|
|
Old Catholic Churches of the Union of Utrecht in ecumenical dialogue
Kováč, Martin ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
Anotácia Práca sa zaoberá bilaterálnymi ekumenickými dialógmi starokatolíckych cirkví Utrechtskej únie. úvode predstavuje vývoj Utrechtskej únie ako ekumenický projekt. Následne sa zaoberá ógmi starokatolíckych cirkví anglikánskymi cirkvami, pravoslávnymi rímskokatolíckou cirkvou, Švéd ďalšími ženými dialógmi. ráca zahŕňa aj prvý mainstreamovej starokatolíckej teológie, druhý sa zaoberá ekumenickou metódou diferencovaného konsenzu a diferencovanej participácie tretí rieši špecifickú situáciu dialógu medzi starokatolíckymi a anjelickými Okrem prehľadu dialógu na globálnej úrovni spočíva prínos tejto práce situácie na domácej pôde v Českej Kľúčové slová starokatolícka cirkev, Utrechtská únia, ekumenizmus, bilaterálny dialóg
|
|
|
Analýza kázání ThDr. Karla Farského s eklesiálními, sakramentálními a etickými motivy
Kadlec, Ondřej ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá homiletickou činností ThDr. Karla Farského, zakladatele Církve československé husitské. V ní podrobuji celkem 17 kázání Karla Farského kvalitativní analýze, přičemž se zaměřuji na eklesiální, sakramentální a etické motivy. První část nejprve zasazuje ThDr. Karla Farského do dějinného a církevního kontextu, část druhá se zabývá jeho základními kazatelskými pohnutkami a posléze přináší kvalitativní analýzu jeho kazatelské činnosti. V rámci shrnutí těchto analýz na základě tématu sumarizuji hlavní rysy kazatelské činnosti ThDr. Karla Farského.
|
|
|
Zdůvodnění věčnosti v časech
Hlavešová, Ilona ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
Diplomová práce Zdůvodnění věčnosti v časech řeší vztah entity, jejíž existence je modálně nutná, k časům entit podmíněné existence, jejichž existence je vymezena vznikem a zánikem, tedy dvěma póly existence. Vyřešení tohoto vztahu je odpovědí na Pannebergovu otázku po vztahu věčnosti k časoprostorové struktuře univerza. Přístup k řešení tohoto problému je analyzován v úvodní kapitole. Entity podmíněné existence - jsoucna - lze z hlediska existence považovat za polární entity, zatímco modálně nutná, která nevzniká a ani nezaniká, překlenuje ve své existenci póly existence všech jsoucen - je tedy v tomto smyslu nadpolární. K vyjádření pomíjivosti existence jsoucen je třeba čas. Skutečnost, že entity podmíněné existence musí existovat v čase, navozuje otázku vztahu modálně nutné entity k času. Formálně- logické vyjádření vztahu modálně nutné entity k časům modálně podmíněných entit je tématizováno ve druhé kapitole. Jsou zde uvedeny postačující podmínky pro takovou existenci modálně nutné entity, kterou lze z hlediska podmíněných entit prohlásit za neohraničené trvání. Modálně nutná entita, která splňuje tyto podmínky je prohlášena za věčnou. A jestliže modálně nutná entita existuje, tak sjednocení časů všech modálně podmíněných entit, které je časem modálně nutné entity, je nazváno věčností....
|
|
| |
|
|
Slovo, na kterém záleží. Člověk a etika u Emmanuela Lévinase.
Vik, Dalibor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Studie v pěti kapitolách sleduje tematizaci člověka u francouzského myslitele Emmanuela Lévinase zejména v dílech De l'évasion (1935), De l'existence à l'existant (1947), Totalité et infini (1961) a Éthique comme philosophie première (1982), které představují různé etapy jeho filosofického vývoje. Nabízí výklad nejoriginálnějších Lévinasových pojmů, mapuje jejich postupnou genezi, zasazuje je do celkového kontextu jeho díla a načrtává další paralely či polemické výklady. Protože otázka po člověku vzniká u Lévinase obratem otázky po Bohu, na nějž se nemůžeme tázat jako na předmět, představuje jeho zkoumání člověka zároveň teologické téma par excellence. Studie se snaží prokázat, že Lévinasovy koncepce mohou být pro teologii inspirativní zejména: (1) v otázce metodologie, protože se vůči Bohu řídí striktně principem Sein-lassen a ukazuje, co se stane s naším myšlením, když toto nechat-být položíme jako východisko zkoumání; (2) v otázce revize některých teologických pojmů a jejich existenciálního obsahu; (3) jako důkladná analýza okrajových fenoménů, které systematická teologie jakožto onto-theo-logie marginalizovala či opomíjela, avšak s novým chápáním člověka se vracejí opět na scénu; (4) jako hermeneutický klíč k biblické exegezi; (5) jako zdroj podstatných úvah o primátu etiky, jež je podle Lévinase...
|
|
|
Slovo, řeč a jazyk. Interdisciplinární pole teologie a neurověd.
Tomášek, Martin ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
73 Abstrakt Mnohovýznamový pojem logos provází filosofii od nejranějších autorů. Obecně lze říci, že pojem logos má v historii dvě hlavní skupiny významů. První skupina se týká řeči (slovo, řeč, věta…) a druhá skupina významů se týká rozumu (myšlenka, důvod, rozum, myšlení…). Druhá skupina ve filosoficko-teologickém uvažování přechází do představy rozumu přesahujícího člověka - "božský" či "světový rozum". Analytická filosofie postulovala teoretický podklad pro dualitu řeči a rozumu. Již Humboldt byl přesvědčen, že myšlení je vždy spojeno s jazykem, že řeč je orgán vytvářející myšlenky. Ebner v pneumatologické filosofii říká, že člověk je svojí povahou "Duchem, který má slovo", že "bez Slova není rozumu", a že "rozum je řeč, logos". Wittgenstein ve filosofii jazyka tvrdí, že "hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa", a že "věta je obrazem skutečnosti". Lingvistické práce Fodora o vnitřním jazyku myšlení (mentálštině) a zejména Chomského teorie existence struktury pro "univerzální gramatiku" v lidském mozku, poskytují předpoklady pro pátrání po takové struktuře. Neurovědní výzkumy tyto předpoklady potvrzují. Součástí mozku dospělého člověka jsou struktury specializované pro chápání řeči. Patří k nim Brocovo centrum pro vytváření řeči, Wernickeho centrum pro porozumění řeči, fasciculus arcuatus,...
|
|
|
Věroučné články Církve adventistů sedmého dne: teologická diskuze o jejich povaze, úloze a uspořádání v posledních 25 letech.
Pavlík, Benjamín ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
Diplomová práce "Věroučné články Církve adventistů sedmého dne: teologická diskuze o jejich povaze, úloze a uspořádání v posledních 25 letech" má dva hlavní cíle. V první řadě se pokouší zmapovat diskuzi adventistických teologů ohledně církevní věrouky v období od roku 1995 až po současnost. Dále se práce snaží zasadit zmíněnou diskuzi do základních historicko-hermeneutických souvislostí Církve adventistů sedmého dne. Úvod představuje cíle práce a jejich zdůvodnění. Zmíněn je také metodologický postup, základní výzkumné otázky a obsahová struktura předložené práce. V první části práce jsou na základě odborné literatury posloupně ukázány zásadní věroučná prohlášení Církve adventistů sedmého dne od roku 1848 až po současnost. Poté se první část zaměřuje na základní hermeneutická východiska adventistů sedmého dne, která se vztahují k Písmu a spisům Ellen G. Whiteové jakožto nekanonické prorokyni. Druhá část práce se již plně věnuje otázce, jak teologové z řad Církve adventistů sedmého dne vnímají povahu, smysl a uspořádání věroučných článků své církve - tedy, co věroučné články jsou, proč je mít a jak je uspořádat. V návaznosti na druhou kapitolu práce je rovněž představena debata ohledně zásady "sola scriptura". V závěru jsou shrnuty základní poznatky, které pramení z jednotlivých oddílů diplomové...
|
|
|
Vliv odluky na financování církví
Zeitham, Libor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
Práce se zabývá analýzou současného stavu financování církví. Církve po schválení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi pobírají příspěvek od státu na provoz církví, který se od roku 2016 snižuje ročně o pět procent z původní vyplácené částky ročně. Příspěvek bude vyplácen až do roku 2029, kdy bude vyplácení ukončeno. Dále ze zákona je církvím vyplácena finanční náhrada od roku 2013 po dobu třiceti let. Otázka, kterou řešila tato práce zněla: Zda jsou církve po třiceti letech schopny se sami financovat pouze z prostředků od státu, které by v průběhu těchto třiceti let pravidelně investovaly a platily by z nich pouze mzdy v předpokládané výši příspěvku na provoz z roku 2013 a valorizované od roku 2019 ve výši předpokládané inflace. O stejnou inflaci by se zvyšovala i vyplácená finanční náhrada od státu. Výsledkem výpočtu bylo zjištění, že za daných předpokladů by uspěla pouze Římskokatolická církev. Vzhledem k tomu, že církve nenaplňují základní předpoklad investování veškerého finančního příspěvku po odečtení mzdových výdajů, nedojde ke kladné odpovědi na výše položenou otázku ani u Římskokatolické církve. Neznamená to, že by tím církve ukončily svou činnost, ale bude to jistě znamenat změny ve struktuře některých církví, změny postojů k financování a zároveň zde bude...
|
|
|
Ekoteologie a ekologická praxe v Církvi československé husitské
Bezděk, Ondřej ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Vik, Dalibor (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zabýval ekoteologií a ekologickou praxí v Církvi československé husitské. Snažil jsem se postihnout jak teoretickou, tak praktickou rovinu péče o stvoření. Nejprve jsem se zabýval terminologií, která však není v českém jazyce příliš ukotvena ukotvena a termíny jako ekologie, ekoteologie, péče o stvoření ekologická teologie se dají do značné chápat a používat zástupně. Další část práce byla věnována ekologické teorii a praxi v církevnímu periodiku Český zápas, konkrétně ročníkům 1999 - 2018. Překvapivě tento časopis skýtal mnoho použitelného materiálu. Další část se zaměřovala přehled ekologické praxe v náboženských obcích CČSH. V současné době máme několik "zelených" náboženských obcí, ale situace se může zlepšovat. Nakonec jsem se rozhodl navrhnout vytvoření nového tělesa v rámci naší církve, které by se zabývalo ekologickými otázkami a mohlo pomáhat náboženským obcím k dosažení ekologické certifikace.
|
|
|
Slovo, na kterém záleží. Člověk a etika u Emmanuela Lévinase.
Vik, Dalibor ; Vogel, Jiří (vedoucí práce)
Studie v pěti kapitolách sleduje tematizaci člověka u francouzského myslitele Emmanuela Lévinase zejména v dílech De l'évasion (1935), De l'existence à l'existant (1947), Totalité et infini (1961) a Éthique comme philosophie première (1982), které představují různé etapy jeho filosofického vývoje. Nabízí výklad nejoriginálnějších Lévinasových pojmů, mapuje jejich postupnou genezi, zasazuje je do celkového kontextu jeho díla a načrtává další paralely či polemické výklady. Protože otázka po člověku vzniká u Lévinase obratem otázky po Bohu, na nějž se nemůžeme tázat jako na předmět, představuje jeho zkoumání člověka zároveň teologické téma par excellence. Studie se snaží prokázat, že Lévinasovy koncepce mohou být pro teologii inspirativní zejména: (1) v otázce metodologie, protože se vůči Bohu řídí striktně principem Sein-lassen a ukazuje, co se stane s naším myšlením, když toto nechat-být položíme jako východisko zkoumání; (2) v otázce revize některých teologických pojmů a jejich existenciálního obsahu; (3) jako důkladná analýza okrajových fenoménů, které systematická teologie jakožto onto-theo-logie marginalizovala či opomíjela, avšak s novým chápáním člověka se vracejí opět na scénu; (4) jako hermeneutický klíč k biblické exegezi; (5) jako zdroj podstatných úvah o primátu etiky, jež je podle Lévinase...
|
host ::
RSS.