|
|
Vznik diskurzních markerů v češtině: případová studie slova vždyť
Doischer, Tomáš ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Beneš, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce je analýza jednoho z českých diskurzních markerů, výrazu vždyť, jak po stránce synchronní, tak diachronní. V kontextu této analýzy jsou diskutovány otázky lingvistické metodologie. Důraz je kladen převážně na jeho sémantické aspekty, k jejichž popisu byla zvolena metoda NSM (Natural Semantic Metalanguage). NSM umožňuje popsat význam funkčních slov v přirozeném jazyce, který umožňuje přesně vystihnout funkci výrazu, aniž by musel výzkumník používat obtížně srozumitelnou odbornou terminologii. Výsledná definice vždyť je porovnána s popisem vždyť, který je uváděn ve slovnících českého jazyka, jejichž autoři, na rozdíl od mého přístupu v této práci, popisují význam výrazu jako polysémní. Kromě sémantiky je pak malá část kapitoly věnována i ostatním vlastnostem vždyť, např. jeho fonetické realizaci. V diachronní analýze je formulována hypotéza o vzniku výrazu vždyť z původně časového vždy, který je vysvětlen skrze pragmatické konverzační implikatury. To dokládají příklady vždy z nejstarších dostupných českých literárních dokladů. Následně je popsán význam vždyť v nejstarší češtině, přičemž pojednání dalšího vývoje bylo pro nedostatek dat nemožné. Práce má zejména poukázat na nesmírně komplikovanou problematiku popisu diskurzním markerů, stejně jako na důležitost výběru vhodné metodologie...
|
|
|
Charakteristika hezitací v češtině a míra jejich percepční rušivosti
Průchová, Tereza ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou hezitací v mluvené češtině. Teoretická a popisná část se primárně soustředí na popis hezitací jakožto jednoho z poměrně běžných rysů spontánní řeči, na jejich typologii, na zmapování možných pragmatických funkcí, které mohou v různých komunikačních situacích zastávat, a na tendence jejich umisťování v promluvě. Cílem praktické části je pak s využitím poslechového testu zjistit, jak je posluchači vnímána percepční rušivost hezitací v podobě vyplněných pauz v porovnání s tichými pauzami. Hypotéza na pozadí experimentu předpokládá, že tiché pauzy budou posluchači vnímány jako rušivější než pauzy vyplněné. Výsledky testu podpořené statistickými výpočty tuto hypotézu potvrzují, vzhledem k relativně úzkému okruhu hodnotitelů, jejich nízkému počtu a poměrně specifickému výběru jednotlivých testových položek však nelze tento závěr zobecnit nad rámec daného materiálu. Klíčová slova: hezitace, míra rušivosti, percepční test
|
|
|
Trvání slabičného jádra jako signál cizineckého přízvuku v češtině ruských mluvčích
Pinchuk, Oleksandr ; Zíková, Magdalena (vedoucí práce) ; Confortiová, Helena (oponent)
Bakalářská práce "Trvání slabičného jádra jako signál cizineckého přízvuku v češtině ruských mluvčích" je zaměřena na realizaci slovního přízvuku v českých projevech ruských rodilých mluvčích. Pokusili jsme pomocí porovnání hodnot trvání slabičných jader vybraných slov u českých a ruských mluvčích zjistit možnou souvislost trvání vokálů s vnímáním ruské realizace přízvuku jako příznakové. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části, která byla vypracována na základě prostudovaných odborných materiálů, se zabýváme problematikou faktorů ovlivňujících přízvučnost slabiky a rolí trvání samohlásek v ruštině a v češtině. V praktické části se věnujeme analýze nahraného zvukového materiálu, která zahrnuje výběr slov k instrumentální analýze, manuální segmentaci hlásek vybraných slov a zpracování údajů o trvání hlásek. Na základě získaných výsledků jsme dále porovnávali trvání samohlásek u českých vs. ruských mluvčích v závislosti na umístění samohlásky ve slově, fonologické délce samohlásek a přízvučnosti slabiky. Realizace vybraných slov u ruských mluvčích byla konfrontována s výsledky provedeného percepčního testu. Analýza zvukového materiálu ukázala, že trvání slabičného jádra by mohlo být rozhodujícím faktorem přízvučnosti slabiky jen v několika slovech. Ukázala se závislost...
|
|
|
Výslovnostní redukce na úrovni slov ve spontánní řeči a identifikovatelnost řečových jednotek
Tomanová, Eliška ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice výslovnostních redukcí a identifikovatelnosti redukovaných forem slov. V první části práce jsou analyzována vybraná slova z dialogů s vysokým stupněm spontaneity. Tato část mapuje míru stability fonetických rysů. Potvrdil se předpoklad, že mezi velmi stabilní rysy patří frikativnost sykavek a / /ř , znělost a formantová struktura vokálů a nazalita nazálního konsonantu. Naopak rysy poměrně nestabilní jsou závěrovost explozív a kvalita vokálů. Druhá část práce je zaměřena na percepční testy, jejichž pomocí se ověřuje identifikovatelnost vybraných slov v závislosti na stupni redukce a šířce a typu kontextu. Dále se pokoušíme určit fonetické rysy, které jsou za daných podmínek relevantní pro odpovídající identifikaci slova. Ukázalo se, že mezi nejčastěji zaznamenané fonetické rysy patří výše zmíněné rysy s vysokou stabilitou. Potvrdilo se, že rozpoznatelnost slova závisí na míře redukce a na typu kontextu: slova silně redukovaná, s nulovým kontextem bývají velmi obtížně rozpoznatelná, zatímco v obsahovém kontextu dochází k jejich identifikaci často.
|
|
|
Fonetická variabilita na úrovni slov ve veřejných projevech
Kodytková, Carmen ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fonetickou variabilitou slov ve veřejných projevech. V první části práce bylo naším cílem přehledně shrnout dosavadní poznatky o vlastnostech a principech spontánní řeči, o fonetických rysech českých hlásek a o možných faktorech ovlivňujících druh a míru redukce. Dále sumarizujeme výsledky několika starších studií provedených na jiných jazycích (zejména na holandštině a němčině) a také nastiňujeme možné využití výsledků analýz variability slov. V druhé části práce se zabýváme českými slovy protože, prostě, myslím, samozřejmě a určitě, u nichž stanovujeme několik skupin variant podle míry redukce, určujeme stabilitu jejich vlastních fonetických rysů a zjišťujeme, zda u nich má na míru redukce vliv pozice v promluvovém úseku (rozlišujeme pozici iniciální, mediální, finální a I = F) a/nebo rychlost vyslovení celého slova. Pro každé vybrané slovo se nám podařilo sestavit hierarchizovaný seznam pěti až osmi skupin variant dle míry redukce. Stabilita fonetických rysů u čtyř typů hlásek (vokály, nazály, neznělé explozívy a neznělé sykavky) se shoduje s dosavadními pozorováními (např. Machač, 2004). Vliv rychlosti vyslovení slova na míru redukce se projevil u slov protože, prostě, samozřejmě a určitě, vliv pozice v promluvovém úseku se projevil menší redukcí v pozici finální...
|
|
|
Explozívy v češtině: temporální vlastnosti a variabilita při realizaci
Šimek, Jaroslav ; Machač, Pavel (vedoucí práce) ; Zíková, Magdalena (oponent)
Cílem této diplomové práce je blíže prozkoumat a popsat vybrané fonetické vlastnosti českých orálních explozív [p t ť k b d ď g] v běžně mluvených projevech. Výzkum se soustřeďuje především na jejich temporální charakteristiky v různých kon- textech, dále se zabýváme možnými způsoby realizace explozív v češtině, včetně tzv. nekanonických. Důležitou součástí práce je také srovnání výsledků s předchozími vý- zkumy. V oblasti temporálních charakteristik zkoumáme řadu kontextů, u nichž ověřu- jeme míru jejich vlivu na trvání: typ hláskového okolí, pohlaví mluvčích, pozice explo- zívy v rámci mluvního taktu nebo artikulační tempo. Také ověřujeme možnou souvis- lost trvání explozívy s typem její realizace. V části o způsobech realizace zaměřujeme pozornost na vlastní hláskové rysy explozív, u nichž zkoumáme zejména míru a podmínky jejich zachování. Dále popisu- jeme specifické tvoření explozív v rámci určitých hláskových kombinací a alternativní způsoby realizace některých explozív. Zvukový materiál tvoří nahrávky mluvených projevů s relativně vysokým stup- něm spontaneity. Jedná se o neprofesionální mluvčí z moderovaných televizních pořa- dů. Klíčová slova: explozíva, trvání, segmentace hlásek, fonetické rysy, hláskové okolí, pohlaví mluvčího, artikulační tempo, variabilita při realizaci explozív
|
|
|
Futurum a perfektivní prézens ve slovanských jazycích
Zíková, Magdalena ; Starý, Zdeněk (oponent) ; Elšík, Viktor (vedoucí práce)
Diplomová práce Futurum a perfektivní prézens ve slovanských jazycích se zabývá základními gramatickými prostredky futurální reference ve slovanských jazycích. Kritériem výberu analyzovaných prostredku byla jejich ustálenost ve funkci futurálních markeru v ceštine. Práce se tak soustredí na tri plne gramatikalizované futurální tvary: opisné (analytické, inchoativní) futurum (budu varit), perfektivní prézens (uvarím) a syntetické futurum (pujdu). Každý z uvedených prostredku je podroben konceptuální a typologické analýze a slouží jako nástroj jemnejší areálové klasifikace slovanských jazyku. Nejvetší pozornost je venována casové referenci perfektivního prézentu. Vlastní kategorizaci casových významu predchází výklad základních aspektologických pojmu a témat a jsou predstaveny klícové interpretace slovanského aspektu. Mezijazykové srovnání funkcí prostredkovaných perfektivním prézentem ukazuje, že zdaleka nejširším spektrem významu disponuje perfektivní prézens práve v ceštine.
|
host ::
RSS.