|
|
Povrchové řešitelské strategie žáků 1. stupně ZŠ při řešení slovních úloh a aktivity vedoucí k jejich překonávání
Brejchová, Eva ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Kvaszová, Milena (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na proces řešení slovních úloh. Teoretická část vymezuje typologii slovních úloh, fáze řešení slovní úlohy a popis povrchových řešitelských strategií. Praktická část si vytyčuje cíle: 1. zmapovat obtíže žáků při řešení slovních úloha a 2. navrhnout, zrealizovat a vyhodnotit aktivity, které by žákům tyto obtíže pomohly zmírnit. Těžištěm práce je akční výzkum prováděný třídním učitelem se žáky 3. ročníku. Výzkum je rozdělen do dvou fází. První fáze zahrnuje úkoly: 1. vytypovat typy úloh, které činí žákům obtíže, tj., úlohy s nízkou celkovou úspěšností řešení, 2. určit zástupce žáků s charakteristickými okruhy obtíží. Vybrané typy úlohy budou žákům ve druhé fázi výzkumu v různých variantách zadávány s cílem realizovat a následně vyhodnocovat níže uvedené intervence. Výběr zástupců žáků, na které jsem ve druhé fázi zaměřila intervenční činnosti, byl realizován na základě pozorování všech žáků při řešení slovních úloh, analýzy jejich písemného řešení, reflexí a krátkých polo-strukturovaných rozhovorů. Intervence jsou navrženy na míru třem vytypovaným zástupcům žáků. Jsou to zakreslení řešitelského obrázku, strukturace zadání slovní úlohy, zařazení úlohy s antisignálem a nadbytečným údajem a tvorba vlastní slovní úlohy na daný matematický model. Úspěšnost intervencí je...
|
|
|
Přístup učitele k jazykové a situační rovině matematické slovní úlohy
Viktorová, Martina ; Havlíčková, Radka (vedoucí práce) ; Macháčková, Jana (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat, jak pracují učitelé na 1. stupni ZŠ se slovní úlohou z pohledu jazykové a situačně-kontextové roviny úlohy. Dále se práce zaměřuje na přístupy učitelů k práci se slovní úlohou a identifikaci jevů směřujících k některému z kognitivních módů - paradigmatickému či narativnímu -, které popisují J. S. Bruner (1986) a O. Chapmanová (2006). Hlavní výzkumnou metodou je pozorování učitelek při práci se slovní úlohou ve třídě, rozhovor s učitelkami a žáky. V teoretické části práce je vymezena slovní úloha a je věnována pozornost slovní úloze z hlediska jazyka a kontextu. Je zde popsán poznávací proces myšlení žáka a dva přístupy řešení problémů - narativní a paradigmatický - podle J. S. Brunera a jejich aplikace při řešení slovních úloh, které se věnovala O. Chapmanová. Dále je popsáno zakotvení slovních úloh v rámcovém vzdělávacím programu a specifikace nestandardních slovních úloh. Praktická část je postavena na kvalitativním výzkumu. Výzkum je navržen tak, aby poskytl objektivní informace o tom, jaký přístup volí učitelé při práci se slovní úlohou a jakým způsobem pracují s její jazykovou a situační rovinou. Výzkum proběhl ve dvou etapách, každá z nich je rozdělena do čtyř fází - rozhovor s učiteli o jejich běžné práci se slovní úlohou, pozorování práce učitele s...
|
|
|
Interpretace výpočtů u slovních úloh - hledání otázky
Legová, Tereza ; Vondrová, Naďa (vedoucí práce) ; Jančařík, Antonín (oponent)
Název práce: Interpretace výpočtů u slovních úloh - hledání otázky Autor: Tereza Legová Katedra: Katedra matematiky a didaktiky matematiky Vedoucí diplomové práce: prof. RNDr. Naďa Vondrová, Ph.D., Katedra matematiky a didaktiky matematiky Abstrakt: Tato diplomová práce se zabývá explorativní studií zavedení modifikovaného zadání slovních úloh do výuky matematiky. Modifikace klasického zadání spočívá v uvedení kontextu slovní úlohy a výpočtu. Úkolem žáků, je zjistit, co daným výpočtem získáme, resp. na jakou otázku výpočet odpovídá a svoje tvrzení odůvodnit. Cílem práce bylo popsat, jakým způsobem žáci uvažují při řešení tohoto typu úloh. Konkrétně bylo zjišťováno, jaké strategie žáci volí a jaké obtíže se při řešení objevují. Součástí teoretické části práce je rešerše odborné literatury k tématu řešení slovních úloh a jejich možné implementace do výuky. Praktická část je rozdělena na dvě fáze. Žákům byl dán test sestávající ze tří kontextů úloh, kde ke každému kontextu měli určit význam tří daných výpočtů. Před řešením testu byl se žáky probrán vzorový příklad. V první fázi byly se šesti žáky vedeny rozhovory nad jejich řešeními. V druhé fázi byly analyzovány písemné práce 86 žáků z 8. a 9. ročníků. Nejúspěšnější strategie řešení v první fázi výzkumu byla metoda pokus - ověření - korekce. Žáci dále...
|
host ::
RSS.