Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 22 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Role černého uhlí v podmínkách energetiky ČR
Kolarčík, Vojtěch ; Škvařil, Jan (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje úlohu uhlí (především černého) na energetiku České republiky. Věnuje se současnému stavu zásob ve světě i u nás. Dále hodnotí nynější stav energetiky. Podrobně rozebírá elektrárnu Dětmarovice. Hledá možnosti užívání uhlí v budoucnu nejen v energetickém sektoru.
Využití fosilních paliv v České republice
Trávníček, Tomáš ; Kracík, Petr (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vypracovat rešerši na téma fosilních paliv a jejich využití v České republice. V práci je nejprve stručně pojednáno obecně o fosilních palivech a jejich rozdělení. Hlavní část práce se zabývá těžbou a využitím jednotlivých druhů fosilních paliv v České republice. Důraz je kladen především na hnědé uhlí, černé uhlí a zemní plyn. Stručně je pojednáno o ropě a lignitu. Součástí práce jsou statistiky produkce fosilních paliv jednotlivých těžebních společností, přehled velkých energetických celků na území České republiky a zmapování jejich palivových základen.
Hodnocení vlivu tepelných elektráren na životní prostředí s využitím radioanalytických metod
Král, Dušan ; Ing. Ondřej Huml, Ph.D., KJR FJFI ČVUT v Praze (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Následkem provozu klasických typů elektráren, vznikají nezanedbatelné dopady na životní prostředí zejména v jejich blízkém okolí. Z různých typů emisí jako jsou CO2, CO, SOx, NOx a dalších, jsou nejzávažnější jemné prachové částice, na které se s oblibou váží těžké kovy. Množství těžkých kovů, které se mohou dostávat do životního prostředí závisí na kvalitě uhlí. Těžké kovy pak mohou v okolí setrvávat i po ukončení provozu a jejich přítomnost může být zjištěna v půdě a okolní biomase. Objektem zkoumání této práce je okolí tepelné elektrárny ve městě Oslavany v ČR, která spalovala místní černé uhlí. Provoz zde probíhal mezi lety 1913 až 1993. Tato éra je charakteristická nedostatkem výkoných odprašovacích výrobních technologií což zvyšuje šance na potvrzení dopadů provozu i po 20 letech od jejího uzavření. V této lokalitě jsme provedli sběr 36 vzorků svrchní půdy v 700 m odstupech. Vzorky jsme následně podrobili neutronové aktivační analýze. Tuto metodu jsme zvolili, protože umožňuje kvantitativní i kvalitativní analýzu bez chemických úprav a postupů, ale přesto dokáže zjistit široké spektrum chemických prvků. Základem analýzy je aktivace vzorků neutrony v jaderném reaktoru. V tomto případě na školním reaktoru VR-1 v Praze patřícímu FJFI ČVUT. Aktivací prvků vznikají jejich radioizotopy, které se dále přeměňují jadernými reakcemi na stabilní prvky za vzniku gama záření o charakteristických energiích. Analýzu spekter tohoto záření jsme provedli pomocí HPGe detektoru v laboratořích přidružených k reaktoru VR-1. Největší omezení pro nás představovala velikost aktivační energie dosažitelná na VR-1 a poločasy přeměny, které nám zabránily z důvodu limitované rychlosti a délky měření zjistit obsah prvků s krátkými a dlouhými poločasy přeměny. Proto jsme se dále zaměřili pouze na výskyt těchto prvků As, U, Ba, La, Eu, Mn, K, Mg, V a Na. Pro všechny tyto prvky jsou stanoveny relativní i absolutní porovnání koncentrací na základě změřených aktivit a z nich vypočtených hmotností. Podle výsledků lze usuzovat, že ve zkoumané oblasti jsou skutečně zvýšené koncentrace vybraných prvků a provoz elektrárny způsobil environmentální dopady s dosahem až do současnosti.
Návrh parního kotle
Kadlec, Tomáš ; Nechvátal, Ondřej (oponent) ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem této diplomové práce je návrh parního kotle na spalování černého uhlí o výkonu 160t/h. Práce je rozdělena do několika částí. Nejdříve jsou provedeny stechiometrické výpočty a výpočty entalpií vzduchu a spalin, po nichž následuje výpočet tepelné bilance kotle, ztrát kotle, a určení účinnosti kotle. Následuje návrh spalovací komory a její tepelný výpočet. Dále jsou navrženy jednotlivé výhřevné plochy, a na konci výpočtu následuje kontrola celkové tepelné bilance kotle. K výpočtu je dále zhotoveno schéma tlakového systému a výkresová dokumentace s dispozičním uspořádáním výhřevných ploch.
Návrh granulačního kotle na černé uhlí, 540 °C, 9,4 MPa, tnv = 170 °C
Podhorský, Jakub ; Nechvátal, Ondřej (oponent) ; Skála, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce na téma Návrh granulačního kotle na černé uhlí se zabývá tepelným návrhem kotle, který má být zastaven do stávající kotelny na místo demontovaného kotle. Při návrhu je také uvažováno s využitím metody SCR pro dosažení emisních limitů NOx.
Fosilní paliva v ČR
Ertelt, Tomáš ; Moskalík, Jiří (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je provést rešerši fosilních paliv v České republice jejich druhy, vlastnosti, výskyt, jejich spotřebu, těžbu, dovoz a vývoz. Práce se zaměřuje na černé uhlí, hnědé uhlí, antracit, lignit, rašelinu, ropu a zemní plyn. V práci je zmapovaná jejich dostupnost, ložiska, zpracování a využití v České republice. V práci jsou zhodnoceny statistická data těžby do roku 2011.
Fosilní paliva v ČR
Zemánek, Josef ; Moskalík, Jiří (oponent) ; Baláš, Marek (vedoucí práce)
Cílem této bakalářská práce je provést rešerši fosilních zdrojů – jejich druhy, vlastnosti, výskyt. Práce se zaměřuje na černé uhlí, hnědé uhlí, lignit, rašelinu, ropu a zemní plyn. V této práci je zmapována jejich dostupnost, ložiska a naleziště a možnosti využití fosilních paliv v ČR. Součástí práce jsou statistiky o těžbě v roce 2009.
Těžba černého uhlí v ČR
Vínovský, Jan ; Škorpík, Jiří (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
V průběhu historie byla těžba uhlí dominantou 19. a zejména pak 20. století. Období útlumu těžby započalo již v 90. letech. Mezi lety 1990 – 2019 tak došlo k poklesu o 88,13 %, konkrétně z 30 714 kt na 3 645 kt vytěženého uhlí ročně. V současnosti fungují pouze čtyři činné doly a další dva jsou v konzervačním stavu. Prognóza pro budoucnost odvětví je značně nepříznivá. Kromě ekonomické krize dochází i zásoby vytěžitelného uhlí, které se v současnosti pohybují kolem 25 000 kt. Aktuálně je naplánované ukončení těžby na dolech ČSA a Darkov na přelomu let 2020 a 2021, Doly ČSM by se měly uzavřít nejpozději do roku 2022, čímž bude těžba černého uhlí na území Moravskoslezského kraje i celé ČR zcela ukončena.
Těžba černého uhlí v ČR
Vínovský, Jan ; Škorpík, Jiří (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
V průběhu historie byla těžba uhlí dominantou 19. a zejména pak 20. století. Období útlumu těžby započalo již v 90. letech. Mezi lety 1990 – 2019 tak došlo k poklesu o 88,13 %, konkrétně z 30 714 kt na 3 645 kt vytěženého uhlí ročně. V současnosti fungují pouze čtyři činné doly a další dva jsou v konzervačním stavu. Prognóza pro budoucnost odvětví je značně nepříznivá. Kromě ekonomické krize dochází i zásoby vytěžitelného uhlí, které se v současnosti pohybují kolem 25 000 kt. Aktuálně je naplánované ukončení těžby na dolech ČSA a Darkov na přelomu let 2020 a 2021, Doly ČSM by se měly uzavřít nejpozději do roku 2022, čímž bude těžba černého uhlí na území Moravskoslezského kraje i celé ČR zcela ukončena.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 22 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.