|
|
Vliv m6A dráhy na elektrofyziologické koreláty prostorové paměti v animálním modelu Alzheimerovy choroby
Karkušová, Patrícia ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Hromádka, Tomáš (oponent)
Jednou z najdôležitejších kognitívnych funkcií je pamäť, ktorú delíme na dve rozdielne formy a to krátkodobú a dlhodobú. Dlhodobú pamäť ďalej delíme na explicitnú (deklaratívnu) pre fakty a udalosti a implicitnú (nedeklaratívnu) pamäť pre všetky zvyšné typy pamäti, ktoré nespadajú pod explicitnú. Významným ochorením u ktorého nastáva postupná strata deklaratívnej pamäti a s ňou priestorovej orientácie je Alzheimerova choroba. Ide o jednu z najčastejších príčin demencií a postihuje desiatky miliónov ľudí na celom svete. Cieľom nášho experimentu bolo stanovenie vplyvu inhibície FTO demetylázy v potkaňom modeli Alzheimerovej choroby (TgF344-AD) a kontrolnej skupine(F344-CT) na jednotkovú aktivítu neurónov u voľne sa pohybujúcich zvierat a na stabilitu priestorovej mapy. Pomocou tetród sme extracelulárne nahrali aktivitu neurónov v hipokampálnej podoblasti CA1 v dvoch rôznych podmienkach (známe, neznáme prostredie) pred a po podaní inhibítora. Následne sme analýzou signálu porovnávali zmeny jednotkovej aktivity principálnych neurónov (stabilita mapy/ remapovanie mapy) súvisiace s aplikáciou farmakologického inhibítora FTO demetylázy MO-I-500. V našej pilotnej štúdii sme zistili zvýšenie priemeru frekvencií akčných potenciálov u potkanov línie F344-CT v známom aj neznámom prostredí po podaní inhibítora, u...
|
|
|
Vznik specifické fobie z pavouků: Neurofyziologické mechanismy vs. testování předpokladů evolučních teorií vysvětlujících vznik specifické fobie z pavouků
Hladíková, Tereza ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Fobie z pavouků je jednou z nejčastějších specifických fobií ze zvířat v populaci. Ve vzniku fobie z pavouků jsou klíčové dvě emoce; strach a odpor. Teorií vzniku této fobie je více a výsledky a interpretace studií, které experimentálně testují jejich předpoklady se často různí. Práce zaměřené na psychofyziologická měření jako je sledování změn srdeční činnosti nebo odporu kůže odráží rozdíly v intenzitě prožívaných emocí u fobiků oproti nefobikům. Druhá skupina prací zabývajících se analýzou proximátních mechanismů se snaží, odhalit mozkovou aktivitu při fobické stimulaci. Tyto práce se převážně shodují na souhře sítě kognitivní kontroly a strachového okruhu s klíčovým zapojení amygdaly a insuly do fobické reakce. Testování předpokladů evolučních teorií se dále zabývají práce zkoumající např. dědivost specifických fobií, rychlost detekce pavouků nebo snazší učení a vyhasínání strachu z pavouků. Cílem této bakalářské práce je zaměřit se především na dosavadní výsledky prací objasňujících proximátní neurofyziologický a psychofyziologický mechanismus specifické fobie z pavouků a diskutovat tyto výsledky vzhledem k paradigmatu evolučních teorií o vzniku této fobie. Při rozebírání těchto proximátních příčin je nutné se také zabývat problematikou samotného výběru stimulů a individuální variabilitou...
|
|
|
Pohybové, emocionální a kognitivní dovednosti laboratorních potkanů s odlišnou raně ontogenetickou zkušeností se sociální hrou
Petr, Tomáš ; Špinka, Marek (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
V současném výzkumu hravého chování u zvířat dosud nebylo spolehlivě empiricky testováno, zdali experimentální omezení hry v kritické fázi ontogeneze bude mít negativní vliv na pohybové, emocionální a kognitivní dovednosti v pozdější fázi vývoje jedince. V této diplomové práci se snažíme oddělit vliv kinematického a sociálního omezení herní zkušenosti tím, že mezi sebou porovnáváme tři skupiny laboratorních potkanů Long-Evans s různými manipulacemi (treatmenty). Ty spočívaly v tom, že laboratorní potkani byli vystaveni odlišné herní zkušenost mezi 24. a 66. postnatálním dnem. Všem potkaním samcům byla v tomto raném období ontogeneze umožněna sociální hra na jednu hodinu denně. Dle příslušného treatmentu bylo laboratorním potkanům buďto modifikováno herní prostředí, anebo byla hra redukována sociálně méně hravým partnerem. V treatmentu s plnou hrou byla fokálnímu laboratornímu potkanovi plemene Long-Evans umožněna sociální hra v plném pohybovém rozsahu celé herní arény a hra byla umožněna pokaždé s tím samým partnerem totožného plemene Long-Evans. Toto párové uspořádání pro hru bylo shodné i v treatmentu s pohybově omezenou hrou, ovšem prostor pro hru byl omezen radikálním snížením stropu herní arény do té míry, aby u této skupiny byly znemožněny jakékoliv třírozměrné (3D), tedy vertikální prvky...
|
|
|
Genetic knockout of CS4 sulfation of perineuronal nets as a source of juvenile like plasticity in processes of memory and learning
Gmiterková, Lenka ; Růžička, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Medzibunková hmota ovplyvňuje mozgové funkcie. Medzi funkcie, ktoré sú ovplyvnené zmenami v zložení a vlastnostiach medzibunkovej hmoty patrí aj učenie a pamäť. Rôzne sulfatačné vzorce na chondroitín sulfát proteoglykánoch, jednej zo zložiek medzibunkovej hmoty, môžu buď zvýšiť alebo znížiť synaptickú plastickosť a rast neurónov. To potom vedie k zmenám vo fungovaní pamäte. V mojej diplomovej práci som definovala úlohu 4-O-sulfatace na chondroitín sulfát proteoglykánoch v učení a pamäti u mladých a mladých dospelých myší. To som robila pomocou myšej línie s vyradeným génom pre Chondroitín sulfát transferázu 11, u ktorej je zníženú množstvo 4-O-sulfatace. U týchto myší som testovala dlhodobú pamäť, krátkodobú pamäť a pracovnú pamäť pomocou rôznych behaviorálnych testov. Okrem toho som sledovala morfologické zmeny v perineuronálnych sieťach a zmeny v počte synapsií pomocou imunohistológie a mikroskopie.
|
|
|
EEG koreláty egocentrických a allocentrických odhadů vzdáleností ve virtuálním prostředí u lidí
Kalinová, Jana ; Vlček, Kamil (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Kognitivní procesy spojené s prostorovou orientací mohou využívat odlišných referenčních rámců: egocentrického, soustředěného na pozorovatele a allocentrického, soustředěného na objekty v prostředí. V této práci jsme pomocí EEG studovali dynamiku mozkových procesů doprovázejících prostorovou orientaci založenou na použití těchto referenčních rámců. Účastníci byli instruováni, aby odhadli vzdálenosti mezi objekty nebo objekty a sami sebou v prostředí virtuální kruhové arény; tato úloha byla prezentována ve 2D i 3D zobrazení. Změny EEG vázané na danou úlohu byly analyzovány pomocí časově-frekvenční analýzy a analýzy event-related potenciálů z EEG záznamů čítajících 128 kanálů. Časově-frekvenční analýzou jsme zjistili významné rozdíly výkonu v pásmech delta, theta, alfa, beta i gama mezi kontrolní, egocentrickou a allocentrickou testovací podmínkou. Zaznamenali jsme pokles výkonu v pásmu alfa v okcipitálních a parietálních oblastech, signifikantně silnější pokles byl pozorován pro allocentrickou podmínku ve srovnání s egocentrickou i kontrolní podmínkou. Podobný vzorec byl viditelný i pro pásmo beta. Dále jsme zaznamenali také nárůst výkonu theta a delta v temporálních, fronto- temporálních a laterálních frontálních oblastech, který byl výrazně silnější pro egocentrickou podmínku ve srovnání s...
|
|
|
Energetický metabolismus mozku a jeho patologie
Nová, Jana ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Mozek patří mezi metabolicky nejaktivnější orgány a poruchy energetického metabolismu mozku jsou stále častěji citovány jako významný faktor přispívající k rozvoji neurodegenerativních onemocnění. Metabolické substráty využívané CNS musí být přísně regulovány v čase i prostoru tak, aby byla zajištěna energetická homeostáza mozku. Výzkum energetického metabolismu mozku stanovil několik modelů odhalujících vzájemnou provázanost metabolických pochodů v CNS. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Vliv stresu na expresi kortikosteroidních receptorů a enzymů glukokortikoidního metabolismu ve specifických strukturách mozku laboratorního potkana
Kvapilová, Pavlína ; Pácha, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Stresovou reakci vyvolává řada faktorů, které v závislosti na typu odpovědí, jež vyvolají, zapojují různé mozkové struktury. Ty pak předávají informace do jádra hypothalamu, nucleus paraventricularis (PVN), které je hlavním integračním centrem informací o nerovnováze homeostázy vyvolané stresory. Pokud se v něm sejde dostatečné množství excitačních signálů, pak PVN aktivuje osu hypothalamus hypofýza nadledviny, jež v konečném důsledku vyvolá sekreci stresových hormonů glukokortikoidů, které pak působí zpětně na mozek. Toto působení je však ovlivněno několika faktory, především přítomností lokálního metabolismu glukokortikoidů. Lokální metabolismus je zajišťován enzymy 11 hydroxysteroidními dehydrogenázami, které mohou lokálně aktivovat či deaktivovat molekuly hormonu a tím zesilovat či zeslabovat jejich účinek.
|
|
|
Matching the role of chondroitin sulphate proteoglycan, aggrecan, in dense extracellular matrix of perineuronal nets and glial scar
Gmiterková, Lenka ; Růžička, Jiří (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Traumatické poranenia mozgu a miechy sú celosvetovým zdravotníckym problémom. V poškodenom tkanive dochádza k zmenám na úrovni buniek aj medzibunkovej hmoty, kvôli čomu vzniká jazva. Zmena, ku ktorej dochádza v tkanive na mieste jazvy znemožňuje obnovu poškodených neurónov. Podobne ako jazva, ktorá bráni v nervovej plastickosti po poranení, funguje v nepoškodenom mozgu perineuronálna sieť. Jedným z kľúčových prvkov perineuronálnych sietí a jaziev v centrálnej nervovej sústave je proteoglykán agrekán. V tejto práci som sa zamerala na funkciu agrekánu v mozgu a mieche. Najmä na mechanizmus, ktorým bráni rastu neurónov a takisto na výskum v oblasti liečby týchto poranení. Táto téma je dôležitá, pretože momentálne neexistuje štandardná liečba, ktorá by obnovovala rast neurónov na mieste vytvorenej jazvy.
|
|
|
Role of ventral hippocampus and medial prefrontal cortex in behavioral flexibility in rodents
Černotová, Daniela ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Adaptace na neustále se měnící prostředí je vlastností nutnou pro přežití všech volně žijících živočichů, ale i zásadním předpokladem pro každodenní interakce s okolním světem. Hlavní neurální substráty zajišťující kognitivní a behaviorální flexibilitu jsou již dobře známy a spočívají především na vzájemné komunikaci mezi prefrontální kůrou (PFC) a striatem. Některé části PFC jsou hojně inervovány ventrálním hipokampem (vHPC), což může výrazně ovlivňovat její funkce. Odchylky v hipokampo-prefrontálním spojení se navíc ukazují být významným faktorem narušujícím kognitivní funkce u některých neuropsychiatrických onemocnění. To je také důvodem, proč je přesná funkce tohoto spojení podstatnou složkou současného výzkumu. Cílem této práce bylo otestovat roli vHPC a mediální PFC (mPFC) v úloze aktivního vyhýbání se místu na rotující aréně 1) ve dvou variantách testujících flexibilní chování - reversalu a set-shiftingu - a 2) ve vybavení si naučené úlohy. Dané struktury jsme inaktivovali kombinací jednostranných, oboustranných nebo kombinovaných lokálních injekcí muscimolu (agonisty GABAA receptorů). V počátku reversalu se přizpůsobování novým podmínkám zhoršilo u zvířat s inaktivovaným vHPC, přičemž inaktivace mPFC neovlivnila žádnou z úloh. V úloze testující vybavení bylo pozorováno narušení u obou...
|
host ::
RSS.