|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Grivalská, Andrea ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice. Ve své práci se zaměřuji na současnou právní regulaci obsaženou v zákoně č. 216/1994. Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Rozhodčí řízení je jednou z možností alternativního řešení sporů, pro které je typické, že řízení neprobíhá před obecnými osudy za přítomností soudce. Nakolik je téma této práce široké, nemůžou být zohledněny všechny aspekty a instituty rozhodčího řízení. Mým cílem je přesto podat komplexní náhled na rozhodčí řízení v ČR, které se v současné době stává stále více využívanou metodou řešení sporů. Diplomová práce je rozdělena do dvanácti hlavních kapitol, které jsou dále systematicky členěné na další podkapitoly. První kapitola definuje pojem, druhy a postavení rozhodčího řízení v České republice, dále je v ní pojednáno o teoretických pohledech na rozhodčí řízení (podle teorie smluvní, jurisdikční, smíšená či autonomní). Druhá kapitola je věnována pojednání o rozhodčí smlouvě. Rozhodčí smlouvu představuje jak rozhodčí doložka, která je uzavírána pro v budoucnu vzniklé spory mezi stranami, tak i smlouva o rozhodci, která je, na druhou stranu, uzavírána až v momentu, kdy spor mezi stranami již existuje. V této kapitole je dále pojednáno o základních náležitostech rozhodčí smlouvy, o její formě a o jejím...
|
|
|
Procesní nástupnictví v civilním řízení
Rohnová, Veronika ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Procesní nástupnictví Předkládaná práce pojednává o procesním nástupnictví ve sporném civilním řízení. Cílem práce je analyzovat tento procesní institut a poukázat na nedostatky současné právní úpravy procesního nástupnictví. Práce je rozdělena do tří základních částí, v první části se věnuji teoretickým základům a vymezení základních pojmů, druhá část je věnována historii právní úpravy procesního nástupnictví včetně diskuze odborné veřejnosti na téma procesního nástupnictví, jejíž publikace v odborné právní literatuře předcházela novele o. s. ř. provedené zákonem č. 30/2000 Sb. V poslední části se věnuji platné právní úpravě procesního nástupnictví, jejímu zhodnocení a úvahám de lege ferenda nad problematickými body. Procesní nástupnictví se dělí na procesní nástupnictví při univerzální sukcesi a při sukcesi singulární. K procesnímu nástupnictví při univerzální sukcesi dochází v případě, že účastník řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení a procesní nástupnictví zákon umožňuje v případě, že byla v průběhu řízení převedena věc, o které se řízení vede, na jinou osoba. Přestože se může zdát, že jde o instituty velmi blízké, v práci je poukazováno na jejich rozdílnost. V závěru práce navrhuji i legislativní změny k odstranění zjištěných nedostatků právní úpravy procesního nástupnictví.
|
|
|
Oddlužení - jeden ze sanačních způsobů řešení úpadku
Prokop, Rudolf ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Oddlužení - jeden ze sanačních způsobů řešení úpadku Resumé Oddlužení je jeden ze způsobů řešení úpadku podle českého insolvenčního zákona (zákon č. 182/2006 Sb.). Oddlužení se řadí mezi tzv. sanační způsoby řešení úpadku, jejichž účelem není pouze co nejvyšší uspokojení věřitelů, ale i ochrana dlužníka před nepříznivými následky insolvenčního řízení. Oddlužením lze řešit úpadek nepodnikatelů a drobných podnikatelů. Cílem této práce je komplexně charakterizovat oddlužení jako sanační způsob řešení úpadku, popsat jednotlivé fáze jeho procesu a zaměřit se na některé dílčí problémy tohoto institutu. Vlastní text práce se skládá z šesti kapitol. První kapitola se zaměřuje na obecnou charakteristiku sanačních způsobů řešení úpadku. V úplném úvodu je definován úpadek a popsána podstata sanačních způsobů jeho řešení. Následuje stručný přehled historického vývoje právní úpravy sanačních způsobů řešení úpadku na našem území. Závěr kapitoly je věnován úpravě sanačních způsobů v insolvenčním zákoně a stručné charakteristice reorganizace a oddlužení. Důraz je kladen na definici osobní působnosti oddlužení. Druhá kapitola se zabývá zahájením insolvenčního řízení. Je v ní popsáno podání insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení. Zvláštní pozornost je věnována společnému návrhu manželů na povolení oddlužení. Ve...
|
|
|
Správa podstaty při řešení úpadku konkurzem
Havrda, Vít ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Správa majetkové podstaty je jednou ze stěžejních činností v insolvenčním řízení, kdy je úpadek řešen konkursem. Prostřednictvím insolvenčního rejstříku se může každý seznámit s výsledky takové činnosti. Její samotný průběh již však není tolik znám. Cílem práce je proto osvětlit postup při správě majetkové podstaty (včetně definice jejího obsahu) od prohlášení konkursu, kdy je držitelem dispozičního oprávnění insolvenční správce, a poukázat na některé relativně nedávné legislativní změny a jejich problémy. Diplomová práce je rozdělena do osmi kapitol, v nichž se postupně rozebírá správa podstaty a to od počátku insolvenčního řízení a prohlášení konkursu až po zpeněžení majetkové podstaty a zrušení konkursu. První kapitola přináší krátký vhled do historické úpravy a snaží se poukázat na určité podobnosti římského práva v oblasti konkursu se současným právním stavem. Druhá kapitola popisuje zahájení insolvenčního řízení, prohlášení úpadku a dále definuje osobu insolvenčního správce a způsob jeho volby insolvenčním soudem. Další kapitoly jsou jádrem práce. Třetí kapitola se věnuje již prohlášení samotného konkursu a zejména jeho účinkům, které mají značný dopad na správu podstaty. Ve čtvrté kapitole se dostáváme k definici majetkové podstaty, k jejímu vzniku, obsahu a rozsahu a možným sporům, které ve...
|
|
|
Koncentrace řízení a její meze
Choreňová, Tatiana ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Tématem této diplomové práce je koncentrace řízení a její meze. Koncentrace řízení je prostředkem zabezpečujícím rychlost, hospodárnost a efektivitu civilního řízení, přičemž v českém právním řádu má místo zejména v řízeních sporných. Koncentrace řízení je úzce spojena se zásadou koncentrace řízení, která je oborovou zásadou občanského práva procesního a stojí v opozici vůči zásadě jednotnosti řízení. Ke koncentraci řízení může dojít v několika momentech řízení souvisejících s koncem přípravného jednání, prvního jednání a vyhlášením rozsudku soudu prvního stupně. Koncentrace řízení je nezbytně spojena také s principem neúplné apelace, jenž se uplatňuje v odvolání proti rozhodnutím soudu prvního stupně ve věcech projednávaných v režimu zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a její uplatnění souvisí rovněž s institutem kvalifikované výzvy k vyjádření. V praxi se lze poměrně často setkat s nepochopením principů koncentrace, a to i ze strany samotných soudů, které jednotlivá ustanovení občanského soudního řádu aplikují a mnohdy tak činí nesprávně s úmyslem se koncentraci řízení vyhnout. S tímto jevem jsem se sama při své praxi setkala, a proto se tato diplomová práce nezaměřuje pouze na obecnou stránku příslušných institutů a projevů koncentrace řízení, ale také na...
|
|
|
Řízení ve věcech manželských
Stecová, Miriam ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám problematikou řízení ve věcech manželských. Konkrétně se jedná o řízení o povolení uzavřít manželství a jednotlivá řízení ve statusových věcech manželských. Největší část mé práce je však zaměřena na oblast rozvodu manželství, neboť představuje negativní celospolečenský jev, který je velmi aktuálním problémem dnešní doby. Cílem mé diplomové práce je poskytnout ucelený pohled a přiblížit charakter zákonné úpravy jednotlivých řízení ve věcech manželských, jak z hlediska teoretického, tak i případy z praxe. Při zkoumání uvedené problematiky se zabývám jak hmotněprávní, tak procesní zákonnou úpravou výše uvedené problematiky, a to z důvodu jejich vzájemné provázanosti. Vzhledem k členění jednotlivých řízení ve věcech manželských, je text práce rozdělen do čtyř základních kapitol. Každá kapitola je členěna do několika podkapitol, které specifikují charakter a průbeh konkrétního řízení. První kapitola obecně definuje pojem řízení ve věcech manželských a podává přehled jednotlivých druhů těchto řízení, jimiž jsou řízení o povolení uzavřít manželství a řízení ve statusových věcech manželských. Druhá kapitola se zabývá řízením o povolení uzavřít manželství. Objasňuje zde jednotlivé fáze řízení, a to především zahájení řízení a určení věcné i místní příslušnosti soudu. Dále...
|
|
|
Advokát a klient - vzájemná práva a povinnosti
Kuklík, Jiří ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je právní vztah advokát - klient a jejich vzájemná práva a povinnosti. Při jejím vyhotovování jsem se zaměřil zejména na současnou právní úpravu obsaženou v zákoně č. 85/1996 Sb., o advokacii, a předpisech souvisejících, především v předpisech stavovských vydávaných Českou advokátní komorou. Mým cílem přitom bylo podat co nejkomplexnější výklad vztahující se k této problematice, ačkoliv je zřejmé, že dané téma je natolik široké, že nemůžou být zohledněny úplně všechny jeho aspekty. Tato diplomová práce je rozdělena do šesti částí, které jsou dále systematicky členěny na kapitoly a podkapitoly. První část nabízí základní historický exkurz do vývoje právní úpravy advokacie a poskytování právních služeb, a to až do doby antického Říma. Druhá část definuje nejdůležitější pojmy této diplomové práce - pojmy advokát a klient, s výrazným zaměřením na právní úpravu podmínek, za kterých se může člověk stát advokátem. Třetí část pojednává o možných způsobech vzniku právního vztahu mezi advokátem a klientem (uzavřením smlouvy o poskytování právních služeb, ustanovení soudem, určení Českou advokátní komorou) a s tím související povinnosti advokáta odmítnout poskytování právních služeb v určitých případech, jakož i o zániku tohoto vztahu. Čtvrtá část se věnuje meritu této práce, a to...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Hrbek, Tomáš ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Resumé Tato práce se zaměřuje na účinnou úpravu institutu dovolání, kterou nahlíží především prizmatem jejího hodnotového pozadí, historického vývoje a relevantní judikatury. S cílem předestřít nezbytné podklady pro kritické posouzení jednotlivých prvků i celku současné podoby dovolání v civilním procesu se práce v nezbytném rozsahu zabývá také teoretickými východisky civilněprocesních opravných prostředků a postavením dovolání v jejich platné úpravě. Zvláštní pozornost je v práci věnována účelům dovolání, tj. sjednocování judikatury a ochraně práv jednotlivce v konkrétním případě, jakož i jejich vztahu k hodnotě právní jistoty plynoucí z pravomocných rozhodnutí, která je institutem dovolání narušována. Práce obsahuje obecné závěry o vztahu těchto hodnot a závěry o vhodnosti úpravy těch dílčích prvků dovolání, jichž se tyto hodnoty dotýkají. Samostatná kapitola této práce se zabývá historií opravných prostředků, v jejímž rámci se soustřeďuje pouze na ty skutečnosti a instituty, které jsou významné vzhledem k institutu dovolání. Zvýšená pozornost je zde věnována vlastnímu vývoji dovolání a jeho nejpodstatnějších prvků na našem území. Nejrozsáhlejší část práce se zabývá zákonnou úpravou dovolání, kterou doplňuje o závěry soudní praxe. Zvýšená pozornost je i v této části věnována přípustnosti dovolání, jakožto...
|
|
|
Předběžná opatření se zaměřením na nekalosoutěžní jednání
Duba, Jiří ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Tato práce se zabývá Předběžnými opatřeními se zaměřením na nekalosoutěžní jednání a je rozdělena na dvě hlavní oblasti, a to na kapitolu posuzující relevantní procesněprávní úpravu, kterou představuje zejména občanský soudní řád, a na kapitolu posuzující hmotněprávní úpravu, která je soustředěna především v občanském zákoníku. Prvně je přistoupeno k posouzení obecných podmínek, které jsou v zásadě společné pro jednotlivé typy soudního řízení. Zvláštní pozornost je přitom věnována negativním podmínkám řízení - překážce věci zahájené a překážce věci rozhodnuté. Následuje vymezení zvláštních podmínek řízení typických pro předběžná opatření, mezi nimiž lze zmínit především povinnost navrhovatele složit jistotu. Další část je stěžejní, když jsou v ní podrobně analyzovány ty nejzásadnější instituty předběžného opatření. Mimo jiné je rozebrán pojem "osvědčování" rozhodných skutečností, který prakticky nahrazuje prokazování typické pro běžné civilní řízení. Nezanedbatelná je i část věnující se formulaci petitu, otázce věcné legitimace ve věcech týkajících se nekalé soutěže, jednotlivým způsobům rozhodování soudu, zrušení a zániku předběžného opatření, opravným prostředkům či dalšímu postupu po nařízení předběžného opatření. Pro náležitou účinnost předběžného opatření je důležitá možnost vynutit jeho...
|
|
|
Dovolání v civilním procesu
Hermanová, Michaela ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
RESUMÉ Cílem této práce je popsat novou právní úpravu dovolání zavedenou novelou OSŘ provedenou zákonem č. 404/2012 Sb. a posoudit ji z hlediska souladu s Ústavou. Během příprav této novely totiž došlo ke zrušení části OSŘ (konkrétně ustanovení § 237 odst. 1 písm. c)) upravující přípustnost nenárokového dovolání pro rozpor s Ústavou, a to nálezem Ústavního soudu ze dne 21. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11. Za tím účelem se práce nejprve zabývá samotným institutem dovolání a některými jeho aspekty, zejména pak jeho funkcí v českém právním řádu. Na této obecné části práce je potom vystavěna část zvláštní, která se zabývá samotnou přípustností dovolání. Nejprve je popsána přípustnost podle staré právní úpravy, poté jsou kritickému zkoumání podrobeny závěry Ústavního soudu a nakonec je popsána nová úprava přípustnosti, která je konfrontována s nálezem Ústavního soudu. Ústavní soud vytýkal staré právní úpravě, že nebyla dostatečně předvídatelná. Zároveň stanovil, že aby novou právní úpravu bylo lze považovat za souladnou s Ústavou, musí být potencionálnímu dovolateli předem zřejmé, zda je jeho dovolání přípustné či nikoliv. Z toho tedy plyne, že přípustnost dovolání nesmí záviset na uvážení Nejvyššího soudu, jako tomu bylo doposud v případě nenárokového dovolání, ale na objektivních podmínkách. Otázkou tedy...
|
host ::
RSS.