|
|
Mapy panství a jejich význam pro studium historických krajin a poddanských měst
Tůmová, Martina ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Frajer, Jindřich (oponent) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Dizertační práce se zabývá poznáním a rekonstrukcí historické krajiny raného až vrcholného novověku s využitím dosud málo vytěžovaných kartografických pramenů, map panství z 18. a první poloviny 19. století. Hledá odpovědi na otázky, k jakým proměnám krajiny v uvedeném období došlo a dokumentuje je zejména na příkladu poddanských měst v Čechách. Dizertační práce má interdisciplinární charakter. Snaží se přispět k výzkumům historické geografie a tematicky se zařadit do konceptu studia historických krajin (od identifikace a dokumentace k pochopení významů jejích proměn). Využívá však i přístupů historické kartografie, a to při výzkumu, analýze a zpracování dosud opomíjených kartografických pramenů - zdrojů informací o minulosti. Pozornost při studiu historických krajin i dějin měst byla dosud věnována spíše mladšímu období od poloviny 19. století, a to především z důvodu dostupnosti, převážně širších možností zpracování potřebných historických pramenů (topograficky přesnějších starých map a plánů srovnávacího charakteru) a přesnosti jejich výpovědní hodnoty. Starší období do poloviny 19. století byla studována zejména v pracích historiků. V urbánních dějinách se zaměřovala zvláště na formování středověkých (královských) měst, bez ohledu na využití kartografických pramenů. Dizertační práce se proto snaží...
|
|
|
Národní identita a asimilace na pozadí společenských poměrů Plovdivu (18. - 19. století)
Staneva, Boriana ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Penčev, Vladimir (oponent) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Název: Národní identita a asimilace na pozadí společenských poměrů Plovdivu (18. - 19. století) Abstrakt: Předkládaná práce vychází z pojetí národní identity jako druhu kolektivní identity, která je vyznačena jak státními (politickými) tak i mimostátními (kulturními) národotvornými znaky. Stálost, stabilitu a objektivitu těchto znaků jsem se pokusila prozkoumat na pozadí společenských poměrů v Plovdivu během procesu národní emancipace v rámci bulharského národního hnutí (18. - 19. století). V tomto období v plovdivském společenském prostoru centrální místo zaujímala početná skupina tzv. grekomanů. Grekomani se dobrovolně vzdali své původní bulharské identity a zaměnili jí za řeckou. Předpoklady grekomanie lze hledat v dlouholetém bulharsko-řeckém kulturním a ekonomickém soužití. Již od doby středověku v Plovdivu existovala stabilní řecká komunita, která výrazně dominovala ve společenských poměrech. Tato dominance se stala hlavním motivujícím faktorem šíření gerkomanie, neboť bulharští měšťané se snažili cestou vhodného sňatku a profesionálních kontaktů vstoupit do řecké komunity a tím získat vyšší sociální postavení. Maximální stupeň intenzity grekomanie dosáhla v druhé polovině 19. století, kdy řeckou elitární atmosféru ve městě udržovali nikoli "etničtí" Řekové, ale grekomaní bulharského etnického původu....
|
|
|
Národní identita a asimilace na pozadí společenských poměrů Plovdivu (18. - 19. století)
Staneva, Boriana ; Moravcová, Mirjam (vedoucí práce) ; Penčev, Vladimir (oponent) ; Bittnerová, Dana (oponent)
Název: Národní identita a asimilace na pozadí společenských poměrů Plovdivu (18. - 19. století) Abstrakt: Předkládaná práce vychází z pojetí národní identity jako druhu kolektivní identity, která je vyznačena jak státními (politickými) tak i mimostátními (kulturními) národotvornými znaky. Stálost, stabilitu a objektivitu těchto znaků jsem se pokusila prozkoumat na pozadí společenských poměrů v Plovdivu během procesu národní emancipace v rámci bulharského národního hnutí (18. - 19. století). V tomto období v plovdivském společenském prostoru centrální místo zaujímala početná skupina tzv. grekomanů. Grekomani se dobrovolně vzdali své původní bulharské identity a zaměnili jí za řeckou. Předpoklady grekomanie lze hledat v dlouholetém bulharsko-řeckém kulturním a ekonomickém soužití. Již od doby středověku v Plovdivu existovala stabilní řecká komunita, která výrazně dominovala ve společenských poměrech. Tato dominance se stala hlavním motivujícím faktorem šíření gerkomanie, neboť bulharští měšťané se snažili cestou vhodného sňatku a profesionálních kontaktů vstoupit do řecké komunity a tím získat vyšší sociální postavení. Maximální stupeň intenzity grekomanie dosáhla v druhé polovině 19. století, kdy řeckou elitární atmosféru ve městě udržovali nikoli "etničtí" Řekové, ale grekomaní bulharského etnického původu....
|
|
|
"Těhotným, rodičkám a šestinedělkám ku pomoci"\\(Obraz porodní báby na jihu Čech v 18. a 19. století)
HRACHOVÁ, Helena
Záměrem této práce je postihnout jednu z mnoha fází vývoje babického povolání v kontextu s předešlými obdobími a poukázat na přerod role laické porodní báby ve skutečné zdravotnické povolání v odrazu jihočeského prostředí. V první kapitole se v přehledu předestírá všeobecný vývoj porodnictví a pojetí úlohy porodní báby od nejstarších dob s výhledem do 20. století. Dále je nejen na základě dostupné literatury, ale především prostřednictvím dobových příruček a archivních pramenů v samostatných kapitolách věnována pozornost požadavkům kladeným na fyzické a povahové vlastnosti bab, na jejich povinnosti a způsoby získávání vzdělání stejně jako na jejich činnost spojenou s porodem. Stranou nezůstaly ani pověrečné představy a rituály, které byly nedílnou součástí babického povolání. Osoba porodní báby je tedy vykreslena v různých rovinách tak, aby bylo možné vytvořit si lepší představu o ženách, které se babickým povoláním, jemuž často zasvětily celý svůj život, zabývaly.
|
host ::
RSS.