Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 36 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Výskyt a řešení svalových dysbalancí u sportující a nesportující populace se zaměřením na objektivizaci a řešení rehabilitací u populace s nespecifickými bolestmi
Šmejkal, Jiří ; Zeman, Václav (vedoucí práce) ; Topolčan, Ondřej (oponent) ; Kálal, Jan (oponent)
Výskyt a řešení svalových dysbalancí u sportující a nesportující populace se zaměřením na objektivizaci a řešení rehabilitací u populace s nespecifickými bolestmi zad. Abstrakt v českém jazyce: 258 pacientů ve věku 51,5 let ( SD 8,4 let) bylo po dobu tří týdnů léčeno v rehabilitačním centru pro bolesti bederní páteře. Sledovali jsme výskyt svalových dysbalancí a prováděli jsme zejména jejich přesnou objektivizaci zařízením Tergumed. Jejich ovlivnění jsme řešili a srovnávali v průběhu rehabilitační léčby. Posuzovali jsme rozdílnosti u sportující a nesportující populace a vliv celkové motivace, věku a dalších faktorů na zlepšení síly, hybnosti a dysbalancí a na zmírnění celkových potíží. Již za tři týdny bylo na zařízení Tergumed prokázáno zlepšení hybnosti a svalové síly (p<0,001). Bylo zjištěno, že populace sportující a pacienti motivovaní posilováním na systému Tergumed podstatně lépe přistupují k aktivním cvičením a dávají jim přednost před terapií pasivní. Dále bylo zjištěno zvýšení rozsahu pohybu v Thomayerově zkoušce a redukce bolesti, vyjádřené na vizuální analogové škále, snížení hmotnosti a hladiny cholesterolu (p<0,001). Při třítýdenním sledování, přes zcela prokazatelné změny pohyblivosti a síly, nebyly prokázány jednoznačné změny svalových dysbalancí a ani jejich rozdílnosti dle pohlaví, věku,...
Analýza cytozolu tkání štítné žlázy a její přínos v diferenciální diagnostice nodulárních lézí
Pikner, Richard ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; Třeška, Vladislav (oponent)
Autor se v práci zabývá možností ověřit užití cytozolových extraktů ke kvantitativnímu zkoumání vybraných faktorů angiogeneze, proliferace a apoptózy. Celkem bylo získáno 166 vzorků tkáně (85 strum, 34 benigních adenomů a 10 nádorů), u kterých byly v cytozolu stanoveny kvantitativní markery: VEGF, bFGF, Endostatin, Tymidinkináza a TPS. Autorem byly prokázány statisticky významné rozdíly mezi jednotlivými histologickými skupinami jak u pro-angiogenních (VEGF, bFGF), tak anti-angiogenních markerů (Endostatin) tak i v. hodnotách proliferačních faktorů tymidinkinázy a TPS. Cytosolové markery nedosahují dostatečně významných rozdílů, aby je bylo možno použít k diferenciální diagnostice mezi strumami a benigními lézemi.
Colorectal carcinoma and markers of biological activity
Lipská, Ludmila ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Fínek, Jindřich (oponent) ; van Dalen, Arie (oponent)
práce Autorka se zabývá dvěma skupinami pacientů s diagnózou kolorektální karcinom a porovnává pacienty, kteří se s touto diagnózou léčí a jsou sledováni a druhou skupinou, u které bylo toto onemocnění nově diagnostikováno.
Inzulinu podobné a jiné růstové faktory a nádory
Kučera, Radek ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Klimeš, Jiří (oponent) ; Šafarčík, Kristián (oponent)
Inzulinu podobné a jiné růstové faktory a nádory Insulin like and other growth factors and tumors Disertační práce Plzeň 2011 Mgr. Radek Kučera Shrnutí V posledních několika letech se velice často diskutuje vliv IGF a jejich vazebných proteinů na vznik a progresi nádorů. Již začátkem 80. let minulého století se objevily práce, které upozorňovaly na možnou spojitost zvýšené produkce inzulinu podobných růstových faktorů se zvýšeným výskytem nádorů. Cílem mé práce bylo podívat se na vztah inzulinu podobných růstových faktorů popř. jejich vazebných proteinů a nádorů z několika různých pohledů, zhodnotit jejich význam a pokusit se určit místo IGF a IGFBP v současné nádorové diagnostice. Práce samotná je rozdělena do dvou částí, do teoretické části a části praktické. V teoretické části jsem vysvětlil fungování systému IGF v našem organismu a dále se zaměřil na dosavadní zjištění role systému IGF u jednotlivých nádorových diagnóz. V praktické části, kterou jsem rozdělil na dva oddíly, jsem nejprve studoval velký soubor pacientů s různými nádorovými diagnózami, poté jsem se věnoval souboru žen s nádorem prsu. Teoretická část Inzulinu podobné růstové faktory (IGF, insulin-like growth factors) jsou peptidy, které se podílejí na řízení růstu, metabolismu, přežívání a diferenciaci buněk a jsou regulovány růstovým...
Moderní markery orgánového poškození v klinické praxi
Brož, Pavel ; Rajdl, Daniel (vedoucí práce) ; Topolčan, Ondřej (oponent) ; Jabor, Antonín (oponent)
Pravidelná fyzická aktivita je prokázanou součástí zdravého životního stylu. Nepřiměřená fyzická zátěž však může vést k subjektivním a objektivním příznakům, které dovedou sportovce k lékaři. Hospitalizace z kardiálních i nekardiálních příčin po výraznější zátěži, např. po dokončení půlmaratonu, není vzácná, dokonce ani u mladých jedinců. Markery poškození orgánů, které se v klinické praxi používají, mohou mít po fyzické zátěži interpretační limity, na které nejsou lékaři zvyklí. Zároveň se objevují nové markery nebo vylepšené generace zavedených ukazatelů a studie zaměřené na hledání jejich vztahů s parametry trénovanosti, zátěže a zobrazovacími vyšetřeními mohou přispět k lepšímu pochopení a správnější interpretaci. Zejména práce založené na sledování hladin markerů poškození orgánů po standardizované zátěži jsou poměrně vzácné. Naším cílem bylo popsat dynamiku a vztahy vybraných klinicky používaných markerů poškození orgánů po extrémní fyzické zátěži v soutěžním prostředí a standardizované vytrvalostní zátěži v kontrolovaných laboratorních podmínkách. Ve spolupráci s Ústavem tělovýchovného lékařství a kardiologickým oddělením jsme provedli 2 studie. Cílem naší první práce bylo posoudit vliv extrémní běžecké zátěže na hodnoty vysoce senzitivního troponinu I (hsTnI), galektinu-3, ultrasenzitivního CRP...
Inzulinu podobné a jiné růstové faktory a nádory
Kučera, Radek ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Klimeš, Jiří (oponent) ; Šafarčík, Kristian (oponent)
Inzulinu podobné a jiné růstové faktory a nádory Insulin like and other growth factors and tumors Disertační práce Plzeň 2011 Mgr. Radek Kučera Shrnutí V posledních několika letech se velice často diskutuje vliv IGF a jejich vazebných proteinů na vznik a progresi nádorů. Již začátkem 80. let minulého století se objevily práce, které upozorňovaly na možnou spojitost zvýšené produkce inzulinu podobných růstových faktorů se zvýšeným výskytem nádorů. Cílem mé práce bylo podívat se na vztah inzulinu podobných růstových faktorů popř. jejich vazebných proteinů a nádorů z několika různých pohledů, zhodnotit jejich význam a pokusit se určit místo IGF a IGFBP v současné nádorové diagnostice. Práce samotná je rozdělena do dvou částí, do teoretické části a části praktické. V teoretické části jsem vysvětlil fungování systému IGF v našem organismu a dále se zaměřil na dosavadní zjištění role systému IGF u jednotlivých nádorových diagnóz. V praktické části, kterou jsem rozdělil na dva oddíly, jsem nejprve studoval velký soubor pacientů s různými nádorovými diagnózami, poté jsem se věnoval souboru žen s nádorem prsu. Teoretická část Inzulinu podobné růstové faktory (IGF, insulin-like growth factors) jsou peptidy, které se podílejí na řízení růstu, metabolismu, přežívání a diferenciaci buněk a jsou regulovány růstovým...
The clinical relevance of biomarkers for aggression assessment and prognosis in non-small cell lung cancer
Pražáková, Markéta ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Molino, Rafael (oponent)
Cíl: Cílem dizertační práce bylo sledování biologické aktivity nemalobuněčného plicního karcinomu (NSCLC) pomocí širokého spektra parametrů: klasických nádorových markerů, matrix metaloproteináz (MMPs) a jejich tkáňových inhibitorů (TIMPs), pro-zánětlivých a pro-angiogenních cytokinů, růstových faktorů a adhezivních molekul, a stanovit biomarkery, které mohou zlepšit diagnostiku a prognozu nemocných s NSCLC. Metodika: Celkem bylo sledováno 22 biomarkerů: 8 standardních nádorových markerů (cytokeratiny Cyfra 21-1, TPA, TPS a MonoTotal, CEA, SCC, TK, Chromogranin A) a 14 potenciálně klinicky užitečných biomarkerů, vhodných pro sledování biologické aktivity nádoru - pro-zánětlivé cytokiny IL-6, IL-8, MCP-1, pro- angiogenní cytokiny VEGF, matrix metaloproteinasy MMP-1, MMP-2, MMP-7, MMP- 9 a jejich inhibitory TIMP-1 a TIMP-2, adhezivní molekuly ICAM-1, VCAM-1, růstový faktor IGF-1 a PAI-1 stimulující růst nádoru a angiogenezi. S ohledem na hodnocení klinického významu těchto markerů u NSCLC byly systematicky sledovány jejich hladiny v séru nebo plazmě ve skupině 93 pacientů s NSCLC v době primární diagnozy před zahájením léčby a dále v průběhu follow up pomocí imunoanalytických metod a multiplexové analýzy. V kontrolní skupině bylo 20 pacientů s benigním onemocněním plic. Výsledky: Výsledky získané z...
Ovlivnění hladiny nejpoužívanějších nádorových markerů a jejich intepretace (ovlivnění systémovými a zánětlivými onemocněními)
Čásová, Miroslava ; Topolčan, Ondřej (vedoucí práce) ; Ludvíková, Marie (oponent) ; Šafarčík, Kristian (oponent)
Úvod: Vyšetření nádorových markerů je bráno mnohdy nejenom laickou veřejností jako základ úspěšné diagnostiky a následného sledování nemocných se zhoubnými nádory. Je jejich význam skutečně tak veliký nebo jen sugestivní název těchto analytů či touha po jednoduché kvantitativně vyjádřené veličině, kdy něco změřím a je-li to vyšší než minule, je vše špatně? Cíl práce: Tato práce se pokusí odpovědět na otázku, jaké faktory mohou ovlivnit sérovou hladinu proteinových a mucinových markerů a tím vést k nesprávné interpretaci výsledků. Metody: Nádorové markery byly stanovovány izotopovými a neizotopovými laboratorními metodami podle standardních operačních protokolů imunoanalytické laboratoře. Všechny metody byly kontrolovány interní kontrolou kvality a čtyřikrát do roka pomocí externího hodnocení kvality. Celkově byly vyšetřeny nádorové markery u 3180 probandů a provedeno 16 236 analýz nádorových markerů v období mezi rokem 2008-2014. Výsledky: U premenopausálních žen, během menstruačního cyklu v období ovulačního peaku, dochází k mírnému vzestupu AFP, CA 125 a HE 4. Ostatní sledované markery se měnily minimálně nebo vůbec. Těhotné ženy v I. a II. trimestru mění hladiny AFP, a také CA 125 a v ojedinělých případech se zvyšovalo HE4. Ostatní nádorové markery se neměnily. U postmenopausálních žen jsme...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 36 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.