|
|
Skladby na české a latinské neliturgické texty 18. století z chrámové sbírky ve Smečně
Procházka, Karel ; Kapsa, Václav (oponent) ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této magisterské práce je seznámení se zapomenutou vyspělou hudební kulturou města Smečna 18. století. Předmětem studia byla hudební sbírka kostela Nejsvětější Trojice ve Smečně se zaměřením na neliturgické skladby 18. století. Výsledky studia jsou rozděleny do tří kapitol. První zohledňuje vznik sbírky v kontextu historie kladenského regionu, města Smečna a kostela Nejsv. Trojice. Druhá se zabývá samotnou hudební sbírkou - složením, autorským profilem, dobovými proměnami, výjimečnými skladbami, díly smečenského kaplana patera Františka Mensiho a rozborem vybraných skladeb. Třetí část se věnuje současnému dění na kůru smečenského kostela, například obnoveným premiérám skladeb smečenského kůru nebo Smečenskému varhannímu festivalu na nejstarší varhany střední Evropy z roku 1587.
|
|
|
Pražští cyrilisté a jejich vztah k řezenskému cecilianismu. Komentovaná edice korespondence pražských cyrilistů F. X. Wittovi
Beránková, Anna ; Gabrielová, Jarmila (oponent) ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce)
Cílem této práce je snaha o přiblížení situace a dění v oblasti katolické liturgické hudby v 70. a 80. letech 19. století v Čechách, resp. v Praze. Toto dvacetiletí spadá do širšího časového období, jež bývá v souvislosti s hnutím za obnovu chrámové hudby, probíhajícím v celé střední Evropě, nazýváno ceciliánským. Na tomto poli se české země především v 70. letech vyznačovaly velmi úzkým vztahem k bavorskému Řeznu, jež se stalo ohniskem a vzorem reformních snah pro střední Evropu. Vedle osobních setkání řezenských a pražských reformátorů probíhala mezi týmiž i velmi čilá korespondence. Právě dopisy pražských cyrilistů hlavnímu iniciátoru reformy v Řeznu - Franzi Xaveru Wittovi, jsou hlavním pramenem, z něhož v této práci čerpám. Do této doby u nás neznámá korespondence je uložena v Bischöfliche Zentralbibliothek (Centrální biskupské knihovně) v Řezně, kde je k dispozici i její soupis v podobě dvousvazkového katalogu. Na základě obsahu dopisů tato práce dokumentuje, resp. podrobněji komentuje nám již známá fakta z příslušné doby. Její součástí je rovněž edice úplného znění dopisů vybraných Wittových dopisovatelů spolu s rejstříkem osob, v korespondenci zmiňovaných.
|
|
| |
|
|
Jan Antonín Reichenauer - Vesperae de Confessore
Semerád, Vojtěch ; Mikuláš, Jiří (vedoucí práce) ; Slavický, Tomáš (oponent)
Ve své práci se zaměřím na chrámové skladby J. A. Reichenauera, které jsou dnes v majetku Národního muzea - Českého muzea hudby (dále jen České muzeum hudby).' Jde o prameny ze svatomikulášského fondu z malostranské jezuitské koleje u kostela sv. Mikuláše, které se do dnešních dnů dochovaly díky sběratelské činnosti O. Horníka.2 Tyto hudebniny významně doplňují naše poznání o tvorbě pražských skladatelů a hudebním provozu na počátku 18. věku v Praze. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Chrámová hudba v Jihlavě a její vývoj se zřetelem ke kůru kostela sv. Jakuba
Výborná, Terezie ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Vojtěšková, Jana (oponent)
Téma své bakalářské práce, tedy "Chrámová hudba v Jihlavě a její vývoj se zřetelem ke kůru farního kostela sv. Jakuba", jsem si nezvolila náhodně. Uvažovala jsem o něm už od svého přijímacího pohovoru a počátku studií oboru Sbormistrovství chrámové hudby na Týnské škole. Žádná práce tohoto druhu dosud nevznikla, a to vlivem nedostatku informací nebo i společensko politického klimatu. Proto využívám jak osobní znalosti prostředí a zmíněné problematiky, tak i částečného odstupu, který je nutný pro vytvoření objektivního díla. Nicméně jsem si vědoma, že jistá osobní zainteresovanost je v práci patrná, neboť se v oblasti jihlavské chrámové hudby pohybuji velmi dlouho. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Antonín Syrůček a jeho Missa Bethlemitica
Navrátilová, Lenka ; Slavický, Tomáš (vedoucí práce) ; Maňourová, Lucie (oponent)
Autor, jehož mší jsem se ve své bakalářské práci zabývala, Antonín Syrůček, je typickým představitelem hudebníků a skladatelů své doby. Všechen jeho hudební život byl spjat s katolickou církví a s její liturgií. Jeho mše reprezentuje ve všech směrech dobu, v níž vznikala: je psána hudebním jazykem typickým pro odcházející barokní sloh, využívá možností starých kontrapunktických technik v závažnějších pasážích a v ostatních přijímá už nové vyjadřovací prvky nastupujícího slohu později nazvaného klasicismus. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.