| |
|
Využití fosilních paliv v České republice
Trávníček, Tomáš ; Kracík, Petr (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vypracovat rešerši na téma fosilních paliv a jejich využití v České republice. V práci je nejprve stručně pojednáno obecně o fosilních palivech a jejich rozdělení. Hlavní část práce se zabývá těžbou a využitím jednotlivých druhů fosilních paliv v České republice. Důraz je kladen především na hnědé uhlí, černé uhlí a zemní plyn. Stručně je pojednáno o ropě a lignitu. Součástí práce jsou statistiky produkce fosilních paliv jednotlivých těžebních společností, přehled velkých energetických celků na území České republiky a zmapování jejich palivových základen.
|
|
Hodnocení vlivu tepelných elektráren na životní prostředí s využitím radioanalytických metod
Král, Dušan ; Ing. Ondřej Huml, Ph.D., KJR FJFI ČVUT v Praze (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Následkem provozu klasických typů elektráren, vznikají nezanedbatelné dopady na životní prostředí zejména v jejich blízkém okolí. Z různých typů emisí jako jsou CO2, CO, SOx, NOx a dalších, jsou nejzávažnější jemné prachové částice, na které se s oblibou váží těžké kovy. Množství těžkých kovů, které se mohou dostávat do životního prostředí závisí na kvalitě uhlí. Těžké kovy pak mohou v okolí setrvávat i po ukončení provozu a jejich přítomnost může být zjištěna v půdě a okolní biomase. Objektem zkoumání této práce je okolí tepelné elektrárny ve městě Oslavany v ČR, která spalovala místní černé uhlí. Provoz zde probíhal mezi lety 1913 až 1993. Tato éra je charakteristická nedostatkem výkoných odprašovacích výrobních technologií což zvyšuje šance na potvrzení dopadů provozu i po 20 letech od jejího uzavření. V této lokalitě jsme provedli sběr 36 vzorků svrchní půdy v 700 m odstupech. Vzorky jsme následně podrobili neutronové aktivační analýze. Tuto metodu jsme zvolili, protože umožňuje kvantitativní i kvalitativní analýzu bez chemických úprav a postupů, ale přesto dokáže zjistit široké spektrum chemických prvků. Základem analýzy je aktivace vzorků neutrony v jaderném reaktoru. V tomto případě na školním reaktoru VR-1 v Praze patřícímu FJFI ČVUT. Aktivací prvků vznikají jejich radioizotopy, které se dále přeměňují jadernými reakcemi na stabilní prvky za vzniku gama záření o charakteristických energiích. Analýzu spekter tohoto záření jsme provedli pomocí HPGe detektoru v laboratořích přidružených k reaktoru VR-1. Největší omezení pro nás představovala velikost aktivační energie dosažitelná na VR-1 a poločasy přeměny, které nám zabránily z důvodu limitované rychlosti a délky měření zjistit obsah prvků s krátkými a dlouhými poločasy přeměny. Proto jsme se dále zaměřili pouze na výskyt těchto prvků As, U, Ba, La, Eu, Mn, K, Mg, V a Na. Pro všechny tyto prvky jsou stanoveny relativní i absolutní porovnání koncentrací na základě změřených aktivit a z nich vypočtených hmotností. Podle výsledků lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti jsou skutečně zvýšené koncentrace vybraných prvků a provoz elektrárny způsobil environmentální dopady s dosahem až do současnosti.
|
|
Návrh parního kotle
Kadlec, Tomáš ; Nechvátal, Ondřej (oponent) ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je návrh parního kotle na spalování černého uhlí o výkonu 160t/h. Práce je rozdělena do několika částí. Nejdříve jsou provedeny stechiometrické výpočty a výpočty entalpií vzduchu a spalin, po nichž následuje výpočet tepelné bilance kotle, ztrát kotle, a určení účinnosti kotle. Následuje návrh spalovací komory a její tepelný výpočet. Dále jsou navrženy jednotlivé výhřevné plochy, a na konci výpočtu následuje kontrola celkové tepelné bilance kotle. K výpočtu je dále zhotoveno schéma tlakového systému a výkresová dokumentace s dispozičním uspořádáním výhřevných ploch.
|
| |
|
Fosilní paliva v ČR
Ertelt, Tomáš ; Moskalík, Jiří (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je provést rešerši fosilních paliv v České republice jejich druhy, vlastnosti, výskyt, jejich spotřebu, těžbu, dovoz a vývoz. Práce se zaměřuje na černé uhlí, hnědé uhlí, antracit, lignit, rašelinu, ropu a zemní plyn. V práci je zmapovaná jejich dostupnost, ložiska, zpracování a využití v České republice. V práci jsou zhodnoceny statistická data těžby do roku 2011.
|
|
Fosilní paliva v ČR
Zemánek, Josef ; Moskalík, Jiří (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Cílem této bakalářská práce je provést rešerši fosilních zdrojů – jejich druhy, vlastnosti, výskyt. Práce se zaměřuje na černé uhlí, hnědé uhlí, lignit, rašelinu, ropu a zemní plyn. V této práci je zmapována jejich dostupnost, ložiska a naleziště a možnosti využití fosilních paliv v ČR. Součástí práce jsou statistiky o těžbě v roce 2009.
|
|
Těžba černého uhlí v ČR
Vínovský, Jan ; Škorpík, Jiří (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
V průběhu historie byla těžba uhlí dominantou 19. a zejména pak 20. století. Období útlumu těžby započalo již v 90. letech. Mezi lety 1990 – 2019 tak došlo k poklesu o 88,13 %, konkrétně z 30 714 kt na 3 645 kt vytěženého uhlí ročně. V současnosti fungují pouze čtyři činné doly a další dva jsou v konzervačním stavu. Prognóza pro budoucnost odvětví je značně nepříznivá. Kromě ekonomické krize dochází i zásoby vytěžitelného uhlí, které se v současnosti pohybují kolem 25 000 kt. Aktuálně je naplánované ukončení těžby na dolech ČSA a Darkov na přelomu let 2020 a 2021, Doly ČSM by se měly uzavřít nejpozději do roku 2022, čímž bude těžba černého uhlí na území Moravskoslezského kraje i celé ČR zcela ukončena.
|
|
Těžba černého uhlí v ČR
Vínovský, Jan ; Škorpík, Jiří (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
V průběhu historie byla těžba uhlí dominantou 19. a zejména pak 20. století. Období útlumu těžby započalo již v 90. letech. Mezi lety 1990 – 2019 tak došlo k poklesu o 88,13 %, konkrétně z 30 714 kt na 3 645 kt vytěženého uhlí ročně. V současnosti fungují pouze čtyři činné doly a další dva jsou v konzervačním stavu. Prognóza pro budoucnost odvětví je značně nepříznivá. Kromě ekonomické krize dochází i zásoby vytěžitelného uhlí, které se v současnosti pohybují kolem 25 000 kt. Aktuálně je naplánované ukončení těžby na dolech ČSA a Darkov na přelomu let 2020 a 2021, Doly ČSM by se měly uzavřít nejpozději do roku 2022, čímž bude těžba černého uhlí na území Moravskoslezského kraje i celé ČR zcela ukončena.
|
| |