|
|
Odraz současné řecké společnosti a literatury v národní kinematografii
Honsová, Kateřina ; Tsivos, Konstantinos (vedoucí práce) ; Šípová, Pavlína (oponent)
První část bakalářské práce obsahuje výsledek studie a stručný přehled vývoje řecké kinematografie, od jejího "příchodu" do Řecka až po současnost. Ve druhé části je definována na základě odborných pramenů společnost a zvláště rodina. Poté je zde zapracován k doplnění informační výchozí pozice stručný historicko-sociální vývoj v zemi. Pro dokreslení praxe rodinného fungování v různých obdobích jsou zpracovány tři filmy "Tetička z Chicaga", "Aniny zásnuby" a "Špičák", ve kterých
je rozebrána společnost a rodina, v souladu s cílem práce. Stručné reference o evropské aktuálnosti tématu jsou uvedeny v poznámce. Ve třetí části je popsán vývojový trend řecké kinematografie, podpořený genealogickými fakty, dále je zde představen výčet řeckých filmů, zejména těch, které byly natočeny na základě literární předlohy.
|
|
|
Psí matka Pavla Matesise a Pavla Kohouta
Fuchsová Mustelierová, Delia ; Šípová, Pavlína (vedoucí práce) ; Tsivos, Konstantinos (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na řeckou literaturu. Zabývá se jejím nejvýznamnějším autorem dvacátého století Pavlosem Matesisem a představuje jeho dílo. Ústředním tématem je román Psí matka. Práce zasazuje tento román do kontextu celého autorova díla a mapuje jeho další přepracování. Jedním z jiných forem tohoto románu je adaptace monodramatu, kterou napsal Pavel Kohout. A dalším je dramatizace samotným autorem Pavlosem Matesisem.
|
|
|
Odraz současné řecké společnosti a literatury v národní kinematografii
Honsová, Kateřina ; Tsivos, Konstantinos (vedoucí práce) ; Šípová, Pavlína (oponent)
První část bakalářské práce obsahuje výsledek studie a stručný přehled vývoje řecké kinematografie, od jejího "příchodu" do Řecka až po současnost. Ve druhé části je definována na základě odborných pramenů společnost a zvláště rodina. Poté je zde zapracován k doplnění informační výchozí pozice stručný historicko-sociální vývoj v zemi. Pro dokreslení praxe rodinného fungování v různých obdobích jsou zpracovány tři filmy "Tetička z Chicaga", "Aniny zásnuby" a "Špičák", ve kterých
je rozebrána společnost a rodina, v souladu s cílem práce. Stručné reference o evropské aktuálnosti tématu jsou uvedeny v poznámce. Ve třetí části je popsán vývojový trend řecké kinematografie, podpořený genealogickými fakty, dále je zde představen výčet řeckých filmů, zejména těch, které byly natočeny na základě literární předlohy.
|
|
|
Eschatiai a jejich obyvatelé v řecké literatuře od Homéra po Hérodota
Nováková, Adéla ; Fischerová, Sylva (vedoucí práce) ; Marek, Václav (oponent)
Hlavním cílem této práce je popis a zhodnocení zmínek o nejzazších končinách světa, tzv. eschatiai, v řecké literatuře od jejích počátků do doby působení historika Hérodota. Na základě pramenného studia, stejně jako práce se sekundární literaturou, budou představeny rozdíly v podání jednotlivých autorů a také celkové místo, jaké koncept eschatiai zaujímá v řeckém chápání prostoru i světa jakožto oikúmené. Smyslem této práce však není pouze podat přehled pramenů a jejich obsahu. Informace o okrajových částech světa, načerpané z primární literatury, zde budou mimo jiné i podkladem ke studiu širšího problému, jaký představuje setkání Řeků s odlišnými způsoby života, následná reakce na tyto nové zkušenosti a také obraz okrajových končin světa v literatuře. V úvodní části této práce bude věnována pozornost především přesnějšímu definování dvou základních pojmů, oikúmené a eschatiai. Přesné významy obou těchto termínů se totiž během řecké historie neustále vyvíjely. Jak Řekové objevovali stále nová a nová území, poznávali je a sami se v nich také usídlovali, rozšiřovaly se postupně hranice obydlené země, oikúmené, a spolu s tím se také neustále posouvala oblast eschatiai. V následující části práce budou popsány jednotlivé oblasti, které řečtí autoři považují za eschatiai, a bude porovnána jejich představa...
|
host ::
RSS.