|
|
Izolace DNA ze sýrů pro použití v polymerázové řetězové reakci
Mohelský, Tomáš ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na izolaci DNA ze sýrů pro použití v polymerázové řetězové reakci. Nejprve byl optimalizován postup homogenizace různých typů sýrů z komerční sítě, lyze buněk a izolace DNA. DNA byla izolována magnetickými částicemi a fenolovou extrakcí. Bylo prokázáno, že po zředění vzorku se DNA amplifikuje v PCR s primery pro doménu Bacteria. Dále byl optimalizován postup izolace DNA z čerstvých sýrů a z čerstvých kontaminovaných sýrů (sýry s vadou) a z jejich láků. DNA ze všech vzorků byla amplifikována v PCR. Byla prokázána přítomnost DNA domény Bacteria a kvasinkové DNA. V poslední části práce byla optimalizována příprava směsí pro PCR a amplifikace bakteriální DNA v PCR s primery se svorkou (F357-GC a R518). Vzniklé produkty PCR byly analyzovány pomocí DGGE. Bylo ukázáno, že amplikony DNA izolované ze sýrů a láků se liší jak polohou na gelu tak počtem. Větší počet pásů různé intenzity byl detegován po amplifikaci DNA z kontaminovaných láků.
|
|
|
Mikrobiologie čerstvých a polotvrdých sýrů – změny v počtech významných skupin mikroorganismů v průběhu výroby a skladování.
Vítová, Jana
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda se mění počty významných skupin mikroorganismů u čerstvých a polotvrdých sýrů v průběhu skladování. Změny počtu mikroorganismů byly zjišťovány mikrobiologickým rozborem, kdy se stanovovaly významné skupiny mikroorganismů. Detekoval se celkový počet mikroorganismů, psychrotrofní mikroorganismy, koliformní bakterie včetně Escherichia coli, bakterie mléčného kvašení a mikromycety, která zahrnují kvasinky a plísně. Mikroorganismy se zjišťovaly u čerstvých sýrů balených v krabičkách, balených ve vakuu skladovaných 14 dní a skladovaných 21 dní. Čerstvé sýry byly vyrobeny v mlékařském poloprovoze Agronomické fakulty Mendelovy univerzity a obsahovaly čtyři různé koncentrace smetanového zákysu. U polotvrdých sýrů byl mikrobiologický rozbor proveden při dodání sýrů do laboratoře a následně s časovým odstupem buď 14 dnů nebo 8 týdnů. Polotvrdé sýry pocházely z tržní sítě. U čerstvých sýrů balených byly zjištěny velmi nízké počty koliformních bakterií a plísní. Naopak kvůli delší době skladování došlo k významnému poklesu bakterií mléčného kvašení. Při delší době skladování došlo k vyšší detekci kvasinek a psychrotrofních mikroorganismů. U polotvrdých sýrů analyzovaných po 8 týdnech došlo k poklesu celkového počtu mikroorganismů a bakterií mléčného kvašení. U polotvrdých sýrů, analyzovaných po 14 dnech, byl zjištěn vyšší celkový počet mikroorganismů, vyšší počty psychrotrofních bakterií i plísní. U žádného polotvrdého sýra nebyly detekovány koliformní bakterie, včetně Escherichia coli. Z výsledků práce vyplynulo, že vakuové balení u čerstvých sýrů může prodloužit jejich trvanlivost. Při delší době skladování však dochází ke snížení bakterií mléčného kvašení.
|
|
|
Technologie výroby čerstvých sýrů v závislosti na použitých surovinách a podmínkách výroby
Koudelková, Jana
Tato diplomová práce se v teoretické části zabývá nejprve definicí čerstvých sýrů, je zde popsána i historie sýrů obecně. Následně dochází ke klasifikaci sýrů na základě několika faktorů a jsou zde popsáni základní zástupci čerstvých sýrů. Je popsáno, jaké suroviny jsou nutné pro výrobu čerstvých sýrů a jak proces jejich vzniku vypadá krok za krokem. V práci se nachází informace o základních senzorických vlastnostech čerstvých sýrů a možné vady, které se mohou u čerstvých sýrů vyskytovat. Poslední část teoretické práce je zaměřena na potencionální faktory ve výrobě čerstvých sýrů, které by mohly ovlivňovat kvalitu a chuť výsledného produktu, včetně možností kontroly jeho kvality. V experimentální části diplomové práce byly nejprve vybrány suroviny a postupy pro výrobu čerstvých sýrů a poté došlo k vlastní výrobě čerstvého sýru. Po výrobě byly stanoveny základní chemické a senzorické vlastnosti vyrobených produktů. Z výsledků bylo patrné, že vyrobené čerstvé sýry odpovídaly po chemické stránce obecným hodnotám a použité koření výrazně ovlivnilo parametry jako chuť a aroma sýru. Na ochucení bylo použito provensálské koření; paprika a pepř; medvědí česnek a kopr; italské bylinky, které byly v závěru vyhodnoceny jako nejlepší varianta pro ochucení sýrů. Získané výsledky byly zpracované do grafů a vyhodnocené statistiky.
|
|
|
Způsoby prodloužení údržnosti mléčných výrobků
Piskačová, Martina
Tato diplomová práce na téma Způsoby prodloužení údržnosti mléčných výrobků se ve své teoretické části zabývá mlékem a mléčnými výrobky, ve speciálních kapitolách také samostatně čerstvými sýry - jejich obecným postupem výroby a možnými vadami. Dále se také teoretická část zabývá důvody kažení mléčných výrobků, vlivem vnějšího prostředí na mikroorganismy. Mezi tyto patří především teplota, pH a vodní aktivita. V dalších kapitolách jsou rozebrány jednotlivé základní metody pro prodloužení údržnosti, které jsou v mlékařství často využívány. Mezi tyto patří antimikrobiální látky a také bakterie mléčného kvašení. Bakteriím mléčného kvašení je věnovaná samostatná podkapitola s protektivními bakteriemi mléčného kvašení. Poslední část teoretické teze je zaměřena na hygienu provozu, která k výrobě sýrů neodmyslitelně patří. Praktická část této práce se zabývala účinky protektivních kultur přidávaných do čerstvých sýrů. V mlékařském poloprovozu byly vyráběny čtyři druhy sýrů - tři s různými druhy protektivních kultur, jedna s klasickou smetanovou kulturou. Vzorky byly vždy solené i nesolené. Všechny vzorky byly poté vyhodnocovány při chemické i mikrobiologické analýze za účelem zjištění vlivu na údržnost.
|
|
|
Izolace DNA ze sýrů pro použití v polymerázové řetězové reakci
Mohelský, Tomáš ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Práce byla zaměřena na izolaci DNA ze sýrů pro použití v polymerázové řetězové reakci. Nejprve byl optimalizován postup homogenizace různých typů sýrů z komerční sítě, lyze buněk a izolace DNA. DNA byla izolována magnetickými částicemi a fenolovou extrakcí. Bylo prokázáno, že po zředění vzorku se DNA amplifikuje v PCR s primery pro doménu Bacteria. Dále byl optimalizován postup izolace DNA z čerstvých sýrů a z čerstvých kontaminovaných sýrů (sýry s vadou) a z jejich láků. DNA ze všech vzorků byla amplifikována v PCR. Byla prokázána přítomnost DNA domény Bacteria a kvasinkové DNA. V poslední části práce byla optimalizována příprava směsí pro PCR a amplifikace bakteriální DNA v PCR s primery se svorkou (F357-GC a R518). Vzniklé produkty PCR byly analyzovány pomocí DGGE. Bylo ukázáno, že amplikony DNA izolované ze sýrů a láků se liší jak polohou na gelu tak počtem. Větší počet pásů různé intenzity byl detegován po amplifikaci DNA z kontaminovaných láků.
|
|
|
Výroba čerstvého sýra v závislosti na vybraných faktorech
KOŘÁN, Jakub
Bakalářská práce se zabývá tématem faktorů ovlivňujících výrobu čerstvých sýrů. Pro tento účel byly laboratorně vyráběny sýry, u kterých byly některé z těchto faktorů sledovány. Provedené pokusy ukazují, jaký vliv má na výrobu čerstvých sýrů složení mléka, správný postup výroby a různá teplota fermentace. Tento vliv se projevuje především v celkové výtěžnosti sýra, hmotnosti sýřeniny, rychlosti uvolňování syrovátky a pH sýřeniny. Z provedených pokusů lze vyvodit, že každý z těchto faktorů má vliv na celkovou jakost sýřeniny. Z pohledu výrobců čerstvých sýrů je důležité tyto faktory sledovat, protože dodržování správného postupu a vyvarování se faktorům snižujícím výtěžnost bude mít pozitivní ekonomický dopad.
|
host ::
RSS.