|
|
Role ghrelinu v modulaci neuropatické bolesti
Komárková, Lucia ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Franěk, Miloslav (oponent)
Neuropatickou bolest stále nedokážeme efektivně potlačit, proto nadále zůstává závažným problémem. Ghrelin, orexigenní hormon z enteroendokrinních buněk žaludku, by mohl svým antinocicepčním vlivem přispět k jejímu potlačení. Dřívější práce ukázaly, že ghrelin zabrání rozvoji nocicepčních symptomů neuropatické bolesti. Cílem naší práce bylo zjistit, zda chronicky podávaný ghrelin bude mít vliv na již plně rozvinutou neuropatickou bolest a odlišit jeho antinocicepční a analgetický účinek. Použili jsme model chronické konstrikce sedacího nervu. Ukázali jsme, že ghrelin potlačil již rozvinutou tepelnou i mechanickou hyperalgezii, takže nejen zabrání rozvoji, ale také potlačí již rozvinuté nocicepční symptomy. Z testů analgezie ale vyplynulo, že neovlivnil teplotní preferenci, ani nevyvolal preferenci místa. Předpokládáme tedy, že ghrelin nepůsobí analgeticky u neuropatické bolesti a antinocicepční efekt by mohl být způsoben spíše jeho protizánětlivým nebo neuroprotektivním vlivem. Klíčová slova: Ghrelin, neuropatická bolest, chronická konstrikce sedacího nervu, preferenční metody
|
|
|
Metody preference ve výzkumu bolesti
Komárková, Lucia ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Mrózková, Petra (oponent)
Práce se věnuje možnosti zjištění neuropatické bolesti u laboratorních myší a potkanů. Neuropatická bolest je charakterizována vedle evokované alodynie a hyperalgezie také spontánní bolestí, zdůrazněnou afektivně-motivační složkou bolesti vedoucí až k depresivnímu chování. Spontánní bolest, bolest na podnětu nezávislá, je však nezjistitelná klasickými metodami, které měří práh bolesti. Cílem práce je popsat metodiky využívající volby preference ve výzkumu neuropatické bolesti. Zaměřili jsme se na tři metody - metodu podmíněné preference místa, metodu preference cukrové vody a metodu teplotní preference. První zmíněná metoda se snaží vytvořit asociaci mezi úlevou od bolesti a specifickým místem, které zvíře následně preferuje. Tato metoda podmíněné preference místa může sloužit k odhalení spontánních bolestí, které se manifestují většinou při neuropatické bolesti. Metoda preference cukrové vody sleduje pokles konzumace cukrové vody po působení chronické bolesti, což můžeme pokládat za anhedonii (symptom deprese), takže díky této metodě máme možnost prozkoumat interakce mezi bolestí a depresí. Metoda teplotní preference studuje změny preferencí mezi studenou a teplou podložkou po působení bolesti nebo po podání analgetik. Poznatky vycházející z preferenčních metod nám pomáhají prozkoumat všechny...
|
|
|
Hodnocení krátkodobého efektu aplikace rázové vlny na spoušťové body v myofasciálních tkáních
Novák, Jan ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent)
Diplomová práce Hodnocení krátkodobého efektu aplikace rázové vlny na MTrP Abstrakt Práce se zabývá tématem aplikace radiálních extrakorporálně generovaných rázových vln do spoušťového bodu v m. trapezius pars descendens dominantní horní končetiny. Výzkumná část je randomizovanou částečně dvojitě zaslepenou placebem kontrolovanou studií, která na vzorku 28 probandů (rozdělených do terapeutické a kontrolní skupiny) hodnotí efekt terapie. Účinek byl objektivizován měřením prahu tlakově algické citlivosti, měřením rozsahu aktivního úklonu krční páteře a měřením maximální flexe zápěstí a 3. prstu (měřeno před a po terapii). Hodnota prahu tlakově algické citlivosti spoušťového bodu v m. trapezius se zvýšila v průměru ze 199 na 295 kPa (p = 0,025). Zvýšil se také úklon CP ve směru k nedominantní horní končetině a to v průměru o 3 stupně (p = 0,045). Práce dále zkoumá, zda dochází po terapii ke změně hodnot prahu tlakově algické citlivosti sedmi referenčních bodů vzdálených od místa aplikace. Hodnota prahu tlakově algické citlivosti těchto bodů se po ošetření zvýšila v průměru z 395 na 483 kPa (p = 0,032). Předpokládáme, že zvýšení hodnot PPT v referenčních bodech bylo způsobeno inhibičním systémem DNIC (diffuse noxious inhibitory control). Význam endogenní modulace bolesti a možnost aplikace rázových vln za...
|
|
|
Use of adrenergic receptor alpha2-agonists in pain treatment
Soláriková, Ivana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Maršáková, Lenka (oponent)
α2-agonistov adrenergných receptorov radíme do skupiny adjuvantných analgetík, ktoré sa podieľajú na modulácii a liečbe bolesti. Pôsobia v noradrenergnom systéme, kde väzbou na receptor spúšťajú kaskádu dejov, vedúcu okrem iného k antinocicepcii. Klinicky najpoužívanejšími predstaviteľmi tejto skupiny sú klonidín a dexmedetomidín, vo veterinárnom lekárstve je tiež používaný xylazín. Veľkou výhodou je ich schopnosť potenciovať účinok opoidných aj neopoidných analgetík a anestetík a znižovať ich dávky. To zmierňuje nepríjemné vedľajšie efekty, spojené najmä s užívaním opoidov, a tiež rozvoj tolerancie. Sú efektívne aj v lokálnej anestézii, kedy vďaka periférnemu miestu účinku nespôsobujú charakteristické, centrálne sprostredkované vedľajšie efekty hemodynamického charakteru. Podieľajú sa na potlačovaní zápalovej reakcie organizmu inhibíciou produkcie prozápalových cytokinínov. Napriek širokej sfére účinku sa zdajú byť bezpečné pri rade rôznych kontraindikácií, ako je sepsa, diabetes alebo tehotenstvo. Kľúčové slová: α2-adrenergné receptory, agonisti, bolesť, analgézia, klonidín, dexmedetomidín, potenciácia, adjuvans
|
|
|
Behaviorální projevy bolesti u potkanů
Zámečník, Jakub ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Boukalová, Štěpána (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky týkající se behaviorálních projevů bolesti u potkanů. Práce je zaměřena na potkany, jelikož ty jsou jedny z nejvíce užívaných laboratorních zvířat, a mohou se v některých pokusech setkat i s bolestí. Z různých projevů bolesti jsou vybrány právě behaviorální, které jsou poměrně dobře rozpoznatelné a vyhodnotitelné. Nejdříve jsou uvedeny nezbytné základy souvisejícími s fenoménem bolesti, s jeho pojetím u zvířat, s klasifikací, s fyziologií či třeba se způsoby, jakými se u potkanů experimentálně bolest vyvolává. V druhé polovině jsou pak postupně probrány jednotlivé behaviorální projevy bolesti s uvedenými příklady, za jakých podmínek byly sledovány. Hlavním tématem práce je tedy bolest a s ní související únikové reakce, postoj, vzhled a specifické pohyby potkana, dále je probrána vokalizace, změny v konzumaci jídla a vody, změny pohybové aktivita, úzkost, kognitvní funkce a mnoho dalších projevů. Práce může být cenným přínosem pro všechny pracovníky se zvířaty a svým rázem přispívá k welfare zvířat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv stárnutí, ročního období a teploty na práh bolesti u laboratorního potkana
Vítková, Jana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Špicarová, Diana (oponent)
S bolestí se ve svém životě setkal snad každý živočich. Provádí se mnoho výzkumů v laboratorních podmínkách, abychom zjistili, jak bolest funguje a jak ji dokázat zmírnit či využít v náš prospěch. Naše práce se zaměřila na vliv stárnutí, ročního období, aklimatizace a okolní teploty na termální a mechanický práh bolesti u laboratorního potkana. Zajímalo nás, jak tyto faktory ovlivňují výsledky jednotlivých výzkumů. Ve všech experimentech byli používání samci potkanů kmene Wistar. Termální práh bolesti byl měřen pomocí latence obranné reakce tří částí těla: předních, zadních končetin a ocasu. Mechanický práh bolesti byl měřen pomocí von Freyových vláken a teplota pokožky IR teploměrem. Naše výsledky ukázaly, že: (i) stárnutí organismu ovlivňuje vnímání termálního prahu bolest; (ii) při stárnutí i změně teploty se vyskytuje kraniokaudální distribuce nocicepční citlivosti - přední končetiny mají nižší latenci než zadní končetiny; (iii) termální práh bolesti závisí nepřímo na okolní teplotě a teplotě pokožky; (iv) nevyskytuje se vliv opakovaného měření na nocicepční práh u všech třech částí těla; (v) zadní končetiny a ocas jsou více citlivé na změny okolní teploty než přední končetiny; (vi) mechanický práh bolesti se nemění při změně okolní teploty. Tyto nálezy poukázaly značnou důležitost...
|
|
|
Metody měření bolesti u zvířat
Štěrbová, Petra ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Nerandžič, Vladimír (oponent)
Bolest u zvířat byla v minulosti zcela přehlížena. Předpokládalo se, že zvířata netrpí, protože to nemohou nijak říci. Dnes již víme, že tomu tak není a že zvířata mohou po fyzické stránce pociťovat bolest podobně jako my. V této práci jsem shrnula základní poznatky o možnostech měření bolesti u zvířat. Přitom existují dva různé přístupy k měření bolesti u zvířat. První je založen na prahu bolesti, druhý na pozorování změn v chování. Pro zjišťování bolesti byla vyvinuta řada animálních modelů. Zkoumání bolesti u zvířat nám může pomoci objasnit mechanismy a způsoby léčby vážné chronické a neuropatické bolesti. Z etického hlediska je téměř nemožné vystavit člověka pro experimentální účely vážnému neuropatickému zranění, proto jsou v těchto případech využívána zvířata. A nejen to, v dnešní době představují zvířata pro mnoho lidí právoplatného člena rodiny, proto je pro nás něco jako morální povinnost ulehčit zvířeti od bolesti.
|
|
|
Fyziologický význam bolesti
Zámostná, Kateřina ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Bolest představuje fyziologický proces spojený s negativním emocionálním zážitkem, který varuje naše tělo před hrozícím poškozením, nebo je tak popisován. Vedle bolestí neuropatických, které z definice nemají žádný význam, bolest ve svém výsledku zprostředkovává funkci obrannou. Pro tuto obrannou funkci je však dostačující jiný mechanizmus - obranný reflex, který je evolučně původnější. Můžeme se tedy ptát, zda je bolest pouhým emocionálním prožitkem, který obranný reflex doprovází, nebo má i jiné, své vlastní funkce. Ke zjištění fyziologických významů bolesti využijeme vzácného syndromu kongenitální analgezie, který se vyznačuje absencí bolesti. Na základě srovnání klinických případů tohoto syndromu s populací bez poruch vnímání bolesti popíšeme jednotlivé funkce bolesti, které vztáhneme k jednotlivým složkám bolesti - senzoricko-diskriminační a afektivně-motivační. Senzoricko-diskriminační složka zprostředkovává funkce obrannou, informativní a diagnostickou. Funkce obranná je analogická s funkcí obranného reflexu. Informativní funkce nám podává informace o fyziologickém procesu, při němž hraje bolest důležitou roli - porodu. Diagnostická funkce se uplatňuje v medicíně a jde o slovní popis obranného reflexu. Funkce SD složky se uplatňují v době aplikace podnětu a pro jejich zdárný průběh si vystačíme s...
|
|
|
Vnímání bolesti ve stáří
Vítková, Jana ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Stárnutí populace je jedním z největších problémů této doby. Se zvyšujícím se věkem se čím dál více musíme zabývat doprovodným jevem - bolestí, která značně znepříjemňuje život a znemožňuje běžné začlenění do společnosti starším lidem. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o bolesti ve stáří. Zaměřuje se na mechanismus vnímání bolesti, fyziologii stárnutí a druhy bolestí, které se u starších lidí vyskytují. Některé druhy bolestí provázejí onemocnění, která se vyskytují častěji ve stáří - neuropatické, chronické a onkologické bolesti. Zvýšený výskyt těchto druhů bolesti může být vysvětlen pomocí postupné degenerace nervové soustavy v průběhu stárnutí, ať již demyelinizací a snižováním počtu nervových vláken, či hromaděním volných radikálů v organismu. Naproti tomu existují i typy bolestí, které starší lidé pociťují s nižší intenzitou - mezi ně patří viscerální a pooperační bolesti. Zároveň u starších lidí dochází ke zvýšení prahu bolesti. Tento paradox, tj. vyšší výskyt chronické bolesti o vyšší intenzitě na jedné straně a na druhé straně snížení viscerální a pooperační bolesti lze vysvětlit pomocí difúzní kontroly inhibice bolesti. Každopádně současné poznatky o bolesti u starší populace jsou často hypotetické nebo nejsou jednoznačně prokázány a přijímány. Také proto je nutné se nadále výzkumu...
|
|
|
Změny prahu tlakově-algické citlivosti svalu v závislosti na kloubní konfiguraci - centrované vs. decentrované postavení
Jevič, Filip ; Čech, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vaculín, Šimon (oponent)
Pojem centrované postavení v kloubu je zatím chápán především v biomechanických souvislostech. Možný neurofyziologický pohled nabízí tato práce, která zkoumá vliv centrovaného, resp. decentrovaného postavení na práh tlakové citlivosti (PPT) tří svalů (m. temporalis, m. tibialis anterior, m. interosseus dorsalis I) v polohách vsedě a vleže u zdravých dobrovolníků. U 49 lidí (21 žen, 28 mužů) jsme změřili PPT celkem ve čtyřech polohách, pořadí poloh bylo randomizováno. Signifikantně vyšší PPT v centrované poloze jsme zaznamenali u všech tří svalů (p=0,001; 0,0016; 0,00009). Procentuálně vyjádřená změna PPT je srovnatelná s částí studií využívajících léčebné techniky (mobilizace, manipulace, cvičení). Neprokázali jsme vliv polohy těla (sedu vs. lehu) na PPT. V centrovaném postavení je vyšší PPT svalů u zdravých mladých jedinců oproti postavení decentrovanému. Tento nově potvrzený fakt otvírá nové možnosti uchopení klíčového pojmu fyzioterapie "centrované postavení".
|
host ::
RSS.