|
|
Dendrochronologické datování lavin v Krkonoších
Tumajer, Jan ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Kociánová, Milena (oponent)
Laviny jsou přírodní procesy s významným vlivem na charakter přírodního prostředí velehorských i středohorských oblastí. Aplikací dendrochronologických metod byla rekonstruována historie jejich aktivity, prostorový rozsah a možné spouštěcí vlivy v prostředí hluboce zaříznutého Dolu Bílého Labe v Krkonoších. Na 5 lavinových drahách byly odebrány vzorky ze 101 stromů, na kterých bylo vymezeno celkem 1253 prudkých růstových změn, náhlých nárůstů excentricity, anatomických anomálií (kalus, traumatické pryskyřičné kanálky, reakční dřevo) nebo odatovaných úmrtí stromů. Celkové časové rozpětí retrospektivní analýzy dosáhlo od současnosti až do roku 1859, během této doby bylo dendrochronologicky datováno 40 lavinových eventů, z nichž většina vhodně doplňuje záznamy lavinového katastru o nepozorované nebo opomenuté události. Vzhledem k omezením dendrochronologické datovací techniky, dané hlavně nemožností zachytit pády malých lavin, které ovlivnily pouze vnitřní část lavinové dráhy, lze tento počet považovat pouze za minimální údaj, který zohledňuje spíše nadprůměrně velké eventy. Zhodnocením trendů změn sněhové pokrývky a aktivity jednotlivých drah byl doložen poměrně silný vztah lavinové aktivity k maximálnímu měsíčnímu přírůstku i úbytku sněhu, což na severně orientovaných lavinových drahách poukazuje na...
|
|
|
Vliv orientace svahu na sezónní růst stromů v ekotonu horní hranice lesa
Zákravská, Šárka ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Ponocná, Tereza (oponent)
Diplomová práce se věnuje odezvě růstu stromů na mikroklimatické rozdíly na severních a jižních svazích horní hranice lesa. Součástí práce je vysvětlení, průběh a načasování xylogeneze, představení specifických podmínek na horní hranici lesa a vlivu orientace svahu vůči slunečnímu záření. Cílem praktické části diplomové práce bylo zjistit průběh, načasování a vliv teplotních podmínek na xylogenezi smrku ztepilého (Picea abies) na dvou lokalitách s opačnou expozicí v dole Bílého Labe. Za tímto účelem byly odebírány mikrovzorky pomocí nástroje Trephor v období od 26. dubna do 25. září 2012, které byly dále zpracovávány v dendrochronologické laboratoři. Ze získaných vzorků bylo zjištěno načasování jednotlivých fází xylogeneze a posouzen jejich vztah k teplotním podmínkám. Výsledky poukazují na vliv teploty vzduchu při zahájení dělení kambiálních buněk a vývoji počtu zvětšujících se buněk v první části vegetačního období. Klimatická charakteristika obou lokalit byla podobná, větší rozdíly v teplotách byly zaznamenány na začátku a na konci sledovaného období.
|
|
|
Historická poloha horní hranice lesa v Krkonoších odvozená ze starých map a fotografií
Vágner, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Účelem této diplomové práce je rekonstruovat a analyzovat změny polohy horní hranice lesa v Krkonoších v období mezi 18. a 21. stoletím. Nadmořská výška horní hranice lesa představuje citlivý indikátor zohledňující jak její antropogenní ovlivnění, tak změny klimatu. Metodologický přístup zahrnuje rekonstrukci horní hranice lesa ze starých map (vydané v letech 1765, 1851-52, 1879, 1906) jejich porovnání s novějšími daty vzniklými objektově orientovanou klasifikací lesních porostů v letech 1936 a 2002 (aktualizovaná 2005; poskytnutá vedoucím práce). Data získaná ze starých mapových podkladů a z roku 1936 byla porovnána (a verifikována) se starými pohlednicemi a fotografiemi z Krkonoš. Průměrná nadmořská výška horní hranice lesa v Krkonoších vzrůstala v průběhu let. Značný nárůst průměrné nadmořské výšky byl pozorován mezi 19. a počátkem 20. století, což bylo zapříčiněno především poklesem antropogenní činnosti ve vrcholových partiích. Pozice horní hranice lesa v Krkonoších byla závislá především na antropogenním ovlivnění (přímém, nepřímém). Klíčová slova: horní hranice lesa, alpínská hranice lesa, Krkonoše, antropogenní ovlivnění
|
|
|
Citlivost letokruhových řad borovice lesní (Pinus sylvestris) ke klimatickým parametrům
Lehečková, Eliška ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Vejpustková, Monika (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá studiem citlivosti radiálního růstu borovice lesní (Pinus sylvestris) rostoucí na Kokořínsku ke klimatickým podmínkám. Hlavním cílem bylo určit, zda se liší růstová odezva borovice rostoucí na suchých skalních stanovištích a na stanovištích lépe zásobenými vodou. Pro tento účel byly odebrány vývrty z lokalit na skalních plošinách a na mírných údolních svazích. Byly vytvořeny stanovištní residuální chronologie a využitím parciálních korelací byly určeny klimatické proměnné, které ovlivňovaly radiální růst. Podle výsledků závisel růst borovic na skalních stanovištích hlavně na srážkách během vegetační sezóny, zatímco stromy na vlhčích lokalitách pozitivně reagovaly na vysoké teploty. Na většině lokalit se také objevila závislost přirůstání na únorových teplotách. Podle klouzavých parciálních korelací byly nejsilnější závislosti na měsíčních srážkách a teplotách stálé po celé studované období 1902 - 2009. Byly určeny letokruhové signatury, které byly dále srovnány se srážkovými a teplotními anomáliemi v odpovídajícím roce. Pomocí parciálních korelací byl zkoumán vliv klimatických proměnných na počet stromů s růstovou anomálií. Výsledky těchto analýz byly v souladu s předchozími výsledky. Navíc byla zjištěna pozitivní závislost radiálního růstu na vysokých srážkách...
|
|
|
Aplikace dendrochronologických metod v hydrologii a fluviální geomorfologii
Šálek, Oldřich ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent)
Hydrologické jevy jsou přírodní procesy, které dlouhodobě utvářejí krajinu kolem nás a v některých případech ohrožují náš majetek a zdraví. Dendrochronologie představuje jednu z metod výzkumu těchto jevů a rekonstrukce minulých hydrologických událostí, které lze následně využít k předpovědím a plánování bezpečnostních opatření v budoucnosti. O možnosti využití nejrůznějších dendrochronologických metod v aplikovaném výzkumu se můžeme přesvědčit v provedené meta-analýze odborných studií dostupných v elektronické a tištěné podobě. Mezi hlavní poznatky meta-analýzy patří výrazná nerovnoměrnost v geografickém rozložení dendrohydrologického průzkumu. Také nás seznamuje s celou řadou sledovaných indikátorů u rozličných hydrologických jevů a na konkrétních výzkumech ukazuje použití metod uváděných v rešeršní části práce.
|
|
|
Význam kontinuity a fragmentace lesních porostů jako proměnné určující diverzitu brouků
Loskotová, Tereza ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Předkládaná diplomová práce hodnotí vliv dvou hojně diskutovaných faktorů, kontinuity a fragmentace lesních porostů, na druhovou bohatost brouků. Hodnocena byla data za lesní území nedaleko Chocně, využívané k hospodářským účelům. Dlouhodobou přítomnost lesů, po dobu minimálně 240 let, lze dokumentovat dle historických mapových podkladů. Jako kontinuální byly označeny dubové porosty, odpovídající tamní potenciální přirozené vegetaci, s věkem 100 a více let. K nim byly jako kontrolní vybrány porosty smrkové. Fragmentace je zde chápána jako výsledný stav změn druhové skladby dřevin probíhajících od konce 18. století po současnost. Vedle sledovaných faktorů byly hodnoceny další ekologické a strukturní proměnné porostů s možným vlivem na společenstva brouků. Z 38 kompletně určených čeledí byly vybrány dvě skupiny brouků, taxonomicky definovaná skupina kovaříkovitých (Elateridae) a ekologicky definovaná skupina saproxylických brouků, k porovnání jejich odpovědí na proměnné kontinuity a struktury lesních porostů. Klíčová slova: kontinuita lesních porostů, fragmentace, nárazové pasti, biodiverzita, saproxylický, brouci, Elateridae
|
|
|
Rozšíření a morfologie polygonálních sítí pseudomorfóz mrazových a ledových klínů na území ČR
Vohradský, Lukáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Ledové a mrazové klíny jsou geomorfologickým jevem, který je přímo vázán na periglaciální prostředí a permafrost (Murton, 2007). Přítomnost permafrostu v pleistocénu na území České republiky přímo dokazují polygonální sítě pseudomorfóz po ledových a mrazových klínech (Czudek, 2005), které jsou zřetelně viditelné na některých DPZ snímcích. Mimo jiné mohou tyto polygonální sítě pseudomorfóz být použity jako indikátory paleoenviromentálních podmínek pro období, ve kterém jejich recentní formy vznikaly a vyvíjely se (French, 2007). A dále i pro dobu, kdy byly sekundárně vyplňovány (Sekyra, 1958). Předkládaná práce se zabývá rozšířením a morfologií polygonálních sítí pseudomorfóz ledových a mrazových klínů, které se na území ČR utvářely na konci pleistocénu a začátku holocénu. Analýza rozšíření polygonální sítí pseudomorfóz byla provedena na volně dostupných DPZ snímcích s pomocí aplikace GoogleEarth Pro (Google, Inc., 2011). Tímto způsobem bylo nalezeno 629 lokalit s potenciálním výskytem pseudomorfóz, z nichž u 49 lokalit byla provedena morfometrická analýza polygonálních sítí a reliéfu, k němuž přísluší. Statisticky bylo prokázáno, že se popsané polygonální sítě pseudomorfóz ledových a mrazových klínů na území ČR nacházejí zpravidla na nekonsolidovaných písčitých nebo štěrkových substrátech říčních teras...
|
|
|
Morfologie lavinových drah
Krause, David ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Lavinová dráha je tvar reliéfu, který je modelován erozní činností základových lavin, mur a jiných svahových procesů. Skládá se z odtrhové, tranzitní a akumulační části. Předkládaná bakalářská práce se zabývá charakteristikami lavinových drah, které jsou používány v literatuře a vytváří jejich klasifikaci. Morfologická GIS analýza lavinových drah je provedena v oblasti východních Vysokých Sudet. Naměřené hodnoty 16 lavinových drah z 6 lokalit jsou statisticky zpracovány a porovnány. Ve srovnání s pohořími alpského typu jsou sudetské dráhy kratší, ale sklonové poměry jsou podobné. Výskyt lavinových drah je vázán na závětrnné oblasti anemo- orografických systémů. Orientace drah je převážně jihovýchodní, jejich sklon se pohybuje mezi 20 a 30ř a jejich délka nejčastěji mezi 200 a 400 m. Délka drah nepřímo závisí na sklonu odtrhové zóny. Morfologie lavinových drah má vazbu na plochu přilehlého bezlesí na hřebenových zarovnaných površích, odkud je eolicky transportován sníh do jejich odtrhových zón. Klíčová slova: lavina, morfometrie, východní Vysoké Sudety, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník
|
|
|
Historické zmeny hornej hranice lesa, Hrubý Jeseník
Leštinská, Barbora ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Šenfelder, Martin (oponent)
Práca bola zameraná na analýzu priestorovo - časovej dynamiky ekotonu hornej hranice lesa v Hrubom Jeseníku v obodobí od polovice 20. storočia do súčasnosti a to prostredníctvom zmien v ekotone. Vrámci priestorovo - časových zmien boli skúmané tri hlavné parametre popisujúce ekoton - eková štruktúra, priestorové usporiadanie a zmeny v rastových charakteristikách stromov. Veková štruktúra bola zisťovaná dendrochronologickými metódami. Zmeny v pokryvnosti porastov boli určované prostredníctvom historických leteckých snímok a súčasných ortofotomáp metódami DPZ a GIS spojených s poznatkami získanými počas terénneho výskumu. Priestorovo - časové zmeny pokryvnosti boli identifikované multitemporálnym porovnávaním historických snímok so súčasnými ortofotami a zmeny v raste stromov boli analyzované prostredníctvom nelineárneho regresného modelu. Na všetkých komplementárnych lokalitách bol zistený rovnaký priebeh zmien vo vekovej a priestorovej štruktúre. Zastúpenie mladších porastov smreka rastie so zvyšujúcou sa nadmorskou výškou a zmeny pokryvnosti sú najvýraznejšie v zapojenéom lese. Vo vzťahu medzi potenciálne výhodnejšie exponovanými svahmi a zmenami v pokryvnosti smreka nebola potvrdená závislosť. Čiastočne sa orientácia svahov odrazila na zmenách vekovej štruktúry v najvyššie lokalizovaných stromových...
|
|
|
Stanovištne premenlivý rast smreku na hornej hranici lesa, Hrubý Jeseník
Boszczyková, Dita ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Janda, Pavel (oponent)
Zo stromov z dvanástich stanovísk v Hrubom Jeseníku boli postupne vytvorené letokruhové chronológie smreku obyčajného (Picea abies) s cieľom odhaliť variabilitu v radiálnom raste a odozve na teploty, s ohľadom na pozíciu v ekotone hornej hranice lesa a na orientáciu svahu voči slnečnému žiareniu. Vzorky boli odoberané na svahoch s juhozápadnou a severovýchodnou orientáciou v troch výškových úrovniach v ekotone hornej hranice lesa: na hranici lesa v zapojenom poraste a v stromových skupinkách v strednej a najvyššej časti ekotonu. Výsledky ukázali, že radiálny prírast stromov z juhozápadných svahov na hranici lesa je mierne väčší v porovnaní so stromami zo severovýchodných svahov, predovšetkým pri starších stromoch. V stromových skupinkách neboli nájdené významné rozdiely v raste smreku medzi opačne orientovanými lokalitami. Na všetkých stanoviskách bola identifikovaná zreteľná rastová depresia v 70. a 80. rokoch, ktorá je pravdepodobne výsledkom silného znečistenia a súčasne klesajúcich teplôt v tomto období. Od 90. rokov bol zaznamenaný trend zvyšujúceho sa prírastu, súvisiaci pravdepodobne s rastúcou teplotou a so zvyšujúcimi sa dusíkovými vstupmi. Stromy z ekotonu hornej hranice lesa ukázali najsilnejší vzťah k teplotám vo vegetačnej sezóne. S nadmorskou výškou sa prejavil posun od najsilnejších...
|
host ::
RSS.