|
|
Možnosti využití konceptu biosférické rezervace na Šumavě
Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan ; Bartoš, Michael
Komplikovaný vztah mezi ochranou přírody a regionálním rozvojem se pokouší řešit koncept biosférické rezervace (BR). Pro definování funkcí biosférických rezervací jsou významné závěry I. mezinárodního kongresu BR, který se konal v roce 1983 v Minsku. Byla zde zdůrazněna nevyhnutelnost souběhu tří funkcí, které by měla BR plnit – ochranářské, vědeckovýzkumné a rozvojové. Ještě dále jde tzv. Sevillská strategie při definování rámcového statutu světové sítě biosférických rezervací. Podle tohoto statutu je cílem BR zvýšit povědomí o vzájemném propojení lidstva a biosféry, zdokonalit monitorování, vzdělávání, uvědomělost a spoluúčast veřejnosti na managementu biosférické rezervace. Analýza aplikovatelnosti tohoto konceptu tedy musí reflektovat čtyři základní funkce biosférické rezervace: (1) ochranu biologické diverzity/přírody, (2) vědecký a odborný výzkum, (3) vzdělávání a osvětu a (4) podporu udržitelného rozvoje.
|
|
|
Sociálně-ekologické a psychologické dopady Jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo
Rynda, Ivan ; Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
V rurálním prostředí jižních Čech lze jadernou elektrárnu Temelín považovat za vyjímečnou krajinnou složku ovlivňující kvalitu života místní populace. Projekt se zaměřuje na proces vytvoření koncepce soustavného sociologického šetření kvality života populace v širším okolí jaderné elektrárny. Pro analýzu reflexe situace místními obyvateli byla použita kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Bylo zjištěno, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. Pouze z krajinně ekologického hlediska vyplynulo, že silueta elektrárny vyvolává pocit podvědomého neklidu a je vnímána obyvatelstvem jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
|
Vliv Jaderné ekektrárny Temelín na vnímání krajinného rázu
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za vyjímečnou krajinnou složku v rurálním prostředí jižních Čech.Příspěvek se zaměřuje na proces adaptace místních obyvatel na existenci a provoz jaderné elektrárny.Na základě dat získaných sociologickým výzkumem v roce 2004 lze konstatovat,že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci.V krajinně ekologickém kontextu je zajímavé,že "vizuální agresivita" 155 metrů vysokých chladírenských věží,jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti,vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
|
Vzdělávací projekt IPSEM – 20 let zkušeností a hledání cesty rozvojové pomoci
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Technická univerzita v Drážďanech pod patronací UNEP a UNESCO organizuje v rámci projektu „International Postgraduate Course on Environmental Management for Developing and Emerging Countries“ půlroční postgraduální studijní program (viz http://www.tu-dresden.de/cipsem/). Půlroční mezinárodní postgraduální studium je zaměřené na management životního prostředí a je určeno zástupcům z „rozvíjejících se a perspektivních zemí“. Pravidelnou součástí postgraduálního studia jsou týdenní Praktická cvičení v ekologickém plánování, která se konají na území České republiky. Od roku 1984 se na tomto projektu aktivně podílí i Ústav krajinné ekologie (od 1. 7. 2005 Ústav systémové biologie a ekologie) Akademie věd ČR, se sídlem v Českých Budějovicích.
|
|
|
Krajinný ráz a vnímání Jaderné elektrárny Temelín jihočeskou populací
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jadernou elektrárnu Temelín lze považovat za výjimečnou krajinnou složku v rurálním prostředí jižních Čech. Příspěvek se zaměřuje na proces adaptace místních obyvatel na existenci a provoz jaderné elektrárny. Na základě dat získaných sociologickým výzkumem v roce 2004 lze konstatovat, že místní komunita vykazuje vysoký stupeň adaptace na danou situaci. V krajinně ekologickém kontextu je zajímavé, že“vizuální agresivita” 155 metrů vysokých chladírenských věží, jejichž silueta je viditelná z velké vzdálenosti, vyvolává mimo jiné pocit podvědomého neklidu a je vnímána i jako zásadní změna krajinného rázu jihočeské krajiny.
|
|
| |
|
|
Vnímání Jaderné elektrárny Temelín jihočeskou populací v proměnách času (1993-2003)
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Bartoš, Michael
Práce se zabývá sociálním systémem v okolí Jaderné elektrárny Temelín, především pak některými aspekty jeho adaptace na zátěž. Je soustředěna na problematiku vizuálního vnímání elektrárny místní populací a proměny tohoto vnímání během posledních deseti let. Předkládaná zjištění jsou výsledkem porovnání vybraných výsledků dvou sociologických průzkumů, které proběhly v Jihočeském kraji, a které jsou od sebe časově vzdáleny deset let. První z průzkumů proběhl v rámci projektu „Proměny jižních Čech 1992-1993“. Druhý průzkum probíhá od roku 2002, a to v rámci projektu „Sociálně ekologické a psychologické dopady jaderné elektrárny Temelín na obyvatelstvo“, který je aktivitou naplňující článek 12 Annexu mezinárodní dohody z Melku.
|
|
|
Participativní management chráněných území – klíč k minimalizaci konfliktů mezi ochranou biodiversity a socio-ekonomickým rozvojem místních komunit
Těšitel, Jan ; Kušová, Drahomíra ; Matějka, K. ; Boháč, J. ; Bartoš, Michael ; Kopáčková, M. ; Moravcová, Jana ; Šrubař, Vladan
Cílem projektu byl návrh funkčního modelu koexistence ochrany biodiversity a přiměřeného socio-ekonomického rozvoje ve velkoplošných chráněných územích. Výstupem projektu byl návrh zásad participativního managementu chráněných území a odhad podmínek nutných pro jeho realizaci v praxi. Projekt se zaměřil na popis biodiverzity v jednotlivých územích a možnosti jejího ovlivnění lidskou činností, na identifikaci klíčových střetových oblastí. Dále byly sledovány vybrané parametry kvality života místní populace, její chování a vztah ke správě chráněného území a k ochraně přírody obecně. Součástí projektu byla i analýza chování správy chráněného území jako instituce. Projekt byl koncipován jako empirická srovnávací studie tří biosférických rezervací (BR) – BR Šumava, BR Třeboňsko a BR Křivoklátsko.
|
|
|
Mediální prezentace veřejné zeleně v Českých Budějovicích (obsahová analýza jihočeského regionálního tisku)
Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan ; Bartoš, Michael
Tisk je součástí masové komunikace, při níž dochází k rozšiřování a sdělování informací a symbolických obsahů určených široké veřejnosti. Vždy je odrazem předpokládaného zájmu veřejnosti o konkrétní problematiku a zprostředkovatelem sociální kontroly institucí, které ji mají na starost. Na základě provedené obsahové analýzy jihočeského regionálního tisku lze konstatovat, že problematika veřejné zeleně občany příliš netíží a tudíž není ani frekventovaným mediálním tématem. Lidi zajímá především, zda je veřejná zeleň v pořádku a uklizena. Rovněž výčet organismů, na který může uživatel zeleně v urbánním prostředí narazit, není podle tisku příliš široký.
|
|
|
Amenitní migrace a turismus
Bartoš, Michael ; Kušová, Drahomíra ; Těšitel, Jan
Jedním z globálních jevů posledních dvou desetiletí je specifický typ migrace obyvatel zvaný „amenity migration“. Jedná se o migraci, která není motivována ekonomickou prosperitou, ale hodnotnějším přírodním, případně i sociálním a kulturním prostředím cílového území. Tento jev je výrazně podporován vznikem a masovým šířením informačních technologií a ve svém důsledku vede, jako každá migrace, ke změnám prostorového uspořádání lidských aktivit v cílovém území. Za určitých podmínek se může stát jednou z „societal driving forces“ určujících socioekonomický rozvoj daného regionu. Článek se zabývá analýzou faktorů ovlivňujících vznik „amenity migration“ v České republice.
|
host ::
RSS.