|
|
Právnická fakulta UK v letech 1948-1955, institucionální a personální přeměna fakulty v procesu sovětizace vysokého školství v ČSR
Sojková, Alena ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
Když KSČ získala moc v ČSR, jedním z kroků, které musela provést, aby zcela ovládla československou veřejnost, bylo převychování a proměna její inteligence. Aby se tak stalo, bylo nutno zcela přeměnit systém vysokých škol. Opatření, jež byla v této souvislosti prováděna, se výrazně dotkla také Právnické fakulty Univerzity Karlovy, která byla před Únorem 1948 považována za nejreakčnější a nejkonzervativnější fakultu na této univerzitě. V první části se tato práce zaměřuje na personální přeměnu vysokých škol s důrazem na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Prvním z očistných procesů bylo prověřování národní spolehlivosti, které poúnorové očistné akce předznamenalo. Po Únoru 1948 již následovalo politicky motivované vylučování studentů akčními výbory Národní fronty a tzv. studijní prověrky na přelomu let 1948/49 i odstraňování pedagogů z vysokých škol po Únoru 1948 a v dalších letech. Tato očista umožnila dosadit do rozhodujících akademických funkcí prověřené členy KSČ, kteří nekladli odpor při provádění dalších opatření. V druhé části práce pojednává o organizační proměně fakulty i celého vysokého školství na podkladu nového zákona o vysokých školách, dalších doprovodných vládních nařízení a vyhlášek, výnosů, směrnic a pokynů ministerstva školství, stranických usnesení a dalších kroků k postupnému...
|
|
|
Svět očima raně novověkého měšťana
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Ďurčanský, Marek (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vnímání mimoměstských událostí jednotlivými měšťany, čímž analyzuje pohled raně novověkého obyvatele českého města na okolní svět a možnosti, které měl takový člověk, aby se o dění okolo sebe dozvěděl. Děje se tak za pomoci rozboru mimoměstských událostí, které byly zaznamenané ve vybraných kronikách, vzniklých v letech 1575-1600, tedy v období, které je považováno za takzvaný "zlatý věk českých měst". Nejprve je nastíněno prostředí, ze kterého pocházeli jednotliví autoři kronik a které tudíž mohlo mít podstatný vliv na výběr událostí, které měšťané do svých prací zařadili, tj. postavení konkrétního města, vzdělanost v zmíněném období nebo osobní život pisatelů. V další části je za pomoci rozboru jednotlivých typů zaznamenaných informací (například turecké války, úmrtí významných osob, požáry, sněmy ad.) popisován obzor autorů, jinými slovy to, jaké události byly nejvíce zaznamenávány, a tudíž shledávány zajímavými a nevšedními, a jakým okruhům se konkrétní kronikáři nejvíce věnovali. Tímto způsobem je blíže nahlíženo na myšlenkový svět raně novověkého měšťana, který nám z důvodu absence jiných než úředních pramenů často zůstává utajen, a na impulsy, které takového člověka ovlivňovaly, formovaly jeho životní názor a určovaly, co zanechá příštím generacím.
|
|
|
Pobělohorské konfiskace v městském prostředí na příkladu Starého Města pražského
Sojková, Alena ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Bacík, Radek (oponent)
Tato práce pojednává o průběhu pobělohorských konfiskací se zacílením na postih měst a jejich obyvatel a soustřeďuje se především na pražská města, konkrétně na Staré Město pražské. V práci je nejprve nastíněn obecný průběh těch událostí po prohrané bitvě na Bílé hoře, které nakonec vyústily v majetkové postihy provinilých osob. Práce se zaměřuje především na činnost dvou komisí, a to komise exekuční a komise konfiskační, jejichž zásahy do majetkové struktury v Čechách byly asi nejvýraznější, částečně se dotýká i zabavování po odchodu osob ze země z náboženských důvodů, tedy po vydání Obnoveného zřízení zemského. V otázce komise exekuční se zaměřuje spíše na dopady finanční, nikoliv na samotné popravy, které jsou zmíněny jen velmi okrajově (počet popravených, kteří měšťané byli popraveni atd.). Každý typ postihu (hrdelní exekuce, propuštění, pokuta atd.) je pak dokladován na případech měšťanů Starého Města pražského, kteří byli účastníky těchto procesů. V každém typu je vybrán jeden nebo dva případy, které jsou rozebrány podrobněji, osudy zbylých osob takto potrestaných (nebo nakonec nepotrestaných) jsou zmíněny pouze s ohledem na množství a výčet zkonfiskovaného majetku.
|
host ::
RSS.