|
|
Non-enzymatic roles of kinases and phosphatases - the case of MTMR9 and AAK1
Knop, Filip ; Macůrková, Marie (vedoucí práce) ; Harnoš, Jakub (oponent) ; Soukup, Vladimír (oponent)
Enzymatické role kináz a fosfatáz v regulaci buněčných procesů byly popsány na mnoha příkladech. V posledních letech se objevuje rostoucí počet případů postradatelnosti katalytické aktivity těchto enzymů. Tato práce se soustředí na dva konkrétní proteiny, savčí MTMR9 a SEL-5/AAK1 v háďátku obecném. MTMR9 z rodiny lipidových fosfatáz příbuzných myotubularinu (MTMR) patří do skupiny pseudofosfatáz, které jsou charakteristické nepřítomností enzymatické aktivity. Na druhou stranu, SEL-5/AAK1 je typickou aktivní kinázou s nejméně dvěma známými substráty. Podařilo se nám zjistit důležitost MTMR9 v časné sekretorní dráze buňky, kde kolokalizuje s markery intermediálního kompartmentu mezi endosomálním retikulem a Golgiho aparátem (ERGIC). Dále jsme identifikovali několik možných interakčních partnerů, například RAB1 a MTMR6, jejíchž lokalizaci a/nebo aktivitu by mohla vazba na MTMR9 regulovat. Změna úrovně MTMR9 způsobila narušení WNT3A sekrece a následně vedla k redukci aktivity Wntové signální dráhy. Pro SEL-5/AAK1 se nám podařilo identifikovat dva procesy, oba taktéž regulované Wntovou signální dráhou, které jsou důležité ve vývoji háďátka obecného. Jednak je SEL-5 společně s několika členy retromerového komplexu zodpovědný za regulaci správné QL.d migrace, a jednak SEL-5 reguluje růst exkretorních...
|
|
|
Kinases regulating AP2 complex phosphorylation in Caenorhabditis elegans
Zounarová, Apolena ; Macůrková, Marie (vedoucí práce) ; Vinopal, Stanislav (oponent)
Heterotetramerní adaptorový proteinový komplex 2 (AP2) je podstatnou součástí klatrinových jamek hrající roli v každém kroku procesu tvorby klatrinového váčku. Přestože je mechanismus funkce AP2 intenzivně studován již více než 20 let, přesná role regulační fosforylace na T156 jeho podjednotky μ2 zůstává nejasná. Hlavní kinázou zodpovědnou za fosforylaci T156 u savců je AAK1, nicméně mnohá pozorování naznačují, že se této události účastní i další kinázy. Cílem této práce je popsat důležitost fosforylace AP2 u Caenorhabditis elegans a objasnit funkci kinázy SEL-5/AAK1. Ke studiu vztahu mezi SEL-5/AAK1, fosforylací AP2 a funkčností endocytózy jsme využili kombinaci analýzy fenotypů transgenních linií C. elegans s in vitro přístupy. Ukázali jsme, že DPY-23, podjednotka μ2 u C. elegans, je fosforylována analogicky ke svému ortologu u člověka, nebyli jsme však schopni přímo prokázat kinázovou aktivitu SEL-5, přestože jsme potvrdili, že fosforylace DPY-23 na SEL-5 závisí. Naše výsledky dále odhalily, že fosforylace DPY-23 je postradatelná pro endocytózu modelového karga, a ukázali jsme, že interakční motivy ležící mimo kinázovou doménu SEL-5 jsou důležité pro její funkci. Pro určení vazebných partnerů SEL-5/AAK1, pro které jsou tyto motivy klíčové, a procesu, který s touto spoluprací souvisí, je však...
|
|
|
Mechanismy regulace funkce komplexu adaptorového proteinu 2 v průběhu endocytózy
Zounarová, Apolena ; Macůrková, Marie (vedoucí práce) ; Pleskot, Roman (oponent)
Komplex adaptorového proteinu 2 (AP2) zprostředkovává vazbu klatrinu na plazmatickou membránu, a umožňuje tak sestavení klatrinového obalu endocytického váčku. AP2 však zodpovídá také za výběr proteinového karga, a to buď přímou interakcí s endocytickými motivy YxxΦ a [DE]xxxL[LI] na cytosolických doménách karga, nebo prostřednictvím dalších adaptorových proteinů, z nichž nejznámější jsou β-arrestin a ARH. Vazebná místa pro endocytické motivy se nacházejí v core komplexu AP2 a stejně jako vazebné místo pro klatrin jsou v neaktivní cytosolické formě AP2 blokována autoinhibičním mechanismem. Vazbě endocytických motivů a klatrinu proto musí předcházet změna konformace komplexu AP2, která je indukována membránovými fosfatidylinositol-4,5-bisfosfáty a výrazně usnadněna fosforylací na Thr156 kinázou AAK1. AP2 je důležitý také v regulaci pozdějších fází endocytózy, při kterých rekrutuje proteiny indukující zakřivení membrány, odštěpení váčku, a nakonec i rozložení klatrinového obalu. Opětovné asociaci AP2 s plazmatickou membránou je zabráněno proteinem NECAP, avšak přesný mechanismus inaktivace je stále neznámý.
|
host ::
RSS.