|
| |
|
|
Sólová tvorba pro violu 20. a 21. století se zaměřením na české autory
Nouzovská, Kristina ; PĚRUŠKA, Jan (vedoucí práce) ; VIČAR, Jan (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou repertoáru sólové violy ve 20. a 21. století s ohledem na české autory a výběrem stěžejních děl zahraničních skladatelů. Pojednává také o vývoji sólové violy díky interpretům, bez kterých by tento nástroj neměl šanci na prosazení se na koncertních sólových pódiích.
Tato práce je členěna do čtyř hlavních kapitol, které jsou zaměřeny především na jednotlivé autory a skladby a je psána z pohledu interpreta.
|
|
|
Moje seznámení s českou hudbou se zaměřením na klavírní literaturu
Lin, I-Hsien ; MALÝ, František (vedoucí práce) ; KRAJNÝ, Boris (oponent)
Tato práce se zabývá mým seznámením s českou klavírní literaturou. První kapitola se věnuje definici pojmu „klavírní literatura“ a vzniku tvorby pro klávesové nástroje. Druhá kapitola mapuje dějiny české klavírní literatury. Třetí a stěžejní kapitola rozebírá české skladatele, jejichž díla interpretuji na svém absolventském koncertě. Shrnuji jejich životní a umělecké osudy a význam pro českou kulturu a vyjadřuji vlastní postoje k jejich tvorbě.
|
|
|
Janáčkovo sčasování a spletna
Bogišová, Lucie ; KREJČA, Tomáš (vedoucí práce) ; OPLIŠTILOVÁ, Iva (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá výkladem sčasování a spletny, dvou klíčových hudebně teoretických pojmů Leoše Janáčka (1854¬–1928). První polovina textu si klade za úkol termín sčasování a celou řadu s ním spjatých výrazů přiblížit z hlediska Janáčkových teoretických spisů a studií předních českých muzikologů. Rovněž zde poukazujeme na rozpracování pojmu v podobě disciplíny zvané hudební kinetika, přičemž všechny dosažené poznatky o sčasování uvádíme formou slovníkového hesla. Cílem druhé poloviny práce je zmapovat obsah pojmu spletna se spřízněnými pojmy pocit a pacit a poukázat při tom na jejich vývoj v Janáčkově tvůrčím myšlení. Také zde znamená Janáčkovo teoretické dílo pro náš výklad základní předpoklad, na jehož poznatcích se odvíjí naše komentáře k reflexi spletny u řady českých i zahraničních autorů. I u spletny, pocitu a pacitu dokládáme precizaci termínu a to v podobě tónu reálného a imaginárního, jejichž charakteristiku podal Karel Janeček. Hlavním přínosem práce je přiblížit Janáčkovy ústřední hudebně teoretické výrazy formou dnešní hudební terminologie a pojmout termíny celistvě i s jejich přesahem do novodobého teoretického výzkumu. Pomocí popisu zkoumaných pojmů se nám také naskytla možnost poukázat na některé zajímavé momenty ve skladatelově teoretickém uvažování.
|
host ::
RSS.