|
|
Výpočet ustáleného chodu sítě 22 kV v zadané oblasti
Kaplanová, Klára ; Opat, Jaroslav (oponent) ; Topolánek, David (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem nového provozního stavu distribuční sítě 22 kV oblasti Prostějov po připojení nové rozvodny Prostějov – Západ. Pro výpočet energetických ztrát, optimálního provozního zapojení, vytvoření nového modelu sítě v oblasti Prostějov i pro úpravu stávajícího stavu dané oblasti, je použit program PASS DAISY OFF-LINE Bizon. Tato práce se současně zabývá popisem tohoto výpočetního a modelovacího programu. Teoretická část práce popisuje výpočetní metody pro chod distribuční sítě, s důrazem na matematickou metodu využívanou programem PASS DAISY OFF-LINE Bizon, tedy na modifikovanou Newton – Raphsonovu metodu. Hlavním úkolem práce je připravit podpůrnou technickou dokumentaci pro společnost E.ON, kde bude respektováno nové provozní rozpojení sítě, nově realizované venkovní a kabelové vedení s příslušnými parametry. Tyto změny konfigurace sítě způsobí nové rozložení napájecích oblastí, a s tím související zněny dodávaných výkonů z jednotlivých napájecích uzlů a tedy i změny toků na vedeních. Vlivem nového provozního zapojení může dojít také ke snížení ztrát a současně ke zlepšení napěťových poměrů v síti. Jedním z úkolů práce je také aktualizace modelu sítě v programu PASS DAISY OFF-LINE Bizon, tak aby odpovídal současnému stavu sítě modelované oblasti. Výsledkem této práce je porovnání stávajícího stavu a nového provozního stavu s připojenou rozvodnou Prostějov – Západ z pohledu provozovatele distribuční soustavy.
|
|
|
Rozdělení proudů a napětí při nesouměrných zkratech
Kakrda, Michal ; Topolánek, David (oponent) ; Haluzík, Evžen (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je seznámení s výpočtem napěťových a proudových poměrů při nesouměrných zkratech. První část práce je zaměřena na přiblížení problematiky zkratů obecně. Popisuje příčiny vzniku zkratů, jejich dělení a průběhy. Další část práce ukazuje způsoby výpočtu jednotlivých druhů zkratů a to především se zaměřením na metodu souměrných složek. Poslední část práce je pak zaměřena na použití zjištěných poznatků k výpočtu poměrů na konkrétní zadané elektrické sítí. Výpočet je proveden pro všechny druhy zkratu a to jak souměrného, tak i nesouměrného. Výsledné poměry jsou zaneseny do fázorových diagramů pro jednotlivé druhy zkratu. Součástí výpočtu je i přepočet fázových proudů přes transformátor.
|
|
|
Testování admitanční funkce indikátoru poruch
Musil, Milan ; Vyčítal, Václav (oponent) ; Topolánek, David (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem, realizací a vyhodnocením testů pro indikátory poruchových stavů, se zaměřením na indikátory zemního spojení založených na admitančních principech. Tyto indikátory musí být schopny vyhodnocovat zemní spojení v sítích kompenzovaných, kompenzovaných s pomocným odporníkem, izolovaných a odporově uzemněných. Testy jsou navrženy tak, aby bylo možné ověřit chybu měření proudových a napěťových vstupů, včetně monitorovaných charakteristických veličin, jako je konduktance a susceptance. Navržené testy jsou následně aplikovány na vybraný vzorek indikátoru poruchových stavů. V rámci testů je indikátor podroben sekundárním testům s využitím testeru Omicron CMC256plus a rovněž i testům na poruchových záznamech, které byly konvertovány pro tento účel do formátu COMTRADE. Poslední série provedených testů využívá fyzikálního modelu VN soustavy, kde je testované zařízení vystaveno poruchovým stavům v soustavě kompenzované s pomocným odporníkem a izolované. Dále je součástí práce rešerše nových metod zjišťování zemních spojení, včetně jejich principů a popisu funkce. Také součástí práce je přehled výrobců indikátorů, případně ochran, kteří se zabývají výrobou ochran při zemním spojením.
|
|
|
Porovnání vlastností přístrojových transformátorů proudu a proudových senzorů
Popek, Jiří ; Bok, Jaromír (oponent) ; Topolánek, David (vedoucí práce)
Přístrojové transformátory proudu a proudové senzory jsou přístroje, které nejčastěji slouží k měření proudů v soustavách vysokého napětí. Jejich úkolem je převádět měřené proudy na hodnoty, které jsou zpracovatelné měřicími a jistícími přístroji. Přístrojové transformátory se pro měření proudů využívají již od počátku budování elektrizační soustavy, zatímco proudové senzory našly své uplatnění při měření proudů až po zavedení digitálních přístrojů do jejich sekundárních obvodů. Teoretická část práce zahrnuje čtvrtou a pátou kapitolu, které jsou věnovány rozboru konstrukce a popisu charakteristických vlastností obou přístrojů. Praktická část práce je obsažena v šesté kapitole. Ta popisuje průběh laboratorního měření, které má za cíl ověřit teoretické poznatky práce. U předložených přístrojů byly ověřeny udávané třídy přesnosti ve jmenovitém rozsahu a vývoj chyby měření v nadproudové oblasti. Závěr práce je věnován vzájemnému porovnání vlastností a shrnutí výsledků laboratorního měření.
|
|
|
Generování transientního signálu pro účely testování ochran a indikátorů poruch
Bažata, Petr ; Jinderle, Pavel (oponent) ; Topolánek, David (vedoucí práce)
V práci je navržen postup k vytvoření modelu a následně simulován chod reálné sítě s použitím kompenzačních prvků k minimalizaci vzniklých poruch. Práce je rozdělena do dvou tematických okruhů – první teoretický se zabývá základním členěním zkratů a podrobnějším studiem poruch v neúčinně uzemněné síti. Podrobně se pak tato část zabývá popisem sítě se zhášecí tlumivkou. Použitím kompenzace v takové síti dochází k omezení účinku poruchových stavů. Krátkodobé připínání odporníku pak zlepšuje činnost zemních ochran a napomáhá k detekci vývodu poškozeného poruchou. V další části této práce jsou uvedeny nejběžnější simulační programy. Jejich základním srovnáním je proveden následný výběr nejvhodnějšího programu pro další simulace v navazující praktické části. Ta se podrobně věnuje vytvoření reálného modelu sítě pro účely simulace dějů, které mohou vzniknout v běžně provozované síti. V kompenzované síti je pak simulován chod společně s prvky pro účinné omezení vzniklých poruch, resp. pro snazší detekci zemního spojení. Pro účely simulace zkratů je v závěru práce model upraven na síť s účinně uzemněným uzlem. Výsledkem práce je záznam nejčastějších transientních jevů pro účely testování zemních a distančních ochran. Součástí této práce je také ověření správnosti modelu a vytvořeného záznamu s použitím skutečného nastavení zemní ochrany.
|
|
|
Ověření a testování experimentálního modelu distribuční soustavy 22 kV
Hlaváč, Jan ; Novotný, Jan (oponent) ; Topolánek, David (vedoucí práce)
Práce se zabývá praktickým ověřením jednotlivých prvků modelu distribuční soustavy 22 kV. Tento model byl v rámci laboratorních prostor navržen tak, aby svými vlastnostmi co nejlépe vystihoval reálnou distribuční soustavu. Na modelu lze navíc, kromě běžných provozních podmínek, provést i simulaci poruchového stavu. Náplní práce je vytvoření návodů pro měření klíčových parametrů použitých prvků soustavy (transformátory, vedení), porovnání navržených a naměřených hodnot a vytvoření kompletní dokumentace sestavy. Tato dokumentace slouží jako příručka s detailním popisem jednotlivých komponent. Závěrečnou částí práce je vytvoření kompletního schématu zapojení napájecí rozvodny a volba vhodných jistících prvků.
|
|
|
Návrh konfigurace napájecí sítě rozsáhlého strojírenského podniku
Němec, Jan ; Holoubek, Jiří (oponent) ; Topolánek, David (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozborem problematiky návrhu konfigurace napájecí sítě průmyslového podniku. Mezi hlavní úkoly návrhu patří zvolit vhodné schéma konfigurace, jmenovité napětí, způsob kompenzace, způsob potlačení energetického rušení a další náležitosti tak, aby vyhovovaly charakteru a požadavkům průmyslového podniku. Důležitým bodem návrhu je zabezpečit neovlivnění nadřazené distribuční sítě. Jedním z opatření proti ovlivnění sítě je kompenzace, která udržuje účiník v předepsaných mezích. Druhým opatřením je eliminace energetického rušení. Za nejvíce se projevující energetické rušení v průmyslových sítích se dá považovat vyšší harmonické, kolísání a nesymetrie napětí. Práce nabízí přehled možností kompenzace a způsobů eliminace jednotlivých druhů energetického rušení.
|
|
|
Posouzení možnosti provozu zdrojů v dané oblasti při nestandardních provozních stavech sítě VN
Čáslava, Jiří ; Opat, Jaroslav (oponent) ; Topolánek, David (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá řešením možných nestandardních provozních zapojeních distribuční sítě 22 kV provozovatele distribuční soustavy E.ON v zadané oblasti s ohledem na možnosti provozování zdrojů rozptýlené výroby a to jak zdrojů, které jsou v současné době v provozu, tak i možných budoucích zdrojů do ní připojených a jejich eventuálnímu provoznímu omezení. K tomuto je v práci vypracován popis výpočetních metod řešení sítí v ustáleném stavu s důrazem na lineární výpočty užívané v programu E-Vlivy, ve kterém jsou možná provozní zapojení modelována, proto také práce obsahuje popis tohoto programu. Navržené provozní stavy odpovídají platným pravidlům provozování distribuční soustavy E.ON. Výstupy této práce budou sloužit dispečerům sítě 22 kV společnosti E.ON jako podklady při řízení sítě v nestandardních provozních stavech.
|
|
|
Návrh rozvoje a řešení konfigurace sítě 22 kV
Pospíšil, Petr ; Beneš, Jan (oponent) ; Topolánek, David (vedoucí práce)
Tématem této diplomové práce je návrh a řešení konfigurace sítě 22 kV v dané části města Brna. Přesně se jedná o městskou oblast Trnitá, ve které se během následujících pěti let očekávají investiční záměry. Práce je rozdělena na dvě části. Pro lepší porozumění problematice, se první, teoretická část zabývá popisem elektrizační soustavy (dělení elektrizační soustavy podle hladiny napětí, druhy vedení, druhy sítí a další části ES), řešení ustáleného chodu sítí (výpočet ustáleného chodu jako lineární a nelineární úloha, eliminace bilančního uzlu, iterační metody) a charakteristika distribuční sítě města Brna. Druhá část této diplomové práce se zabývá samotným návrhem rozvoje a řešením konfigurace sítě v závislosti na předpokládaném vývoji zatížení v oblasti Trnitá. Výsledkem je návrh na zbudování nové trafostanice 110/22 kV Opuštěná vybavené třemi transformátory, každý o jmenovitém výkonu SN = 40 MVA, a návrh změn v konfiguraci sítě 22 kV nutných jak pro zajištění napájení nových odběrů, tak pro zachování napájení stávajících odběrů.
|
|
|
Ochrany při zemních spojeních
Ostruška, Jan ; Topolánek, David (oponent) ; Orságová, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zabývá wattmetrickým a konduktančním principem detekce vývodu se zemním spojením v kompenzovaných sítích vysokého napětí. Speciální důraz přitom klade na vysokoodporová zemní spojení a testuje funkčnost zmíněných principů při nich. V první části testování práce využívá stavů sítě se zemním spojením, které byly vypočítány vytvořeným statickým modelem zemního spojení v síti. Druhá část testování používá záznamy vysokoodporových zemních spojení. V obou případech toto testování probíhalo na ochranách ABB REF 615, ABB REM 543 a Protection&Consulting RYo při využití testovacího zařízení OMICRON CMC 256plus. Hlavním výsledkem práce jsou záznamy o detekování zemního spojení uvažovanými ochranami. Tyto záznamy ukazují výraznou závislost funkčnosti ochran na velikosti netočivé složky napětí a u wattmetrické ochrany také navíc i na hodnotě odporu zemního spojení.
|
host ::
RSS.