|
|
Dramaturg jako spolutvůrce inscenace
Machačíková, Markéta ; Kudláčková, Jana (vedoucí práce) ; Sílová, Zuzana (oponent)
Práce se zabývá zkoumáním úlohy a pozice dramaturga v inscenačním procesu, jeho/jejího tvůrčího potenciálu a vlivu, který může mít na výsledek inscenace. V úvodní kapitole autorka nastiňuje historický a teoretický kontext dramaturgie a popisuje rozdílné činnosti, které může během inscenačního procesu dramaturg zastávat. Také popisuje základní principy dramaturgické metody nazvané ?strukturální dramaturgie?. Druhou kapitolu věnuje školnímu divadlu DISK, popisuje hledání titulů pro absolventské inscenace a vysvětluje rozhodnutí, která byla učiněna. Kapitola tři se zabývá praktickou přípravou textu a tvorbou dramaturgicko-režijní koncepce na příkladech tří inscenací. Ve čtvrté kapitole autorka nabízí vhled do spolupráce se třemi různými režiséry ročníku a průběhu zkoušení s herci a snaží se pojmenovat různý režijní styl a přístup. Pátá kapitola se zabývá výsledkem inscenací a představení a jejich diváckým a kritickým přijetím. Poslední kapitola se věnuje současným projektům, na kterých se autorka podílí jako překladatelka a dramaturgyně.
|
|
|
Dramaturgie: Pokus o společenský diskurz?
Musilová, Veronika ; Štědroň, Petr (vedoucí práce) ; Sílová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce ?Dramaturgie: pokus o společenský diskurz?? popisuje a rozebírá vybrané sezony v Münchner Kammerspiele, Maxim Gorki Theater Berlin, Divadle Na zábradlí a Divadle Komedie (Pkd). Na tomto základě se zabývá jejich dramaturgickými koncepcemi a snaží se v konkrétních i obecných rysech postihnout přístupy k jejich vytváření. Soustředí se na ideové pozadí a obsahy jednotlivých pojetí a prvků, z nichž koncepce sestávají, na jejich vrstvy a vnitřní souvislosti. Autorka práce zprostředkovává a reflektuje vlastní zkušenosti se jmenovanými divadly, přičemž sleduje především jejich cílené pokusy o rozvíjení diskurzů na současná, společensky relevantní témata. Touto cestou zkoumá možnosti a podoby tzv. diskurzivní dramaturgie, kterou v práci tematizuje jako jistý směr dramaturgického uvažování, vyplývající z potřeby divadla překračovat umělou realitu jeviště a (také) mimo ni hledat svůj smysl.
|
|
|
Klady a zápory mé praxe
Černý, Ondřej ; Sílová, Zuzana (vedoucí práce) ; Kudláčková, Jana (oponent)
Cílem této práce je popsání těch nejdůležitějších zkušeností, které ovlivnily mé dosavadní působení u divadla i mimo něj. Je to ohlédnutí za deseti lety mé praxe. Většina této diplomové práce předkládá můj pohled na muzikál, na cvičení a techniky, které mě dopomohly k dosažení lepších výsledků. Zmiňuji zde praxi v Disku, kde se spíše než rozborům jednotlivých inscenací věnuji okolnostem, které určovaly jejich vývoj a výsledný tvar. V kapitolách o černém a zájezdovém divadle zmiňuji asi nejvíce záporů ze své praxe a to především neprofesionalitu, se kterou jsem se setkal.Rád bych zdůraznil, že všechny postřehy a zkušenosti zde popsané, vychází čistě z mých vlastních zkušeností a názorů, se kterými nemusí každý čtenář souhlasit. Jejich neomylnost tedy není nevyvratitelná, ale pro mou budoucí praxi je v každém případě nepostradatelná
|
|
|
Od školního divadla k divadlu profesionálnímu
Šotek, Milan ; Sílová, Zuzana (vedoucí práce) ; Vedral, Jan (oponent)
Autor sleduje svoji cestu ze školního divadla k divadlu profesionálnímu, přesněji sezonu 2009/2010 v divadle DISK, během níž připravoval dramaturgický plán činoherní sezony 2010/2011 pro Moravské divadlo Olomouc. V kapitole věnované dramaturgii DISKu se ptá, zda lze vysledovat kontinuitu v divadle, které rok co rok mění umělecký soubor. Na příkladu textů dvou středoevropských autorů ? Kazimír a Karolína Ödöna von Horvátha a Casanova v lázních Arthura Schnitzlera ? pak přiblíží způsob, jakým čte dramatický text. V poslední části se zabývá dramaturgií měšťanského divadla na základě zkušeností s MDO, přičemž ji podepře konkrétními chystanými tituly. Diplomová práce je tak otiskem myšlení dramaturga, jenž právě vstupuje do praxe.
|
|
|
Dramatik Jean Genet
Machačíková, Markéta ; Jobertová, Daniela (vedoucí práce) ; Sílová, Zuzana (oponent)
Práce se zaměřuje zejména na dramatickou tvorbu Jeana Geneta a její východiska. V úvodní kapitole Markéta Machačíková popisuje volby, které musel inscenační tým učinit v souvislosti s výběrem Genetovy aktovky Služky jako výchozího textu pro bakalářskou inscenaci. Druhá kapitola se soustředí na život Jeana Geneta, který výrazně ovlivnil jeho dílo, a na jeho neustálé úsilí vytvářet svůj vlastní obraz. Genetovým pojetím divadla, jeho dramaty a jeho pozicí mezi ostatními dramatiky absurdního divadla se zabývá kapitola tři. V kapitole čtyři, která vychází z překladatelské a dramaturgické práce na Služkách, se autorka snaží o podrobnou analýzu hry a jejích interpretačních možností. Poslední kapitola je věnovaná Genetovi na českých jevištích a možnostem jeho her v současném českém divadle.
|
|
|
Hranice mezi hrou a skutečností
Glogrová, Kateřina ; Kudláčková, Jana (vedoucí práce) ; Sílová, Zuzana (oponent)
V úvodní kapitole popisuje Kateřina Glogrová, z jakých důvodů si vybrala pro svou práci téma Hranice mezi hrou a skutečností a jak tento výběr souvisí s bakalářskou inscenací dramatu Jeana Geneta Služky, na které se podílela jako režisérka. Ve druhé kapitole se autorka věnuje konkrétní interpretaci Genetových Služek. Třetí kapitola se soustřeďuje na problematiku ?hry? jako takové v souvislosti s teorií Johana Huizingy. Ve čtvrté kapitole analyzuje autorka charakter ?hry? Claire a Solange, která je nejdůležitějším principem Služek. Pátá kapitola je zaměřena na hraní rolí a v šesté kapitole se řeší vztah ?hry? a skutečnosti a hranice mezi nimi. V poslední kapitole konstatuje autorka, že klíčem k interpretaci a inscenaci se stalo právě pochopení Genetovy hravosti.
|
|
|
Dramatická zpracování faustovského tématu
Máchová, Irena ; Sílová, Zuzana (vedoucí práce) ; Salzmannová, Eva (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám inscenací Faust A Studia Rubín se zaměřením na postavu Markétky, kterou jsem v ní ztvárnila. V první části rekapituluji osobní poznatky související s procesem zkoušení, otázkou alternace a sklepním prostorem, ve kterém se inscenace odehrávala. Druhou část věnuji otázkám dle ankety ruských teatrologů, týkajících se herecké tvorby z psychologického hlediska, na které jsem nechala odpovědět i herečku Evu Salzmannovou a přiřadila také rozhovor, týkající se Fausta a Markétky z jejího pohledu. V samotném závěru práce se snažím v úvaze shrnout, co mi ztvárnění postavy Markétky přineslo do další herecké práce. V přílohové části přikládám faktické údaje o Faustovi v Čechách, životopisy J.W.Goetha, ?jeho předchůdce? Christophera Marlowa, deníkový záznam z roku 2003 - reflexi z doby, kdy jsem Fausta zkoušela a jako poslední kritiku Divadelních novin k inscenaci A Studia Rubín.
|
|
| |
|
|
Lenka Lagronová Dramatička na pomezí
Marečková, Tereza ; Kudláčková, Jana (vedoucí práce) ; Sílová, Zuzana (oponent)
Lenka Lagronová (22. 9. 1963) absolvovala na Divadelní fakultě Akademie múzického umění v Praze v oboru dramaturgie činoherního divadla pod vedením prof. Jaroslava Vostrého. Během svých studií napsala několik, z nichž některé byly později uvedeny v divadle DISK (např. Nouzov). Jako dramaturgyně pracovala výhradně s režisérem Petrem Léblem v Divadle na Zábradlí. Dnes se stale věnuje psaní pro divadlo a rozhlas.
Ve svých raných pracech se vyrovnávala s traumatickými zkušenostmi mladé generace, které popisovala typickým drsným humorem. Nejprve psala epizody o dospívání mladých žen (Antilopa). Druhá část její práce je ovlivněna odchodem z divadelího života a vstupem do kláštera (Klášter Sv. Terezie). V roce 1998 vyhrála její hra Terezka Cenu Alfréda Radoka jako nejlepší inscenace roku (Divadlo Komedie, režie Jan Nebeský). V roce 1999 obdržela Cenu českého rozhlasu za svůj rozhlasový debut Vstaň, prosím tě a v roce 2002 vyhrála cenu Grand Prix Bohemia.
Lenka Lagronová prošla dvěma výraznými tvůrčími etapami. V jejich průběhu je patrný dynamický pohyb. Od expresivních až expresionistických dramat na pomezí dramatického tvaru a scénické básně až k prokomponovaným básnivým dramatickým skladbám.
Ruku v ruce s proměnou tvůrčího stylu přichází i prohloubení poslání jejích dramatických textů. Ústřední téma celého prvního ranného období by se dalo shrnout jako hledání autority, vnitřního řádu a smyslu. Ten je v druhé polovině devadesátých let nalezen a autorka píše ? počínaje dramatem Terezka ? náboženská, úžeji katolická, dramata.
Čerpá z emočního a obrazivého světa intimní ženské duchovnosti a vytváří nebývale autentický obraz světa víry v současném světě. Ten je tvořen pro autorku stylotvorným propojením křehké mystiky s naturalismem všedního dne.
Ačkoli se nad jejím dílem místy objevují otazníky příliš zřejmého ?evangelizačního? záměru, který v některých momentech může zastřít dramatičnost textu, je Lenka Lagronová jedinečnou tvůrčí osobností, která posouvá hranice žánrů a fascinuje zejména vytrvalostí, s jakou se věnuje prozkoumání lidského nitra prostřednictvím dramatu.
|
|
|
Prozaický text, jeho dramatizace a jeho inscenování
Samec, Matěj ; Hůrková, Jiřina (vedoucí práce) ; Sílová, Zuzana (oponent)
Jako téma své bakalářské práce jsem si vybral reflexi svých zkušeností z letošního roku, při kterých jsem objevil jakýsi specifický druh dramaturgické práce, a sice dramatizaci prozaického textu. Kdo jiný má mít dramatizování za úkol, ne-li právě dramaturg: člověk, jehož místo se podle nejrůznějších divadelních definic nachází ?někde mezi divadlem a literaturou?? Hledal-li jsem nějaký praktický smysl oboru, který studuji, pak právě práce na dramatizaci vyjevila se mi jako smysluplná ukázka praktické dramaturgie. Jako dramatizátor se stávám tím, kdo se zabývá literaturou ? prózou, aby ji mohl adaptovat pro divadelní představení.
|
host ::
RSS.