|
|
Ženské bezdomovectví: Vliv genderových a psychosociálních aspektů na dostupnost pomoci pro ženy bez domova
Štrobachová, Tereza ; Vlčková, Kamila (vedoucí práce) ; Dobiášová, Karolína (oponent)
Ženské bezdomovectví je v České republice ne příliš prozkoumaným a spíše opomíjeným tématem. Žádá si však zvláštní pozornost, protože počty žen bez domova stále stoupají. Tato práce se zaměřuje na vliv genderových a psychosociálních aspektů ženského bezdomovectví na dostupnost pomoci pro ženy bez domova. V rámci výzkumných cílů budou zjišťována specifika ženského bezdomovectví z pohledu aktérů politiky bezdomovectví, která budou promítnuta do dostupnosti pomoci pro ženy bez domova a pohled aktérů na dostupnost bydlení, služeb a zdravotní péče pro ženy bez domova. V empirické části je použita kvalitativní metodologie, kdy výzkumným nástrojem jsou polostrukturované rozhovory s aktéry politiky bezdomovectví a následná kvalitativní obsahová analýza pomocí deduktivního a induktivního kódování. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, jaká jsou specifika ženského bezdomovectví, v jakých oblastech jsou ženy bez domova znevýhodněny a jak tyto faktory ovlivňují jejich přístup k bydlení, službám a zdravotní péči. Výsledkem jsou i konkrétní opatření navrhnutá aktéry. Vedlejším poznatkem z výzkumu je, jakým způsobem byla problematika ovlivněna probíhající pandemií COVID-19.
|
|
|
Bezdomovectví v genderové perspektivě
ROKOSOVÁ, Michaela
Gender je často chápán coby sociální pohlaví, ukazuje na kulturně podmíněné rozdíly mezi muži a ženami. Důležitou součásti genderu jsou genderové vlastnosti neboli typické vlastnosti přisuzované mužům a ženám. Genderová identita je nabývána z kulturního prostředí společnosti, ve které daný člověk žije. Jde o rozdíly ve vlastnostech, ale i o rozdílné vnímání různých životních situací mužů a žen. Pro pojmy bezdomovec a bezdomovectví není určena přesná definice, i přesto se mnozí specialisté snaží vystihnout podstatu tohoto fenoménu. Jedním z vymezení pojmu je, že bezdomovec je osoba bez stálého bydlení nebo bez možnosti dlouhodobě užívat určité přístřeší. Přesnější vymezení lze najít v typologii ETHOS, kde jsou bezdomovci rozděleni do čtyř kategorií: bez střechy, bez bytu, v nejistém bydlení a v nevyhovujícím bydlení. Cílem výzkumu bylo zjistit základní rozdíly ve vnímání nastalé životní situace - bezdomovectví - z pohledu mužů a žen, a to především z pohledu životní dráhy, zdravotních a sociálních kontextů, vztahu k rodině, sociálních vazeb apod. Pro naplnění cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. První z nich zjišťovala, jakým způsobem se stali osobami bez přístřeší muži a jakým ženy. Druhá otázka se zabývala současným životem, který aspekt života bez přístřeší považují za nejproblematičtější, a třetí otázka se věnovala budoucímu životu osob bez přístřeší. Ve výzkumu byly zjištěny rozdíly ve vnímání především v první výzkumné otázce. Ženy před ztrátou domova žily s rodinou, partnerem nebo přáteli, a jejich ztráta byla příčinou odchodu na ulici. Naopak muži žili dříve sami a u většiny bylo prvotní příčinou ztráty domova propuštění ze zaměstnání. Bakalářská práce přináší poznatek, že genderová perspektiva je zajímavým pohledem na fenomén bezdomovectví, který by mohl pomoci lidem, pracujícím v přímém kontaktu s osobami bez přístřeší.
|
|
|
Fenomén ženského bezdomovectví z pohledu zdravotně sociálního pracovníka
KLUSÁKOVÁ, Kateřina
Tématem bakalářské práce je fenomén ženského bezdomovectví z pohledu zdravotně sociálního pracovníka. Ačkoliv jsou pojmy bezdomovec a bezdomovectví terminologicky nejasné a neexistuje přesné vymezení tohoto pojmu, je fenomén bezdomovectví v naší společnosti známý. Nejedná se ale o bezdomovce jako takové. Zákon o sociálních službách bezdomovce definuje jako osoby bez přístřeší. Přesto, že se objevují informace spíše o mužském bezdomovectví, dostávají se již do popředí i otázky o ženském bezdomovectví. Ženské bezdomovectví je problematika, která je velmi úzce spjata se ztrátou bydlení. Nejde však pouze o ztrátu bydlení, ale rovněž o problematiku domácího násilí, zachování důstojnosti a v neposlední řadě také o zájem dítěte a jeho bezpečí. Také se začíná objevovat bezdomovectví rodin, ať už jde o osamělou matku s dětmi, případně otce s dětmi, nebo o úplnou rodinu. Se zvyšujícím se počtem takto ohrožených žen se začíná objevovat čím dál více organizací, které poskytují sociální služby pro ženy bez domova. Tyto služby jsou poskytovány jako ambulantní služby, terénní služby i pobytové služby. Osobám bez přístřeší, a tudíž i ženám bez domova jsou poskytovány sociální služby jako azylový dům, noclehárny, nízkoprahová denní centra, krizová centra či domy na půl cesty, v rámci prevence bezdomovectví dívek, které opouštějí ústavní výchovu, a také sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, jež jsou tímto fenoménem ohroženy. Nepatří sem ovšem pouze tyto služby. Velkou roli zde hraje i sociální poradenství, poskytované ženám v odborných poradnách. Problematikou sociálních služeb se zabývá Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, ale také kraje, obce a v neposlední řadě nestátní neziskové organizace. V praktické části byl zvolen kvalitativní výzkum s použitím metody rozhovoru pomocí návodu. Na základě rozhovorů byly zpracovány kazuistiky. Výzkum probíhal v Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi v Táboře a v Krizovém centru pro matku a dítě v Kostelci. Rozhovorů se účastnilo celkem 10 respondentek. Dále byly prováděny rozhovory s pracovnicemi sociálních služeb v Jihočeském kraji. Pracovnice v jednotlivých zařízeních byly vybírány podle funkčního zařazení, jednalo se zejména o sociální pracovnice nebo vedoucí zařízení. V Azylovém domě pro ženy a matky s dětmi se ze 7 dotazovaných respondentek výzkumu zúčastnilo 6 respondentek. Zbylé 4 respondentky byly z Krizového centra pro matku a dítě. Respondentky byly vybírány pomocí záměrného výběru. Po kontaktování vedoucích nebo sociálních pracovnic zařízení sociálních služeb pro ženy bez domova v Jihočeském kraji mi byly, kromě 3 zařízení, poskytnuty potřebné informace o kapacitě zařízení a o tom, zda je služba z tohoto hlediska dostačující, nebo nikoliv. Cílem mé práce bylo zmapovat množství organizací, které poskytují sociální služby ženám bez domova v Jihočeském kraji, a zjistit nejčastější důvody, které vedou ke vzniku fenoménu ženského bezdomovectví. Pro dosažení stanovených cílů byly stanoveny následující výzkumné otázky. Je množství sociálních služeb pro ženy bez domova v Jihočeském kraji dostačující? Jaké jsou nejčastější důvody, které vedou ke vzniku fenoménu ženského bezdomovectví?
|
host ::
RSS.