|
|
Obraz tělesnosti - Tělesnost obrazu
Slachová, Markéta ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá pojmy lidské tělesnosti a obrazu, jejich vzájemným vztahem. Tedy jakým způsobem může být tělesnost zpřítomněna v obraze a potažmo v samotném dialogu uměleckého díla a diváka. Další část práce je věnovaná kontextům uměleckým. Ráda bych uvedla příklady uměleckých děl, na kterých pomocí konfrontací můžeme vysledovat dobové pojetí tělesnosti a způsob zobrazení lidské figury, od nejstarších obrazů až k umělecké akci a současnému umění. Mým cílem je pokusit se uchopit vztah obrazu a tělesnosti a to především v rámci výuky výtvarné výchovy a možností galerijních či muzejních edukací. Navrhla a zrealizovala jsem rozsáhlý didaktický projekt: Obraz tělesnosti - tělesnost obrazu, který využívá prvků výtvarně dramatického pojetí výtvarné výchovy, akcentující práci s vlastní tělesností žáků, vazbou na kontexty z dějin umění a zabývá se i tématem interpretace, reprodukce a manipulace obrazů. Výtvarná část nese název Interpretace jako posun od obrazu tělesnosti k tělesnosti obrazu a rovněž vycházející z tématu zkoumaného v práci.
|
|
|
Ateliér Ladislava Šalouna v Praze na Vinohradech
Slachová, Markéta ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
RESUMÉ V této bakalářské práci se zabývám objektem ateliéru Ladislava Šalouna v Praze na Vinohradech. Mou snahou bylo přiblížit vznik a osud této stavby. Nezaměřila jsem se na podrobné zpracování sochařova života ani díla, uvádím však důležitá fakta a okolnosti, které s jeho ateliérem souvisejí. V době, kdy se Šaloun rozhodl pro realizaci vlastního ateliéru, byl zaměstnán svou největší zakázkou, vytvořením pomníku Mistra Jana Husa pro Staroměstské náměstí. Ačkoliv neměl architektonické vzdělání, navrhl si objekt ateliéru sám podle své představy. Pracovní prostor pro sochařskou tvorbu pojal téměř jako svatyni, doplněnou symboly a sochařskou výzdobou reflektující jeho zájmy a myšlenky. Zahrada a vybavení interiéru se samotným ateliérem vytvářely umělecký celek. Snažila jsem se zjistit a v této práci uvést vlivy, které ho v pojetí podoby ateliéru ovlivnily. Ať to byly osobní vztahy s architekty Janem Kotěrou a Antonínem Pfeifferem, cesty do Itálie, či zájmy o starověké kultury, je patrné, že dospěl ke svému individuálnímu vyjádření. Neobvyklý je typ stavby, jako samostatného ateliéru, postaveného roku 1911 původně bez spojení s obytnou funkcí. Až o dvě desetiletí později, roku 1934 se Ladislav Šaloun rozhodl stavbu rozšířit o obytnou přístavbu. Na návrhu spolupracoval se svým zetěm, architektem Josefem Černým....
|
|
|
Obraz tělesnosti - Tělesnost obrazu
Slachová, Markéta ; Sedlák, Michal (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá pojmy lidské tělesnosti a obrazu, jejich vzájemným vztahem. Tedy jakým způsobem může být tělesnost zpřítomněna v obraze a potažmo v samotném dialogu uměleckého díla a diváka. Další část práce je věnovaná kontextům uměleckým. Ráda bych uvedla příklady uměleckých děl, na kterých pomocí konfrontací můžeme vysledovat dobové pojetí tělesnosti a způsob zobrazení lidské figury, od nejstarších obrazů až k umělecké akci a současnému umění. Mým cílem je pokusit se uchopit vztah obrazu a tělesnosti a to především v rámci výuky výtvarné výchovy a možností galerijních či muzejních edukací. Navrhla a zrealizovala jsem rozsáhlý didaktický projekt: Obraz tělesnosti - tělesnost obrazu, který využívá prvků výtvarně dramatického pojetí výtvarné výchovy, akcentující práci s vlastní tělesností žáků, vazbou na kontexty z dějin umění a zabývá se i tématem interpretace, reprodukce a manipulace obrazů. Výtvarná část nese název Interpretace jako posun od obrazu tělesnosti k tělesnosti obrazu a rovněž vycházející z tématu zkoumaného v práci.
|
|
|
Ateliér Ladislava Šalouna v Praze na Vinohradech
Slachová, Markéta ; Novotná, Eva (vedoucí práce) ; Pech, Milan (oponent)
RESUMÉ V této bakalářské práci se zabývám objektem ateliéru Ladislava Šalouna v Praze na Vinohradech. Mou snahou bylo přiblížit vznik a osud této stavby. Nezaměřila jsem se na podrobné zpracování sochařova života ani díla, uvádím však důležitá fakta a okolnosti, které s jeho ateliérem souvisejí. V době, kdy se Šaloun rozhodl pro realizaci vlastního ateliéru, byl zaměstnán svou největší zakázkou, vytvořením pomníku Mistra Jana Husa pro Staroměstské náměstí. Ačkoliv neměl architektonické vzdělání, navrhl si objekt ateliéru sám podle své představy. Pracovní prostor pro sochařskou tvorbu pojal téměř jako svatyni, doplněnou symboly a sochařskou výzdobou reflektující jeho zájmy a myšlenky. Zahrada a vybavení interiéru se samotným ateliérem vytvářely umělecký celek. Snažila jsem se zjistit a v této práci uvést vlivy, které ho v pojetí podoby ateliéru ovlivnily. Ať to byly osobní vztahy s architekty Janem Kotěrou a Antonínem Pfeifferem, cesty do Itálie, či zájmy o starověké kultury, je patrné, že dospěl ke svému individuálnímu vyjádření. Neobvyklý je typ stavby, jako samostatného ateliéru, postaveného roku 1911 původně bez spojení s obytnou funkcí. Až o dvě desetiletí později, roku 1934 se Ladislav Šaloun rozhodl stavbu rozšířit o obytnou přístavbu. Na návrhu spolupracoval se svým zetěm, architektem Josefem Černým....
|
host ::
RSS.