|
|
Historická poloha horní hranice lesa v Krkonoších odvozená ze starých map a fotografií
Vágner, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Účelem této diplomové práce je rekonstruovat a analyzovat změny polohy horní hranice lesa v Krkonoších v období mezi 18. a 21. stoletím. Nadmořská výška horní hranice lesa představuje citlivý indikátor zohledňující jak její antropogenní ovlivnění, tak změny klimatu. Metodologický přístup zahrnuje rekonstrukci horní hranice lesa ze starých map (vydané v letech 1765, 1851-52, 1879, 1906) jejich porovnání s novějšími daty vzniklými objektově orientovanou klasifikací lesních porostů v letech 1936 a 2002 (aktualizovaná 2005; poskytnutá vedoucím práce). Data získaná ze starých mapových podkladů a z roku 1936 byla porovnána (a verifikována) se starými pohlednicemi a fotografiemi z Krkonoš. Průměrná nadmořská výška horní hranice lesa v Krkonoších vzrůstala v průběhu let. Značný nárůst průměrné nadmořské výšky byl pozorován mezi 19. a počátkem 20. století, což bylo zapříčiněno především poklesem antropogenní činnosti ve vrcholových partiích. Pozice horní hranice lesa v Krkonoších byla závislá především na antropogenním ovlivnění (přímém, nepřímém). Klíčová slova: horní hranice lesa, alpínská hranice lesa, Krkonoše, antropogenní ovlivnění
|
|
|
Citlivost letokruhových řad borovice lesní (Pinus sylvestris) ke klimatickým parametrům
Lehečková, Eliška ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem citlivosti radiálního růstu borovice lesní (Pinus sylvestris) rostoucí na Kokořínsku ke klimatickým podmínkám. Hlavním cílem bylo určit, zda se liší růstová odezva borovice rostoucí na suchých skalních stanovištích a na stanovištích lépe zásobenými vodou. Pro tento účel byly odebrány vývrty z lokalit na skalních plošinách a na mírných údolních svazích. Byly vytvořeny stanovištní residuální chronologie a využitím parciálních korelací byly určeny klimatické proměnné, které ovlivňovaly radiální růst. Podle výsledků závisel růst borovic na skalních stanovištích hlavně na srážkách během vegetační sezóny, zatímco stromy na vlhčích lokalitách pozitivně reagovaly na vysoké teploty. Na většině lokalit se také objevila závislost přirůstání na únorových teplotách. Podle klouzavých parciálních korelací byly nejsilnější závislosti na měsíčních srážkách a teplotách stálé po celé studované období 1902 - 2009. Byly určeny letokruhové signatury, které byly dále srovnány se srážkovými a teplotními anomáliemi v odpovídajícím roce. Pomocí parciálních korelací byl zkoumán vliv klimatických proměnných na počet stromů s růstovou anomálií. Výsledky těchto analýz byly v souladu s předchozími výsledky. Navíc byla zjištěna pozitivní závislost radiálního růstu na vysokých srážkách...
|
|
|
Aplikace dendrochronologických metod v hydrologii a fluviální geomorfologii
Šálek, Oldřich ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
Hydrologické jevy jsou přírodní procesy, které dlouhodobě utvářejí krajinu kolem nás a v některých případech ohrožují náš majetek a zdraví. Dendrochronologie představuje jednu z metod výzkumu těchto jevů a rekonstrukce minulých hydrologických událostí, které lze následně využít k předpovědím a plánování bezpečnostních opatření v budoucnosti. O možnosti využití nejrůznějších dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu se můžeme přesvědčit v provedené meta-analýze odborných studií dostupných v elektronické a tištěné podobě. Mezi hlavní poznatky meta-analýzy patří výrazná nerovnoměrnost v geografickém rozložení dendrohydrologického průzkumu. Také nás seznamuje s celou řadou sledovaných indikátorů u rozličných hydrologických jevů a na konkrétních výzkumech ukazuje použití metod uváděných v rešeršní části práce.
|
|
|
Význam kontinuity a fragmentace lesních porostů jako proměnné určující diverzitu brouků
Loskotová, Tereza ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí vliv dvou hojně diskutovaných faktorů, kontinuity a fragmentace lesních porostů, na druhovou bohatost brouků. Hodnocena byla data za lesní území nedaleko Chocně, využívané k hospodářským účelům. Dlouhodobou přítomnost lesů, po dobu minimálně 240 let, lze dokumentovat dle historických mapových podkladů. Jako kontinuální byly označeny dubové porosty, odpovídající tamní potenciální přirozené vegetaci, s věkem 100 a více let. K nim byly jako kontrolní vybrány porosty smrkové. Fragmentace je zde chápána jako výsledný stav změn druhové skladby dřevin probíhajících od konce 18. století po současnost. Vedle sledovaných faktorů byly hodnoceny další ekologické a strukturní proměnné porostů s možným vlivem na společenstva brouků. Z 38 kompletně určených čeledí byly vybrány dvě skupiny brouků, taxonomicky definovaná skupina kovaříkovitých (Elateridae) a ekologicky definovaná skupina saproxylických brouků, k porovnání jejich odpovědí na proměnné kontinuity a struktury lesních porostů. Klíčová slova: kontinuita lesních porostů, fragmentace, nárazové pasti, biodiverzita, saproxylický, brouci, Elateridae
|
|
|
Rozšíření a morfologie polygonálních sítí pseudomorfóz mrazových a ledových klínů na území ČR
Vohradský, Lukáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Ledové a mrazové klíny jsou geomorfologickým jevem, který je přímo vázán na periglaciální prostředí a permafrost (Murton, 2007). Přítomnost permafrostu v pleistocénu na území České republiky přímo dokazují polygonální sítě pseudomorfóz po ledových a mrazových klínech (Czudek, 2005), které jsou zřetelně viditelné na některých DPZ snímcích. Mimo jiné mohou tyto polygonální sítě pseudomorfóz být použity jako indikátory paleoenviromentálních podmínek pro období, ve kterém jejich recentní formy vznikaly a vyvíjely se (French, 2007). A dále i pro dobu, kdy byly sekundárně vyplňovány (Sekyra, 1958). Předkládaná práce se zabývá rozšířením a morfologií polygonálních sítí pseudomorfóz ledových a mrazových klínů, které se na území ČR utvářely na konci pleistocénu a začátku holocénu. Analýza rozšíření polygonální sítí pseudomorfóz byla provedena na volně dostupných DPZ snímcích s pomocí aplikace GoogleEarth Pro (Google, Inc., 2011). Tímto způsobem bylo nalezeno 629 lokalit s potenciálním výskytem pseudomorfóz, z nichž u 49 lokalit byla provedena morfometrická analýza polygonálních sítí a reliéfu, k němuž přísluší. Statisticky bylo prokázáno, že se popsané polygonální sítě pseudomorfóz ledových a mrazových klínů na území ČR nacházejí zpravidla na nekonsolidovaných písčitých nebo štěrkových substrátech říčních teras...
|
|
|
Morfologie lavinových drah
Krause, David ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Lavinová dráha je tvar reliéfu, který je modelován erozní činností základových lavin, mur a jiných svahových procesů. Skládá se z odtrhové, tranzitní a akumulační části. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami lavinových drah, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Morfologická GIS analýza lavinových drah je provedena v oblasti východních Vysokých Sudet. Naměřené hodnoty 16 lavinových drah z 6 lokalit jsou statisticky zpracovány a porovnány. Ve srovnání s pohořími alpského typu jsou sudetské dráhy kratší, ale sklonové poměry jsou podobné. Výskyt lavinových drah je vázán na závětrnné oblasti anemo- orografických systémů. Orientace drah je převážně jihovýchodní, jejich sklon se pohybuje mezi 20 a 30ř a jejich délka nejčastěji mezi 200 a 400 m. Délka drah nepřímo závisí na sklonu odtrhové zóny. Morfologie lavinových drah má vazbu na plochu přilehlého bezlesí na hřebenových zarovnaných površích, odkud je eolicky transportován sníh do jejich odtrhových zón. Klíčová slova: lavina, morfometrie, východní Vysoké Sudety, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník
|
|
|
Historické zmeny hornej hranice lesa, Hrubý Jeseník
Leštinská, Barbora ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šenfelder, Martin (oponent)
Práca bola zameraná na analýzu priestorovo - časovej dynamiky ekotonu hornej hranice lesa v Hrubom Jeseníku v obodobí od polovice 20. storočia do súčasnosti a to prostredníctvom zmien v ekotone. Vrámci priestorovo - časových zmien boli skúmané tri hlavné parametre popisujúce ekoton - eková štruktúra, priestorové usporiadanie a zmeny v rastových charakteristikách stromov. Veková štruktúra bola zisťovaná dendrochronologickými metódami. Zmeny v pokryvnosti porastov boli určované prostredníctvom historických leteckých snímok a súčasných ortofotomáp metódami DPZ a GIS spojených s poznatkami získanými počas terénneho výskumu. Priestorovo - časové zmeny pokryvnosti boli identifikované multitemporálnym porovnávaním historických snímok so súčasnými ortofotami a zmeny v raste stromov boli analyzované prostredníctvom nelineárneho regresného modelu. Na všetkých komplementárnych lokalitách bol zistený rovnaký priebeh zmien vo vekovej a priestorovej štruktúre. Zastúpenie mladších porastov smreka rastie so zvyšujúcou sa nadmorskou výškou a zmeny pokryvnosti sú najvýraznejšie v zapojenéom lese. Vo vzťahu medzi potenciálne výhodnejšie exponovanými svahmi a zmenami v pokryvnosti smreka nebola potvrdená závislosť. Čiastočne sa orientácia svahov odrazila na zmenách vekovej štruktúry v najvyššie lokalizovaných stromových...
|
|
|
Stanovištne premenlivý rast smreku na hornej hranici lesa, Hrubý Jeseník
Boszczyková, Dita ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Janda, Pavel (oponent)
Zo stromov z dvanástich stanovísk v Hrubom Jeseníku boli postupne vytvorené letokruhové chronológie smreku obyčajného (Picea abies) s cieľom odhaliť variabilitu v radiálnom raste a odozve na teploty, s ohľadom na pozíciu v ekotone hornej hranice lesa a na orientáciu svahu voči slnečnému žiareniu. Vzorky boli odoberané na svahoch s juhozápadnou a severovýchodnou orientáciou v troch výškových úrovniach v ekotone hornej hranice lesa: na hranici lesa v zapojenom poraste a v stromových skupinkách v strednej a najvyššej časti ekotonu. Výsledky ukázali, že radiálny prírast stromov z juhozápadných svahov na hranici lesa je mierne väčší v porovnaní so stromami zo severovýchodných svahov, predovšetkým pri starších stromoch. V stromových skupinkách neboli nájdené významné rozdiely v raste smreku medzi opačne orientovanými lokalitami. Na všetkých stanoviskách bola identifikovaná zreteľná rastová depresia v 70. a 80. rokoch, ktorá je pravdepodobne výsledkom silného znečistenia a súčasne klesajúcich teplôt v tomto období. Od 90. rokov bol zaznamenaný trend zvyšujúceho sa prírastu, súvisiaci pravdepodobne s rastúcou teplotou a so zvyšujúcimi sa dusíkovými vstupmi. Stromy z ekotonu hornej hranice lesa ukázali najsilnejší vzťah k teplotám vo vegetačnej sezóne. S nadmorskou výškou sa prejavil posun od najsilnejších...
|
|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
|
|
Dlouhé letokruhové chronologie ve střední Evropě a jejich klimatologická interpretace
Gregor, Tadeáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Ponocná, Tereza (oponent)
Předkládaná práce se věnuje využití letokruhových dat pro rekonstrukci klimatických poměrů v minulosti. Obsahuje přehled nejvýznamějších dlouhých světových dendroklimatických rekonstrukcí a dlouhé rekonstrukce středoevropské. Porovnávány jsou středoevropské dendroklimatické rekonstrukce delší 250 let, a to na základě jejich délky, zastoupených druhů dřevin, statistické síly chronologií, schopnosti zachytit nízko- nebo vysokofrekvenční klimatický signál, zvolené kalibrační metody a zjištěné síly klimatického signálu. Porovnány jsou pak také samotné výsledné rekonstrukce klimatických poměrů. Byla zjištěna poměrně velká variabilita mezi teplotními rekonstrukcemi a vysoká míra shody mezi rekonstrukcemi hydroklimatických poměrů. Diskutována je lokalizace středoevropských chronologií, možné příčiny odlišností v rekonstrukcích, součástí dikuze je také porovnání s jinými proxy daty. Klíčová slova: letokruhy, dendrochronologie,dendroklimatologie, klima
|
host ::
RSS.