|
|
Zahraniční výstavy v Praze mezi lety 1945-1953
Hosťák, Jan ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Serranová, Mariana (oponent)
Práce se zabývá zahraničními výstavami pořádanými jednotlivými pražskými spolky a galerijnímu institucemi v Praze mezi lety 1945-1953. V záhlaví chronologicky řazených kapitol se nejprve věnuje širším kulturním souvislostem v Československu. Na základě dobových článků přibližuje slohový posun od "formalismu" k socialistickému realismu v návaznosti na změnu politického systému. Rovněž mapuje jednotlivé výstavy a jejich reflexi v tehdejším tisku.
|
|
|
Filmový odbor ministerstva informací 1945 - 1953
Stavárková, Kateřina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Filmový odbor ministerstva informací v letech 1945 - 1953" se zabývá kulturní politikou v Československu po druhé světové válce. V úvodní části byl nastíněn vývoj jednání o poválečném uspořádání v obnoveném Československu. V této části byly zmíněny historické souvislosti se zaměřením na zahraniční a domácí odboj. Významná část práce je věnována vzniku a vývoji ministerstva informací a jeho vlivu na kulturní politiku státu, zejména pak činnosti filmového odboru, který se po zestátnění filmového průmyslu v létě roku 1945 stal jedním z nejdůležitějších odborů v rámci ministerstva. Komunistická strana Československa využila odbor a kinematografii pro šíření komunistické ideologie ve společnosti. V kontextu historických souvislostí byla analyzována také role Kulturně - propagačního oddělení ÚV KSČ a problematika dovozu a distribuce zahraničních filmů. Vývoj role ministerstva informací a filmového odboru v rámci kulturní politiky státu je v diplomové práci nastíněn také v souvislosti s událostmi v únoru roku 1948 a sleduje jej až do zrušení ministerstva informací a osvěty v roce 1953.
|
|
|
Filmový odbor ministerstva informací 1945 - 1953
Stavárková, Kateřina ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce "Filmový odbor ministerstva informací v letech 1945 - 1953" se zabývá kulturní politikou v Československu po druhé světové válce. V úvodní části byl nastíněn vývoj jednání o poválečném uspořádání v obnoveném Československu. V této části byly zmíněny historické souvislosti se zaměřením na zahraniční a domácí odboj. Významná část práce je věnována vzniku a vývoji ministerstva informací a jeho vlivu na kulturní politiku státu, zejména pak činnosti filmového odboru, který se po zestátnění filmového průmyslu v létě roku 1945 stal jedním z nejdůležitějších odborů v rámci ministerstva. Komunistická strana Československa využila odbor a kinematografii pro šíření komunistické ideologie ve společnosti. V kontextu historických souvislostí byla analyzována také role Kulturně - propagačního oddělení ÚV KSČ a problematika dovozu a distribuce zahraničních filmů. Vývoj role ministerstva informací a filmového odboru v rámci kulturní politiky státu je v diplomové práci nastíněn také v souvislosti s událostmi v únoru roku 1948 a sleduje jej až do zrušení ministerstva informací a osvěty v roce 1953.
|
|
|
Zahraniční výstavy v Praze mezi lety 1945-1953
Hosťák, Jan ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Serranová, Mariana (oponent)
Práce se zabývá zahraničními výstavami pořádanými jednotlivými pražskými spolky a galerijnímu institucemi v Praze mezi lety 1945-1953. V záhlaví chronologicky řazených kapitol se nejprve věnuje širším kulturním souvislostem v Československu. Na základě dobových článků přibližuje slohový posun od "formalismu" k socialistickému realismu v návaznosti na změnu politického systému. Rovněž mapuje jednotlivé výstavy a jejich reflexi v tehdejším tisku.
|
|
|
Kulturní politika USA a SSSR po druhé světové válce
Vorlová, Tereza ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Po druhé světové válce Spojené státy a Sovětský svaz měly téměř opačné modely kulturní politiky, o osm let později uprostřed studené války si jejich kulturní politiky byly tak blízko, jak bylo vůbec možné. Kulturní politika se změnila, tato práce analyzuje kvalitu a směr této změny. K tomuto účelu používá koncept "demonstrativní" kulturní politiky Raymonda Williamse. V Sovětském svazu po válce ideologické kampaně změnily charakter sovětské kulturní politiky v tom smyslu, že trestem již nebyl rozsudek smrti. Cílem těchto kampaní se stalo definovat, ja by nová sovětská kultura měla vypadat. Tato politika se však neodehrávala v praktické, ale spíše v rétorické rovině. Konečným cílem nebylo ovlivnit kulturu, ale spíše ukázat, jak by měla a neměla vypadat. V kulturní politice převážila její demonstrativní složkou. Ve Spojených státech Výbor pro neamerickou činnost zaútočil na nejvýznamnější a nejviditelnější centrum americké kultury - Hollywood. Ani v tomto případě účelem této politiky nebylo vyvíjet skutečný vliv na kulturu, ale spíše zdůraznit, že existují takové jevy jako "neamerická" kultura. V americkém případě tato politika byla ještě více "demonstrativní", než v Sovětském svazu, jednoduše proto, že HUAC neměl žádné skutečné pravomoci v oblasti kulturní politiky. Práce dochází k závěru, že na počátku...
|
host ::
RSS.