|
|
Četnictvo a jeho činnost na Českobudějovicku v době první Československé republiky, se zvláštním zřetelem k Četnické stanici Borovany (1919-1939)
SMRŽ, Petr
Bakalářská práce se zaměřuje na činnost četnictva na Českobudějovicku v době první Československé republiky se zvláštním zřetelem k Četnické stanici Borovany. První kapitola je úvodem do problematiky této práce. Druhá kapitola přináší základní informace o československém četnictvu. Obsahuje definici československého četnictva, jeho stručnou historii a organizační strukturu. Zabývá se též zákonem o československém četnictvu, popisuje poslání a úkoly četníků. Přibližuje i charakter služebních odměn a požitků, pojednává o výstroji a výzbroji četníků, o podmínkách přijetí do četnického sboru a na závěr i o denním řádu československého četnictva. Třetí kapitola popisuje organizační strukturu četnictva na Českobudějovicku. Čtvrtá kapitola je stěžejní částí bakalářské práce. Vychází z dochovaných archivních materiálů a ego dokumentů a jejich analýzy. Ve sledovaném období pojednává o obci Borovany a Četnické stanici Borovany. Na základě rozboru staničních knih popisuje rajon stanice a činnosti četníků, dle informací z podacích protokolů je pak analyzována komunikace stanice. Získané poznatky jsou shrnuty v závěrečné pasáži.
|
|
|
Mapování pivovarů v příhraničním regionu
NOVÁK, Jan
Historické pivovary nebyly jen neoddělitelnou součástí majetku právovárečníků, ale především majetkem šlechtických rodů. Práce se zabývá již zaniklými, historickými pivovary a pivovary současnými na území okresu Českých Budějovic. V jednotlivých kapitolách pivovarů práce pojednává především o majetkové struktuře, maximálních ročních výstavách piva, roku vzniku a roku zániku. Součástí jsou také dvě bodové mapy, vyznačující pivovary historické a současné, podle jejich původních majitelů, přehledná tabulka s těmi nejdůležitějšími informacemi pohromadě a seznam obrázků z této práce.
|
|
|
Analýza dobrovolnictví na Českobudějovicku
WOLMUTH, Karolína
Bakalářská práce se zabývá problematikou dobrovolnictví. Cílem práce je analýza dobrovolnictví na Českobudějovicku. K naplnění tohoto cíle slouží představení základních teoretických východisek a popis stávajícího stavu dobrovolnictví v České republice. V prvních třech kapitolách práce je podáno vymezení dobrovolnictví, jeho využití v sociální oblasti, přístup české veřejnosti k dobrovolnictví. Detailněji je popsán management dobrovolnictví, přičemž důraz je kladen na proces výběru dobrovolníků, zajištění jejich přípravy na dobrovolnickou činnost, pozornost je věnována také hodnocení a motivaci dobrovolníků. V praktické části je popsán realizovaný kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo analyzovat realizaci dobrovolnictví na Českobudějovicku. Hlavní výzkumná otázka zněla: Jak v současné době vypadá problematika dobrovolnictví na Českobudějovicku? Od této otázky bylo odvozeno pět dílčích výzkumných otázek. Metodami sběru dat byly polostrukturované rozhovory a též se jednalo o analýzu dokumentů. Výběrový soubor tvořilo pět komunikačních partnerů z organizací na Českobudějovicku, kteří působí v roli koordinátora dobrovolníků. Data získaná z rozhovorů byla analyzována s využitím designu zakotvené teorie. Výstupem bylo navržení nové teorie, v níž je kladen důraz na posílení role supervize v managementu dobrovolnictví. Dobrovolníci supervizi nevyužívají, v případě potřeby se obracejí na koordinátory. Koordinátoři jsou však zatíženi zvýšenou administrativou a nemohou přebírat odpovědnost za práci zaměstnanců organizací, v nichž dobrovolníci působí a kteří by měli dobrovolníkům poskytovat potřebnou podporu a vedení. Supervize by navíc měla sloužit jako nástroj posílení identity dobrovolníka a zvýšení zájmu o dobrovolnictví ve společnosti, prostřednictvím osvěty realizované dobře vedenými dobrovolníky.
|
|
|
Historie těžby antracitu a lignitu na Českobudějovicku, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
PETRÁŠEK, Karel
Tato bakalářská práce je zaměřena na historický vývoj uhelného průmyslu na Českobudějovicku v první polovině 20 století. Práce je rozdělena do třech částí. První popisuje pomocí dostupné literatury vznik uhelných ložisek v českých zemích. Je zde popsána struktura jihočeských ložisek a kvalita místního uhlí: antracitu a lignitu. Druhá část analyzuje vývoj uhelného hospodářství v českých zemích a uhelnou těžbu na jihu Čech do konce 19. století. Poslední je zaměřena na historii třech konkrétních těžebních oblastí, kde se dolovalo uhlí v průběhu první poloviny 20. století. Jedná se o obce Kamenný Újezd, Mydlovary a Lhotice. Studie se zabývá dějinami jednotlivých místních důlních podniků, rozebírá problémy, se kterými se doly potýkaly. Věnuje se i sociálním podmínkám zaměstnanců. Zjištěné poznatky jsou komparovány se situací v jiných českých uhelných oblastech.
|
|
|
Volby na Českobudějovicku 1946 a 1948, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
VÁLKOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá situací na Českobudějovicku po druhé světové válce v letech 1945 1948. Je zaměřena na poválečnou hospodářskou a sociální situaci oblasti a na volby, které proběhly v letech 1946 a 1948. První část práce přibližuje poválečný vývoj v Československu. Speciálně se zaměřuje na hospodářský a sociální vývoj Československa. Popisuje vznik Národní fronty Čechů a Slováků a systém jejího fungování. A přibližuje politické strany třetí republiky, které byly povolené (komunisté, národní socialisté, sociální demokraté a lidovci) a jejich program. Druhá část představuje Českobudějovicko ve 20. století, zabývá se poválečnými obtížemi hospodářství a populace, zejména odsunem německého obyvatelstva. Ve třetí části je práce zaměřená na volby. Popisuje volební systém třetí republiky. Zabývá se výsledky voleb v roce 1946 a 1948 a komparuje je s výsledky českých zemí. A sleduje možné příčiny těchto výsledků.
|
|
|
Faktory ovlivňující spokojenost návštěvníků Jihočeského kraje (Českobudějovicko)
KOUBOVÁ, Andrea
Bakalářská práce je zaměřena na identifikaci faktorů, které ovlivňují spokojenost návštěvníků Českobudějovicka. Jedná se o porovnání představ samotných návštěvníků s reálným stavem služeb cestovního ruchu. Konkrétně jak návštěvníci vnímají kvantitu a kvalitu primární a sekundární nabídky cestovního ruchu ve zvoleném regionu z hlediska poptávky. Na základě toho je možné sestavit návrh opatření vedoucích ke zvýšení spokojenosti účastníků cestovního ruchu v jižních Čechách. Případová studie je uskutečněna formou dotazování návštěvníků ve vybraných obcích Českobudějovicka. Toto dotazníkové šetření je poté zpracováno a vyhodnoceno. Následně je také porovnáno s hloubkovými rozhovory s odborníky v oboru cestovního ruchu. V další části jsou vyhodnoceny hypotézy. Na základě výsledků dotazníkového šetření je navržen koncept, který řeší dopravní infrastrukturu ve městě České Budějovice. Dále je navržena podpora podnikatelských subjektů působících v cestovním ruchu, vedoucí k prodloužení délky doby pobytu návštěvníka na Českobudějovicku. Díky tomu je možné podpořit cestovní ruch v destinaci a zvýšit celkovou spokojenost přijíždějících návštěvníků.
|
|
|
Uplatnění absolventů škol na současném trhu práce v regionu České Budějovice
KOIŠOVÁ, Lenka
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku uplatňování absolventů škol na současném trhu práce v Českobudějovickém regionu. Tato problematika je v posledních letech velmi aktuálním tématem, protože právě absolventi patří ke skupinám, které jsou nejvíce ohroženy na trhu práce. Českobudějovický region si v oblasti nezaměstnanosti, v porovnání s ostatními regiony, vede poměrně příznivě, což dokazuje i ta skutečnost, že průměrný roční podíl nezaměstnaných obyvatel na Českobudějovicku se pohyboval pod průměrem České republiky i pod průměrem Jihočeského kraje. V teoretické části se zaměřuji na pojmy, které souvisejí s nezaměstnaností definováním jejich příčin, rozdělením nezaměstnanosti, důsledky a aktuálním stavem nezaměstnanosti. Dále jsem charakterizovala Českobudějovický region a zaměřila se na aktivní a pasivní politiku zaměstnanosti. Současně s tím jsem zmínila specifické programy zaměřené na absolventy, díky kterým jsou absolventi zaměstnáváni a díky nimž se i situace absolventů zlepšuje. Cílem mé práce bylo zhodnotit nezaměstnanost absolventů škol na Českobudějovicku a nalézt řešení této problematiky. Z výzkumu vyplývá, že nezaměstnanost absolventů v tomto regionu, v porovnání s ostatními, nelze považovat za tak alarmující. Z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce patří absolventi k těm, kteří jsou nezaměstnaností ohroženi nejméně. Výzkum jsem prováděla dotazníkovým šetřením, sekundární analýzou dat a dále pak polostandardizovanými rozhovory, které slouží k celkovému dokreslení tématu očima odborníků. Ve výzkumné části jsem porovnávala názory absolventů a ostatních nezaměstnaných. Z dotazníků vyplývá, že absolventi jsou méně skeptičtí v hledání zaměstnání než ostatní nezaměstnaní a mnohdy si myslí, že k ohroženým skupinám vůbec nepatří. Což souvisí s tím, že ostatní nezaměstnaní již mají určité opodstatněné, reálné zkušenosti s trhem práce, zatímco absolventi, jejichž problémy vyplývají často z rozporů mezi jejich vzděláním a požadavky zaměstnavatelů, si své reálné možnosti často neuvědomují. Charakteristické je také často to, že projevují nezájem o manuální a řemeslnou práci. Tato skupina je dále charakteristická nereálnými požadavky na nástupní mzdu, případně vychází z představy okamžitého nástupu do vyšší pracovní pozice. Celkově lze říci, že absolventi představují spíše optimisticky uvažující skupinu nezaměstnaných a jsou mimo jiné i toho názoru, že v případě nezaměstnanosti se o ně stát postará.
|
|
|
Zodpovědný cestovní ruch na Českobudějovicku.
LITVANOVÁ, Denisa
Cílem této bakalářské práce bylo poznání zájmů návštěvníků bývalého okresu České Budějovice o specifickou nabídku málo rozšířených produktů zodpovědného cestovního ruchu. Práce je založena na analýze dat získaných dotazníkovým šetřením od návštěvníků. V závěru práce jsou uvedeny výsledky a navrhovaná opatření.
|
|
|
Reflexe česko-německých vztahů v regionálních periodikách 30. let 20. století
BRYCHTA, Lukáš
Bakalářská práce se bude věnovat česko-německým vztahům na Českobudějovicku v 30. letech 20. století, které budou nahlíženy v rámci celorepublikových trendů vývoje i regionálních specifik. První, teoretická část tak bude zaměřena na genezi soužití Čechů a Němců do sklonku 30. let 20. století, a to nejen ve společenském a politickém kontextu Československa, ale i sousedního Německa a jeho vnitřní politiky (období tzv. výmarské republiky a Třetí říše). Zvýšený důraz bude v této části práce věnován pojmenování a charakterizaci hlavních aspektů vzájemného národnostního antagonismu. Součástí této kapitoly se stane i charakteristika města České Budějovice z hlediska problematiky vzájemného soužití českého a německého obyvatelstva a vymezení jeho lokálních odlišností v rámci celorepublikového vývoje. Praktická část bakalářské práce pak bude věnována komparaci dvou regionálních periodik, Jihočeských listů a Budweiser Zeitung, a to podle přesně specifikovaných politických a kulturních témat a kategorií, které proměny podob vzájemného soužití nejlépe charakterizují.
|
|
| |
host ::
RSS.