vybraného stáda masného plemene skotu aberdeen angus na farmě Mýto u Hořic na Šumavě za sledované období 6 let (2012 - 2017 včetně). Do hodnocení bylo zahrnuto celkem 242 čistokrevných telat plemene aberdeen angus narozených ve sledovaném období. U telat byla zjišťována hmotnost při narození, ve 120, 210 a 365 dnech. Následně byl soubor telat vytříděn podle pohlaví, roku narození, měsíce narození, pořadí porodu, individuality otce a exteriéru matky. Data byla statisticky zpracována v programu Microsoft excel a vyhodnocena v programu Statsoft Statistica. Při konfrontaci s celostátním průměrem publikovaným v uzávěrkách KUMP (kontroly užitkovosti masného skotu) vykazovala sledovaná telata vždy nižší hmotnost při narození, ale naopak vyšší hmotnosti ve 120, 210 a 365 dnech. Při hodnocení vlivu roku narození na růst telat bylo zjištěno, že nejlepších výsledků dosahovala telata narozená v letech 2012 a 2013. Nejvhodnějšími měsíci pro telení plemenic plemene aberdeen angus ve sledovaném chovu byli měsíce únor až duben. Z hlediska pořadí porodu dosahovaly nejlepších výsledků telata narozená kravám po třetím otelení. Nejhorších výsledů dosáhla telata prvotelek a krav po devátém otelení. Nejlepším plemenným býkem v chovu s ohledem na růstovou schopnost telat byl plemeník ZAA 916. Z hlediska snadnosti porodů vykazoval nejlepší výsledky plemeník PAA 027. V případě vlivu exteriéru matek na růstovou schopnost telat nebyl prokázán žádný významný rozdíl.
Ekonomické vyhodnocení reprodukce u populace masného plemene Aberdeen Angus
JUNGWIRTH, Václav
Cílem diplomové práce bylo vyhodnocení vlivu reprodukčních ukazatelů na ekonomiku chovu v závislosti na věku jalovic při 1. otelení. U souboru plemenic byly porovnávány náklady na odchov jalovic do 1. otelení, náklady na dlouhověkost, tržby a náklady za odstavená telata, náklady na mezidobí a celkové výsledky hospodaření v daných skupinách.
Vyhodnocení vlivu otce na růstovou schopnost potomstva plemene Aberdeen Angus chovaného v režimu ekologického zemědělství
Janoš, Tomáš
Diplomová práce je zaměřena na růstovou schopnost potomstva plemene aberdeen angus v ekologických chovech. Je sledován vliv působení plemeníka, roku, pohlaví a chovu na hmotnost potomků. Hmotnosti zvířat byly získány z kontroly užitkovosti masného skotu. Bylo sledováno potomstvo ze 4 ekologických chovů nacházejících se ve Zlínském kraji. Vliv plemeníka na porodní hmotnost potomstva dosáhl často vysoce významných (p < 0,01) rozdílů. Působení plemeníka na hmotnosti (při narození, 120, 210 a 365 dnech) bylo ovlivněno počtem potomků po daném otci. V jednotlivých chovech bylo použito různého počtu plemeníků. V roce 2011 se signifikantně (p < 0,01) projevil pokles porodních hmotností na všech farmách, kdy průměrná hmotnost při narození byla 35,96 +- 1,96 kg. Hmotnosti ve zbylých kontrolních obdobích převážně dosahovali nejvyšších hodnot v posledních 4 letech. Hmotnost při narození byla ve všech chovech poměrně vyrovnaná 37,28 - 39,37 kg. Roční hmotnosti zvířat přesahující 400 kg byla na farmách A (404,09 kg), B (416,18 kg), C (416,28), na farmě D byla roční hmotnost zvířat nejnižší 336,13 kg. Hmotnosti byly ovlivněny počtem vážených zvířat v 365 dnu života.
Výkrm býků plemene Aberdeen Angus na ekologické farmě
KADLECOVÁ, Jana
Podchycení a vyhodnocení výsledku výkrmu býků plemene Aberdeen Angus v ekologickém chovu na farmě, která se nachází v česko-německém pohraničí. Sledované období zahrnovalo čtyři roky - od roku 2011 do roku 2014. U poražených zvířat byla zjištěna hmotnost jatečně upraveného těla, délka výkrmu, porážková hmotnost, průměrný denní přírůstek a netto přírůstek. Byly porovnány výsledky výkrmu mezi jednotlivými roky a podle období narození.
Vyhodnocení reprodukce u populace masného plemene Aberdeen Angus
JUNGWIRTH, Václav
Aberdeen Angus je nejrozšířenější masné plemeno na světě a druhé nejrošířenější v České republice. Předností tohoto plemene je rannost, výborné mateřské vlastnosti, odolnost a přizpůsobivost. Cílem této bakalářské práce bylo porovnání reprodukčních ukazatelů a růstových schopností telat v závislosti na věku jalovic při 1. otelení. Nejvíce jalovic za období 2003-2015 bylo oteleno ve věku do 28 měsíců, celkem 53 % (3 375 ks). Následovala skupina nad 36 měsíců, kde bylo oteleno 24 % jalovic (1 542 ks). Nejméně zastoupenou skupinou byly plemenice poprvé otelené ve věku 28 - 36 měsíců, celkem 23 % (1 450 ks). Nejkratší dlouhověkost 6,2 roku byla zaznamenána u skupiny do 28 měsíců. Nejdelší dlouhověkosti se dožívaly plemenice poprvé otelené ve věku 36 měsíců a to 7,7 roku. V mezidobí dosahovaly nejlepších výsledků plemenice poprvé otelené do 28 měsíců. Rozdíl skupin v živé hmotnosti a výšce v kříži byl prokázán jako statisticky vysoce významný (p < 0,001). Průměrný počet telat byl nejvyšší u skupiny plemenic otelených do 28 měsíců, a to 3,92 ks. Nejnižší počet 3,39 telat byl zaznamenán u skupiny nad 36 měsíců. Průměrný podíl všech mrtvě narozených telat byl 4,59 %, u prvotelek byl podíl 7,28 %. Nejvíce mrtvě narozených telat bylo ve skupině do 28 měsíců, kde byl podíl 5,10 %, u prvotelek 8,29 %. Statisticky vysoce významný rozdíl byl zaznamenán u hmotnosti telat při narození. U hmotnosti telat ve 365 dnech věku byl největší rozdíl 42,1 kg zaznamenán mezi skupinami do 28 měsíců a nad 36 měsíců ve prospěch skupiny do 28 měsíců.
Porovnání růstových schopností dvojčat u masného plemene Aberdeen angus
KOCÁBEK, Jan
Plemeno Aberdeen angus (pocházející ze Skotska) je v České republice druhým nejrozšířenějším masným plemenem a to vzhledem k odolnosti vůči nepříznivým klimatickým jevům, nenáročnosti, ranosti, snadnému telení, nízké hmotnosti telat při narození a k dobrým mateřským schopnostem plemenic. Hlavním ekonomickým ukazatelem chovu krav bez tržní produkce mléka je počet narozených a odchovaných telat. Produkce dvojčat je možnost, jak tyto ukazatele zlepšit. Cílem této diplomové práce bylo porovnání růstových schopností dvojčat u masného plemene Aberdeen angus s jedinci, kteří se narodili jako jedináčci. Práce je zaměřena zejména na porovnání hmotnosti při narození, ve 120 a 210 dnech věku. Nejvíce dvojčat se v populaci plemene Aberdeen angus chované v ČR v letech 2009-2013 narodilo v roce 2012 a to 9,44 % (270 ks), naopak nejméně v roce 2013 6,67 % (184 ks). Výskyt dvojčat se podle pořadí narození zvyšoval od prvního do třetího pořadí narození (78, resp. 130, resp. 131) a s dalším vzrůstajícím pořadím klesal. Rozdíl hmotnosti mezi dvojčaty a jedináčky při narození byl 5,81 kg, ve 120 dnech 28,32 kg a ve 210 dnech 37,32 kg (P 0,001). Rozdíly v rámci dvojčat podle pohlaví byly pro býčky i jalovičky statisticky významné (P 0,001). Zároveň byl zjišťován vztah mezi hmotností při porodu a obtížností porodu v případě dvojčat nebyl vztah prokázán (P > 0,05). Nejmenší mortalita dvojčat byla v roce 2013 a to 8,70 % (16 ks), nejvyšší v roce 2012 -36,67 % (99 ks). Nejvíce dvojčat bylo odchováno v roce 2011 (179 ks), nejméně v roce 2010 (160 ks).

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 19 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.