|
|
Inteligentní měření energií pro SVJ s využitím 5G
Horčička, Patrik ; Možný, Radek (oponent) ; Mašek, Pavel (vedoucí práce)
Teoretický rozbor IoT komunikačních technologií LPWAN. Detailnější analýza 5G-IoT technologií v licenčním frekvenčním pásmu, jako jsou NB-IoT a LTE Cat-M. Výčet podporovaných aplikačních protokolů u IoT zařízení (MQTT, CoAP, LwM2M, DLMS/COSEM) se detailnějším zaměřením na DLMS/COSEM. Pro vytvoření prvního referenčního 5G-IoT zařízení bylo využito Quectel UMTS \& LTE EVB Kitu s BG770A-GL modulem. Finální zařízení kombinací RPi a BG77. Provedená měření rádiových vlastností v různých lokalitách. Vytvoření TLS tunelu pro komunikaci mezi virtuálním počítačem a RPi pro přenos DLMS/COSEM dat.
|
|
|
QoS v systému UMTS
Kavan, Radovan ; Hanus, Stanislav (oponent) ; Kejík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o kvalitě služeb QoS (Quality of Service) v systému UMTS. Termín kvalita služeb je v poslední době velice používaným, a to nejen v počítačových sítích ale stále více také v sítích mobilních. Nynější systém 2. generace (2G) GSM umožňuje pouze omezeně využívat funkce QoS. Systém UMTS je již systémem 3. generace (3G) a kvalita služeb je v něm zastoupena ve větší míře a je zajišťována několika algoritmy a funkcemi. Jednotlivé funkce QoS umožňují efektivní využití rádiového rozhranní, zajišťují udržení plánovaného pokrytí oblasti a nabízejí vysokou spektrální účinnost. Funkce zajišťující kvalitu služeb jsou nazývány funkcemi RRM (Radio Resource Management). V systému UMTS existuje pět základních funkcí, kterými jsou Admission control (AC), Power control (PC), Load control (LC), Handover control (HC) a Packet scheduler (PS). Jedná se o funkce řízení přístupu do sítě, řízení výkonu, regulace zatížení sítě, řízení handoveru a plánování toku paketů (bitové rychlosti). Poslední tři funkce se obvykle označují souhrnným názvem Congestion control, tedy kontrola přetížení sítě. Diskutován je vrstvový model UMTS, rozdělení jednotlivých služeb systému, jednotlivé provozní třídy a také koncept 3GPP. V práci je pozornost zaměřena na algoritmus Admission control, tedy řízení přístupu do sítě, a to ve směru uplinku a na odlišné způsoby přístupu k modelování zátěže v buňce. Jednotlivé přístupy jsou simulovány v programu MATLAB. Na závěr je diskutováno možné využití mechanismu v reálném systému.
|
|
|
Vytvoření laboratorní úlohy pro technologie LPWA využívající protokol Lightweight M2M (LWM2M)
Dvořák, Radim ; Štůsek, Martin (oponent) ; Mašek, Pavel (vedoucí práce)
S masivním nárůstem bezdrátových zařízení na trhu roste i poptávka po zajištění spolehlivého přenosu uživatelských dat. K zajištění spolehlivosti přenosu je nutné vybrat nejen vhodnou technologii pro samotný přenos dat, ale také vhodný přenosový protokol. Tato práce se zabývá popisem a srovnáním aktuálně dostupných LPWA (Low-Power Wide-Area) technologií licenčního spektra NB-IoT (Narrowband Internet of Things) a LTE-M (Long Term Evolution - Machine). Dále popisuje a srovnává aktuálně využívané přenosové protokoly pro implementaci v rámci M2M komunikace z hlediska parametrů komunikace a objemu přenesených dat. Také porovnává přenosové protokoly z hlediska zavedené režie, která do komunikace vnáší nadbytečná data pro zajištění spolehlivého přenosu, čímž zvyšuje celkový objem přenesených dat danou technologií. Práce se dále zabývá detailním popisem aplikačního protokolu LWM2M a také popisem programové knihovny v programovacím jazyce C++, která byla vytvořena pro účely této práce. Jako dodatek k této práci byla vytvořena laboratorní úloha využívající tuto knihovnu.
|
|
|
Vývoj architektury IP Multimedia Subsystem
Hladíková, Vladimíra ; Číka, Petr (oponent) ; Novotný, Vít (vedoucí práce)
Bakalářská práce je vypracována se zaměřením na konvergenci sítí a služeb v mobilním prostředí s implementací IMS. V první části jsem se věnovala důvodům vzniku nového systému, kterým je IMS (Internet Protocol Multimedia Subsystem) a jaké možnosti tato architektura přináší uživatelům. Jsou zde samozřejmě zmíněny instituce a organizace, které se vývojem tohoto systému zabývají. V této kapitole je stručně popsána historie jednotlivých standardizačních částí. V další části je popsána architektura IMS, její hlavní části a funkce. Je zde popsáno, které služby je možno pomocí tohoto systému poskytovat. Pro zajištění kvalitního přenosu v sítích založených na IP protokolu je nutno také zajistit určitou kvalitu služeb QoS (Quality of Service), proto je tomuto tématu věnována jedna z dalších kapitol. Jsou zde popsány principy zajištění kvality. Hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu přenosu je, jaký typ dat je po IP sítích přenášen. Další kapitola je věnovaná autentizaci a autorizaci v IMS sítích. Zejména objasnění spojení s protokolem Diameter. V další částí jsem se věnovala VoIP (Voice over IP), přenos hlasu po IP sítích. Je zde popsána základní myšlenka přenosu hlasu IP sítěmi. Pro přenos hlasu IP sítěmi jsou důležité kodeky, proto je zde uveden jejich přehled. Na to navazuje kapitola věnovaná použitým protokolům, bez nichž by celý systém nemohl fungovat. Jedná se o protokoly SDP (Session Description Protocol), protokoly pro přenos dat v reálném čase RTP (Real-time Transport Protocol), RTCP (RTP Control Protocol), RTSP (Real-Time Streaming Protocol) a nakonec nejdůležitější signalizační protokol SIP (Session Initiation Protocol) a jeho propojení se strukturou IMS. V závěru jsou zhodnoceny možnosti IMS v mobilních komunikačních sítích a jejich využití pro VoIP. Mimo jiné jsou vzaty v úvahu i ekonomické vlivy na rozšíření zařízení podporujících služby s implementací IMS pro širokou veřejnost.
|
|
|
Inteligentní měření energií pro SVJ s využitím 5G
Horčička, Patrik ; Možný, Radek (oponent) ; Mašek, Pavel (vedoucí práce)
Teoretický rozbor IoT komunikačních technologií LPWAN. Detailnější analýza 5G-IoT technologií v licenčním frekvenčním pásmu, jako jsou NB-IoT a LTE Cat-M. Porovnání různých měřičů energií(Smartmetrů). Výčet podporovaných aplikačních protokolů u IoT zařízení (MQTT, CoAP, LwM2M, DLMS/COSEM) se detailnějším zaměřením na DLMS/COSEM. Pro vytvoření prvního referenčního 5G-IoT zařízení bylo využito Quectel UMTS & LTE EVB Kitu s BG770A-GL modulem. Finální zařízení kombinací RPi a BG77. Provedená měření rádiových vlastností v různých lokalitách. Vytvoření TLS tunelu pro komunikaci mezi server a RPi pro přenos DLMS/COSEM dat.
|
|
|
Inteligentní měření energií pro SVJ s využitím 5G
Horčička, Patrik ; Možný, Radek (oponent) ; Mašek, Pavel (vedoucí práce)
Teoretický rozbor IoT komunikačních technologií LPWAN. Detailnější analýza 5G-IoT technologií v licenčním frekvenčním pásmu, jako jsou NB-IoT a LTE Cat-M. Výčet podporovaných aplikačních protokolů u IoT zařízení (MQTT, CoAP, LwM2M, DLMS/COSEM) se detailnějším zaměřením na DLMS/COSEM. Pro vytvoření prvního referenčního 5G-IoT zařízení bylo využito Quectel UMTS \& LTE EVB Kitu s BG770A-GL modulem. Finální zařízení kombinací RPi a BG77. Provedená měření rádiových vlastností v různých lokalitách. Vytvoření TLS tunelu pro komunikaci mezi virtuálním počítačem a RPi pro přenos DLMS/COSEM dat.
|
|
|
Vytvoření laboratorní úlohy pro technologie LPWA využívající protokol Lightweight M2M (LWM2M)
Dvořák, Radim ; Štůsek, Martin (oponent) ; Mašek, Pavel (vedoucí práce)
S masivním nárůstem bezdrátových zařízení na trhu roste i poptávka po zajištění spolehlivého přenosu uživatelských dat. K zajištění spolehlivosti přenosu je nutné vybrat nejen vhodnou technologii pro samotný přenos dat, ale také vhodný přenosový protokol. Tato práce se zabývá popisem a srovnáním aktuálně dostupných LPWA (Low-Power Wide-Area) technologií licenčního spektra NB-IoT (Narrowband Internet of Things) a LTE-M (Long Term Evolution - Machine). Dále popisuje a srovnává aktuálně využívané přenosové protokoly pro implementaci v rámci M2M komunikace z hlediska parametrů komunikace a objemu přenesených dat. Také porovnává přenosové protokoly z hlediska zavedené režie, která do komunikace vnáší nadbytečná data pro zajištění spolehlivého přenosu, čímž zvyšuje celkový objem přenesených dat danou technologií. Práce se dále zabývá detailním popisem aplikačního protokolu LWM2M a také popisem programové knihovny v programovacím jazyce C++, která byla vytvořena pro účely této práce. Jako dodatek k této práci byla vytvořena laboratorní úloha využívající tuto knihovnu.
|
|
|
QoS v systému UMTS
Kavan, Radovan ; Hanus, Stanislav (oponent) ; Kejík, Petr (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o kvalitě služeb QoS (Quality of Service) v systému UMTS. Termín kvalita služeb je v poslední době velice používaným, a to nejen v počítačových sítích ale stále více také v sítích mobilních. Nynější systém 2. generace (2G) GSM umožňuje pouze omezeně využívat funkce QoS. Systém UMTS je již systémem 3. generace (3G) a kvalita služeb je v něm zastoupena ve větší míře a je zajišťována několika algoritmy a funkcemi. Jednotlivé funkce QoS umožňují efektivní využití rádiového rozhranní, zajišťují udržení plánovaného pokrytí oblasti a nabízejí vysokou spektrální účinnost. Funkce zajišťující kvalitu služeb jsou nazývány funkcemi RRM (Radio Resource Management). V systému UMTS existuje pět základních funkcí, kterými jsou Admission control (AC), Power control (PC), Load control (LC), Handover control (HC) a Packet scheduler (PS). Jedná se o funkce řízení přístupu do sítě, řízení výkonu, regulace zatížení sítě, řízení handoveru a plánování toku paketů (bitové rychlosti). Poslední tři funkce se obvykle označují souhrnným názvem Congestion control, tedy kontrola přetížení sítě. Diskutován je vrstvový model UMTS, rozdělení jednotlivých služeb systému, jednotlivé provozní třídy a také koncept 3GPP. V práci je pozornost zaměřena na algoritmus Admission control, tedy řízení přístupu do sítě, a to ve směru uplinku a na odlišné způsoby přístupu k modelování zátěže v buňce. Jednotlivé přístupy jsou simulovány v programu MATLAB. Na závěr je diskutováno možné využití mechanismu v reálném systému.
|
|
|
Vývoj architektury IP Multimedia Subsystem
Hladíková, Vladimíra ; Číka, Petr (oponent) ; Novotný, Vít (vedoucí práce)
Bakalářská práce je vypracována se zaměřením na konvergenci sítí a služeb v mobilním prostředí s implementací IMS. V první části jsem se věnovala důvodům vzniku nového systému, kterým je IMS (Internet Protocol Multimedia Subsystem) a jaké možnosti tato architektura přináší uživatelům. Jsou zde samozřejmě zmíněny instituce a organizace, které se vývojem tohoto systému zabývají. V této kapitole je stručně popsána historie jednotlivých standardizačních částí. V další části je popsána architektura IMS, její hlavní části a funkce. Je zde popsáno, které služby je možno pomocí tohoto systému poskytovat. Pro zajištění kvalitního přenosu v sítích založených na IP protokolu je nutno také zajistit určitou kvalitu služeb QoS (Quality of Service), proto je tomuto tématu věnována jedna z dalších kapitol. Jsou zde popsány principy zajištění kvality. Hlavním faktorem ovlivňujícím kvalitu přenosu je, jaký typ dat je po IP sítích přenášen. Další kapitola je věnovaná autentizaci a autorizaci v IMS sítích. Zejména objasnění spojení s protokolem Diameter. V další částí jsem se věnovala VoIP (Voice over IP), přenos hlasu po IP sítích. Je zde popsána základní myšlenka přenosu hlasu IP sítěmi. Pro přenos hlasu IP sítěmi jsou důležité kodeky, proto je zde uveden jejich přehled. Na to navazuje kapitola věnovaná použitým protokolům, bez nichž by celý systém nemohl fungovat. Jedná se o protokoly SDP (Session Description Protocol), protokoly pro přenos dat v reálném čase RTP (Real-time Transport Protocol), RTCP (RTP Control Protocol), RTSP (Real-Time Streaming Protocol) a nakonec nejdůležitější signalizační protokol SIP (Session Initiation Protocol) a jeho propojení se strukturou IMS. V závěru jsou zhodnoceny možnosti IMS v mobilních komunikačních sítích a jejich využití pro VoIP. Mimo jiné jsou vzaty v úvahu i ekonomické vlivy na rozšíření zařízení podporujících služby s implementací IMS pro širokou veřejnost.
|
host ::
RSS.