|
|
Česká avantgarda a knižní ilustrace
Dvorná, Zuzana ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
ČESKÁ AVANTGARDA A KNIŢNÍ ILUSTRACE Diplomová práce se zabývá knižní ilustrační tvorbou českých avantgardních tvůrců dvacátých a třicátých let 20. století. V první kapitole vymezuje pojem avantgarda a věnuje se vztahu českých avantgardních umělců ke knize. Zdůrazněna je proměna společenské funkce i vizuální podoby knihy. Následující kapitoly pojednávají knižní ilustrační tvorbu jednotlivých autorů. Nejprve je rozebrána ilustrační tvorba Jana Zrzavého, Josefa Čapka, Františka Muziky, Františka Tichého a Adolfa Hoffmeistera. Jejich tvorba je rozčleněna podle hlavních rysů do kapitol věnovaných modernistickému klasicismu, primitivismu a expresionismu, poetické figuraci a zjednodušení figury na znak. Samostatná kapitola je věnována ilustracím dětských knih. Vymezuje místo dětské knihy v českém meziválečném umění a věnuje se hlavním autorům ilustrací pro děti: Josefu Čapkovi, Toyen, Miladě Marešové, Františku Tichému a Františku Janouškovi. Dále se práce zabývá ilustrační tvorbou Karla Teige, Josefa Šímy, Toyen a Jindřicha Štyrského. Jejich ilustrační práce jsou členěny do kapitol z hlediska příslušnosti k uměleckému směru nebo podle tematického zaměření. Rozebrány jsou zde ilustrace konstruktivistické, artificialistické a surrealistické, samostatné kapitoly jsou věnovány tématu torzálního zobrazení...
|
|
| |
|
| |
|
|
Česká avantgarda a knižní ilustrace
Dvorná, Zuzana ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
ČESKÁ AVANTGARDA A KNIŢNÍ ILUSTRACE Diplomová práce se zabývá knižní ilustrační tvorbou českých avantgardních tvůrců dvacátých a třicátých let 20. století. V první kapitole vymezuje pojem avantgarda a věnuje se vztahu českých avantgardních umělců ke knize. Zdůrazněna je proměna společenské funkce i vizuální podoby knihy. Následující kapitoly pojednávají knižní ilustrační tvorbu jednotlivých autorů. Nejprve je rozebrána ilustrační tvorba Jana Zrzavého, Josefa Čapka, Františka Muziky, Františka Tichého a Adolfa Hoffmeistera. Jejich tvorba je rozčleněna podle hlavních rysů do kapitol věnovaných modernistickému klasicismu, primitivismu a expresionismu, poetické figuraci a zjednodušení figury na znak. Samostatná kapitola je věnována ilustracím dětských knih. Vymezuje místo dětské knihy v českém meziválečném umění a věnuje se hlavním autorům ilustrací pro děti: Josefu Čapkovi, Toyen, Miladě Marešové, Františku Tichému a Františku Janouškovi. Dále se práce zabývá ilustrační tvorbou Karla Teige, Josefa Šímy, Toyen a Jindřicha Štyrského. Jejich ilustrační práce jsou členěny do kapitol z hlediska příslušnosti k uměleckému směru nebo podle tematického zaměření. Rozebrány jsou zde ilustrace konstruktivistické, artificialistické a surrealistické, samostatné kapitoly jsou věnovány tématu torzálního zobrazení...
|
|
|
Elektrické podniky hlavního města Prahy a filmová avantgarda
Krejčová, Kateřina ; PETŘÍČEK, Miroslav (vedoucí práce) ; VOJTĚCHOVSKÝ, Miloš (oponent)
Cílem diplomové práce, která vychází z výzkumu archivního materiálu a dobových periodik, je popsat vztah mezi Elektrickými podniky hlavního města Prahy a československou avantgardou ve 20. a 30. letech 20. stol. Elektrické podniky hlavního města Prahy daly formou pravidelně zadávaných reklamních zakázek vzniknout několika výjimečným filmovým a intermediálním projektům, jako např. filmu Praha v záři světel (1928), světelně-kinetické plastice Zdeňka Pešánka (1930) nebo krátkému experimentálnímu filmu Světlo proniká tmou (1931). V podnikovém archivu se kromě produkční dokumentace nachází několik nerealizovaných scénářů, které vypovídají mnohé o vztahu mezi reklamou a uměním v meziválečném období. Autorka kriticky analyzuje roli Elektrických podniků coby mecenáše avantgardy, zdůrazňuje obecně rozšířenou dobovou fascinaci elektrifikací, osvětleným velkoměstem a novými formami veřejně sdíleného prostoru.
|
host ::
RSS.