|
|
Nákladově-produkční vztahy v zemědělském podniku
Ležovičová, Lucia
Práce je zaměřená na analýzu ekonomických prvků u jednotlivých plodin pěstovaných vybraným zemědělským družstvem v jednotlivých letech. Zahrnuje výpočet ukazatelů nákladů, tržeb a zisku. Zkoumána je i rentabilita výroby a produktivita výrobních faktorů. Součástí je vyhodnocení nákladově-produkčního optima v krátkém období.
|
|
|
Efekt vybraného hnojiva a pomocného rostlinného přípravku na produkci ozimé řepky
PAUL, Radim
Cílem diplomové práce bylo založit a vyhodnotit poloprovozní pokus. Hodnocen byl vliv 5 variant s aplikací pomocných rostlinných přípravků na výnosotvorné prvky, výnos a olejnatost semen ozimé řepky. V kontrolní variantě nebyl aplikován žádný biostimulant. Ve variantě 1 bylo ve fázi BBCH 34 aplikováno 0,5 l přípravku ExelGrow. Ve variantě 2 bylo ve fázi BBCH 39 aplikováno 5 l přípravku Talisman. Ve variantě 3 bylo ve fázích BBCH 39 a 51 aplikováno 2 l a 3 l přípravku Talisman. Ve variantě 4 bylo ve fázi BBCH 39 aplikováno 2 l přípravku Talisman, ve fázi BBCH 51 aplikováno 3 l přípravku Talisman a ve fázi BBCH 51 aplikováno 0,5 l přípravku ExelGrow. Pokus byl prováděn v hospodářském roce 2020/2021 na rodinné farmě u obce Dobkov nedaleko města Chotěboř. Obsah živin v sušině nadzemní biomasy byl jednotlivými variantami ovlivněn pouze minimálně. Skutečný výnos semen byl ovlivněn pozitivně, přičemž nejvyššího výnosu dosáhla varianta 4 (4,14 t*ha-1). Olejnatost semen nebyla variantami statisticky významně ovlivněna. Nejvyšší olejnatosti dosáhla varianta 2 (42,40 %). Ze sledovaných výnosotvorných prvků byla jednotlivými variantami negativně ovlivněna hmotnost tisíce semen, nejvyšší byla u kontroly (5 g). Počet šešulí na rostlině byl naopak ovlivněn pozitivně se statisticky významným rozdílem (150 ks) ve variantě 4. Počet semen v šešuli nebyl jednotlivými variantami ovlivněn (18 - 19 ks).
|
|
|
Hodnocení utuženosti půdy v kolejových řádcích za použití minimalizačních technologií
Daněk, Tomáš
Tato práce popisuje a kvantifikuje rozdíly půdních fyzikálních vlastností v kolejových řádcích v pšenici ozimé a řepce ozimé. Obě plodiny byly pěstovány na sousedních pozemcích, které mají shodnou BPEJ. Odběr probíhal jednou během vegetace a podruhé těsně po sklizni u řepky a těsně před sklizní u pšenice. V každém termínu odběru byly odebírány vzorky ve 3 opakováních u každého pozemku. Vzorky se odebíraly v koleji, v prostoru mezi kolejemi a kontrola byla mezi jednotlivými jízdami. U obou plodin se používá ke zpracování půdy před setím minimalizace. Rozdíly jsou očekávány jak v rámci jednoho pozemku se stejnou plodinou, tak i rozdíly mezi plodinami. Díky odlišné agrotechnice řepky a pšenice, kde je do řepky více vjezdů mechanizací, očekáváme větší utužení v kolejových řádcích řepky.
|
|
|
Rezistence krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus) k insekticidům
Zlá, Kristýna
Tato diplomová práce vznikla při řešení projektu MZe NAZV QJ1230077. Zabývá se rezistencí krytonosce šešulového (Ceutorhynchus obstrictus Marsham, 1802) vůči insekticidům. Práce obsahuje výsledky testování českých populací krytonosce šešulového z různých lokalit a také stručnou charakteristiku nejčastějších škůdců řepky. Sběr dospělců byl prováděn na jaře roku 2016 v porostech řepky olejky. Poté docházelo k testování jedinců v laboratorních podmínkách na základě metodik organizace IRAC (Insecticide Resistance Action Committee) pomocí lavičkového testu (Adult-vial-test). Byly testovány účinné látky lambda-cyhalotrin, tau-fluvalinate, přípravek Biscaya 240 OD a účinná látka chlorpyrifos (ethyl). Kontaktní účinnost byla hodnocena po 24 hodinách. Z výsledků vyplývá, že u účinné látky lambda-cyhalotrin dochází k mírnému snížení účinnosti a také u účinné látky tau-fluvalinate. Přípravek Biscaya 240 OD a účinná látka chlorpyrifos (ethyl) vykazovaly 100 % účinnost.
|
|
|
Druhové spektrum střevlíkovitých (Carabidae) v porostech polních plodin
Hurajová, Erika
V porostech řepky ozimé, pšenice ozimé a kukuřice na pozemcích v Miroslavi jsem zjišťovala druhové zastoupení střevlíkovitých (Carabidae). Sběry jsem prováděla pomocí zemních pastí v desetidenních intervalech. Do každé plodiny jsem umístila 5 zemních pastí. Zemní pasti jsem založila 18. 5. 2016 a ponechala na pozemku do sklizně plodiny (řepka 3. 7. 2016, pšenice 27. 7. 2016, kukuřice 15. 10. 2016). Celkem jsem odchytila 371 jedinců z čeledi střevlíkovití (Carabidae) z 29 druhů. V řepce jsem odchytila 72 jedinců z 13 druhů, v pšenici 128 jedinců z 16 druhů, v kukuřici 171 jedinců z 18 druhů. Druhy jsem zařadila do bioindikačních skupin: 44,83 % E, 51,72 % A, 3,44 % R. K porovnání výsledků jsem použila ekologické charakteristiky: prezence, absence, dominance, Simpsonův index, konstance, druhová diverzita, ekvitabilita a faunistická podobnost.
|
|
|
Vliv přídavku inhibitorů do hnojiva DAM 390 na výnos a olejnatost semen řepky ozimé
Špaňhelová, Klára
Předmětem diplomové práce je posouzení vlivu přídavku inhibitorů do hnojiva DAM 390 na výnos a olejnatost semen řepky. Problematika byla řešena formou dvouletého (2017, 2018) maloparcelového pokusu ve výzkumné stanici Žabčice. Do pokusu byly zařazeny 4 varianty hnojení: 1. LAS + DAM, 2. LAS + DAM+ IN, 3. LAS + DAM + IU, 4. LAS + DAM + IN + IU. Přídavek inhibitorů ke kapalném hnojivu DAM neměl statisticky průkazný vliv na výnos semen řepky. Nejlepší výnos měla varianta LAS + DAM s výnosem 4,1 t/ha. Nejnižší výnos měla varianta LAS + DAM + IN s výnosem 3,9 t/ha. V obou sledovaných letech bylo počasí nadprůměrně teplé a suché. Účinnost inhibitorů nitrifikace se stoupající teplotou lineárně klesá. Zjištěná olejnatost semen řepky z jednotlivých variant hnojení byla poměrně vyrovnaná. Aplikované inhibitory obsah oleje v semenech významně neovlivnily. Nejvyšší olejnatost dosáhla varianta LAS + DAM s olejnatostí 40,7 %. Nejnižší olejnatost měla varianta LAS + DAM + IN + IU s olejnatostí 40,4 %.
|
|
|
Epigeičtí bezobratlí vybraných porostů polních plodin
Hurajová, Erika
Druhové zastoupení epigeických bezobratlých jsem zjišťovala na pozemcích v Miroslavi. Porovnávala jsem porosty řepky, pšenice a kukuřice. Odchyt bezobratlých jsem prováděla metodou zemních pastí. V každé plodině jsem dne 28. 4. 2018 založila 5 zemních pastí. Výběry zemních pastí jsem prováděla v desetidenních intervalech. Poslední výběr jsem provedla v den sklizně plodiny (řepka 20. 6. 2018, pšenice 9. 7. 2018, kukuřice 5. 8. 2018). Zaměřila jsem se na čeleď střevlíkovití (Carabidae). Celkem jsem odchytila 488 jedinců z 25 druhů. V řepce jsem odchytila 231 jedinců z 19 druhů, v pšenici 102 jedinců ze 17 druhů a v kukuřici 155 jedinců z 16 druhů. Druhy jsem rozdělila do bioindikačních skupin: E 48 %, A 52 %. Pro porovnání porostů plodin jsem použila ekologické charakteristiky: prezence a absence, dominance, Simpsonův index, konstance, druhová diverzita, ekvitabilita a faunistická podobnost.
|
|
|
Technické a ekonomické aspekty sklizně řepky
Duba, Tomáš
Diplomová práce Technické a ekonomické aspekty sklizně řepky pojednává o problematikách sklizně této plodiny. V teoretické části je uveden rozbor plodiny, její agronomické požadavky, využití. Dále z hlediska strojů, které ji sklízí, požadavky na ně, novinky v oblasti sklízecích mlátiček a úpravy nutné ke sklizni řepky. Polní měření obsahuje srovnání zvolených parametrů sklízecí mlátičky při různých výškách strniště při sečení. Data byla měřena na mlátičce Case IH AFX 8120 se sklízecím adaptérem MacDon FD 75. Získané hodnoty byly zpracovány a posloužily pro vynesení konečných závěrů.
|
|
|
Vývoj duální technologie pro ošetření osiva řepky ozimé a ječmene jarního
OLŠAN, Pavel
Dizertacní práce se zabývá problematikou využití nízkoteplotního plazmatu a biologického ošetrení osiva repky ozimé a jecmene jarního jako alternativního postupu k chemickému morení, a to v návaznosti na vyhlášku o integrované ochrane rostlin 205/2012 Sb. Technologie ošetrení osiva je koncipována jako dvoufázová, kdy v prvním kroku je využito nízkoteplotního plazmového výboje typu Gliding Arc zapáleného ve vzduchu za atmosférického tlaku, v druhém kroku je následne na ošetrené osivo nanesen biologický preparát obsahující spory hub Trichoderma virens. Ošetrení plazmovým výbojem umožnuje zvýšit smácivost povrchu semene, což zlepšuje prilnavost biologického preparátu v druhém kroku ošetrení. Plazma zároven umožnuje aktivovat vybrané procesy probíhající v semenech, které podporují jejich klícivost a následný rust. Obsah dizertacní práce je clenen do ctyrech dílcích celku, které na sebe vzájemne navazují: 1. stanovení parametru plazmového výboje pro následné aplikace v navrhované technologii 2. realizace laboratorních experimentu s cílem posoudit vliv plazmatu na osivo, 3. realizace polních experimentu s cílem porovnat výnosy z porostu založených pro ruzné varianty ošetrení osiva, 4. návrh narízení pro ošetrení semen v kontinuálním režimu plazmovým výbojem s následným nanesením preparátu a výroba funkcního vzorku. Práce je svým zamerením výrazne mezioborová a zasahuje do oblasti fyziky plazmatu, chemie, rostlinné produkce a konstrukce technických zarízení. Z dosažených výsledku je možno uvést krátký souhrn: 1. Ošetrení osiva repky ozimé a jecmene jarního plazmovým výbojem vede ke zvýšení smácivosti povrchu semen. 2. Behem experimentu nebyl pozorován rozdíl v nasákavosti plazmatem ošetrených a neošetrených semen. 3. Vyvinutá duální technologie ošetrení semen má potenciál zvýšit výnos. Dizertacní práce byla realizována v rámci projektu TA04021252 ? ?Vývoj zarízení pro fyzikálního ošetrení semen a sladu pomocí nízkoteplotního plazmatu.?
|
|
|
Resyntéza řepky olejky z brukve řepáku a brukve zelné
Klíma, Miroslav ; Hilgert-Delgado, Alois ; Ulvrová, Tereza ; Bryxová, Pavla ; Vítámvás, Pavel ; Prášil, Ilja Tom ; Kosová, Klára
K rozšíření variability genofondu lze využít tzv. resyntézu, kdy nové genotypy vznikají křížením vybraných zástupců řepice a brukve, časnou izolací nezralých zárodků z vyvíjejících se šešulí a jejich dopěstováním v in vitro (Hilgert-Delgado et al. 2015). Bylo prokázáno, že resyntetizované genotypy jsou odlišné od materiálů řepky, vyšlechtěných a pěstovaných v současnosti (Sosnowska et al. 2010), takže mohou sloužit jako zdroj nové variability ve šlechtitelských programech se zaměřením na cytoplazmatickou a jadernou pylovou sterilitu, odolnost k patogenům a toleranci ke stresům (Warwick et al. 2009). Zástupci výchozích komponent řepky (řepice, vodnice, kadeřávek, zelí, kedluben, kapusta apod.) se vyznačují širokou variabilitou z hlediska morfologie i agronomických charakteristik a představují perspektivní zdroj heteróze a dalších znaků (Wu et al. 2014). Využití resyntetizovaných genotypů k přímé tvorbě odrůd řepky olejky není možné zejména z důvodu špatné kvality semene těchto materiálů. Jde především o vysoký obsah glukosinolátů a kyseliny erukové, typický u většiny výchozích komponent resyntézy (Jesske et al. 2013). Požadované vlastnosti lze ale přenést křížením do konvenčních lechtitelských materiálů (Hilgert-Delgado et al. 2017).
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.