|
|
Vliv dlouhodobého hnojení na kvalitu píce vojtěšky
Čítková, Lenka ; Hakl, Josef (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Kvalita píce vojtěšky seté (Medicago sativa L.) je zásadní ve vztahu k výživě zvířat. Jednou z možností, jak ji ovlivnit, je zvýšení dostupných živin v půdě hnojením. Cílem této práce bylo zhodnotit vliv dlouhodobého hnojení na kvalitu a strukturu porostu vojtěšky seté.
Dlouhodobý experiment s hnojením byl založen v roce 1955 ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby v Praze - Ruzyni. Pokus s porostem vojtěšky byl založen na jaře roku 2013 jako podsev do ječmene jarního. Bylo hodnoceno 6 rozdílných variant hnojení: varianta nehnojená organicky ani minerálně (kontrolní varianta); varianty hnojené minerálně s nízkými a vysokými dávkami N - P - K; varianta hnojená pouze hnojem a varianty hnojené kombinací hnoje a nízkých a vysokých dávek N - P - K. Vzorky píce byly odebírány z první seče v roce 2015, ve 4 opakováních a byl stanoven počet rostlin/m2 (R/m2), počet lodyh/m2 (L/m2) a maximální délka lodyhy (MSL). U deseti nejdelších lodyh byl stanoven hmotnostní podíl listů v píci (LWR). Ve vzorcích byl stanoven obsah dusíkatých látek (NL), neutrálně detergentní vlákniny (NDF) a stravitelnosti neutrálně detergentní vlákniny (NDFD).
Minerální hnojení významně ovlivnilo strukturu porostu, přičemž rostoucí dávky minerálních hnojiv snižovaly počet rostlin/m2. Počet lodyh/m2 nebyl prokazatelně ovlivněn ani jedním typem hnojení. Maximální délka lodyh se zvyšovala s minerálním hnojením. Ačkoli výnos na sledovaných plochách nebyl ovlivněn hnojením, se zvyšující se dávkou minerálních hnojiv vykazuje rostoucí trend, neboť pozitivně koreluje s délkou lodyh. Hmotnostní podíl listů byl minerálním hnojením snižován. Organické hnojení vedlo ke zvýšení obsahu NL v listech, zatímco hnojení minerálním dusíkem vykazovalo tendenci snižovat obsah NL v píci. S organickým hnojením se zvyšuje obsah NDF i NDFD píce. Vysoké dávky minerálního hnojiva mají negativní vliv na NDFD v lodyhách vojtěšky, kdežto v listech hnojení N - P - K vykazuje pozitivní vliv na NDFD. Kombinace organického a minerálního hnojení, kulminující s vyšší dávkou N - P - K vykazuje pozitivní vliv na NDFD.
Vliv dlouhodobého hnojení na kvalitu píce se může projevovat různě v listech a lodyhách jetelovin. Proto je vhodné sledovat kvalitu těchto částí odděleně. Minerální hnojení výrazně ovlivňuje strukturu porostu a zvyšuje výnos, což má na kvalitu spíše negativní vliv. Organické hnojení výrazně nezvyšuje výnos, ale zlepšuje kvalitu píce, zejména stravitelnost.
|
|
|
Studium regenerace a růstu kořenů pcháče osetu (Cirsium arvense L.)
Čítek, Jaroslav ; Hamouz, Pavel (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Pcháč oset (Cirsium arvense L.) je vytrvalý, hluboce kořenící, bylinný plevel z čeledi hvězdicovitých (Asteraceae), rozmnožující se generativně i vegetativně. Patří mezi velmi významné plevele, je řazen mezi deset nejvýznamnějších plevelů světa. Mimořádně významným plevelem se stal především pro svoji schopnost osídlovat ornou půdu a vysokou reprodukční a konkurenční schopnost. Cílem práce je vytvoření ucelené informace o biologických vlastnostech pcháče osetu, významných z hlediska jeho reprodukce a schopnosti přežívání na stanovišti. Dále popsat a analyzovat efektivní způsoby jeho regulace, které jsou v současné době používány.
Literární přehled se zabývá biologickými vlastnostmi pcháče osetu. Popisuje jeho význam a škodlivost, morfologii, rozmnožování a šíření. Dále uvádí způsoby jeho přímé a nepřímé regulace.
V experimentální části byla popsána dynamika tvorby listových růžic
a zjišťována schopnost regenerace různě dlouhých řízků kořenových výběžků pcháče osetu, uložených do různých hloubek. Předpokladem pokusu bylo, že celkovou regeneraci pcháče osetu ovlivní jak délka kořenových výběžků, tak i hloubka uložení. Délka kořenových výběžků regeneraci statisticky průkazně ovlivnila, měla vliv na všech pět sledovaných znaků: počet nově vytvořených rostlin (p<0,001), počet lodyh (p=0,046), hmotnost nadzemní (p=0,016) a kořenové (p<0,001) biomasy a délku nově vytvořeného kořenového systému (p<0,001). Vliv hloubky uložení výběžků byl statisticky prokázán u počtu rostlin (p=0,038), počtu lodyh (p<0,001)
a hmotnost kořenového systému (p=0,045). Jedna nádoba vytvořila průměrně
121,5 g celkové biomasy. Nejvíce výběžky dlouhé 8 cm (160,1 g). Rostliny vzešlé z nejkratších fragmentů vytvořily 115,1 g celkové biomasy.
|
|
|
Hodnocení nástupu a doby trvání fáze kvetení u vybraných druhů polních plevelů
Trefil, Daniel ; Holec, Josef (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Plevele jsou v zemědělství chápány převážně jako škodlivý organismus při pěstování kulturních rostlin. Na druhou stranu plevele poskytují potravu pro bezobratlé živočichy, kteří se živí pylem a nektarem. Plodiny ji nemohou dlouhodobě poskytovat, protože kvetou synchronizovaně. Plevele kvetou během vegetačního období kontinuálně a v této fenologické fázi nalézáme různé druhy po celé vegetační období. Pro hmyz tak poskytují stabilní zdroj potravy.
Cílem předkládané práce bylo stanovit počátek rozkvětu a délku trvání fáze kvetení u vybraných druhů polních plevelů. Hodnoceny byly plochy areálu Pokusného a demonstračního pozemku FAPPZ, přilehlé plochy a demonstrační parcelky se vzácnějšími druhy plevelů, které se na pozemku přirozeně nevyskytují. Soupis kvetoucích druhů byl prováděn v týdenním intervalu. Monitoring byl zahájen v 9. kalendářním týdnu po odeznění mrazů, poté pozorování pokračovalo až do 48. kalendářního týdnu. Celkem bylo pozorováno 160 druhů polních plevelů, z čehož se 67 druhů vyskytovalo v demonstračních parcelkách.
Bylo zjištěno, že nejdříve rozkvétají fotoperiodicky neutrální druhy, převážně ze skupiny jednoletých ozimých plevelů, následovány jsou jednoletými efemérními plevely. Mezi pozdně rozkvétající druhy řadíme především zástupce pozdně jarních plevelů, ale také některé druhy vytrvalých plevelů.
Již v prvním týdnu pozorování kvetlo 11 druhů plevelů, postupně toto číslo stoupalo až do maximálního počtu 118 druhů ve 27. kalendářním týdnu, poté rostlinné druhy přirozeně ubývaly. Nově kvetoucí druhy byly zaznamenávány až do 36. kalendářního týdne, od této doby se už žádný nově rozkvétající zástupce nevyskytl.
Statisticky bylo prokázáno, že plevele rozdělené do skupin dle vytrvalosti mají ve většině případů rozdílný počátek rozkvětu. Délka kvetení sledovaných plevelných druhů se lišila podle systematického zařazené do čeledí.
|
|
|
Projekt malé vodní nádrže v k.ú. Milín
Křivánek, Milan ; Havlíček, Vojtěch (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Diplomová práce se věnuje návrhu malé vodní nádrže v katastrálním území Milín.
Nádrž bude polyfunkční. Hlavním účelem navržené nádrže bude funkce krajinotvorná. Kromě toho bude nádrž sloužit k podpoře biodiverzity a zvýšení zásoby vody v řešeném území.
Nádrž je navržena jako průtočná, napojená na bezejmenný tok, který je pravostranným přítokem potoka Kotalík. V práci byly navrženy základní parametry nádrže a funkčních objektů, které byly ověřeny hydrotechnickými výpočty. Projekt obsahuje průvodní zprávu, technickou zprávu a výkresovou část.
|
|
|
Optimalizace regulace plevelů v košťálové zelenině
Ondra, Michal ; Jursík, Miroslav (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
V roce 2015 proběhl na Demonstračním a pokusném pozemku FAPPZ ČZU v Praze-Suchdole maloparcelkový pokus. Cílem pokusu bylo získat nové poznatky o biologické účinnosti a selektivitě vybraných půdních herbicidů (metazachlor a pendimethalin) v porostu kedlubnů, především o vlivu závlahy a půdního adjuvantu Grounded na účinnost a selektivitu výše uvedených herbicidů. Testované herbicidy byly aplikovány 5 dní po výsadbě kedlubnů samostatně (v registrované dávce), v TM kombinaci a v kombinaci s půdním adjuvantem Grounded. Testovány byly dva závlahové režimy po aplikaci herbicidů (základní dávka 15 mm/ intenzivní závlaha 65 mm). V průběhu vegetace napršelo 70 mm srážek, což však bylo téměř poloviční množství oproti dlouhodobému normálu lokality. Účinnost herbicidů byla hodnocena odhadovou procentuální metodou. Hodnocena byla účinnost na lilek černý, merlík bílý a penízek rolní. Dále byla sledována fytotoxicita (vizuální poškození kedlubnů herbicidy), výnos nadzemní biomasy a hlíz, hmotnost kořenového systému, obsah glukosinolátů, vitamínu C a reziduí herbicidů v hlízách.
Účinnost herbicidu Stomp 400 SC byla oproti herbicidu Butisan 400 SC průkazně vyšší na penízek rolní a merlík bílý, přičemž vyšší intenzita závlahy zvyšovala účinnost, naopak TM kombinace obou výše uvedených herbicidů a TM kombinace s půdním adjuvantem Grounded zvyšovaly účinnost pouze neprůkazně nebo vůbec. Lilek černý byl lépe potlačen na variantách ošetřených herbicidem Butisan 400 SC oproti herbicidu Stomp 400 SC, který vykázal průkazně nižší účinnost (90 %), avšak plevel byl dostatečně regulován.
Herbicid Stomp 400 SC vykázal průkazně vyšší fytotoxicitu oproti variantám ošetřeným pouze herbicidem Butisan 400 SC, zejména na intenzivně zavlažovaných parcelách. Při hodnocení kořenového systému kedlubnů byl zaznamenán negativní vliv herbicidu Stomp 400 SC na vývoj kořenů zeleniny, přičemž nejnižší hmotnost kořenů byla zjištěna na intenzivně zavlažovaných parcelách, kde byla hmotnost kořenů o 56 % nižší oproti plečkované kontrole.
Výnosové hodnocení prokázalo, že na parcelách intenzivně zavlažovaných a ošetřených herbicidem Stomp 400 SC, kedlubny nedorostly v hlavním termínu sklizně do tržní velikosti a bylo nutné sklizeň o týden odložit. Rezidua účinné látky metazachlor (Butisan 400 SC) nebyla ve vzorcích detekována. Účinná látka pendimethalin (Stomp 400 SC) byla zjištěna ve všech analyzovaných vzorcích kedlubnů, které byly ošetřeny tímto herbicidem, avšak žádná z testovaných variant nepřekročila maximální limit reziduí pendimethalinu 0,05 mg/kg. Nejvyšší obsah vitamínu C a glukosinolátů byl zjištěn v kedlubnech, které byly silně stresovány herbicidním ošetřením Butisan 400 SC + Stomp 400 SC, naopak nejnižší obsah byl zjištěn na plečkované kontrole, rozdíly mezi variantami však nebyly statisticky průkazné.
|
|
|
Zemědělské pojištění v České republice a hodnocení jeho efektivnosti ve vybraných podnicích
Janíčková, Kateřina ; Homolka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou zemědělského pojištění v České
republice a následné hodnocení jeho efektivnosti ve čtyřech vybraných podnicích. Tento
druh pojištění má své specifické postavení na trhu převážně kvůli extrémním výkyvům
počasí, a proto je důležitou součástí při zemědělském podnikání. První část se zabývá
historií zemědělského pojištění, definováním pojmu pojištění a jeho funkcí, seznámení
s jeho jednotlivými druhy a přiblížení role státu v podpoře zemědělského pojištění. Dále
jsou v práci shrnuty produkty zemědělského pojištění jednotlivých pojišťoven
na současném pojistném trhu. Druhá část je věnována hodnocení efektivnosti smluvního
pojištění vybraných podniků. Data jsou seřazena do časových řad, a to jedenáctileté
a pětileté, stručně popsány jednotlivé pojistné události a názorně zaznamenána výše
podpory státu prostřednictvím dotací.
|
|
|
Mapování výskytu bolehlavu plamatého (Conium maculatum L.) ve Středních Čechách
Čech, Ondřej ; Brant, Václav (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Bolehlav plamatý (Conium maculatum L.) je plevelným druhem vyskytujícím se v lemových společenstvech polí a v agrofytocenózách. Jako plevel se vyskytuje v porostech ozimé řepky, hrachu, cukrové řepy, hořčice bílé a v porostech pícnin. Do porostů polních plodin proniká většinou z lemových společenstev.
Cílem práce bylo zmapování výskytu bolehlavu plamatého na orné půdě a v lemových společenstvích polí ve Středních Čechách.
Lokalizace probíhala pomocí GPS navigace (Garmin Etrex 30, Garmin Ltd., USA). Jednotlivé body výskytu byly stanovovány při projíždění komunikací při rychlosti 30-40 km za hodinu. Průjezd komunikací mezi dvěma obcemi byl vždy proveden obousměrně. Minimální vzdálenost mezi body se při daném systému záznamu pohybuje v intervalu 8-10 m. Datové záznamy byly následně přeneseny do mapových podkladů. V rámci výsledků byly vytvořeny ortofotomapy s lokalizací výskytu druhu. Následně byla stanovena hustota výskytu druhu v mapovaných úsecích. V rámci sledování byla rovněž sledována přítomnost druhu v porostech polních plodin.
V rámci hodnocených území byl zaznamenán výskyt bolehlavu na 25 půdních blocích s ozimou řepkou, na 2 blocích s hrachem, 1 s hořčicí bílou a 4 s cukrovou řepou. Intenzita zaplevelení okrajů komunikací byla velice rozdílná. Jednalo se jak o ojedinělé, solitérní rostliny, tak o souvislé porosty bolehlavu plamatého. V práci byla ověřena metoda hodnocení počtu bodů na délkovou trasu. Práce potvrdila vliv lemových společenstev na výskyt bolehlavu plamatého v agrofytocenózách.
|
|
|
Hodnocení hematologických a biochemických ukazatelů u různých plemen psů.
Pechová, Eva ; Fučíková, Alena (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Tématem této diplomové práce bylo hodnocení hematologických a biochemických ukazatelů u různých plemen psů. Cílem této práce bylo vyhodnocení odebraných vzorků krve od 10 psů a 10 fen různých plemen a zjištění závislostí hodnot ve vztahu k věku, výživě a pohlaví. Vzorky byly zpracovány a vyhodnoceny od května do října roku 2015. Z hematologických ukazatelů byly vyšetřeny tyto: RBC, HGB, HCT, MCV, WBC a byl zhotoven krevní nátěr,
ze kterého byl proveden diferenciální rozpočet leukocytů. Dále byly vyšetřeny biochemické ukazatele: TP, GLU, CHOL, ATP. Literární rešerše byla zaměřena nejprve na základní složky krmiva psů. Dále byly popsány hematologické a biochemické ukazatele krve a také metodika celého pokusu.Výsledky byly zpracovány pomocí programu RStudio a byly počítány základní statistické charakteristiky: střední hodnota, minimum, maximum, medián, směrodatná odchylka. Byla použita statistická metoda ANOVA, ve které byla určována závislost hodnot mezi pohlavími, věkovými kategoriemi, typem krmiva, kterým byla zvířata krmena. Dále byly srovnány hodnoty mezi plemeny. Ze zjištěných rozdílů mezi plemeny bylo zvýšení červených krvinek u plemene německý ovčák a dobrman. Zvýšené hodnoty ALT měla plemena dobrman, labradorský retrívr a kříženec německého ovčáka. Významnými výsledky bylo zjištění, že došlo ke zvýšení počtu červených krvinek a hematokritu u jedinců krmených granulovanou stravou než u jedinců a kombinovanou stravou. Rozdíl byl také zjištěn u MCV mezi pohlavím.
U hodnot ALT byly zjištěny rozdíly mezi pohlavím, pro potvrzení vztahu k věku by bylo potřeba větší množství dat. Hodnoty ALT jsou závislé na typu krmiva, kde u jedinců krmených kompletní granulovanou stravou jsou hodnoty vyšší. Hodnoty celkové bílkoviny
se s přibývajícím věkem zvyšovaly u psů, tento trend budeme pravděpodobně pozorovat
i u fen. U jedinců krmených kombinovanou stravou (granulované krmivo + domácí strava) byl pozorován nárůst hodnot celkové bílkoviny s přibývajícím věkem. U jedinců krmených granulovaným krmivem nebyl tento nárůst tak významný.
|
|
|
Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Horní Bezděkov
Hrubanová, Barbora ; Zelinka, Vít (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Název této práce je Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Horní Bezděkov. Dané území bylo vybráno proto, že zde v jisté míře ještě funguje zemědělství, i když už ne tolik jako před lety. Lze tedy předpokládat, že na daném území postupem času docházelo k určitým změnám v krajině. Práce se zabývá vývojem krajiny a krajinnými změnami. První část pojednává obecně o krajině, její struktuře, kontrastu apod. V druhé části práce jsou uvedeny konkrétní změny krajiny ve vybraném zájmovém území. Hlavními podklady pro sledování jsou ortofotomapa z 50. let 20. století a ortofotomapa z roku 2014, dále statistické dostupné údaje a kvalitativní šetření s respondenty. Tyto podklady jsou mezi sebou porovnány a poskytují tak ucelený obraz vývoje krajinných změn v Horním Bezděkově.
|
|
|
Paměť krajiny v paměti obyvatel v k.ú. Dolní Hbity
Fialová, Kristýna ; Zelinka, Vít (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Název této práce je Paměť krajiny v paměti obyvatel v katastrálním území Dolní Hbity. Cílem této práce bylo zmapování změn v krajině na tomto území. Ke zjištění těchto změn bylo nutné stanovení hlavních trendů a jejich změn v krajině katastrální-ho území Dolní Hbity. Hlavní část bakalářské práce spočívá v porovnání změn zjiš-těných z dostupných podkladů a map s výpověďmi respondentů. První část práce se zabývá obecnými pojmy a informacemi, které jsou dále využívány ve zkoumání změn. Druhá část je samotné zkoumání změn a tvoření analýz v krajině na základě dat z ČÚZK, dostupných map, jejichž výsledky jsou porovnávány s výpověďmi od respondentů. Jako hlavní podklady jsou brány ortofotomapy z let 1948 a 2014, dále také dostupné údaje o rozlohách a výpovědi respondentů. Tyto podklady jsou navzá-jem porovnávány a tím vzniká ucelená analýza změn v krajině, která napomáhá při-blížit změny a pochody v krajině, které se za sledované období udály.
|
host ::
RSS.