|
|
Úmrtí v Zemském ústavu pro choromyslné (Kateřinkách) v letech 1911-1925
Zvoníková, Iveta ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Úmrtí v Zemském ústavu pro choromyslné (Kateřinkách) v letech 1911-1925 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá duševně nemocnými lidmi, kteří zemřeli v ústavu pro choromyslné v Praze na počátku 20. století. Cílem práce bylo analyzovat struktury zemřelých v Zemském ústavu pro choromyslné (Kateřinkách) v letech 1911-1925. Analýza byla postavena především na základě dat z matriky zemřelých 1911-1925. Pro komparaci struktury zemřelých v Zemském ústavu pro choromyslné se strukturami zemřelých v Čechách byly využity rakouské statistiky a Demografická ročenka. Struktury zemřelých byly analyzovány běžnými statistickými, demografickými a geografickými postupy, a to z hlediska pohlaví a věku, rodinného stavu, sociálního postavení, místa narození, místa bydliště, diagnóz (příčin úmrtí), délky hospitalizace a sezónnosti úmrtí. Z výsledků analýz bylo zjištěno, že struktura zemřelých v ústavu je velmi specifická od populace zemřelých v Čechách ve všech zkoumaných aspektech. Klíčová slova: Kateřinky, blázinec, struktura zemřelých, duševní porucha, matrika, 1. sv. válka
|
|
|
Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. do konce 19. století. Poznatky získané propojením tradičních a pokročilých metod historické demografie a metod historické sociologie.
Janáková Kuprová, Barbora ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Velková, Alice (oponent)
Obyvatelstvo na středočeském panství Škvorec od poloviny 18. do konce 19. století. Abstrakt Cílem práce je analyzovat reprodukční chování (sňatečnost, porodnost, ženskou i mužskou plodnost, úmrtnost) a sociální strukturu vybraných skupin obyvatelstva panství Škvorec v 18. a 19. století. Panství Škvorec nacházející se na území dnešního Středočeského kraje bylo ve studovaném období významnou zemědělskou oblastí. Ke zjištění počtu narozených, oddaných a zemřelých byla použita úplná jmenná excerpce církevních matrik. Kromě klasických historicko-demografických metod (především metody rekonstrukce rodin a následného výpočtu demografických ukazatelů z rodinných listů) byly k analýze dat využity i pokročilé statistické metody (analýza přežívání, Coxův regresní model). Tyto přístupy jsou v české historické demografii nové a přinášejí badatelům mnoho výhod, které jsou v práci představeny. Vývoj přirozené měny na panství je komparován se situací v úhrnu českých zemí a podrobněji pak s vývojem ve vybraných venkovských a městských lokalitách. Výsledná zjištění z velké části odpovídají vývoji pozorovanému v českých zemích. Pomocí vybraných redukčních koeficientů je pro období let 1760-1859 odhadnut také počet obyvatel panství. V neposlední řadě je v práci na základě studia soupisů duší věnována pozornost domácnostem ve...
|
|
|
Hajnalova linie v současné Evropě
Chráska, Miroslav ; Kurtinová, Olga (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Diplomová práce se snaží odpovědět na otázku, zda v současné Evropě stále platí rozložení zemí, které stanovil v roce 1965 ve svém teoretickém konceptu John Hajnal. Hlavním cílem bylo, na základě vybraných demografických ukazatelů (průměrný věk při uzavření prvního manželství u mužů a žen, průměrný věk ženy při narození prvního dítěte, index rozvodovosti, podíl živě narozených dětí v manželství a mimo manželství), reanalyzovat původní rozdělení zemí pomocí K-means shlukové analýzy. Demografické ukazatele byly převzaty z databáze Eurostatu z let 1990-2015. Dále byly provedeny K-means shlukové analýzy evropských zemí podle hodnotových orientací jejich obyvatel v oblasti sociálních vztahů a životních očekávání. Výpovědi respondentů pocházely ze šetření European Social Survey z let 2002-2018. Shluková analýza vybraných demografických ukazatelů nepotvrdila dva modely rodinného a sňatkového uspořádání podle Hajnalova konceptu. Dále provedené K-means shlukové analýzy hodnotových orientací respondentů však potvrdily statisticky významnou existenci dvou hodnotových přístupů k životním prioritám - preferenci tradičně přijímaných hodnot a preferenci dynamického a výkonnostního přístupu k životu i sobě samému. Klíčová slova Hajnalova linie, rodina, sňatečnost, rozvodovost, výzkumný projekt ESS, K-means...
|
|
|
Možnosti implementace demografie do výuky na středoškolské úrovni
Vondrášek, Martin ; Hulíková Tesárková, Klára (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Možnosti implementace demografie do výuky na středoškolské úrovni Abstrakt Hlavními cíli diplomové práce bylo zhodnotit míru začlenění a potenciál demografie při výuce na středoškolské úrovni a navrhnout konkrétní aktivity, které lze v rámci vyučovacích hodin realizovat. Jedná se o první ucelenou práci zaměřenou specificky na didaktiku demografie. V práci jsou využity veřejně dostupné online databáze Českého statistického úřadu, Organizace spojených národů a Population Reference Bureau. Byla provedena analýza sylabů předmětů z prvních ročníků vybraných vysokých škol, obsahová analýza vybraných středoškolských učebnic a rámcového vzdělávacího programu. Z analýz vyplývá velký prostor pro implementaci demografie nejen v rámci výuky zeměpisu. Práce je doplněná o konkrétní návrhy aktivit použitelných při výuce na středních školách. Klíčová slova: Česko, demografie, výuka demografie, implementace, střední školy, analýza učebnic, rámcový vzdělávací program
|
|
|
Vývoj obyvatelstva ve městě Brně v letech 1880-1910
Horáková, Lucie ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Vývoj obyvatelstva ve městě Brně v letech 1880-1910 Abstrakt Cílem této práce je analýza a popis populačního vývoje v Brně v letech 1880-1910. Demografická analýza byla provedena na základě dat ze Sčítání lidu (1880, 1890, 1900 a 1910) a z dat Pohybů obyvatelstva (1881-1910), pro zpracování analýzy byly použity základní demografické metody. Práce je členěna do šesti kapitol, které čtenáře postupně seznamují se socioekonomickými a demografickými charakteristikami obyvatelstva v Brně. Na přelomu 19. a 20. století probíhala i v Brně první fáze demografické revoluce. Ve sledovaném období došlo k nárůstu počtu obyvatel města Brna, zejména migrací, a ke změně věkové struktury, která je charakterizována zestárnutím populace. Úroveň plodnosti a úmrtnosti se postupně snižovaly, zatímco úroveň sňatečnosti rostla. Klíčová slova: obyvatelstvo, populační vývoj, historická demografie, město Brno
|
|
|
Vývoj obyvatelstva v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910
Nováková, Iveta ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Velková, Alice (oponent)
Vývoj obyvatelstva v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou populačního vývoje v politickém okrese Kutná Hora v letech 1880-1910. Politický okres Kutná Hora se členil na dva soudní okresy - Kutná Hora a Uhlířské Janovice. Kutnohorsko patřilo k oblastem Čech, kde se změny právě probíhající demografické revoluce prosazovaly poměrně brzy a bylo tomu díky okresnímu městu, ve kterém se vyskytovalo více pracovních příležitostí v průmyslu a ve službách. Soudní okres Uhlířské Janovice patřil spíše k zemědělsky zaměřeným oblastem, v obcích vesnického charakteru se objevovala řemeslná výroba, ale tradici měla i sklářská výroba. Klíčová slova: populační vývoj, struktura populace, historická demografie, politický okres Kutná Hora, porodnost, úmrtnost, sňatečnost, přírůstek obyvatelstva
|
|
|
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova)
Bozděch, Lukáš ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Velková, Alice (oponent)
Změny reprodukčního chování obyvatelstva na počátku demografické revoluce (na příkladu Staňkova) Abstrakt Cílem této práce je analýza reprodukčního chování obyvatelstva v českých zemích v 19. století, tedy v době počínající demografické revoluce. Výzkum se týká obce Staňkov v jihozápadních Čechách, což byla sice lokalita v zaostávajícím regionu, ale v obci samotné došlo v průběhu 19. století k rozvoji průmyslu. To mělo za následek i velký růst počtu obyvatel ve zkoumaném období. Pomocí metody rekonstrukce rodin byly z matrik narozených, oddaných a zemřelých vytvořeny rodinné listy, jejichž analýzou byly zjišťovány především ukazatele sňatečnosti, manželské plodnosti a kojenecké úmrtnosti. S použitím klasifikace podle sociálního postavení byly analyzovány rozdíly v demografickém chování jednotlivých složek obyvatelstva. Zjištěné výsledky byly pro lepší zasazení do kontextu srovnávány s jinými prozkoumanými lokalitami v českých zemích. Ukázalo se, že v rámci jednotlivých skupin obyvatelstva v 19. století ke změnám demografického chování ještě příliš nedocházelo. Celospolečenské trendy pozorované na počátku demografické revoluce se tak dají z velké části připsat proměnám sociální struktury obyvatelstva. Klíčová slova: demografická revoluce, 19. století, rekonstrukce rodin, Staňkov, sociální stratifikace Počet...
|
|
| |
|
|
Struktury obyvatelstva městyse Koloveč v letech 1910-1921.
Hájková, Tereza ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Struktury obyvatelstva městyse Koloveč v letech 1910-1921 Abstrakt Tato práce pojednává o demografickém vývoji městyse Koloveč během 1. světové války, která výrazně zasáhla do struktury obyvatelstva nejen v českých zemích, ale i v Evropě. První část práce je věnována právě 1. světové válce, jejímu vzniku a následkům, které ovlivnili strukturu obyvatelstva i po válce. Další důležitou událostí byla v roce 1918 španělská chřipka, která zapříčinila smrt několika desítek milionů obyvatel v Evropě. Stěžejní část práce se věnuje počtu narozených a zemřelých obyvatel a počtu sňatků v Kolovči v letech 1910-1921 na základě dat z kolovečské matriky. Součástí je také komparace let 1910 a 1921, kdy bylo v českých zemích provedeno sčítání obyvatelstva, které je analyzováno podle předem zvolených kritérií v městysi Koloveč. Ty jsou členěny na 4 části, a to na demografické znaky, etnické a sociokulturní charakteristiky a socioprofesní charakteristiky. Klíčová slova: 1. světová válka, španělská chřipka, městys Koloveč, obyvatelstvo, matrika
|
|
|
Obyvatelstvo města Liberec a jeho struktury na základě Soupisu poddaných podle víry (1651)
Černochová, Anna ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent)
Obyvatelstvo města Liberec a jeho struktury na základě Soupisu poddaných podle víry (1651) Abstrakt Hlavním cílem této práce bylo detailně statisticky analyzovat obyvatelstvo města Liberec tak, jak je evidované v Soupisu poddaných podle víry z roku 1651. Obyvatelstvo jsem popsala jak ze strany typologie rodin a domácnostní, včetně hlav domácností, tak i ze strany demografických ukazatelů a katolického vyznání obyvatel. Dále jsem se také věnovala problematice čeledínů, děveček a podruhů a jejich umístění v rodinné struktuře. Pro rozbor obyvatelstva města Liberec v roce 1651 jsem použila běžných statistických a demografických postupů. Prostřednictvím analýzy a porovnáním obyvatel města Liberec s jinými městy i vesnicemi byla zjištěna odlišnost města Liberec v roce 1651. Město Liberec bylo od ostatních měst i vesnic rozdílné téměř ve všech zkoumaných faktorech. Výjimkou zde je typologie rodin, která si drží svou typickou podobu v celé části západní Evropy. Klíčová slova: typologie rodin a domácností, čelední služba, podruzi, katolické vyznání
|
host ::
RSS.