|
|
Porovnání přístrojů k měření koncentrací černého uhlíku
Vítová, Jana ; Zíková, Naděžda (vedoucí práce) ; Vondráková Pokorná, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na srovnání tří zařízení určených pro měření ekvivalentního černého uhlíku (dále jen eBC - equivalent black carbon), konkrétně přístroje MAAP (Víceúhlový absorpční fotometr) model 5012, Aethalometer model AE33 a semi-kontinuální analyzátor organického a elementárního uhlíku. Přístroje sbíraly koncentrace eBC v areálu Ústavu chemických procesů AV ČR, v.v.i. (ÚCHP) na severozápadě Prahy od 4.10.2021 do 30.9.2022. Nejprve byly porovnány celkové koncentrace eBC mezi všemi zmíněnými přístroji neparametrickým Wilcoxonovým testem, dále byly z výsledků zjištěny denní, týdenní a roční chody BC. Nakonec byly vypočteny hodnoty Ångströemova absorpčního koeficientu, průřezu absorpce hmoty - MAC (Mass absorption cross section) a harmonizačního faktoru C, který pro zmíněnou oblast měření nebyl dosud určen. U všech přístrojů jsme zjistili vzájemnou shodu, kterou potvrdily koeficienty korelace u AE33 a MAAP r=0,88, u AE33 a OC/EC r=0,83 a u MAAP a OC/EC r=0,76 a také hodnoty koeficientů determinace mezi jednotlivými přístroji, které vyšly u AE33 a OC/EC R2 =0,68, u OC/EC a MAAP R2 =0,57 a u AE33 a MAAP R2 =0,77. Největší shoda byla nalezena mezi přístroji AE33 a MAAP, s koeficientem determinace R2 = 0,77 a korelační koeficient r= 0,88 při hodnocení hodinových průměrů. Hmotnostní...
|
|
|
Antrakologický výzkum českých černozemí
Danková, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem černozemí v České republice (ve střední Evropě). Snaží se objasnit problém středoevropského bezlesí, roli člověka a požárů při vývoji těchto půd a souvislost mezi zabarvením černozemí a výskytem černého uhlíku. Dále popisuje pedoantrakologii jako metodu vhodnou pro budoucí studium středoevropského bezlesí a vlivu člověka. Dále byla provedena vlastní analýza dvou černozemních půd pomocí Ramanovy spektrometrie. Bylo zjištěno, že se černozemě vyvíjely zřejmě pod lesostepní vegetací se zbytky pozdně glaciálních stepí. Novými faktory, ovlivňujícími vývoj středoevropských černozemí, mohou být činnost člověka a požáry. Byla odhalena i souvislost mezi obsahem BC a barvou půd. Ramanovou spektrometrií pak byla u analyzovaných půd zjištěna přítomnost BC.
|
|
|
Antrakologie a NMR spektroskopie v paleoekologickém výzkumu černozemí
Danková, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o černém uhlíku, o jeho charakteristických vlastnostech a jeho výskytu v černozemních půdách. Zejména se ale věnuje metodám, kterými lze přítomnost černého uhlíku v půdách studovat. Výskyt černého uhlíku a celkové složení půdní organické hmoty tří českých černozemí (Zeměchy, Tursko, Syrovice) je zkoumáno pomocí 13 C NMR spektroskopie. Antrakologickou analýzou uhlíků z fosilních černozemí sprašové rokle u Zeměch je naopak řešen vývoj černozemí a vegetace v průběhu kvartéru ve střední Evropě. Antrakologickou analýzou byly v půdách sprašové rokle u Zeměch identifikovány jehličnaté dřeviny rodu Pinus sp., Pinus cf. cembra, Larix/Picea, Juniperus a Vaccicium, tedy dřeviny odolné vůči suchu a chladu. Identifikované dřeviny naznačují, že krajina v okolí Zeměch měla zřejmě podobu tajgy parkového charakteru. Půdní organickou hmotu fosilní černozemě ze sprašové rokle u Zeměch tvoří podle 13 C NMR spektroskopie zejména struktury alkylového a O-alkylového uhlíku, výrazněji se projevuje také aromatický uhlík. U současných černozemí z Turska a Syrovic má nejvýznamnější zastoupení O-alkylový uhlík. Nejmenší podíl má u obou černozemí aromatický uhlík, zastoupení aromatického uhlíku je u turské černozemě nejnižší ze všech analyzovaných půd. 13 C NMR spektroskopie odhalila u všech černozemí...
|
|
|
Studium mikrostruktury uhlíkových nanomateriálů pomocí rentgenové difrakce
Machovec, Petr ; Dopita, Milan (vedoucí práce) ; Horák, Lukáš (oponent)
Název práce: Studium mikrostruktury uhlíkových nanomateriálů pomocí rentgenové difrakce Autor: Petr Machovec Katedra: Katedra fyziky kondenzovaných látek Vedoucí bakalářské práce: RNDr. Milan Dopita, Ph.D., Katedra fyziky kondenzovaných látek Abstrakt: Předkládaná práce se zabývá studiem mikrostruktury, struktury a reálné struktury turbostratického uhlíku a uhlíkových nanotrubic pomocí metod rozptylu rentgenového záření. Klastry turbostratického uhlíku jsou popsány pomocí sady fyzikálních parametrů. Pomocí počítačových simulací je popsán vliv těchto parametrů na výslednou rozptylovou křivku. Dále je předkládán popis dvou typů uhlíkových nanotrubic a je popsán vliv typu a rozměrů uhlíkových nanotrubic na výslednou rozptylovou křivku. Pro experimentální část práce byla připravena série vzorků turbostratického uhlíku žíhaného při teplotách 300℃, 600℃, 800℃, 1000℃, 1200℃, 1400℃ a 1800℃. Pomocí maloúhlového rozptylu rentgenového záření byla určena velikost nanočástic a jejich rozdělení, velikost mikropórů, specifický povrch a dimenze povrchového fraktálu. Další fyzikální parametry jako velikosti a rozdělení velikostí klastrů La a Lc turbostratické uhlíku, mřížové parametry a a c a střední kvadratické výchylky atomů ve směru grafenových vrstev a ve směru kolmém byly určeny z širokoúhlových rentgenografických...
|
|
|
Elementární půdní areál starých milířišť
Macounová, Kristina ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Strouhalová, Barbora (oponent)
Hlavním tématem této diplomové práce je hodnocení černého uhlíku v půdě. Odběr vzorků půdy byl uskutečněn v Brdech, v místech, kde se nacházejí pozůstatky po milířích ze 17. - 18. století. Práce obsahuje rešerši pojednávající o uhlíku v půdě, historii pálení dřevěného uhlí a celkovou charakteristiku dané lokality, kde probíhala terénní měření. Součástí práce je i popis vlastního měření. Výsledky ukázaly, že při srovnání původních lesních půd s půdami obohacenými černým uhlíkem došlo ke změnám ve fyzikálních a chemických vlastnostech. Z daných výsledků u půd obohacených černým uhlíkem odebraných pod bukem bylo naměřeno pH okolo 4,7, u půd pod smrkem bylo pH průměrně 3,7. U původních půd odebraných pod bukem bylo naměřeno pH přibližně o 1 kyselejší a u smrku o 0,3 kyselejší. Objemová hmotnost u původních půd dosahovala průměrně 1,28 g/cm3 a u půd obohacených černým uhlíkem klesla na průměr 0,68 g/cm3 . Klíčová slova: milíř, Brdy, černý uhlík, elementární půdní areál
|
|
|
Antrakologie a NMR spektroskopie v paleoekologickém výzkumu černozemí
Danková, Lenka ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce pojednává o černém uhlíku, o jeho charakteristických vlastnostech a jeho výskytu v černozemních půdách. Zejména se ale věnuje metodám, kterými lze přítomnost černého uhlíku v půdách studovat. Výskyt černého uhlíku a celkové složení půdní organické hmoty tří českých černozemí (Zeměchy, Tursko, Syrovice) je zkoumáno pomocí 13 C NMR spektroskopie. Antrakologickou analýzou uhlíků z fosilních černozemí sprašové rokle u Zeměch je naopak řešen vývoj černozemí a vegetace v průběhu kvartéru ve střední Evropě. Antrakologickou analýzou byly v půdách sprašové rokle u Zeměch identifikovány jehličnaté dřeviny rodu Pinus sp., Pinus cf. cembra, Larix/Picea, Juniperus a Vaccicium, tedy dřeviny odolné vůči suchu a chladu. Identifikované dřeviny naznačují, že krajina v okolí Zeměch měla zřejmě podobu tajgy parkového charakteru. Půdní organickou hmotu fosilní černozemě ze sprašové rokle u Zeměch tvoří podle 13 C NMR spektroskopie zejména struktury alkylového a O-alkylového uhlíku, výrazněji se projevuje také aromatický uhlík. U současných černozemí z Turska a Syrovic má nejvýznamnější zastoupení O-alkylový uhlík. Nejmenší podíl má u obou černozemí aromatický uhlík, zastoupení aromatického uhlíku je u turské černozemě nejnižší ze všech analyzovaných půd. 13 C NMR spektroskopie odhalila u všech černozemí...
|
|
|
Antrakologický výzkum českých černozemí
Danková, Lenka ; Zádorová, Tereza (oponent) ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá vývojem černozemí v České republice (ve střední Evropě). Snaží se objasnit problém středoevropského bezlesí, roli člověka a požárů při vývoji těchto půd a souvislost mezi zabarvením černozemí a výskytem černého uhlíku. Dále popisuje pedoantrakologii jako metodu vhodnou pro budoucí studium středoevropského bezlesí a vlivu člověka. Dále byla provedena vlastní analýza dvou černozemních půd pomocí Ramanovy spektrometrie. Bylo zjištěno, že se černozemě vyvíjely zřejmě pod lesostepní vegetací se zbytky pozdně glaciálních stepí. Novými faktory, ovlivňujícími vývoj středoevropských černozemí, mohou být činnost člověka a požáry. Byla odhalena i souvislost mezi obsahem BC a barvou půd. Ramanovou spektrometrií pak byla u analyzovaných půd zjištěna přítomnost BC.
|
host ::
RSS.