|
|
Koncentrace řízení a její meze
Choreňová, Tatiana ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Tématem této diplomové práce je koncentrace řízení a její meze. Koncentrace řízení je prostředkem zabezpečujícím rychlost, hospodárnost a efektivitu civilního řízení, přičemž v českém právním řádu má místo zejména v řízeních sporných. Koncentrace řízení je úzce spojena se zásadou koncentrace řízení, která je oborovou zásadou občanského práva procesního a stojí v opozici vůči zásadě jednotnosti řízení. Ke koncentraci řízení může dojít v několika momentech řízení souvisejících s koncem přípravného jednání, prvního jednání a vyhlášením rozsudku soudu prvního stupně. Koncentrace řízení je nezbytně spojena také s principem neúplné apelace, jenž se uplatňuje v odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně ve věcech projednávaných v režimu zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a její uplatnění souvisí rovněž s institutem kvalifikované výzvy k vyjádření. V praxi se lze poměrně často setkat s nepochopením principů koncentrace, a to i ze strany samotných soudů, které jednotlivá ustanovení občanského soudního řádu aplikují a mnohdy tak činí nesprávně s úmyslem se koncentraci řízení vyhnout. S tímto jevem jsem se sama při své praxi setkala, a proto se tato diplomová práce nezaměřuje pouze na obecnou stránku příslušných institutů a projevů koncentrace řízení, ale také na...
|
|
|
Řízení ve věcech manželských
Stecová, Miriam ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou řízení ve věcech manželských. Konkrétně se jedná o řízení o povolení uzavřít manželství a jednotlivá řízení ve statusových věcech manželských. Největší část mé práce je však zaměřena na oblast rozvodu manželství, neboť představuje negativní celospolečenský jev, který je velmi aktuálním problémem dnešní doby. Cílem mé diplomové práce je poskytnout ucelený pohled a přiblížit charakter zákonné úpravy jednotlivých řízení ve věcech manželských, jak z hlediska teoretického, tak i případy z praxe. Při zkoumání uvedené problematiky se zabývám jak hmotněprávní, tak procesní zákonnou úpravou výše uvedené problematiky, a to z důvodu jejich vzájemné provázanosti. Vzhledem k členění jednotlivých řízení ve věcech manželských, je text práce rozdělen do čtyř základních kapitol. Každá kapitola je členěna do několika podkapitol, které specifikují charakter a průbeh konkrétního řízení. První kapitola obecně definuje pojem řízení ve věcech manželských a podává přehled jednotlivých druhů těchto řízení, jimiž jsou řízení o povolení uzavřít manželství a řízení ve statusových věcech manželských. Druhá kapitola se zabývá řízením o povolení uzavřít manželství. Objasňuje zde jednotlivé fáze řízení, a to především zahájení řízení a určení věcné i místní příslušnosti soudu. Dále...
|
|
|
Advokát a klient - vzájemná práva a povinnosti
Kuklík, Jiří ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je právní vztah advokát - klient a jejich vzájemná práva a povinnosti. Při jejím vyhotovování jsem se zaměřil zejména na současnou právní úpravu obsaženou v zákoně č. 85/1996 Sb., o advokacii, a předpisech souvisejících, především v předpisech stavovských vydávaných Českou advokátní komorou. Mým cílem přitom bylo podat co nejkomplexnější výklad vztahující se k této problematice, ačkoliv je zřejmé, že dané téma je natolik široké, že nemůžou být zohledněny úplně všechny jeho aspekty. Tato diplomová práce je rozdělena do šesti částí, které jsou dále systematicky členěny na kapitoly a podkapitoly. První část nabízí základní historický exkurz do vývoje právní úpravy advokacie a poskytování právních služeb, a to až do doby antického Říma. Druhá část definuje nejdůležitější pojmy této diplomové práce - pojmy advokát a klient, s výrazným zaměřením na právní úpravu podmínek, za kterých se může člověk stát advokátem. Třetí část pojednává o možných způsobech vzniku právního vztahu mezi advokátem a klientem (uzavřením smlouvy o poskytování právních služeb, ustanovení soudem, určení Českou advokátní komorou) a s tím související povinnosti advokáta odmítnout poskytování právních služeb v určitých případech, jakož i o zániku tohoto vztahu. Čtvrtá část se věnuje meritu této práce, a to...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Hrbek, Tomáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Resumé Tato práce se zaměřuje na účinnou úpravu institutu dovolání, kterou nahlíží především prizmatem jejího hodnotového pozadí, historického vývoje a relevantní judikatury. S cílem předestřít nezbytné podklady pro kritické posouzení jednotlivých prvků i celku současné podoby dovolání v civilním procesu se práce v nezbytném rozsahu zabývá také teoretickými východisky civilněprocesních opravných prostředků a postavením dovolání v jejich platné úpravě. Zvláštní pozornost je v práci věnována účelům dovolání, tj. sjednocování judikatury a ochraně práv jednotlivce v konkrétním případě, jakož i jejich vztahu k hodnotě právní jistoty plynoucí z pravomocných rozhodnutí, která je institutem dovolání narušována. Práce obsahuje obecné závěry o vztahu těchto hodnot a závěry o vhodnosti úpravy těch dílčích prvků dovolání, jichž se tyto hodnoty dotýkají. Samostatná kapitola této práce se zabývá historií opravných prostředků, v jejímž rámci se soustřeďuje pouze na ty skutečnosti a instituty, které jsou významné vzhledem k institutu dovolání. Zvýšená pozornost je zde věnována vlastnímu vývoji dovolání a jeho nejpodstatnějších prvků na našem území. Nejrozsáhlejší část práce se zabývá zákonnou úpravou dovolání, kterou doplňuje o závěry soudní praxe. Zvýšená pozornost je i v této části věnována přípustnosti dovolání, jakožto...
|
|
|
Předběžná opatření se zaměřením na nekalosoutěžní jednání
Duba, Jiří ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Tato práce se zabývá Předběžnými opatřeními se zaměřením na nekalosoutěžní jednání a je rozdělena na dvě hlavní oblasti, a to na kapitolu posuzující relevantní procesněprávní úpravu, kterou představuje zejména občanský soudní řád, a na kapitolu posuzující hmotněprávní úpravu, která je soustředěna především v občanském zákoníku. Prvně je přistoupeno k posouzení obecných podmínek, které jsou v zásadě společné pro jednotlivé typy soudního řízení. Zvláštní pozornost je přitom věnována negativním podmínkám řízení - překážce věci zahájené a překážce věci rozhodnuté. Následuje vymezení zvláštních podmínek řízení typických pro předběžná opatření, mezi nimiž lze zmínit především povinnost navrhovatele složit jistotu. Další část je stěžejní, když jsou v ní podrobně analyzovány ty nejzásadnější instituty předběžného opatření. Mimo jiné je rozebrán pojem "osvědčování" rozhodných skutečností, který prakticky nahrazuje prokazování typické pro běžné civilní řízení. Nezanedbatelná je i část věnující se formulaci petitu, otázce věcné legitimace ve věcech týkajících se nekalé soutěže, jednotlivým způsobům rozhodování soudu, zrušení a zániku předběžného opatření, opravným prostředkům či dalšímu postupu po nařízení předběžného opatření. Pro náležitou účinnost předběžného opatření je důležitá možnost vynutit jeho...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Hermanová, Michaela ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
RESUMÉ Cílem této práce je popsat novou právní úpravu dovolání zavedenou novelou OSŘ provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. a posoudit ji z hlediska souladu s Ústavou. Během příprav této novely totiž došlo ke zrušení části OSŘ (konkrétně ustanovení § 237 odst. 1 písm. c)) upravující přípustnost nenárokového dovolání pro rozpor s Ústavou, a to nálezem Ústavního soudu ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11. Za tím účelem se práce nejprve zabývá samotným institutem dovolání a některými jeho aspekty, zejména pak jeho funkcí v českém právním řádu. Na této obecné části práce je potom vystavěna část zvláštní, která se zabývá samotnou přípustností dovolání. Nejprve je popsána přípustnost podle staré právní úpravy, poté jsou kritickému zkoumání podrobeny závěry Ústavního soudu a nakonec je popsána nová úprava přípustnosti, která je konfrontována s nálezem Ústavního soudu. Ústavní soud vytýkal staré právní úpravě, že nebyla dostatečně předvídatelná. Zároveň stanovil, že aby novou právní úpravu bylo lze považovat za souladnou s Ústavou, musí být potencionálnímu dovolateli předem zřejmé, zda je jeho dovolání přípustné či nikoliv. Z toho tedy plyne, že přípustnost dovolání nesmí záviset na uvážení Nejvyššího soudu, jako tomu bylo doposud v případě nenárokového dovolání, ale na objektivních podmínkách. Otázkou tedy...
|
|
|
Řešení úpadku formou reorganizace
Horák, Jan ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Název diplomové práce: Řešení úpadku formou reorganizace Resumé Hlavní cílem této diplomové práce je podání podrobného popisu a analýzy řešení úpadku formou reorganizace, která je upravena zákonem č. 182/2006 Sb. Komplexní problematika reorganizace, která je v zásadě metodou pro nelikvidační řešení úpadku, je využitelná pouze v případě, že je dlužník podnikatelem. Využívá množství metod restrukturalizace dlužníkova podnikání za účelem uspokojení práv věřitelů ve větší míře, než v případě likvidačního řešení úpadku. Práce je rozdělena do patnácti kapitol, které jsou dále rozděleny do subkapitol. První kapitola stručně popisuje historii úpadkového práva. Druhá kapitola se pak kromě vysvětlení povahy insolvenčního práva soustředí i na ekonomický aspekt insolvence. Následující kapitola definuje úpadek ve smyslu platné právní úpravy. Existence úpadku je klíčová pro insolvenční řízení vůbec. Nejdůležitější procesní subjekty jsou účastníci řízení. Jejich pozice je detailně popsána ve čtvrté kapitole. Kapitola pátá až třináctá pak nabízejí detailní analýzu institutu reorganizace. Je zde zahrnuto vymezení reorganizace, její účel a podmínky nutné pro její přípustnost. Popsána je také pozice dlužníka a věřitelů v průběhu reorganizace. Hlavní část práce se soustředí na specifický dokument známý jako reorganizační plán...
|
|
|
Hromadné žaloby v českém procesním právu
Novotný, Vojtěch ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Hromadné žaloby v českém procesním právu Resumé Předkládaná práce pojednává o problematice hromadných žalob, tedy nástroje sloužícího ke kolektivní ochraně soukromých práv v civilním soudním řízení. Cílem práce je analyzovat tento procesní institut, poukázat na nedostatky současné právní úpravy a navrhnout jejich přijatelné řešení. Práce je rozdělena do tří relativně samostatných částí. V první části se zabývám teoretickými východisky (včetně stručného nastínění historického vývoje) a základními pojmy. Dále nabízím nejobecnější členění prostředků kolektivního prosazování práv na skupinovou žalobu a reprezentativní žalobu. Ve druhé části se věnuji platné právní úpravě hromadných žalob v některých zahraničních právních řádech. Konkrétně se jedná o úpravu americké class action, kde je uplatňováno opt-out řízení (kdy členové skupiny, kteří se svou účastí nesouhlasí, mají možnost z řízení vystoupit), dále o švédskou skupinovou žalobu, která zakládá opt-in skupinové řízení (nároky je třeba jednotlivě přihlašovat) a na závěr o německé vzorové řízení v záležitostech kapitálového trhu, jež představuje kompromis mezi individuálním a hromadným řízením. Třetí a zároveň stěžejní část je věnována rozboru české platné právní úpravy hromadné žaloby, respektive zhodnocení úpravy kolektivního řízení a úvahám de lege ferenda....
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Polánský, Adam ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Shrnutí Oficiální název mé diplomové práce je Dovolání v civilním procesu. Hlavní cílem této práce je popsat vývoj institutu dovolání v historických souvislostech vývoje civilního procesu na území České republiky až k dnešní právní úpravě, zejména se zaměřením na podmínky přípustnosti a náležitosti dovolání. Diplomová práce se skládá ze tří kapitol. První kapitola má uvést čtenáře do kontextu historického vývoje institutu dovolání od jeho počátku v 18. století až do dneška. Zejména je pak zdůrazněno přelomové rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 29/11 na konci této kapitoly. Druhá kapitola se věnuje aktuální právní úpravě dovolání v OSŘ. Hlavním cílem je pak popsat institut dovolání jako celek. Tato kapitola také poskytne čtenáři hlubší analýzu některých kontroverzních rysů současné úpravy, spojených zejména s podmínkami přípustnosti dovolání a jeho náležitostmi vyžadovanými zákonem. Závěrem tato kapitola ukazuje postoj vrcholných orgánů soudní moci k těmto problematickým rysům současné úpravy. Třetí kapitola obsahuje stručné vysvětlení interakce mezi Nejvyšším soudem a Ústavním soudem, respektive popisuje vztah dovolání a ústavní stížnosti. Tato kapitola také obsahuje konečné zhodnocení současné právní úpravy a na ní navazující rozhodovací praxe výše zmíněných soudů. Závěr mé diplomové práce pak...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Šolín, Karel ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice, které je jedním z alternativních způsobů řešení sporů. Jejím cílem je poskytnutí uceleného přehledu právní úpravy rozhodčího řízení. Práce je rozdělena celkem do osmi kapitol. První až třetí kapitola pojednávají o obecných otázkách rozhodčího řízení. První kapitola, která se dále člení do šesti podkapitol, se zabývá zejména základním vymezením rozhodčího řízení, jeho teoretickými koncepcemi, výhodami a nevýhodami a také jeho jednotlivými druhy. Druhá kapitola práce poskytuje přehled zejména vnitrostátní právní úpravy rozhodčího řízení. Třetí kapitola se zabývá objektivními podmínkami, za kterých lze určitý okruh sporů projednat a rozhodnout v rozhodčím řízení, včetně některých specifických případů. Ve čtvrté kapitole se autor věnuje rozhodčí smlouvě, která je stěžejním institutem a základním předpokladem rozhodčího řízení. Tato kapitola se dále dělí na tři podkapitoly věnující se například jednotlivým typům rozhodčích smluv, jejich náležitostem a na závěr také jejich neplatnosti a zániku. V samostatné podkapitole se autor zabývá rozhodčí smlouvou pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv. Pátá kapitola pojednává o rozhodcích jako soukromých osobách rozhodujících spor v rámci rozhodčího řízení. Ve čtyřech podkapitolách autor popisuje...
|
host ::
RSS.