|
|
Evropské sociální modely
Wolfová, Veronika ; Mysíková, Martina (vedoucí práce) ; Vančura, Matěj (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sociálními politikami napříč Evropou a modely, které je mezi systémy sociálního zabezpečení možné odhalit. Při hledání modelů se opírá o dřívější studie, které zkoumaly členské země Evropské unie před přijetím států východní Evropy roku 2004. Tato teorie je zde rozšířena o výzkum současné situace, kdy Evropská unie čítá 27 členů. S důrazem na sociální politiky jsou sociální modely zasazeny do kontextu strategií, které Evropská komise vydává jako podněty k sociálním reformám. Součástí této práce je také hodnocení sociálních modelů s ohledem na možnou konvergenci k evropskému sociálnímu modelu.
|
|
|
Reformy penzijních systémů v zakládajících státech Evropské unie
Platil, Lukáš ; Hedbávný, Petr (vedoucí práce) ; Vančura, Matěj (oponent)
Práce se zabývá důchodovými systémy Německa, Francie a Itálie. Hlavním předmětem práce je popis reforem těchto systémů v posledních dvaceti letech - jedná se o popis důvodů vedoucích k reformám, samotných reforem a výhledů do budoucna. Kromě toho se práce zabývá i valorizačními postupy v těchto zemích a zkoumá relevanci užívání indexu spotřebitelských cen pro tyto účely. Práce se skládá ze tří hlavních částí. V první části jsou stručně popsány současné důchodové systémy v daných zemích. V druhé části jsou popsány důvody vedoucí k nutnosti reforem - rostoucí finanční náročnost systémů mj. kvůli demografickým trendům a vývoji na trhu práce. Dále je předložen výčet hlavních bodů reforem za posledních dvacet let, jejichž hlavním cílem byla finanční konsolidace a přesun k vícepilířovému nastavení systému. Obsaženo je i hodnocení přetrvávajících problémů a nutnosti pokračování reforem v budoucnu. Ve třetí části jsou popsány možnosti valorizace penzí a valorizační postupy v daných zemích. Zároveň je diskutována relevance indexu spotřebitelských cen pro měření růstu životních nákladů důchodců - zda je tento index obecně dobrým měřítkem růstu životních nákladů a zda je správné užívání agregovaného indexu jen pro určitou skupinu lidí. Součástí této části práce je i vlastní analýza rozdělení inflace v...
|
|
|
Faktory determinující výši mzdy
Kroupa, Jan ; Šolc, Jan (vedoucí práce) ; Vančura, Matěj (oponent)
Práce ukazuje, jak důležitou složkou mzdy je lidský kapitál a jak ostatní charakteristiky, ať už jedince nebo podniku, působí na výši mzdy. Nejdříve je popsána teorie lidského kapitálu, investice do všeobecného nebo specifického výcviku a kterak tyto investice ovlivňují rozložení příjmů v průběhu života. Hlavní složkou lidského kapitálu je vzdělání, proto se práce snaží ukázat různé metody, jak měřit návratnost investice do vzdělání, ať už plnou metodou nebo pomocí Mincerovy rovnice příjmů. Stále aktuální otázkou je mzdová mezera mezi muži a ženami. Část rozdílu je způsobena odlišným vybavením lidským kapitálem, ale část má původ v diskriminaci nebo odvětvové segregaci. Práce uvádí postup dekompozice mzdové mezery na jednotlivé složky s rozdílnou příčinou vzniku (Oaxaca- Blinderův rozklad s Heckmanovým rozšířením), tedy na "efekt vybavení", "efekt diskriminace" a "efekt výběru". Po teoretické části následuje analýza dostupných dat poskytovaných Českým statistickým úřadem. Rozbor analyzuje hodnoty průměrné mzdy, mediánu mezd a mzdové mezery podle různých faktorů zmíněných v teoretické části, a zda tyto faktory ovlivňují mzdy podle předpokladů. Analýza prakticky potvrzuje teorii, že mzda roste s věkem, s vyšší úrovní vzdělání a že stále existuje mzdová mezera mezi muži a ženami. Na závěr je ukázán...
|
|
|
Reformy penzijních systémů v zakládajících státech Evropské unie
Platil, Lukáš ; Hedbávný, Petr (vedoucí práce) ; Vančura, Matěj (oponent)
Práce se zabývá důchodovými systémy Německa, Francie a Itálie. Hlavním předmětem práce je popis reforem těchto systémů v posledních dvaceti letech - jedná se o popis důvodů vedoucích k reformám, samotných reforem a výhledů do budoucna. Kromě toho se práce zabývá i valorizačními postupy v těchto zemích a zkoumá relevanci užívání indexu spotřebitelských cen pro tyto účely. Práce se skládá ze tří hlavních částí. V první části jsou stručně popsány současné důchodové systémy v daných zemích. V druhé části jsou popsány důvody vedoucí k nutnosti reforem - rostoucí finanční náročnost systémů mj. kvůli demografickým trendům a vývoji na trhu práce. Dále je předložen výčet hlavních bodů reforem za posledních dvacet let, jejichž hlavním cílem byla finanční konsolidace a přesun k vícepilířovému nastavení systému. Obsaženo je i hodnocení přetrvávajících problémů a nutnosti pokračování reforem v budoucnu. Ve třetí části jsou popsány možnosti valorizace penzí a valorizační postupy v daných zemích. Zároveň je diskutována relevance indexu spotřebitelských cen pro měření růstu životních nákladů důchodců - zda je tento index obecně dobrým měřítkem růstu životních nákladů a zda je správné užívání agregovaného indexu jen pro určitou skupinu lidí. Součástí této části práce je i vlastní analýza rozdělení inflace v...
|
|
|
Faktory determinující výši mzdy
Kroupa, Jan ; Šolc, Jan (vedoucí práce) ; Vančura, Matěj (oponent)
Práce ukazuje, jak důležitou složkou mzdy je lidský kapitál a jak ostatní charakteristiky, ať už jedince nebo podniku, působí na výši mzdy. Nejdříve je popsána teorie lidského kapitálu, investice do všeobecného nebo specifického výcviku a kterak tyto investice ovlivňují rozložení příjmů v průběhu života. Hlavní složkou lidského kapitálu je vzdělání, proto se práce snaží ukázat různé metody, jak měřit návratnost investice do vzdělání, ať už plnou metodou nebo pomocí Mincerovy rovnice příjmů. Stále aktuální otázkou je mzdová mezera mezi muži a ženami. Část rozdílu je způsobena odlišným vybavením lidským kapitálem, ale část má původ v diskriminaci nebo odvětvové segregaci. Práce uvádí postup dekompozice mzdové mezery na jednotlivé složky s rozdílnou příčinou vzniku (Oaxaca- Blinderův rozklad s Heckmanovým rozšířením), tedy na "efekt vybavení", "efekt diskriminace" a "efekt výběru". Po teoretické části následuje analýza dostupných dat poskytovaných Českým statistickým úřadem. Rozbor analyzuje hodnoty průměrné mzdy, mediánu mezd a mzdové mezery podle různých faktorů zmíněných v teoretické části, a zda tyto faktory ovlivňují mzdy podle předpokladů. Analýza prakticky potvrzuje teorii, že mzda roste s věkem, s vyšší úrovní vzdělání a že stále existuje mzdová mezera mezi muži a ženami. Na závěr je ukázán...
|
|
|
Evropské sociální modely
Wolfová, Veronika ; Mysíková, Martina (vedoucí práce) ; Vančura, Matěj (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá sociálními politikami napříč Evropou a modely, které je mezi systémy sociálního zabezpečení možné odhalit. Při hledání modelů se opírá o dřívější studie, které zkoumaly členské země Evropské unie před přijetím států východní Evropy roku 2004. Tato teorie je zde rozšířena o výzkum současné situace, kdy Evropská unie čítá 27 členů. S důrazem na sociální politiky jsou sociální modely zasazeny do kontextu strategií, které Evropská komise vydává jako podněty k sociálním reformám. Součástí této práce je také hodnocení sociálních modelů s ohledem na možnou konvergenci k evropskému sociálnímu modelu.
|
host ::
RSS.