|
|
Zoochorní šíření cévnatých rostlin v kontextu rewildingu - studie v pastevní rezervaci Milovice
Mádrová, Terezie ; Lepková, Barbora (vedoucí práce) ; Janíková, Eva (oponent)
Disperze semen je jedním z podstatných mechanismů populační dynamiky rostlin. Jedním z typů disperze semen je zoochorie, tedy šíření semen zvířaty, která je dělena na dva další typy - epizoochorii (šířením semen na těle zvířete) a endozoochorii (šíření semen v trávicím traktu zvířete). Zvlášť pro endozoochorii jsou základními disperzory velcí herbivoři, kteří jsou jedním z důležitých článků definující charakter a strukturu vegetace a jejichž mnohé druhy z evropské krajiny v důsledku lidské činnosti vymizely. Ochranářský management, který k péči o lokality využívá reintrodukci zvířecích druhů se nazývá rewilding. Reintrodukcí velkých herbivorů se v našem prostředí zabývá společnost Česká krajina, která v bývalém vojenském prostoru Milovice založila rezervaci s koňmi (Equus ferus), zubry evropskými (Bison bonasus) a pratury (Bos primigenus). Mým zájmem bylo zjistit, jak tato zvířata přispívají k dynamice tamní vegetace skrze zoochorní šířených semen. Epizoochorii jsem studovala za pomocí klíčícího pokusu z půdních vzorků zpod tzv. otěrových stromů (podle Heinken et al. 2006) z jara roku 2021. Z celkového počtu 120 vzorků půdy vyklíčilo celkem 27 semenáčků, z nichž 85 % pocházelo z kontrolních odběrů. Výsledky poukazují na nevhodnost použité metodiky pro tuto lokalitu, která by v teorii měla být...
|
|
|
Endozoochorous seed dispersal by free ranging herbivores
Lepková, Barbora
Endozoochorní disperze semen je velmi častý fenomén, který můžeme pozorovat kdekoli, kde se zvířata živí rostlinami, které nesou zralá semena. Endozoochorie byla popsána jako potenciální mechanismus pro migraci na dlouhou vzdálenost, nicméně je zde velký rozdíl mezi endozoochorií frugivorními zvířaty a herbivory. Navzdory tomu, že herbivorní endozoochorie je známa již více než století, naše znalost tohoto fenoménu je stále omezena, o to více v případě volně žijících, divokých druhů herbivorů. Mimoto se ukazují velké rozdíly v endozoochorní disperzi mezi studovanými oblastmi i mezi studovanými herbivory. To naznačuje, že potřebujeme detailní znalost procesu z různých oblastí, abychom mohli dojít k jakýmkoli závěrům. Předkládaná práce si dala za cíl: (i) popsat druhové složení nalezené v trusu divokých prasat a jelenů, (ii) kvantifikovat efekt jeleního trusu na vegetaci suchých trávníků, (iii) změřit míru adaptace na průchod trávicím traktem u vybraných druhů rostlin, a (iv) rozplést jednotlivé mechanismy ovlivňující druhové složení šířené v trusu. Výsledky mého výzkumu naznačují: (i) druhové složení v trusu se do určité míry liší mezi jeleny a divokými prasaty: některé druhy jsou šířené oběma zvířaty, některé jen jedním z nich. (ii) Depozice jeleního trusu má zanedbatelný efekt na vegetaci suchých...
|
|
|
Endozoochorous seed dispersal by free ranging herbivores
Lepková, Barbora ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Eycott, Amy Elizabeth (oponent) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Endozoochorní disperze semen je velmi častý fenomén, který můžeme pozorovat kdekoli, kde se zvířata živí rostlinami, které nesou zralá semena. Endozoochorie byla popsána jako potenciální mechanismus pro migraci na dlouhou vzdálenost, nicméně je zde velký rozdíl mezi endozoochorií frugivorními zvířaty a herbivory. Navzdory tomu, že herbivorní endozoochorie je známa již více než století, naše znalost tohoto fenoménu je stále omezena, o to více v případě volně žijících, divokých druhů herbivorů. Mimoto se ukazují velké rozdíly v endozoochorní disperzi mezi studovanými oblastmi i mezi studovanými herbivory. To naznačuje, že potřebujeme detailní znalost procesu z různých oblastí, abychom mohli dojít k jakýmkoli závěrům. Předkládaná práce si dala za cíl: (i) popsat druhové složení nalezené v trusu divokých prasat a jelenů, (ii) kvantifikovat efekt jeleního trusu na vegetaci suchých trávníků, (iii) změřit míru adaptace na průchod trávicím traktem u vybraných druhů rostlin, a (iv) rozplést jednotlivé mechanismy ovlivňující druhové složení šířené v trusu. Výsledky mého výzkumu naznačují: (i) druhové složení v trusu se do určité míry liší mezi jeleny a divokými prasaty: některé druhy jsou šířené oběma zvířaty, některé jen jedním z nich. (ii) Depozice jeleního trusu má zanedbatelný efekt na vegetaci suchých...
|
|
|
Nároky na klíčení vzácných a hojných druhů rostlin Krkonoš
Paulů, Andrea ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Moravcová, Lenka (oponent)
Dlouhou dobu se studie klíčivosti zaměřovaly na hledání optimálních podmínek klíčivosti pro jednotlivé druhy. V posledních letech se začaly objevovat práce, které hledaly vztah mezi klíčivostí a některou z charakteristik druhů. Téměř všechny tyto studie používají pro klíčivost pouze jednu teplotu a existuje jen velmi málo prací na toto téma, ve kterých by byla semena vystavena různým teplotám. Objevují se i studie, které porovnávají klíčivost druhů hojných a vzácných, ale pouze na několika málo druzích. Chybí tedy práce, která by porovnávala klíčivost druhů hojných a vzácných u širšího spektra druhů. Cílem této studie bylo zjistit, jaké faktory jsou pro klíčivost určující a nalézt vztahy mezi klíčivostí a charakteristikami vzácných druhů (n=62). Dalším cílem práce bylo zjistit, jaké jsou rozdíly v klíčivosti dvojic (n=24) blízce příbuzných druhů hojných a vzácných. Pro testy klíčivosti jsem zvolila metodiku několika po sobě jdoucích teplot. Po celou dobu testování na semena působilo vždy pouze světlo nebo tma. Data jsem statistiky zpracovala lineární regresí. Z výsledků je patrné, že určujícími faktory pro klíčivost je doba kvetení druhů, hmotnost semen, způsob šíření semen, nároky druhů na vlhkost a živiny a také typ vegetace, ve kterém se druhy vyskytují. Výsledky porovnávací studie naznačují, že...
|
|
| |
|
|
Faktory ovlivňující průběh primární sukcese v lomech
Kuťáková, Eliška ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Püschel, David (oponent)
Opuštěné lomy představují z hlediska ekologie a konzervační biologie velice významné lokality: mají potenciál stát se refugiem druhové diverzity v dnešní, člověkem silně narušované, krajině. Význam opuštěných lomů pro ochranu přirozených společenstev a druhového bohatství stoupá při ponechání těchto lokalit přirozenému vývoji a spontánní sukcesi, případně při šetrném managementu, který může v některých případech napomoci vývoji zájmového společenstva. Abychom byli schopni takových drobných zásahů do průběhu spontánní sukcese, je nutné co nejlepší porozumění jejím mechanismům. V teoretické části své bakalářské práce se zabývám faktory, které mohou průběh sukcese různým způsobem ovlivňovat, a to zejména podnebím, půdními podmínkami, šířením semen a interakcemi mezi rostlinami i mezi rostlinami a živočichy. Uvedená literární rešerše je teoretickým podkladem pro výzkum probíhající na lokalitě Čeřinka v Českém krasu, kde je studována zejména schopnost druhů z okolních společenstev osidlovat těžbou narušená stanoviště a vlastnosti těchto stanovišť ovlivňující průběh sukcese a složení druhů. Výsledky těchto studií by měly přispět k poznání procesu primární sukcese v opuštěných lomech a budu se jimi zabývat ve své navazující diplomové práci.
|
|
|
Vlastnosti rostlin určující druhové složení luk na bývalých polích
Jarošíková, Cecílie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klimešová, Jitka (oponent)
Ač je sukcesnímu vývoji věnováno mnoho pozornosti, jen málo prací se věnuje přímému měření změn funkčních typů rostlinných druhů během sukcese. Ještě méně prací je pak věnováno hospodářsky využívaným, vlhkým loukám, kde je sukcese pod stálým vlivem seče. Tato práce má pomoci vyplnit tuto mezeru. Studovány byly louky na území jižní části CHKO Slavkovský Les (Okres Karlovy Vary, západní Čechy). V předchozích pracích byly z map historického obhospodařování vytipovány louky na polích opuštěných před 15, 35 a 55 lety a louky, které v posledních sta letech zůstávají loukami. Na nich byly pořízeny fytocenologické snímky všech čtyř kategorií luk a porovnáno jejich druhové složení. V této práci se zabývám popisem funkčních typů druhů, rostoucích na různě starých loukách a usuzuji podle změn druhového složení s pomocí Ellenbergových indikačních hodnot na změny abiotického prostředí. Výsledky ukazují, že v průběhu sukcese dochází k prodlužování délky života rostlin a zpomalování jejich životního cyklu (opoždění dospívání). Klesá tendence k tvorbě semenné banky i schopnost dálkového šíření semen. Stoupá životaschopnost semenáčků a poměrná investice do nadzemní biomasy. Dále mají druhy tendenci kvést dříve a kratší dobu, což je patrně adaptace na jarní seč. Naopak se nepodařilo prokázat žádný vztah stáří luk k velikosti...
|
|
|
Vliv pastvy koní na vegetaci
Třeštíková, Tereza ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Mládek, Jan (oponent)
Mnoho studií ukazuje, že velcí býložravci mohou mít zásadní vliv na složení vegetace. Zavedením celoroční pastvy s nízkou intenzitou spásání vede rostlinné ekology k domněnce, že selektivní pastva býložravců vytvoří mozaiku společenstev s rozdílnou strukturou a druhovým složením. Očekává se, že tato mozaika nakonec zaručí vysoký stupeň biodiverzity. Pastva se proto jeví jako vhodný prostředek k údržbě travnatých porostů. Významná je také schopnost herbivorů ovlivňovat vegetaci prostřednictvím endozoochorie. V předkládané práci jsem se pokusila zjistit, jaké mají koně dietní preference ve vztahu k rostlinným druhům a jaké rostlinné druhy mohou šířit prostřednictvím endozoochorie. Tyto poznatky jsem porovnala se skladbou pastveních a lučních porostů na zkoumané lokalitě v Malenicích a Hoslovicích. Za účelem zjištění druhové preference jsem vytyčila na pastvině plošky, na nichž jsem zaznamenala údaje o vegetaci před pastvu a v časových intervalech v průběhu pastvy. Dále jsem zjišťovala množství klíčivých semen a druhové složení semenáčků v trusu, který jsem nechala klíčit. Abych porovnala druhového složení pasených a sečených luk na dané lokalitě jsem zhotovila fytocenologické snímky z pastvin a luk. Na zkoumané lokalitě byla prokázána vyšší diverzita pastvin než luk. V pokusech na selektivitu pastvy...
|
|
|
Volně žijící herbivoři jako vektor šíření druhů v opuštěné krajině
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Endozoochorie je velmi důležitá součást vztahu mezi rostlinami a živočichy. V rámci modelového území Doupovských hor fungují jako účinné dispersní vektory velcí herbivorní savci, konkrétně jelen evropský, jelen sika a prase divoké. Z 282 vzorků trusu vyklíčilo 29 719 semenáčků patřící do 91 druhů. Nejčastějším druhem byla Urtica dioica (80 % všech vyklíčených rostlin). Množství semen v trusu a druhové složení byly závislé na dispersním vektoru, vykazovaly silnou sezonalitu a lišily se v rámci dvou studovaných lokalit. Frekvence druhů v trusu neodpovídala jejich zastoupení v krajině, což naznačuje silnou preferenci druhů ze strany jejich spásačů. Je však potřeba další výzkum na otestování této hypotézy. Vzhledem k velké časové náročnosti zpracování trusových vzorků před vysetím byl testován vliv koncentrace trusu promytím na klíčivost a druhové složení. Podle předběžných výsledků klíčí z koncentrovaných vzorků více jedinců i druhů, avšak promytí nemá vliv na klíčení největší dominanty U. dioica. Koncentrace promytím je doporučena pro urychlení klíčení ve skleníkových podmínkách. Z předběžných výsledků dále vyplývá, že není vhodné aproximovat množství semen/druhů na určitou hmotnost. Jako lepší varianta se jeví pracovat s jednotkami trusových hromádek. Klíčová slova: endozoochorie, šíření semen,...
|
|
|
Population biology of rock outcrop plant Aurinia saxatilis ssp saxatilis
Šimáková, Terezie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
Rostliny skalních výchozů jsou opomíjenou skupinou, i když právě sem často patří velmi ohrožené rostliny naší flóry, stejně jako některé endemity. I přes tuto skutečnost existuje jen málo prací zabývajících se tímto tématem, snad proto, že jsou tyto rostliny hůře dostupné. Cílem této práce je zaměřit se na populační biologii této skupiny. Jako modelový druh byla vybrána v termofytiku rozšířená tařice skalní (Aurinia saxatilis subsp. saxatilis). Po dobu tří let probíhalo studium populační dynamiky tařice skalní u vybraných tří populací. Ta byla mezi populacemi porovnána pomocí přechodových matic (matrix population modelling, MPM) a IPM (Integral Projection Modelling), tyto dva analytické přístupy byly mezi sebou také porovnány. Analýza populační růstové rychlosti říká, že jedna z populací je predikována spíše jako stabilní, zatímco další dvě budou velikostně klesat. Nejvyšší elasticita je většinou pro přežívání semen v semenné bance. Populační růstová rychlost se mezi oběma statistickými přístupy výrazně neliší, a vykazuje stejný trend - ve všech případech je ale λ získaná z IPM nižší než ta získaná z analýzy přechodových matic. V rámci IPM byl také zkoumán vliv charakteru substrátu na přežívání, růst a reprodukci. Nejsou zde ale vykázány žádné zásadní rozdíly. V populacích je potřeba chránit...
|
host ::
RSS.