|
|
Vliv Radiščevova odkazu na vybrané ruské autory 19. století
Škrétová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce vychází ze známé skutečnosti, že výrazným rysem ruské klasické literatury je návaznost a aluzivnost, že autoři té doby spolu vedli jakýsi otevřený dialog. V práci je analyzováno dílo A. N. Radiščeva Putování z Petrohradu do Moskvy. Teoretická část se zabývá dobou, ve které toto dílo vznikalo, blíže specifikuje žánr, zmiňuje jeho přijetí dobovou kritikou a podrobně nahlíží na politické názory autora, které jsou vnímány jako nesmiřitelný spor dvou osobností spjatých s idejemi osvícenství - reformátora společnosti Radiščeva a vládnoucí carevny Kateřiny II. V praktické části jsou na základě srovávací analýzy povídkového cyklu Lovcovy zápisky I. S. Turgeněva a novely Jáma A. I. Kuprina hledány souvislosti s Radiščevovým myšlenkovým a uměleckým odkazem v době nevolnictví a po jeho zrušení. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny především na kritiku samoděržaví, nevolnictví, nerovných možností, dále je pozornost věnována problematice nevěstinců a sňatků z rozumu.
|
|
|
Vliv Radiščevova odkazu na vybrané ruské autory 19. století
Škrétová, Barbora ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Bakalářská práce vychází ze známé skutečnosti, že výrazným rysem ruské klasické literatury je návaznost a aluzivnost, že autoři té doby spolu vedli jakýsi otevřený dialog. V práci je analyzováno dílo A. N. Radiščeva Putování z Petrohradu do Moskvy. Teoretická část se zabývá dobou, ve které toto dílo vznikalo, blíže specifikuje žánr, zmiňuje jeho přijetí dobovou kritikou a podrobně nahlíží na politické názory autora, které jsou vnímány jako nesmiřitelný spor dvou osobností spjatých s idejemi osvícenství - reformátora společnosti Radiščeva a vládnoucí carevny Kateřiny II. V praktické části jsou na základě srovávací analýzy povídkového cyklu Lovcovy zápisky I. S. Turgeněva a novely Jáma A. I. Kuprina hledány souvislosti s Radiščevovým myšlenkovým a uměleckým odkazem v době nevolnictví a po jeho zrušení. Jednotlivé kapitoly jsou zaměřeny především na kritiku samoděržaví, nevolnictví, nerovných možností, dále je pozornost věnována problematice nevěstinců a sňatků z rozumu.
|
|
|
Život aristokrata na šlechtickém sídle v 19. století na příkladě Fürstenbergů
Kaucká, Kristýna ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Horčička, Václav (oponent)
1 Abstrakt Předkládaná bakalářská práce pojednává na příkladě křivoklátsko-lánské linie Fürstenbergů o životě příslušníků aristokracie Rakouského císařství v 19. století. Práce se zaměřuje na důležité momenty a mezníky v životě šlechtického rodu (výběr vhodného životního partnera na sňatkovém "trhu" rakouské aristokracie, strategii zachování rodu atd.). V době hlubokých společenských změn, kdy došlo ke ztrátě tradičních pozic šlechty, se jeví otázka výběru podle základního klíče rovnorodosti jako jedna z možností, jak zajistit existenci této elitní skupiny do budoucnosti. Práce se věnuje i okolnostem přestavby hradu Křivoklát po požáru roku 1826, do jehož obnovy promlouvala i tehdy začínající památková péče. Snaží se sledovat kontext dobového myšlení a názorů na architekturu. Stranou nezůstává ani národnostní otázka, se kterou úzce souvisí postavení německého šlechtického rodu v národnostně vypjaté společnosti 19. století. Jedním z cílů bádání je i postihnout změny ve společnosti, které se odehrály po roce 1848. Likvidace vrchnostenských poměrů, ke které došlo po zrušení poddanství, s sebou nesla i kumulaci kapitálu v rukou šlechty, která se tak mohla věnovat podnikatelským aktivitám. To se práce snaží rekonstruovat na příkladě stavby koněspřežky z Prahy do Lán. Zrušení poddanství ale neznamenalo, že by se...
|
|
|
Móda viktoriánské éry jako zdroj inspirace
RATSCHMANOVÁ, Lucie
Diplomová práce: Móda viktoriánské éry jako zdroj inspirace je ve formě teoreticko-praktické. Teoretická část se zabývá módou 19. století ve Spojeném království v kontextu s dobovými souvislostmi. V práci je popsán vývoj jednotlivých částí ženského oděvu, v němž se odráží tehdejší duch a kultura. V další části je popsáno, jak viktoriánská Anglie inspirovala současnou módu a její vliv na dnešní subkultury. Textová část je doplněna o obrazovou přílohu ke komplexnějšímu pochopení problematiky. Praktická část pak zahrnuje kloubovou panenku jako nositelku oděvu inspirovaného viktoriánskou módou, dále přípravné návrhy a postup práce s obrazovou dokumentací.
|
|
|
Náboženský život v Třešti ve druhé polovině 19. století a v první polovině 20. století. Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame a její působení v Třešti
KAPOUNOVÁ, Marie
Předložená diplomová práce vznikla jako součást projektu Grantové agentury Jihočeské univerzity r. č. 103/2010/H Společnost českých zemí v 17. až 20. století. Prostor, ekonomické, sociální, kulturní a náboženské struktury českých zemí a jejich proměny v průběhu 17.-20. století. Diplomová práce přibližuje život v třešťské farnosti ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století. Důraz je kladen na řeholnice z Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame, které v Třešti působily v letech 1885-1946. Práce se také zaměřuje na třešťské faráře a kooperátory, dále na místní kostely a jejich ekonomické zázemí. V neposlední řadě jsou zachyceny proměny náboženských poměrů ve farnosti, zejména po roce 1918. Pro zpracování práce byly prostudovány prameny především z Diecézního archivu Biskupství brněnského v Rajhradě a ze Státního okresního archivu Jihlava. Velkým přínosem se staly prameny poskytnuté Archivem Kongregace Školských sester de Notre Dame v Hradci Králové. Cílem práce je poodhalit dosud neznámé či nezpracované dějiny třešťské farnosti.
|
host ::
RSS.