|
|
Volební geografie Polska po roce 1989
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce "Volební geografie Polska po roce 1989" zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2010. Hlavní hypotézou, již tato diplomová práce testuje, je, že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B"). Zatímco první z těchto dvou částí Polska je volební baštou modernistických...
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Rigorózní práce Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2011. Hlavní hypotézou, již tato rigorózní práce testuje, je že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B")....
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Rigorózní práce Volební geografie Polska po roce 1989. Teritoriální dimenze výsledků prezidentských voleb a voleb do Sejmu Polské republiky zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2011. Hlavní hypotézou, již tato rigorózní práce testuje, je že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B")....
|
|
|
Volební geografie Polska po roce 1989
Šulc, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Diplomová práce "Volební geografie Polska po roce 1989" zkoumá prostorové rozložení vzorců volebního chování v Polsku na základě analýzy výsledků všech prezidentských voleb a voleb do Sejmu, které se v zemi odehrály v letech 1990-2010. Hlavní hypotézou, již tato diplomová práce testuje, je, že bývalé hranice mezi Ruskem, Pruskem (Německem) a Rakouskem (Rakousko-Uherskem), mezi něž bylo území dnešního Polska v devatenáctém století rozděleno, stále mají vliv na volební geografii země. Na základě této hypotézy jsou politické strany a prezidentští kandidáti v Polsku rozděleni do dvou předem definovaných kategorii: tradicionalistické a modernistické. Validita této hypotézy je pak dokázána prostřednictvím vizuální analýzy volebních map jednotlivých politických stran a prezidentských kandidátů, a také skrze aplikaci Pearsonova korelačního koeficientu na volební výsledky politických stran z volebních obvodů a volební výsledky prezidentských kandidátů z vojvodství. V současném Polsku existuje velmi jasná trhlina mezi územím v minulosti ovládaným Pruskem (Německem) a velkými městy na straně jedné (tato území dohromady jsou známa jako "Polsko A"), a územím ovládaným Ruskem a Rakouskem (Rakousko-Uherskem) na straně druhé ("Polsko B"). Zatímco první z těchto dvou částí Polska je volební baštou modernistických...
|
host ::
RSS.