|
|
Úsilí o prvou hegemonii versus rozšiřování mocenské roztříštěnosti po Studené válce
Štaif, Vít ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Anděl, Petr (oponent)
Text se zaměřuje na záměr státní politiky získat po skončení Studené války postavení první světové hegemonie. Vzhledem k tehdejšímu mnohostrannému vlivu USA v zahraničí, a k významným americkým představám o jeho povaze, sleduje v této souvislosti zvláště právě jejich rozhodování. Zároveň se také snaží přiblížit způsob, jehož prostřednictvím se k této působnosti vymezovali ostatní význační aktéři světové politiky, nezávisle na jejich státní anebo jiné podobě, a na jejich vztahu k USA, jakožto k nejsilnějšímu uchazeči v úsilí o nabytí první světové hegemonie. Soutěž o moc se zde představuje hlavně vhledem do průběhu střetů, s nimiž se po Studené válce setkávali, a které ovlivňovali. Text se soustřeďuje na ty politické a bezpečnostní výzvy, do nichž kromě USA rovněž ve značné míře zasahovala mezinárodní společenství, především OSN, NATO a EU, anebo příležitostně uzavřená spojenectví. Výhled na hegemoniální možnosti v příštích letech potom předkládá v závěru.
|
|
|
Úsilí o prvou hegemonii versus rozšiřování mocenské roztříštěnosti po Studené válce
Štaif, Vít ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Anděl, Petr (oponent)
Text se zaměřuje na záměr státní politiky získat po skončení Studené války postavení první světové hegemonie. Vzhledem k tehdejšímu mnohostrannému vlivu USA v zahraničí, a k významným americkým představám o jeho povaze, sleduje v této souvislosti zvláště právě jejich rozhodování. Zároveň se také snaží přiblížit způsob, jehož prostřednictvím se k této působnosti vymezovali ostatní význační aktéři světové politiky, nezávisle na jejich státní anebo jiné podobě, a na jejich vztahu k USA, jakožto k nejsilnějšímu uchazeči v úsilí o nabytí první světové hegemonie. Soutěž o moc se zde představuje hlavně vhledem do průběhu střetů, s nimiž se po Studené válce setkávali, a které ovlivňovali. Text se soustřeďuje na ty politické a bezpečnostní výzvy, do nichž kromě USA rovněž ve značné míře zasahovala mezinárodní společenství, především OSN, NATO a EU, anebo příležitostně uzavřená spojenectví. Výhled na hegemoniální možnosti v příštích letech potom předkládá v závěru.
|
|
|
Životní cyklus informací v mimořádných událostech.
Šafránková, Klára ; Toman, Prokop (vedoucí práce) ; Sigmund, Tomáš (oponent)
Informovanost veřejnosti je dnes velice diskutovaným tématem. V dnešní době je nutné posuzovat ne obsah informačního sdělení, ale naopak jeho důvěryhodnost. Důvěryhodnost informací ve společnosti je ovšem z hlediska jejího posouzení velice nesnadným cílem, kterého se snaží dosáhnout analýza v této práci. Práce pojednává o největší lidské tragédii spojené s manipulací informací. Cílem práce je analýza informací uveřejněných o mimořádné události, která se odehrála 11. září 2001. Práce obsahuje analýzu interpretace a vývoje těchto informací veřejnosti prostřednictvím tištěných a internetových médií. V první části práce budou uvedeny základní pojmy spolu s popisem samotné události. Stěžejní část práce se zabývá analýzou mimořádné události a především analýzou vývoje událostí od roku 2001 do současnosti. Zprávy budou hodnoceny a porovnávány dle vzájemné shody, jejich důvěryhodnosti a především jejich vývoje.
|
host ::
RSS.