Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Vigilance a útěkové chování pozemních veverek tribu Marmotini
Milerová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Jan (oponent)
Vigilantní chování jako součást antipredační strategie je u pozemních veverek hojně studováno. Čím více je jedinec vigilantní, tím větší je jeho šance, že se vyhne útoku predátora. Současně ale také platí, že čím více času jedinec věnuje vigilanci, tím méně času může věnovat příjmu potravy. Mezi vigilancí a příjmem potravy tedy existuje vztah označovaný jako trade-off. Sysli, svišti a psouni musí přijímat dostatek potravy pro vytvoření tukových zásob na období hibernace a juvenilní jedinci ještě k růstu. Je tedy potřeba aby svůj čas vhodně rozložili mezi jednotlivé aktivity. Vzhledem k úzké souvislosti mezi vigilancí a příjmem potravy jsou tyto dvě aktivity často studovány současně. Nejvýznamnějšími faktory, jež mají vliv na zmíněné aktivity, jsou množství současně aktivujících jedinců a přítomnost terénních překážek omezujících rozhled. Vliv má také stáří, pohlaví a reprodukční aktivita jedinců nebo energetický obsah potravy. Po objevení predátora prostřednictvím vigilance může následovat zahájení útěkové reakce. Útěková vzdálenost, útěková rychlost a celkově útěkové chování jsou ovlivněny zejména typem predátora, charakterem vegetace a vzdáleností jedince od úkrytu. Důležité je, aby celkové energetické výdaje aktivit byly nižší než zisky.
Vigilance a útěkové chování pozemních veverek tribu Marmotini
Milerová, Petra ; Vohralík, Vladimír (vedoucí práce) ; Matějů, Jan (oponent)
Vigilantní chování jako součást antipredační strategie je u pozemních veverek hojně studováno. Čím více je jedinec vigilantní, tím větší je jeho šance, že se vyhne útoku predátora. Současně ale také platí, že čím více času jedinec věnuje vigilanci, tím méně času může věnovat příjmu potravy. Mezi vigilancí a příjmem potravy tedy existuje vztah označovaný jako trade-off. Sysli, svišti a psouni musí přijímat dostatek potravy pro vytvoření tukových zásob na období hibernace a juvenilní jedinci ještě k růstu. Je tedy potřeba aby svůj čas vhodně rozložili mezi jednotlivé aktivity. Vzhledem k úzké souvislosti mezi vigilancí a příjmem potravy jsou tyto dvě aktivity často studovány současně. Nejvýznamnějšími faktory, jež mají vliv na zmíněné aktivity, jsou množství současně aktivujících jedinců a přítomnost terénních překážek omezujících rozhled. Vliv má také stáří, pohlaví a reprodukční aktivita jedinců nebo energetický obsah potravy. Po objevení predátora prostřednictvím vigilance může následovat zahájení útěkové reakce. Útěková vzdálenost, útěková rychlost a celkově útěkové chování jsou ovlivněny zejména typem predátora, charakterem vegetace a vzdáleností jedince od úkrytu. Důležité je, aby celkové energetické výdaje aktivit byly nižší než zisky.
Útěkové chování srnčí zvěře
Waignerová, Pavla ; Obleser, Petr (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Práce se zabývá způsobem života naší nejběžnější zvěře, srnčí zvěře a to především útěkovým chováním a strategií útěku. Pozorování bylo zaměřeno na vnímání magnetického pole Země srnčí zvěří. Což se v této práci kvůli nedostatku dat neprokázalo. Další pozorování se zabývalo reakcí na příchozího člověka v souvislosti s vnímáním barev a intenzitou osvětlení. Útěková i reakční vzdálenost se ukázaly jako závislé na barvě oblečení i na intenzitě osvětlení, reakce i útěk přišli dříve, když byl pozorovatel oblečen v červeném oblečení, než když se pohyboval v zeleném. A při vyšší intenzitě denního světla reagovala zvěř dříve, než když byla světelná intenzita nižší. Výsledky experimentální části práce nepotvrdily hypotézy obdobných vědeckých prací zabývajících se magnetorecepcí a zrakovým vnímání srnčí zvěře.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.